Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)
1970-05-04 / No. 104
RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ivou o tvůrčí prací ke konsolidaci naší společnosti! Z HESEL К 25. WllOf l OSYOltOZEM ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ DNE 4. KVĚTNA 1970 ČÍSLO 104 — ROČNÍK 50 (Právo lidu ГОС. 73) I CENA 50 HAL. MOSKVA 3. kvělna (TASS) — Nejvyšši představitelé Suvětskéliu svazu L. Vám věčná sláva a čest Vrátil se z chaty na Berounce předčasně, neboť odpoledne hovoří na kobyliském hřbitově и hrobů, obětí nacistické zvůle. Padli za naši svobodu — těmito slovy začne řeč. Vysoký ramenatý muž si prohrábl tmavou kštici, místy protkanou stříbrnými nitkami. Ty se mu do vlasů zapletly už před pětadvaceti léty... PODPLUKOVNÍK ING. ZD. ŠULC, člen předsednictva OV Českého svazu protifašistických bojovníků, prožil květnové dny v pětačtyřicátém se zbraní v ruce. Z POHOVOŘÍ) К VÝMĚNĚ CLEN SK V CH LEGITIMACÍ Postupně se rozšiřuje zdravé jádro strany Po důrazném upozornění na nedostatky, které se projevily na počátku pohovorů к výměně stranických legitimací v mnohých základních organizacích — předsednictvo ÚV KSČ poukázalo zejména na škodlivé liberalizační tendence — stranické orgány v okresech i místech dělají opatření к nápravě. Je bezpodmínečně nutné na nich trvat; jinak by hrozilo nebezpečí, že výměna legitimací nesplní to, co se od ní očekává. Řečeno slovy dopisu ÚV KSČ všem základním organizacím — tato akce má přispět к mobilizaci všech sil strany, к upevnění její ideové a organizační jednoty, ke zvýšení aktivního podílu každého člena na životě a práci strany, má pomoci očistit stranu od těch, kteří se rozešli s marxisticko-leninskou politikou KSČ a zpronevěřili se jejím ideovým a organizačním principům ... To jsou kritéria, jimiž je nutné se každodenně řídit, to je vodítko ukazující směr v případech, kdyby vznikly jakékoliv pochybnosti. Na koho náročnější měřítka • V okrese Praha-východ se strašnické orgány orientují zejména na získání dělníků pro politiku strany — a současně zvyšují nároky na pustoje a činnost členů v ústředních úřadech, výzkumných ústavech, školství a v kulturních institucích. Vycházejí totiž z toho, že tam pracují zpravidla členové, kteří měli možnost dosáhnout vyššího odborného a politického vzdělání, a mohli se proto samostatně orientovat i ve složitých podmínkách let 1968—1969. Nejnáročnější měřítka dovedla orgány v okresu Praha-východ к rozhodnutí zrušit 15 základních organizací zasažených pravicovým oportunismem. Jedna taková organizace přestala existovat v projektovém ústavu; rozhodnutím předsednictva OV KSČ bylo pozastaveno členství všem jejím členům, kromě dvou soudruhů. Organizace v ústavu přijímala totiž během krizového období rezoluce na podporu mnohých protistranických akcí, postavila se i proti oslavám výročí Velké říjnové revoluce v Lucerně, nepřijala listopadovou rezoluci z r. 1968 ani usnesení dubnového pléna ÚV KSČ v roce 1969. Spěch neprospívá Pohovory jsou tak významnou událostí nejen pro stranu, ale i pro každého jejího člena, že spěch při nich by byl jen škodlivý. Například v okrese Gottwaldov si v některých základních organizacích ve Svitu naplánovali na jeden pohovor pouhých 15 minut. Hovoří-li komunisté z očí do očí, hodnotí-11 se postoje a stanoviska, rozhoduje-li se o tom, kdo má nebo nemá dostat novou legitimaci — pak by spěch byl špatným rádcem. Okresní výbor KSČ v Gottwaldově učinil v případech, kdy byla snaha šetřit i minutami, opatření к nápravě. Postoje dokazované činy • Na Dole Šverma v Ostravě řekl našemu zpravodaji předseda CV KSČ soudruh Dohnal, že u nich jsou všechny předpoklady к tomu, aby pohovory splnily, co se od nich očekává. Diferenciační proces, který na šachtě probíhal už koncem minulého roku a při němž bylo vyloučeno 34 pravicových oportunistů, hlavně z řad techniků, přinesl pro pohovory dobré podmínky. Už tehdy byla některým soudruhům vytýkána např. pasivita a jiné chyby a uloženy jim stranické úkoly. Mnozí soudruzi se sami o konkrétní úkol přihlásili. Dnes už je možné posoudit, jak poctivě ten či onen člen svůj závazek myslel — pohovory jsou o to konkrétnější. Na Dole Jan Šverma přistupují také к důležitému organizačnímu kroku. Slučují dvě důlní základní organizace, a to proto, že v organizaci č. 1 byla převážná většina techniků, prakticky celý technický štáb podniku. Od sloučení s organizací číslo tři, dělnickou, si CV KSČ slibuje větší aktivitu a pevné politické postoje. ■ Kde vás zastihlo volání pražského rozhlasu? V té době jsem byl v ulicích na Letně, kde jsem bydlel. Jako jednadvacetiletý, tehdy jsem pracoval u stroje v ČKD, jsem netrpělivě čekal na tento den. Ve fabrice jsme věděli, že musí přijít. A že to bude Rudá armáda, která nás osvobodí! Odzbrojoval jsem spolu s ostatními nacistické vojáky, viděl jsem i jedmi z prvních obětí povstání: českého strážníka zastřeleného německým důstojníkem. Vedle letenské pošty vyrostla pod našima rukama jedna z největších barikád v hlavním městě. Měla velký obranný význam, neboť značnou měrou přispěla к tomu, že se Němci na levém vltavském břehu nespojili. ■ A nejdramatičtější zážitek? Když jsem se snažil ještě в kamarády zlikvidovat hlídku wehrmachtu střežící děla na pláni. Plížili jsme se, avšak na rovině nás záhy zpozorovali. Začali střílet puškovými granáty. Padaly kolem nás jako dešťové kapky, střepiny jen svištěly. Opravdu horké chvíle... Potom nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem spatřil tanky s rudými hvězdami na pancířích. Přijely к barikádě dnešní třídou Obránců míru. Na první objetí s rudoarmejcl... ■ Na tyto chvíle však někteří občané v osmašedesátém zapomněli... My, bojovníci z pražských barikád, jsme obzvlášť těžce nesli pohrdavý tón, s jakým'se mluvilo o osvoboditelské úloze Rudé armády. Oslavy květnových událostí a Dne vítězství — pokud tak lze nazvat několik vzpomínkových večerů v Praze — se před dvěma léty konaly v ovzduší protisovětské hysterie a nenávisti vůči komunistické straně, která byla páteří pražské revoluce. A přece kdyby nebylo bleskového příchodu sovětských vojsk, leželo by naše krásné město v rozvalinách a troskách a mnozí »bojovnici« z roku 1968 by dávno nedýchali. ■ Jak vzpomenete 25. výročí osvobození? Jenom v Praze-Kobylisích, kde nyní bydlím, probíhá řada akcí. Koncem dubna se konalo velké shromáždění odbojářů, ve středu 6. května se v 17 hodin sejdeme u mostu Barikádníků, kde probíhaly největší boje. Při všech těchto příležitostech prohlašujeme, že možnost uspíšit Pražské povstání vytvořila především svým triumfálním postupem Sovětská armáda, která )e i vítězně zakončila. Společně prolitá krev je závazkem к dalšímu prohlubování vztahů se Sovětským svazem. Rozmlouval ZD. PROVAZNÍK Blahopřání L. Svobodovi Brežněv, N. Podgurnyj a A. Kosygin zaslali presidentův! ČSSR tento telegram к jeho vyznamenání Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR: Drahý soudruhu Svobodo, s velkým potěšením Vám srdečně blahopřejeme jménem ÚV KSSS, presidia Nejvyššího sovětu SSSR a sovětské vlády, jménem všeho sovětského lidu к tomu, že Vám bylo již podruhé uděleno vysoké vyznamenání hrdina ČSSR. Svými vynikajícími zásluhami v boji za osvobození Československa od fašistických okupantů, za zásluhy o výstavbu Československé lidové armády, budování socialistické společnosti ČSSR i upevňování bratrského přátelství mezi československými a sovětskými národy jste st získal hluboké uznání a úctu všeho sovětského lidu. Přijměte, vážený soudruhu presidente, upřímná přání dobrého zdraví, mnoha štěstí i dalších úspěchů při Vaší záslužné činnosti při plnění historických úkolů, které ústřední výbor KSČ československému lidu vytyčil v zájmu upevnění pozic socialismu. LEONID BREŽNĚV, generální tajemník ÜV KSSS, NIKOLAJ PODGORNYJ, předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR, ALEXEJ KOSYGIN, předseda rady ministrů SSSR £* REPUBLIKA VE ZNAMENÍ VELKÉHO VÝROČÍ Pted vyvrcholením oslov čtvrtstoletí svobody PRAHA 3. května (Od našich zpravodajů) — V celé republice probíhají nyní různé akce, kterými náš lid vítá nadcházející 25. výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou. Konají se mítinky a vzpomínkové akce, pořádají výstavy i jiné kulturní podniky a v neposlední řadě i prací chtějí občané vyjádřit své vztahy ke slavnému datu. Od soboty probíhají na Vsetínsku oslavy 25. výročí osvobození Horního Valašska jednotkami Československé a Sovětské armády. Zahájeny byly v sobotu shromážděním v obci Hovězí a pietní vzpomínkou u památníku padlých bojovníků v Bařinách. К památníku položil věnec bývalý náčelník štábu I. čs. armádního sboru, armádní generál B. Lomský, který v slavnostním projevu vyzvedl nezištnou pomoc SSSR při osvobozování více než 450 měst a obcí naší republiky a vzdal čest 140 000 padlých sovětských vojáků, kteří položili život za naši svobodu a samostatnost. /Pokračování na sír. 2.) Člen sekretariátu 0V KSČ, šéfredaktor Rudého práva M. Moc poukazuje v článku Čtvrt století na hlavní událostí Velké vlastenecké války a národně osvobozeneckého boje, které vedly к osvobození Československa. Líčí rozvoj republiky po osvobození a zvláště po vítězství pracujícího lidu v r. 1948, analyzuje další vývoj a příčiny, které vedly až к událostem let 1968 a 1969. Do rámce stránky patří i vzpomínka na příchod sovětských vojákůosvoboditelů před 25 lety, vyúsťující v připomínce, že v roce 1968 nám sovětští lidé podruhé pomohli v těžké chvíli, dále reportáž U komunistů Pragovky, kde se v chaosu roku 1968 zrodil známý Dopis 99, a konečně vylíčení osudu památníku V. I. Lenina v Podbořanech. Ostatní příspěvky jsou věnovány výstavbě socialismu u nás, významu spolupráce se Sovětským svazem, životu naší komunistické strany, mládeži a otázkám sovětské kultury v Československu. tlcké republiky je ostře odsuzuje, žádá jejich okamžité zastaveni a upozorňuje vládu USA na všechny následky vyplývající z jejího nového aktu eskalace války. Podle dalších zpráv americké nálety v neděli pokračovaly opět v jižní částí VDR. Za poslední dny byla při náletech sestřelena čtyři americká letadla. Nový pirátský akt Spojených států vrací celý vietnamský problém zcela jednoznačně znovu do sféry mezinárodních válečných zločinů, proti nimž po léta ostře protestovala celá pokroková veřejnost a od nichž musela vláda USA pod tlakem veřejnosti před časem ustoupit. Znovu ma-, jí ve spánku umírat nevinni lidé, znovu se bude střílet po lidech pracujících pokojně na svém poli a ve své zemi, znovu budou bořeny školy a kostely? Nutno říci, že hezká předvolební tvář presidenta Nixona dlouho nevydržela. Ve Washingtonu se totiž všeobecně usuzuje, že souhlas s obnovením náletů na VDR musel dát přímo president Nixon. Obsah prohlášení ministerstva zahraničních věcí VDR byl ostatně v sobotu večer potvrzen oficiálně i z Washingtonu. Americké ministerstvo obrany přiznalo, že americké letouny znovu bombardují Vietnamskou demokratickou republiku a že šlo konkrétně asi o 120 letadel. Pokus ministerstva zdůvodnit toto nové vzdušné pirátství »snahou o ochranu amerických průzkumných letounů« ve vzdušném prostoru VDR nemůže nikoho přesvědčit. Nový zločin amerického imperialismu Je ovšem třeba vidět nikoli jako pouhý projev svévole, jako izolovanou vietnamskou záležitost, nýbrž v kontextu se zahájením americké agrese proti Kambodží, a je tedy jenom dalším potvrzením zločinných amerických záměrů rozšířit válku na celou Indočínu. (Pokračování na str, 3.7, »Vlajka vítězství« v Udicích a Terezíně LIDICE 3. května (ČTK) — Účastníci mezinárodní motoštatety »Vlajka vítězství« se v neděli poklonili památce lidickýcjh mučedníků. Všech sedm delegací mládeže spolu s významnými účastníky druhé světové války položilo věnce rudých květů к památníku 173 zavražděných lidických hrdinů. S otřesnou historií této obce, barbarsky zničené nacisty v červnu roku 1942, se pak seznámili v lidickém muzeu. V neděli' se štafeta rovněž poklonila památce umučených v bývalém největším nacistickém koncentračním táboře na území našeho státu —■ v Terezíně. Na národním hřbitově položila věnce z rudých květů. Na čtvrtém dvoře Malé pevnosti se pak konala manifestace mládeže, na které také promluvil osvoboditel Terezína a Litoměřic, dvojnásobný hrdina SSSR generálplukovník А. I. Rodimcev. Nedělní trasu zakončila mezinárodní motocyklová štafeta »Vlajka vítězství« v Ústí nad Labem, kde se její účastníci sešil na slavnostním večeru s mládeží Ústecká. SIHMEVE STÁTY7 KOZŠIňUJf VÁLKU \A CELOU IMMHÍXU Znovu bomby no severní Vietnam, už 30 tisíc intervenuj v Kambodži Americké bombardéry rozsévaly I. máje smrt ■ Stovky ničivých bomb ■ Mezi novými oběťmi dvacet vietnamských dětí= Intervence v Kambodži pokračuje ■ Svět rozhořčen 1. a 2. května 1970 podniklo více než 100 amerických letadel v několika látkách rozsáhlé nálety na zalidněné severovietnamské oblasti v provinciích Quang-binh a Nge-an. Americká letadla svrhla stovky ničivých bomb; při náletech bylo zabito a usmrceno mnoho civilních osob, včvtně dvaceti dětL Ve zvláštním prohlášení to v sobotu oznámila ministerstvo zahraničních věci VDR. V prohlášeni se tyto barbarské činy Spojených států kvalifikují jako neobyčejně hrubé narušení suverenity a bezpečností VDR a jako porušení závazků americké vlády zastavit úplně bombardováni severního Vietnamu. Vláda Vietnamské demokra Lisí Pravda к našemu jubileu MOSKVA 3. května (Zpravodaj ČTK) — Blížícímu se výročí osvobození Československa Sovětskou armádou věnuje list Pravda v neděli celou stranu. Přináší na ní fotografiemi proložené a převážně aktuální příspěvky, které připravila redakce Rudého práva. Z reportérova nedělního zápisníku Pražané se s nimi seznámili už v pátek. Dávno před osmou hodinou stáli nastoupeni proti hlavní tribuně v několika hustých řadách, oblečeni v červených sportovních úborech. Na jejich dobré náladě neubrala ani několikátá mrazivá noc pod stany, ani brzké probuzení, ani pěší pochod, který za hustého sněžení absolvovali ze Strahova na Václavské náměstí. Naopak, pochodové písně, které si cestou zpívali, byly pro mnohé Pražany budíčkem a současně i ujištěním o tom, že ať si svátý Petr jakkoli žertuje a podrobuje nás sebetěžším zkouškám — 1. máj bude. Příslušníci přehlídkového praporu důstojníka E. Slimáka, i když promočení až na kůži, odpovídali proto na otázku, co říkají na začátek letošního máje s úsměvem: »To nic, budeme jej slavit v bojových podmínkách.«, Ve vojenské mluvě to znamená být schopen překonávat 1 sebetěžší překážky. Řekneme-li spartakiádní stadión na Strahově, vybaví se nám představa ocho,zů přeplněných statisíci diváky a cvičební plocha, na které opálená těla a různobarevné cvičební úbory rozvíjejí úchvatnou kontrastní pochybovou symfonií. Strahov dnešních dnů skýtá naprosto jiný, i když také dostatečně kontrastní obraz. Na jedné části cvičební plochy jsou neurovnané hromady betonových panelů a jiného materiálu, záhadné výkopy a násypy tak charakteristické pro většinu československých staveb — druhou část charakterizuje vzorný pořádek vyrovnaných řad vojenských stanů, úzkostlivě čistých a uspořádaných kuchyňských objektů, čistých cest, nikde nenajdete ani papírek, ani nedopalek cigarety. V jedné skupině z těchto stanů »bydlí« také ti, s nimiž jsme se seznámili v prvomájovém průvodu. V neděli dopoledne je v jejich tábořišti neobvyklý klid. Ani ti, kdo z vojáků a velitelů mají právě službu, nehovoří tak hlasitě, jak je mezi vojáky zvykem. Jejich soudruzi totiž mají za sebou několikahodinový noční nácvik na přehlídku 9. května. Vrátili se až к ránu a už odpoledne je čeká další porce nácviku. To vyžaduje alespoň nezbytnou dávku odpočinku. Proto se ubytovací prostory na Strahově podobají talk trochu ležen! blanicikých rytířů. Spí vojáci i velitelé. Na Prahu se ve své domovské posádce těšili a na přehlídku se už tam začali připravovat. Každý den soutěži v plnění nácvikových úkolů. Dosud stále nejlepším je sedmý řad přehlídkového praporu těsně následován prvním řadem. Na nástěnných novinách rot jsou fotografie zachycující jednotlivé fáze pochodu, z kterých jasně vyplývá, kde jsou chyby, které se musí do 9. května odstranit. Na nástěnkách jsou i fotografie nejlepších příslušníků rot. Jsou to četaři Vyroubal, Marian, Kašuba, Kubač, svobodníci Bednář, Hřebejk, Čadek, Brada a vojíni Draholetý, Mocik a Ivan. Tábor se к poledni probouzí s dobrou náladou. Vždyť neděle je prvním dnem, kdy je alespoň trochu přijatelné teplejší počasí. Až do této doby nejzaměstnanějším zařízením u všech přehlídkových praporů byly naftové agregáty na sušeni oděvů. Snad už i letní kino přestane být zimním а к jeho návštěvě vedle teplého oblečení nebude zapotřebí notné dávky odvahy a otužilosti. Na nedostatek jídla ani kultury si opravdu nikdo nenaříká. Vedle •'‘ady filmů se konala nebo se připravují zajímavá vystoupeni úderek našich předních divadel a souborů, tanečních orchestrů, vojáci navštěvují divadla, dělají exkurze za pamětihodnostmi Prahy apod. Hlavně však cvičí. Svou připravenost chtějí dokázat i 9. května, až budou na Letenské pláni pochodovat za historickou zástavou ružomberského tatranského svazku vyznamenaného Řádem republiky a dalšími vysokými sovětskými i našimi řády a vyznamenáními. Do té doby chtějí odstranit a vybrousit ty nedostatky, které snižují úroveň jejich vystoupení. JIŘÍ HECKO Na Strahově se cvičí... Před čtvrt stoletím v Malé pevnosti byla středa 2. května a do konce nejstrašlivějši války v dějinách lidstva chybělo už jen něco málo přes Í5U hodin, byla to však ještě příliš dlouhá doba, než aby к miliónům padlých a zavražděných fašisty nepřibyly další nevinné oběti. Do Malé pevnosti v Terezíně ten den přijeli komisaři pražského qestapa se seznamem lidí, kteří měli být neprodleně popraveni. Komisaři gestapa nejdříve seznam zkontrolovali podle vězeňské kartotéky. Zpráva o tom se rozšířila mezi vězni, kteří se mylně domnívali, že do pevnosti přijeli členové skupiny, která v nedalekém ghettu vyjednávala s Mezinárodním červeným křížem o propouště ní nemocných — v té době se zde začaly značně šířit případy onemocnění skvrnitým tyfem, bylo po poled ni, když dozorci na IV. dvoře začali vyvolávat celkem 56 jmen. A po dru hé hodině odpolední bylo slyšet první salvu popravčí čety. Po ní následovaly další. Fašistická mašinérie smrti spáchala jednu z nejhrůznějších vražd na území* Cech. ( Pod slunečními paprsky t pod sněhovými mraky manifestovali letos na 1. máje naši pracující věrnost socialismu a podporu komunistické straně. Naše snímky z Prahy, Ostravy, Üsti n. L., Brna a Plzně dokumentují za mnohá další Msta naší vlasti letošní r& dostné oslavy. joto %. #piÝ д JjjgS 4