Rudé Právo, březen 1968 (XLVIII/60-90)
1968-03-01 / No. 60
ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PÁTEK DNE 1. BŘEZNA 1968 ČÍSLO 60 — ROČNÍK 48 [Právo lidu roč. 71) CENA 40 HAL. Soudruh A. Dubček předává na Pražském hradě čestná uznání ÜV KSC soudruhu J. Durišovi a dalším soudruhům. Foto E. UHER Blahopřání presidentu Senegalu PRAHA 29. února (CTK) — President republiky A. Novotný zaslal blahopřejný telegram Léopoldu Sédaru Senghorovi к jeho znovuzvolení do funkce presidenta republiky Senegal. Schůzka výboru zemí Varšavské smlouvy PRAHA 29. února (CTK) — Politický poradní výbor Členských zemí Varšavské smlouvy je svolán na S. března do Sofie. Polský ministr zahraničí v Praze PRAHA 29. února (CTK) — Ve Čtvrtek před polednem přicestoval do Prahy ministr zahraničních věcí Polské lidové republiky Adam Repack!. Na hlavním nádraží uvítal polského hosta ministr zahraničních věcí V. David s pracovníky ministerstva a polský velvyslanec v ČSSR W. Janiurek. V odpoledních hodinách byly v Černínském paláci zahájeny rozhovory mezi oběma ministry. ZAHÁJENI VÝSTAVY 50 let sovětských ozbrojených sil PRAHA 29. února (až) — V pražském Muzeu V. I. Lenina zahájil ve čtvrtek ddpoledne ministr národní obrany armádní generál B. Lomský za účasti představitelů velvyslanectví SSSR a vojenských přidělencň socialistických zemí v ČSSR výstavu 50 let sovětských ozbrojených sil. Výstava zachycuje v řadě dokumentů, fotografií a věcných exponátů historii Sovětské armády' od )ejího vzniku až po dnešní dobu. Blahopřání к prvnímu výročí smlouvy mezi ČSSR a Polskem Soudruh Wladyslav GOMULKA, první tajemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany Edward OCHAB, předseda státní rady Polské lidové republiky Józef CYRANKIEWICZ, předseda rady ministrů Polské lidové republiky Drazí soudruzi, u příležitosti prvního výročí uzavření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou zasíláme vám a vaším prostřednictvím polskému lidu srdečné soudružské pozdravy s přáním dalších úspěchů v socialistické výstavbě bratrského Polska. Tato smlouva, podepsaná dne 1. března 1967 ve Varšavě, je výrazem shodné vůle našich národů neustále prohlubovat všestrannou vzájemnou spolupráci a upevňovat spojenecké československo-polské svazky v zájmu lidu obou našich zemí, v zájmu společného boje za socialismus, mír a mezinárodní bezpečnost. Při upevňování našich spojeneckých svazků přispíváme společně к rozyoji spolupráce se Sovětským svazem a dalšími státy socialistického společenství. Je upřímným přáním ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády ČSSR a všeho československého lidu, aby ve všech oblastech vzájemných vztahů mezi ČSSR a PLR bylo dosaženo těch nejlepších oboustranně prospěšných výsledků. Alexander DUBČEK, první tajemník ústředního výboru KSČ Antonín NOVOTNÝ, president Československé socialistické republiky Jozef LENÄRT, předseda vlády Československé socialistické republiky Vzájemná blahopřání si vyměnili též ministr zahraničních věcí V. David a ministr zahraničních věcí PLR A. Rapacki. Soudruh □ □ □ Alexander DUBČEK, první tajemník ústředního výboru KSČ Antonín NOVOTNÝ, president Československé socialistické republiky Jozef LENÁRT, předseda vlády Československé socialistické republiky Při příležitosti prvního výročí podepsání nové Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Polskou lidovou republikou a Československou socialistickou republikou zasíláme vám, drazí soudruzi, a vaším prostřednictvím Komunistické straně Československa, vládě a bratrským národům Československé socialistické republiky srdečné pozdravy ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, státní rady a vlády Polské lidové republiky a celého polského národa. Tento významný politický akt znamená nejen pokračování přátelských a spojeneckých československo-polských vztahů, ale rovněž i přechod к ještě hlubší a všestrannější spolupráci mezi našimi zeměmi a národy. Naše smlouva slouží upevnění bezpečnosti Polska a Československa, je důležitým činitelem míru v Evropě, jakož i naším společným vkladem к upevnění jednoty a síly socialistických států. Wladyslav GÓMULKA, první tajemník Polské sjednocené dělnické strany Edward OCHAB, předseda státní rady Polské, lidové republiky Józef CYRANKIEWICZ, předseda rady ministrů Polské lidové republiky Zpráva o jednání komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně PRAHA 29. února (ČTK) — Ve Čtvrtek zasedala komise OV KSČ pro otázky životni úrovně. Na pořadu jednáni komise, které řídil její předseda tajemník ÚV KSČ Lubomír Štrougal, oyl návrh vlády na další postup při plnění programu rozvoje životní úrovně v období do roku 1970 podle usneseni prosincového pléna ÚV KSČ, který rovněž, posoudí plenární schůze URO a příslušné výbory Národního shromáždění. Pozornost byla věnována zejména těm opatřením, kterými^ je třeba liž v roce 1968 reagovat na pokles reálné hodnoty vyplácených důchodů , a pomoci státu rodinám s dětmi, к němuž došlo v důsledku pozvolného vzestupu životních nákladů. Opatření představuji první kroky к řešení nejpalčivějších sociálních problémů, které se nakupily v minulých letech, jsou umožněna příznivějšími výsledky hospodářství za poslední , dva roky, ale celkový iejich rámec íe přesto omezen současným stupněm efektivnosti ekonomiky. Komise vychází z toho, že skutečné možnosti národního hospodářství jsou vyšší, bude-li důsledněji uplatňována nová soustava řízení a využíváno iniciativy pracujících. Konstatovala, že Charakter přijímaných opatření odpovídá směrům řešení rozvoie životní úrovně v podmínkách ekonomického systému řízení. Podle názoru komise tato opatření nepředstavují ještě zásadní přinos pro řešení nepříznivého populačního vývoje. Komise souhlasila s návrhem, aby se s úpravami všech nízkých důchodů, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem příjmů, začalo již ve druhém čtvrtletí t. r. Od 1. ledna 1969 se má zajistit zvýšení všech základních důchodů v. průměru o 8 procent při současném dalším zvýhodnění příjemců nízkých důchodů. Ke stejnému datu se má zvýšit t dosavadní maximální hranice důchodů pro osoby, které po splnění podmínek pro nárok na starobní důchod pokračují v trvalé pracovní činnosti. Dále komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně doporučila, aby od 1. července t. r. byly dotací státu zvýšeny dětské přídavky, zejména pro rodiny s více dětmi, a zavedena jejich výplata jednotně, bez roždílu sociálního a příjmového postavení živitelů dětí. Spolu s tím se mají soustředit v dětských přídavcích výhody, plynoucí z některých jiných dosavadních forem pomoci rodinám s dětmi, je účelné převést do dětských přídavků celkové částky slev, které jsou dnes. poskytovány, živitelům dětí, zejména na dani ze mzdy. Kromě toho komise doporučila souhlasit s návrhy, aby od 1. července t. r. byla zvýšena jednorázová podpora při narození dítěte bez ohledu na sociální a příjmové postavení rodičů; prodloužena placená mateřská dovolená z dosavadních 22 na 26 týdnů při současném zvýšení a sjednocení poskytovaných dávek na 90 procent čisté denní mzdy. Zároveň bylo doporučeno zvýšit dosavadní maximální hranicí základu čisté denní mzdy pro výpočet dávek nemocenského pojištění. V souvislosti s přípravou na další zkrácení pracovní doby a přechod na pětidenní pracovní 'týden- komise připomněla, že připravované řešení musí mj. zajistit, aby se v praxi neopakovaly nedostatky z minulé etapy postupného zkracování jpracovní doby. Komise současně zdůraznila, že rozhodující cestou zvyšování životní úrovně v nadcházejícím období musí být , diferencovaný růst pracovních příjmů v závislosti na skutečně.dosahovaných výsledcích a pracovních zásluhách jednotlivců i cetých kolektivů. 1 Při respektování ekonomické nutnosti postupného rozšiřování kategorie volných a zejména limitních cen bylá zdůrazněna odpovědnost vlády, příslušných státních a hospodářských orgánů za zajištění účinné regulace a kontroly cenového vývoje. Jde o dodržení schválené direktivy,, podle níž pohýb; celkové hladiny maloobchodních cen zboží a služeb nemá v. období do roku 1970 přesáhnout i—1,5 procenta ročně, a o vytvoření záruk V této Citlivé sociálně politické otázKomise pokládá za správné, aby se vývoj cen stal předmětem větší pozornosti i revolučního odborového hnutí,; které by mělo hájit zájmy pracujících nejen jako výrobců, ale i jako spotřebitelů. Vycházejíc z usnesení lednového pléna ÚV KSČ, komise pro otázky životní úrovně na závěr-» svého jednání provedla kritické zhodnocení vlastní činnosti. Členové komise vyslovili i řadu námětů na prohloubeni a posílení koncepčních prvků v prácí komise, které by sloužily jako aktivní východiska při usměrňování společenského vývoje. ce. Před 20 lety se konal v Praze sjezd rolnických komisí BOHATÉ ZKUŠENOSTI PRO ROZVOJ SOCIALISTICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ VÍCE NEŽ I00CLENNÁ DELEGACE ÚČASTNÍKU SJEZDU ROLNICKÝCH KOMISÍ V ÚNORU 1948 SE NA PRAŽSKEM HRADE SETKALA S PŘEDSTAVITELI ÚV KSO • ZASLOUŽILÍ ZEMĚDĚLŠTÍ PRACOVNÍCI VYZNAMENANÍ PRAHA 29. února (Od našeho zpravodaje) - V Trůnním sále na Pražském hradě se ve čtvrtek setkali představitelé ÚV KSČ s více než lQOčlennou skupinou účastníků sjezdu rolnických komisí, který se konal v památném únoru 1948. Tehdejší sjezd, který zahájil jednání 28. února za účasti 4000 delegátů, požadoval přijetí tzv. Ďurišových zákonů. Následující den se konala velká manifestace 130 000 rolníků z celé republiky, na které promluvili soudruzi Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Julius Duříš. Ve čtvrtek uvedl skupinu účastníků sjezdit na Pražský hrad poslanec Josef Nepomucký, který byl v únorových dnech místopředsedou Jednotného svazu českých zemědělců. Členem této skupiny byl i Július Ďuriš, tehdejší ministr zemědělství, který se významnou měrou podílel na úspěších práce strany na vesnici. Zemědělští pracovníci se setkali na Hradě se členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ — soudruhy A. Dubčekem, A. Novotným, J. Lenártem, J. Borůvkou a Š. Sádovským, tajemníkem ÚV KSS J. janíkem a členy ÚV KSČ J. Havelkou, K. Mestekem a J. Smrkovským. Úvodní projev soudruha J. Nepomuckého přinášíme ve výtahu. Poté se ujal slova první tajemník ÚV KSČ A. Dubček. Na základě rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ udělil president republiky a ústřední výbor Komunistické strany Československa přítomným zasloužilým zemědělským pracovníkům státní vyznamenání a čestná uznání. Byli tím oceněny historické zásluhy účastníků sjezdu rolnických komisí, jejich významný podíl na průběhu únorových událostí i veškerá jejich další společensky prospěšná a záslužná činnost za uplynulých 20 let při budování socialismu na vesnici. Za dlouholetou obětavou práci ve straně, za úspěšnou činnost při výstavbě socialismu na vesnici propůjčil president republiky Řád republiky Františku Kutišovi, předsedovi historického sjezdu rolnických komisí, nyní řediteli Státního statku v Táboře. Řádem práce, vyznamenáním Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci byli odměněni další účastníci sjezdu rolnických komisí. Ostatní účastníci setkání dostali čestná uznání ÚV KSČ. Vyznamenání a uznání jim předal soudruh A. Dubček. Jménem vyznamenaných poděkoval za tuto poctu sodruh Fr. Kutíš. Po slavnostním aktu následovala srdečná beseda. Ve skupinkách účastníci setkání hovořili o tehdejším vítězném boji a pobesedovali o současných problémech a úkolech našeho zemědělství. Slavnostnímu setkání na Hradě byl přítomen 1 Josef Tatíček, předseda JZD Prosetín v okrese Zďár nad Sázavou, který byl před 20 lety místopředsedou JSČZ. Jeho vzpomínky na uplynulá léta jsou stále živé, a jak říká, je co porovnávat. Udělalo se dost práce a bylo by chybou říkat nyní, že vše bylo dřív špatné. Při zakládání družstev bylo třeba spoléhat především na rozum drobných a středních rolníků. Ted už vyrostla v zemědělství řada dobrých odborníků, ale nebylo by správné neocenit zásluhy těch starších, kteří začínali. Soudruh Tatíček uvítal, že v současném procesu demokratizace naši společnosti se hovoří 1 o založení zájmové organizace družstevníků. Zemědělci budou tak nejlépe cítit odpovědnost za vlastni výrobu. Zasloužilí zemědělští pracovníci navštívili odpoledne Muzeum Klementa Gottwalda, kde si společně prohlédli výstavu Únor 1948. Večer zhlédnou divadelní představení v Tylově divadle. Výtah z projevu soudruha J. NEPOMUCKÉHO Poslanec J. Nepomucký připomněl, 2e na historickém únorovém vítězství před 20 lety, které je výsledkem rozhodného postoje dělnické třídy, vedené KSČ, se svou aktivní účastí podílela také většina drobného a středního rolnictva. Statisíce rolníků se otevřeně a s nebývalým nadšením postavily za zemědělský program KSČ. Vyzdvihl, že rolnictvo se stále více přesvědčovalo, že cílem politiky KSČ je odstranění křivd minulosti páchaných na drobných a středních rolnících a naplnění hesla »půda patří těm, kdož na ní pracújí«. Delegace drobných a středních rolníků z celé republiky bez ohledu na politickou příslušnost navštěvovaly i Národní shromáždění, dožadovaly se projednání zákonů tak, jak bylo stanoveno ve vládním programu. Tyto všechny skutečnosti vedly к tomu, že v únoru 1948 bylo rozhodnuto svolat celostátní sjezd rolnických komisí s cílem podpořit v boji dělnickou třídu, odrazit puč reakce a zajistit socialistický vývoj. Pod vedením KSČ za uplynulých 20 lét — pokračoval J. Nepomucký — podstatně vzrostla a upevnila se politická a hospodářská síla naší socialistické republiky. To spolu s výsledky, kterých bylo dosaženo v rozvoji zemědělství a v životě vesnice, potvrzuje správnost rozhodnutí rolníků v únoru 1948. V historicky poměrně krátké době se podařilo vyřešit jeden z nejsložitějších úkolů socialistické výstavby — nastolit socialistické výrobní vztahy na vesnicL cestou združstevňováni. Při této příležitosti je třeba ocenit pomoc dělníků z průmyslových závodů v období združstevňování vesnice 1 v procesu upevňování a konsolidace jZD a ostatních zemědělských podniků. Spojenectví dělnické třídy a pracujících rolníků z bojů o politickou moc přerostlo v průběhu dalšího období v trvalý dělnicko-rolnický svazek spřátelených tříd, o který se opírá moc našeho socialistického státu. Výsledky, kterých jsme přes některé nedostatky v uplynulých 20 letech dosáhli, jsou také potvrzením reálnosti a správnosti cesty vytyčené Komunistickou stranou Československa. Naše socialistické zemědělství je dnes významným článkem celého národního hospodářství. Pracující v zemědělství oceňují péči KSČ o rozvoj zemědělské výroby, zejména výrazná opatření přijatá na XII. а XIII. sjezdu strany. Na těchto sjezdech byl vysoce vyzvednut význam rozvoje zemědělství jako základní faktor stabilizace a ekonomického růstu národního hospodářství. Zvýšená péče strany a vlády o potřeby zemědělství se v posledních letech promítla v růstu zemědělské produkce a dále v tom, že máme už po několik roků stabilizován trh potravin i při růstu jejich spotřeby. Pracující v zemědělství s povděkem oceňují, že v posledních letech rychleji rostou t osobní důchody družstevních rolníků. V závěru zdůraznil, že družstevníci vítají námět vedení strany, tlumočený soudruhem A. Dubčekem na VII. sjezdu JZD, к dovršení demokratické organizace řízení zemědělství, vycházející ze zkušeností našeho družstevnictví. Chápou to jako projev plné důvěry strany v družstevní rolníky. Spolu s ostatními opatřeními к demokratizaci našeho společenského života vytvoří to předpoklady pro úspěšný rozvoj jZD a pro zvýšený podíl družstevního rolnictva na dalším rozvoji socialistické společnosti. Z PRŮBĚHU KONZULTATIVNÍ SCHŮZKY V BUDAPEŠTI Většinu strun pro poradu v Moskvě Mezinárodní setkání komunistů by se mělo uskutečnit ještě letos BUDAPEŠŤ 29. února (Od našeho zvláštního zpravodaje) ■ Ve čtvrtek, čtvrtý den budapešťské konzultativnf schůzky komunistických a dělnických stran. Je možno říci, že schůzka před polovinou příštího týdne s největší pravděpodobností neskončí. Do středy, kdy se zasedání protáhlo téměř do 21. hodiny, vystoupilo se zásadními projevy jen 18 ze 67 zúčastněných stran. Ve čtvrtek dopoledne se řešily jen vnitřní záležitosti, které vyvstaly v průběhu předcházejícího dne. Vé středu, kdy představitelé bratrských stran jednomyslně přijali první společný dokument budapešťské schůzky, jímž opětovně vyslovili solidární podporu bojujícímu Vietnamu, narazila konzultatívní schůzka také na první úskalí. Vyplývá to z oficiální informace, že se čtvrteční zasedání zabývalo především řešením středečního konfliktu mezi syrským delegátem Bagdášem a rumunskou delegací. (Pokračování na 7. sír.) Výtah z projevu soudruha A. DUBCEKA ních rolníků jít vpřed pod vedením dělnické třídy označil slavný a dnes už historický sjezd rolnických komisí a velkou manifestaci rolníků na Václavském náměstí. Důvěru, kterou v této době pracující rolník projevil straně, je nesporně možno označit jako jeden z nejvýznamnějších kladů pro budování socialismu nejen na vesnici, ale v celé naši vlasti. Prohlásil, že bez této důvěry, bez pevného spojenectví malých a středních rolníků s dělnickou třídou a bez její velké pomocí by nebylo možno uskutečnit převratné změny v našem zemeděifvt. Politickým dffstetfkffm ' fěchti? Velkých přeměn na vesnici je vznik a postupné upevňování nové progresivní třídy — třídy družstevního rolnictva, která dnes představuje mohutnou dynamickou sílu v naší společnosti. V této souvislosti podtrhl, že strana oceňuje práci zemědělců a je si vědoma velkého významu zemědělství pro konsolidaci celého našeho hospodářství. Při řešení dalších problémů v zemědělství a uskutečňování linie XIII. sjezdu bude třeba více vy»jsme rádi,« řekl soudruh A. Dubček, »že se můžeme setkat s vámi, kteří jste se v památných únorových dnech před 20 lety přímo a osobně podíleli na utváření osudu naší socialistické vlasti.« Zdůrazni] dále, že jedním z hlavních faktorů vítězného boje bylo to, že strana od svého vzniku představovala zájmy i malých a středních rolníků, že před rozhodným střetnutím v únoru 1948 dokázala vytvořit pevný dělnickorolnický svazek. Jako výraz vůle malých a středcházet z našich historických zkušenosti, z uplatňování zemědělské a družstevní politiky a z dějinných přeměn, ke kterým na našem venkově došlo. Bude třeba klást větší důraz na uskutečňování a rozvíjení demokratických principů řízení, plnější využívání hmotné zainteresovanosti a v neposlední řadě i morálních podnětů. »V tomto směru,« řekl, »byl jistě přínosem í nedávný VII. sjezd JZD. Jeho průběh a závěry nás opravňují к přesvědčení, že se naše republika i naš* Komunistická strana Československa může b družstevní rolníky plně opírat. Chtěl bych vás všechny při této příležitosti poprosit, abyste nadále, zejména v tomto období, kdy hledáme další cesty к rozvíjení a upevňování socialistické společnosti, věnovali všechny své bohaté zkušenosti к prospěchu našeho socialistického zemědělství. Uchovejte budovatelské tradice a přenechávejte poznatky a schopnosti, které jste v těchto posledních bouřlivých, ale slavných 20 letech získali, nastupující mladé generaci.« K omunistická strana Československa — a s ní celá naše socialistická společnost — prožívá v posledních dvou měsících období, ve kterém s rozvahou a rozhodností účtuje s tou nesprávnou politickou praxí, která se vážně stavěla do cesty dalšímu pokroku. Proto pro nejbližší období, do XIV. sjezdu strany, formuluje svůj akční program, jak už o tom byla veřejnost informována. Aby celá strana a všechen lid mohl sledovat, jak strana postupuje v nastoupené cestě, seznámíme své čtenáře v sérii redakčních článků s hlavními záměry programu, jak se už v této chvíli rýsují v nástinu akčního programu. Předmětem tnhoto článku jsou otázky národního hospodářství. V minulých dnech jsme v Rudém právu napsali, že chceme, aby duch prosincového a lednového zasedání ÚV KSČ hy! na jeho příštím zasedání ještě hlouběji vnesen do celé strany. Prosincové a lednové zasedání ÚV KSČ a pndobně i následující zasedání ÚV KSS hyiy kritikou dosavadních metod práce strany, jejích volených orgánů i jednotlivých stranických pracovníků, snesly řadu námětů na ozdravení, už delší dnbu uzrávajících. Ústřední výbor tím vším dal zřetelně a důrazně najevo, s čím chce ve své práci a v celé činnosti strany skoncovat a co naopak chce do života strany prosazovat. Nebudeme si namlouvat, že v tuto chvíli je všem komunistům — a nejen jim, ale i všem členům společnosti — jasné, s čim chceme ve stranické práci, a v důsledku toho i v řízení společnosti, v řízení hospodářství, skoncovat a s čím přicházíme nově nebo třeba i znovu. Bylo třeba střetnutí mnoha názorů, aby se krystalizoval a prosazoval nový směr.- Není-li snad ani technicky možné, aby se každý seznámil s celou pestrou škálnu názorů a stanovisek jednotlivců, je docela možné a nutné seznámit se s tím, v co tyto názory a střety vyústi. Proto chce ústřední výbor na svém příštím zasedání vyhlásit akční program strany. Čím více bude tento program vyjadřovat přání a tužby všech lidí, tím hlouběji vnese do celé strany onoho nového ducha. Bude dalším důkazem, že strana se chce vyrovnat s chybami minulosti. I. Ze všech těchto okolností vyplývá, že akční program strany se nemůže omezit jen na vnitřní život strany, ale musí také vyjádřit vztah strany ke všem sférám života společnosti, musí vyjádřit cíle, jakých chce v nejbližších dvou letech dosáhnout. Proto tedy příští program a dnešní práce na něm musí věnovat značnou pozornost vývoji našeho hospodářství a v přímé souvislosti s tím i vývoji životní úrovně. Ekonomii společnosti nelze odmyslet od její politiky, stejně tak jako politiku od ekonomiky. Tím spíše, že se mohou navzájem posunovat kupředu nebo také si navzájem překážet, pro což bychom jistě mohli najít příklady z naší praxe. Jistě právem se lidé pozastavují nad některými skutečnostmi v národním hospodářství. Kladou si otázku — a nenacházejí vždy na ni odpověď — proč po tak dlouhých letech socialistického řízeni hospodářství, o jehož teoretických přednostech nechtějí pochybovat, se musíme těžce potýkat s nerovnováhou mezi zdroji a potřebami společnosti. Ptají se, proč se stále ujišťujeme o nízké efektivnosti v té či oné výrobě, kam se poděla ona iniciativa z poválečné obnovy narušeného hospodářství a období jeho socialistické industrializace, proč mluvíme o nevýhodných, ale nezbytných vývozech, při nichž se plýtvá národní prací, proč máme pochyby 0 kvalitě některých našich výrobků atd. Úvahy o akčním programu strany Hospodářství a systém jeho řízeni Ve vytváření koncepce své hospodářské politiky nevstupuje strana ani na neprobádanou půdu, ani na nezorané pole. Obrodný proces, kterého se dnes chápe celá strana, začal v hospodářství — v souhlasu s linií XII. sjezdu — už před třemi lety, kdy se tvořily a prosazovaly zásady nové soustavy řízení. Přesto jsme tehdy na zmíněné otázky neuměli nebo spíše nemohli dát plné odpovědi, protože к tomu chybělo dost odvahy vypuřádat se s minulostí, udělat děliči čáru za nesprávnou praxí. Dnes, při vypracování programu, jemuž mají lidé věřit a vzít ho za svůj, se už tomu nelze vyhnout. Program proto — tak, jak už se rýsuje ve svém nástinu, o němž nedávno jednalo předsednictvo ÚV KSČ — uznává, že známé nedostatky našeho hospodářství mají své příčiny i v chybných krocích samotných řídících pracovníků 1 v některých vnějších vlivech, před nimiž nešlo uhnout. Avšak к základním příčinám neuspokojivého stavu hospodářství přičítá se rovněž setrvávání na zastaralých metodách politické práce. Mnohá progresivní ekonomická opatření, která budila oprávněné naděje, narážela v těchto podmínkách na bariéru v politické sféře; důsledkem pak byl pocit jakési bezmocnosti, marných snah a nakonec otupování iniciativy. Opozdilo se rozvíjení nových poznatků o podstatě a řízení socialistická ekonomiky, příliš dlouho se setrvávalo na byrokraticko-direktivních formách řízení ekonomiky, podcenila se úloha materiální zainteresovanosti a role hodnotových kategorií v řízeni ekonomiky. Průvodním jevem této politické praxe byl pak uvnitř podniků a závodů falešný demokratismus podporující rovnostářství v odměůování, podlamující kázeň a autoritu vedoucích pracovníků ve výrobě, a to se všemi neblahými důsledky na úroveň kvality i hospodárnosti výrobků i výroby. Přiznání se к chybám, které nesporně brzdily náš ekonomický vývoj, vůbec nic neubírá na nesporných a vskutku hmatatelných úspěších, jako je v poválečném abdnbí poměrně v krátkém čase provedená základní strukturální přestavba v průmyslu a zemědělství, jako jsou výrazné úspěchy v hospodářské výstavbě Slovenska, jako je vzestup životní úrovně a podstatné rozšíření sociálních vymožeností lidu v důsledku rychlé dynamiky vývoje společenské výroby. Přiznání se к chybám je ale prvním a nezbytným předpokladem, jak chyby napravit. Nemohlo prospívat autoritě strany ani autoritě jejích představitelů, jestliže přesvědčovali sebe i ostatní, že všechno, s čím strana ve vztahu к hospodářství přistupovala, bylo správné, prozíravé, jedině možné, přicházelo v pravý čas. Pak jsme ovšem těžko mohli zodpovídat otázku, proč se stále nemůžeme zbavit chronických nedostatků, když jsme všechno »dělali dobře«. Za této situace byli i jednotlivci nedotknutelní, za nic nenesii odpovědnost, nebylo je za co kritizovat. Patří ke stěžejním rysům připravovaného programu, že chce s touto škodlivou praxí skoncovat, že chce oddělovat dobré od špatného, nepovedené od úspěšného. II. Nástin programu i další práce na něm vycházejí ze základníhn principu, žc osnu veškerého hospodářského dění je nová soustava řízení. Přístup к ní je dnes samozřejmě jiný než před třemi roky. Není třeba ji propagovat, ale do důsledků prosazovat. Pracovníci v hospodářství ve své většině brzy rozeznali, že s novou soustavou se otevírá dlnuho očekávaná příležitost ke vzniku normálních ekonnmických vztahů mezi pndniky, viděli v ní příležitost, jak prokázat své schopnosti jinak než jen procentem plnění plánu. S nástupem к účinnější hmotné zainteresovanosti se i uvnitř podniků podnítil zájem o ekonomii jednotlivých úseků výroby. Přesvědčili jsme se, že lidé se pouštěli do nové soustavy se zájmem, takže se nestala jen pouhým systémem ekonomického řízení, ale také politickým kapitálem, který — jak se říká v nástinu programu — nemůžeme prohospodařit. Současně je třeba také vidět, že mnohá očekáváni spojená s novou soustavou se dosud nenaplnila, že mnohé příležitosti se buď nenaskytly, nebo jen ve velmi omezené podobě. Ekonomická nerovnováha, v jejíž podmínkách se nová soustava zaváděla a uplatňuje, brání jejímu rozvinutí do plné účinnosti. Taková situace pochopitelně nahrává více výrobcům, posiluje jejich postavení na trhu, ačkoliv nejvlastnějším smyslem nové soustavy je posilovat postavení spotřebitele. К tomu ještě přistupuje skutečnost, že zatím prakticky nemáme v rukon takové nástroje, které by citelně postihovaly nízkou kvalitu, omezování neefektivních výrob je zatím značně nesmělé. /Pokračováni na str. 2.1 ,1i