Rudé Právo, duben 1972 (LII/78-101)

1972-04-01 / No. 78

Proletáři všech zemi\ spojte se! UDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU 1. DUBNA 1972 ČÍSLO 78 — ROČNÍK 52 (Právo lidu ročník 75) CENA 1,— Kčs PROGRAM SVĚTU I a leningradském Martavě poli, kde komíhavý věčný oheň vzdává hold prvním padlým z velké revoluce, vytesal nasník do žulového těla ná­hrobku poeticky prosté sdělení, že га říjnových nocí roku 1917 tady vyhlásili lidé »válku válce«. Jak prosté a jak srozumitelně hluboké pocho­pení smyslu těch revoluěních dní, jež přislíbily světu trvalý a všeobecný mír. Jsme stále ještě daleci této chvíle, až z výrobních pásů sjede poslední bomba, až poslední dělo neobrácené v šrot bude vycíděno pro podívanou v šeru muzeí, až z posledních kasáren se stane studentský internát. Síly, jež inspirují války, byly sice za půl století notně zatlaěeny, ne však zneškodněny. Od chvíle, kdy padl poslední voják května roku 1945, rozpoutaly tyto síly přes třicet dalších válek a ozbrojených konfliktu. »Za zcela odstraněné nelze považovat ani nebezpečí nové světové války.« Na tuto možnost se vší vážností upozornil právě před rokem XXIV. sjezd so­větských komunistů. Aby řečí veskrze věcnou a konkrétní postavil proti agresivní politice imperialismu velmi srozumitelnou politiku aktivní obrany míru a upevňování mezinárodní bezpečnosti. Světová veřejnost pak nazvala předložený plán »programem míru«, který vešel do širokého povědomí svými šesti hutnými, zkoncentrovanými body hlavních úkolů velké sovětské mírové ofenzívy, zahrnující širokou škálu úsilí od likvidace válečných ohnisek v Indočíně a na Středním východě až po péči o zachování přírodního prostředí, výzkum a ovládnutí vesmíru a světových oceánů. Zrodil se kodex klíčových zásad mezinárodních vztahů, i cílů, к nimž se lidstvo může, má a musí dopracovat: Upuštění od použití síly. Uznání územ­ních změn, jež nastaly. Kolektivní bezpečnost. Zákaz atomových, chemických a bakteriologických zbrani. (Shodou okolností za několik dní, 10. dubna, bu­de podepsána mezinárodní smlouva, stavějící mimo zákon bakteriologickou válku). Stop všem zkouškám atomových zbraní. Bezatomová pásma. Jaderné a všeobecné odzbrojení. Likvidace cizích základen. Omezení vojenských výda­jů. Skoncování s kolonialismem a rasismem jednou provždy. Vzájemně výhod­ná spolupráce atd. atd. Sovětský pro­gram míru, předá­vaný jako štafeta už od dob prvních Leninových dekre­tů, naléhavě for­mulovaný v nových podmínkách planety, se důrazně prosadil jako účinný faktor »velké iniciati­vy« ve světové politice. Právě z něho vyšla intenzívní sovětská mírová ofen­zíva. Z něho vyplynul celý řetěz rozsáhlých a nových zahraničně politických iniciativ. I závažný mezinárodní dokument, jakým je především čtyřstranná dohoda o Západním Berlíně, která by mohla být podepsána krátce po bonn­ských ratifikacích. Pražská schůzka zemí Varšavské smlouvy doporučila v lednu t. r. celé Evropě návrh zásad vzájemných vztahů jako jednací pořad očekávané konference o evropské bezpečnosti a spolupráci, jež by mohla být svolána ještě v roce 1972. Zasvěcenou analýzu tohoto jednoho roku i dnešního stavu na mezinárodní scéně shrnul před dvěma týdny na sjezdu sovětských odborů soudruh Leonid Brežněv, když současně posunul rámec sovětského mírového programu do nových oblastí, rozpracoval nová stanoviska к aktuílnímu vývoji. Sovětský program míru se neuzavírá úzkými národními zájmy země svého zrodu. Je to vpravdě internacionalistický program, který vyjadřuje niterní podstatu světového socialismu a jeho široké, historické zájmy. Závažným rysem mezinárodních vztahů posledních tří desítek let je sku­tečnost, že dnes není klíčových světových problémů, které by kdokoliv z činitelů z tábora protivníků chtěl řešit bez účasti reprezentace socialistic­kého světa, především bez účasti SSSR. Imperialisté a všechna buržoazie jednají se Sovětským svazem jako s autoritativním faktorem ne z lásky к so­cialismu, к společenskému pokroku, к národně osvobozeneckému hnutí, ne z nenadálé velkorysosti. Sovětský svaz jako první a také nejmocnější socia­listický stát si vydobyl tento respekt nejenom přitažlivou silou svých idejí, svou hospodářskou a vojenskou silou, ale také svou politickou váhou, svou prestiží, kterou vybojoval v boji proti fašismu a za osvobození národů od jha kolonialismu jako přirozený a zásadový obhájce zájraů malých i velkých, bílých i černých, blízkých či vzdálených národů, usilujících o svou nezávis lost, o sociální pokrok, o svou protiimperialistickou svrchovanost. Sovětské mírové politice je na hony vzdálena snaha »dělit« se o sféry vli­vu, paktovat se za zády národů, prosazovat jen vlastni národní zájmy. Na­opak, SSSR vystupuje všude a v každém historickém okamžiku ve jménu internacionálních zájmů světové revoluce, ve jménu socialismu, ve jménu míru, koordinuje tuto politiku se svými spojenci, s nimiž společně rozvíjí dohodnutou linii na mezinárodním fóru. Věren odkazu V. I. Lenina, prosazoval a prosazuje Sovětský svaz do mezi­národního života principy mírového soužití, přes odpor válečnické reakce zprava, i těch, kteří mu spílali »zleva«. Energický postoj к agresivním silám světového imperialismu nebyl v so­větské zahraniční politice nikdy v rozporu s konstruktivním přístupem к me­zinárodním problémům, s ochotou rozvíjet vzájemně výhodné vztahy se státy protikladného společenského zřízení, bani vedli sovětští státníci významná jednání s Francií i západním Německem a řadou dalších zemí, v květnu oče­kávají v Moskvě také amerického presidenta Nixona. A opět i zde Sovětský svaz představuje široké zájmy mírumilovného lidstva a zájmy socialismu, ni­kdy nejedná na úkor některé třetí země nebo národa. Sovětský svaz už samotnou svou vlastní existencí představuje na světové aréně záruku, že imperialismus nikdy neobnoví své někdejší panství, říše a impéria a že nemůže znovu navléci svůj chomout na šíji národů. Téhle po­tupné kapitole dějinný zvonec odzvonil, i když protiimperialistické síly mu­sí svést ještě nejeden těžký, lopotný boj. Hlavní oporu tyto síly najdou a nacházejí v socialistické světové soustavě, v Sovětském svazu zvlášť. Zdrojem perspektiv, optimismu, orientace na dlouhá léta zůstane »program míru«, který se stal pro mnoho lidí tohoto rozbouřeného a neklidného světa konsolidujícím a inspirujícím činitelem. Z HELSINK DÁLNOPISUJE NÁS ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJ Zahájen sjezd finských komunistů Účast 494 delegátů • Mezi zahraničními hosty delegace KSČ • Zprávu ÚV KSF přednesl předseda strany A. Saarinen • Projev soudruha Sinisala • Začala diskuse HELSINKY 31. března — Za účasti 494 delegátů, stovky hostů a řady za­hraničních delegací včetně delegace KSČ, vedené tajemníkem ústředního výboru KSC O. Švestkou, byl v pátek v Helsinkách zahájen XVI. sjezd Komu­nistické strany Finska. hým místopředsedou KSF O. Hänni­­nenem, který také srdečně přivítal za­hraniční hosty. Zprávu ústředního výboru KSF přednes] předseda strany A. Saari­nen. Zabýval se mezinárodní situací a problémy mezinárodního komunis­tického a dělnického hnutí a zdůraz­nil, že strana se hlásí к závěrům mos­kevské porady komunistických a děl­nických stran z roku 19B9. Vysoce ocenil také závěry XXIV. sjezdu KSSS a mírovou politiku Sovětského svazu. Kritizoval politiku současného vedení KS Cíny, která podrývá jednotu me­zinárodního dělnického hnutí v boji proti imperialismu. V další části projevu odsoudil po­litiku USA v Indočíně a na Středním východě. Zabýval se také problémy evropské konference. V té souvislosti vyzdvihl nutnost brzkého svolání kon­ference o evropské bezpečnosti a spo­lupráci a přijetí NDR i NSR do OSN. Vysoce ocenil pozitivní mírovou po­litiku vlády NDR. Finští komunisté, řekl Saarinen, prosazují politiku přátelství a spolu­práce mezi Finskem a Sovětským sva­ lPokračování na str. 7) Dopoledne, Ještě před zahájením sjezdového jednání, položili předsta­vitelé strany a zahraniční hosté věn­ce к pomníku obětí bílého teroru v občanské válce v roce 1918. XVI. sjezd strany byl zahájen dru- Mohutná stávka japonských dělníků TOKIO 31. března (CTK) — Na 600 000 dělníků patřících к odboro­vým svazům 19 japonských průmyslo­vých odvětví vstoupilo v pátek do 24hodinové celostátní stávky. Žádají zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. □ BUENOS AIRES — V argentinské provincii Misiones trvá již druhý tý­den stávka rolníků a zemědělských dělníků. Rolníci požadují spravedlivé ceny za své výrobky a námezdní děl­nici zvýšení mezd. Jejích boj pod/po­­ruje argentinská Všeobecná konfede­race práce. I R Stojíme za Angelou Množství protestních donisů a rezolucí nroti rasismu a antikomunismu PRAHA 31. března (CTK) — »Černá Angela hájí před soudem v San José nejen svou svobodu, ale i práva amerických černochů. Heslem jejích pokro­kových současníků se stává — Svobodu Angele Davisové!« To je úryvek z dopisu dětí z 9. A ZDŠ v Teplicích v Čechách. »Z naší školy se pro Angelu podepsali všich­ni žáci sedmých, osmých a devátých tříd,« dodali. »Organizacím našeho mírového hnutí i jiným institucím v celé ČSSR přicházejí stovky a tisíce podobných dopisů,« řekli předseda Čs. mírového výboru prof. J. Lukáš a předseda Čes­ké mírové rady prof. A. Stejskal. »A jsou to právě hlavně mladí, kteří se pro osvobození Angely Davisové výrazně angažují. V dopisech a rezolucích se objevují některé typické znaky. Především ten, že jde o spontánní a zcela kon­krétní, osobně angažovanou iniciati­vu. Přichází množství dopisů od jed­notlivců a také na rezolucích z nej­různější pracovišť a škol jsou připojeny desítky a často 1 stovky podpisů pracujících a studentů. V po­slední době spojují lidé svůj protest proti stíhání Angely Davisové stále častěji s protesty proti válce ve Viet­namu a v celé Indočíně, s požadav­kem urychleného svolání konference o evropské bezpečnosti. To ukazuje, že vzrůstá zájem našich lidí o mezi­národní dění, a to v nejširších sou­vislostech, což je zvlášť potěšitelné. C.elý proces s A. Davisovou zůstane pro mírumilovné lidi symbolem. Bu­de kvalifikován jako projev rasismu a antikomunismu,. který je třeba vždycky a za všech okolností co nej­rozhodněji odmítnout.« PO PRVNÍM TÝDNU: Vina A. Davisové neprokázána NEW YORK 31. března (CTK) — V San José v Kalifornii skončil ve čtvrtek první týden soudního procesu s americkou černošskou komunistkou Angelou Davisovou, bývalou profesor­kou filosofie na universitě v Los An­geles. Obžalobě se nepodařilo prokázat vinu Davisové. Výpovědí svědků, kteří měli Ange­le přitížit a podpořit obžalobu, na­opak vyvracejí tezi, že šlo o spiknutí, na němž by Davisová měla účast. Na­víc je zcela jasně prokázáno, že na svědky byl vykonáván nátlak, aby'Vy­povídali v neprospěch Davisové. Jaro krkonošských kluků. Foto M. VODĚRA Aktivní obrano míru a bezpečnosti národů - včc všech pokrokových sil světa PlnĚ podiKmijeiiie mírovni ofainvi SSSR Jednoznačná odezva na projev soudruha L. I. Brežněva ■ Nadešel řas vytvořit v Evropě účinné zábrany válce ■ Batifikace smluv mezi SSSR, Polskem a NSR nesnáší odklad ■ Výbory pro evropskou bezpečnost zahajují svou činnost v závodech PRAHA 31. března (Od našich zpravodajů) — Boj za mír, za uvolněni napětí a posílení mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením, Jak jej důsledně vede Sovětský svaz ve spolupráci s bratrskými socialistickými zeměmi, je v souladu s úsilím veškerých pokrokových sil ve světě. Proto také v celém světě vzbudil tak veliký ohlas projev generálního tajemníka GV KSSS soudruha L. I. Brežněva na sjezdu sovětských odborů, kde znovu před celým světem přesvědčivě dokládal zásady sovětského mírového programu. XV. sjezdu sovětských odborů se zúčastnila i delegace ROH. Náš praž­ský zpravodaj zašel za jedním z je­jích členů, soudruhem Viliamem Ko­­žíkem, tajemníkem ÜR CSROH, aby se ho zeptal na bezprostřední dojmy. »Vystoupení soudruha Brežněva udalo bezpochyby základní tón ce­lému jednání. Značnou část svého vy­stoupení věnoval postavení a úloze odborů v obrovsky rychlém rozvoji sovětského hospodářství a celé spo­lečnosti. Všechno, o čem hovořil, lze při tvořivém pájel/ uplatnit 1 u nás. Vést pracující к plnění úkolů s ríej­menšími náklady, úsporně, s největ­ším ziskem pro společnost. Zaměřit se více na kvalitu, na novou techni­ku. Podporovat co nejorganičtější se­pětí cílů socialistické soutěže s hlav­ními směry hospodářské politiky stra­ny. Soudruh Brežněv zdůraznil rov­něž význam péče o pracující, význam spravedlivého ohodnocení práce i zvý­šení proletářské kázně a odpověd­nosti. Pro nás je zvlášť poučná i po­zornost věnovaná ekonomickému vy­užití času. V SSSR mají spočítáno, co představuje každá minuta, kolik uhlí, nafty, ocele či látky. To bychom sl měli uvědomit 1 u nás na každém pracovišti a lépe se svým časem hos­podařit.« Na sjezdu byla vedle pěti tisíc de­legátů z celého Sovětského svazu vel­ká účast zahraničních delegací — přes 140 delegací ze 103 zemí. Zahra­niční delegace — jak řekl dále sou­druh Kožík — měly možnost se dobře seznámit s úspěchy sovětských pra­cujících a s mimořádným zájmem při­jaly 1 'rozbor mezinárodní situace, který byl součástí vystoupení soudru­ha Brežněva. Mnohostranná mírová iniciativa Sovětského svazu plně od­povídá zájmům pracujících celého světa, jak to také zdůraznili mluvčí zahraničních delegací ve svých vy­stoupeních. Chceme tavit ocel jen pro mír Vrchní tavič Pavel Benko z Nové huti Klementa Gottwalda nám к pro­jevu soudruha Brežněva řekl: »Zno­vu byl potvrzen piírový kurs politiky Sovětského svazu, neúnavné úsilí udě­lat rázné kroky к posílení míru a bezpečnost! národů. Soudruh Brežněv zdůraznil význam ratifikace smluv mezi Sovětským svazem, Polskem a NSR. Každý rozumně uvažující člověk ví, že tyto smlouvy budou jednou ze zá­ruk trvalého míru v Evropě, ale to se revanšistickým silám v NSR nelíbí. Zapomněly snad na to, kolik oběti si vyžádaly jen poslední dvě světové války? Kdyby se nepodařilo vytvořit účinné zábrany třetí válce, ta by se přece nevyhnula ani německému ná­rodu. A doplatili bý znovu na ni pře­devším dělníci a ostatní pracující. Proto si myslím — zdůraznil soudruh Benko — že к ratifikací smluv mezi SSSR, Polskem a NSR by měli říci své pádné slovo i dělníci NSR a je­jich odbory. Na normalizaci situace v Evropě čekají všechny evropské národy.« »A xo se týče nás?« Pavel Benko se na chvilku odmlčel. »Naše ocelárna vytavila vloni dosud největší množ­ství oceli ve své historii — přes tři milióny tun. Letos to bude ještě víc a musí to být také ocel levnější. Chce­me však, aby to byla ocel sloužící míru, socialistické výstavbě, a proto s veškerým důrazem podporujeme mí­rovou ofenzívu SSSR a všech socia­listických zemí.* (ře) Za bezpečnost v Evropě »Jsem přesvědčen a se mnou vši­chni členové našeho kolektivu komo­­rářů,« řekl nám v rozhovoru B. Vo­­hořil, předák na Dole Centrum v Dol­ním Jiřetíně na Mostecku, »že čas IPokraCování na str. 2) Stručná bilance: iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiJAK ŽIJEME VŠE V ZAJMU A KU PROSPĚCHU OBČANU PRAHA 31. března (štk) — Bez nadsázky můžeme říci, že Československá socialistická repuhlika patří se svou životní úrovní mezi vyspělé ekonomické státy. Nebylo tomu tak vždycky a nepřinesl nám to někdo dárkem. Je to ovoce dlouhodobé politiky Komunistické strany Československa, jejímž hlav­ním cílem byla vždy péče a starost o člověka. Nejinak je tomu i dnes. Listujeme-li materiály ze XIV. sjezdu KSC nebo probíráme-li úkoly páté pětiletky, je na první pohled zřejmé, že smyslem všech splněných úkolů je duševní, kulturní a samozřejmě i hmotný roz­voj naší společnosti. Ani náš současný boj za efektiv­nost výroby na každém pracovišti ne­ní samoúčelný. Chceme společně na­­hospodařené peníze také správně roz­dělit, využít tam, kde je lidé nejvíce potřebují. Je ovšem samozřejmé, že tyto prostředky musíme napřed získat z hospodárnější práce. A to je úkol tohoto dne. ■ NIC NENÍ samozřejmost Nejraději všechno posuzujeme po­dle toho, co dostaneme na ruku a co si za to koupíme. Přitom jsme si zvyk­li na některé věci jako na samozřej­most. Vůbec nás nenapadne počítat, jak bychom vyšli s platem třeba t vyšším, kdybychom měli platit lé­ky, náročnější léčení, dětem studium apod. A z toho tedy plyne, že životní úroveň neurčuje jen osobní spotřeba, ale nemálo ji ovlivňuje také spotřeba společenská. A obojí je závislé na tom, kolik a jak vyrábíme. Pokud jde o hospodárnost, spokojeni být nemů­žeme. Jakmile s tím hneme kupředu, máme otevřenou cestu к dalšímu růs­tu životní úrovně. ■ ŽIVOTNI NAKLADY SE SNIŽUJI Poctivá práce statisíců lidí v minu­lých třech letech přinesla dobré ovo­ce! Za loňský rok se podařilo snížit životni náklady o 0,3 %. Je to úspěch, protože dlouhá léta před tím jsme nic takového zaznamenat nemohli. Z jed­noho průzkumu veřejného míněni or­ganizovaného ČSAV vyplývá, že lidé ve své velké většině věří v další pří­znivý vývoj ekonomiky, a tedy i své životní úrovně. Bereme tuto skuteč­nost jako důvěru v naše politické a hospodářské zřízení, jako důvěru v cí­le, které jsme si dali na XIV. sjezdu KSC. Я PODÍVEJME SE NA NĚKTERÉ ÚDAJE Není bez zajímavosti skladba pe­něžních výdajů domácností v porov­nání roků 1955 a 1970. Tak třeba děl­nické rodiny dávaly v roce 1955 po­lovinu svých příjmů na potraviny a nápoje, 23 % na průmyslové zboží a zbytek na ostatní věcí. V roce 1970 klesl podíl výdajů za potraviny na 36 %, průmyslové zboží dostalo 28 % peněžních výdajů a o 9 % víc zbylo proti roku 1955 na ostatní. Přesun nákupu průmyslového zbo­ží však neznamená, že bychom se v jídle šidili. Připomínky můžeme mít spíš к tomu, že jíme málo zeleniny, mléka, a'že všechno nahrazujeme ma­sem. Jednak to sami dobře víme, ale i mezinárodní tabulka srovnání ve spotřebě masa nám to např. ukazuje. Před námi jsou ve spotřebě masa jen země jako USA a Kanada, i když i ta­dy se rozdíl snižuje. Za námi je Ra­kousko, Dánsko, Švédsko, Itálie a Ho­landsko. Naše spotřeba masa je stej­ná jako ve Velké Británii a NSR. (Pokračování na str. 2) Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU V elikonoce jsou už tradičně začátkem hlavní sezóny pro motoristy i pro příslušníky do­pravní služby Veřejné bezpečnosti. Zvlášť když se objeví sluníčko, tak jako tomu bylo včera. Už krátce po poledni se začaly na pražských křižovatkách prodlužovat zástupy vozidel směřu­jících ze středu města na nejrůznější strany. Na tenhle okamžik se už předem připravili i přísluš­níci dopravní služby. Jen v českých a moravských krajích zorganizovali na sto kontrolních stano­višť. »Nejde nám o pokuty,« vysvětluje cíl rozsáhlé akce zástupce náčelníka dopravní služby hlavního velitelství VB podplukovník Karel Bican. »Spíš chceme připomenout všem řidičům potřebu dodr­žovat předpisy, ověřit, jaký je technický stav vo­zidel po zimě. Vždyť mnozí nevyjeli třebas ně­kolik měsíců!« Kontrolní stanoviště pochopitelně nejsou jen ko­lem Prahy. Aby bylo možné ověřit situaci i v ji­ných místech republiky, připravili soudruzi z mi­nisterstva vnitra vrtulník. Startujeme spolu s nimi na neobvyklý let. Chvil­ku sledujeme pestrobarevnou šňůru vozidel na karlovarské silnici, potom popolétáváme nad dál­nici. Zatím — konstatuje podplukovník Bican — ještě nenastaly obávané zácpy. Na dálnici však vozy uhánějí očividně rychleji než na okolních silnicích. Skoda, že je zatím v provozu jen malá část. Znovu měníme trasu. Dostáváme se nad silnici к Jihlavě. Na několika místech se objevují dlouhé řady aut. Pilot opatrně nalétává s vrtulníkem na jejich začátek, aby si kameramani televize mohli pořídit dokumentární záběry. Příčina je vždy stej­ná: na /špici je nějaké pomalé vozidlo, které ostat­ní nemohou pro rušný provoz v protisměru před­jet. Někdy jde o starší typ osobního vozu, většinou však jede v čele rozměrný nákladní automobil, často s vlekem. »Rozhodně musíme o nedělích a svátcích zakázat průjezd mezinárodní nákladní dopravě,« potvrzuje naše pozorování major Oldřich Nečas, náčelník jihomoravského dopravního inspektorátu, s kterým jsme se dali do hovoru po přistání nedaleko zná- S VRTULNÍKEM NAD SILNICEMI mého motelu U devíti křížů před Brnem. »Jsme jedna z posledních evropských zemí, která ještě tento zákaz neuplatňuje ...« U motelu je poslední stanoviště zdejší dálkové kontroly. Vozy přijíždějící od Brna jsou sledovány už z Říčan na šesti místech. Kontroluje se dodr­žování stanovené rychlosti, zákazu předjíždění před vrcholem stoupání. Radiostanice předávají státní poznávací značky všech »hříšníků«. Mnozí se zpo­čátku dost diví, proč právě je si příslušníci vy­brali, proč právě oni z celé kolony musejí za­stavovat. Radar je však nesmlouvavý. A stejně nesmlou­vaví jsou i technici ověřující, v jakém stavu mají riskující jezdci svá vozidla. Bilance není zrovna radostná. Zejména nákladní vozy jsou v značném nepořádku. Přijíždí vůz chrudimské plynárny. Víme, že mu neukazují směrová světla. Má však 1 mimořádně ojeté gumy, vadný startér, chybí zajištění ložné plochy. »Musím vám odebrat osvědčení o technickém průkazu,« rozhoduje nadstrážmístr Jaroslav Valen­ta. »Až odstraníte závady, přihlásíte se o ně...« U hlídkového vozu nafukuje kontrolní sáček Jan Brychta, řidič nákladního vozu plného sudů s brněn­ským pivem. Je klidný. Nepil. Zkouška jeho Infor­maci potvrzuje. I jinak má vůz v pořádku. Tady je právem na místě pochvala. Kontrola pokračuje a , také my . letíme dál — nad Brno, jehož výpadové silnice jsou teď ve smě­rech výjezdu přeplněny na kilometry od města. Z výšky je na pestrobarevné šňůry vozidel pěkný pohled. Ale dole ťo nebývá radostné, »Už aby byla ta dálnice v provozu,« shodujeme se všichni v přání při pohledu na rozestavěný pás, směřující od Brna na západ. Další zastávka je na okraji Olomouce. Tady nás vítá nadporučík Lu­bomír Mazal. Podplukovník Bican přijímá jeho hlá­šení. Za první tři hodiny 54 přestupků, přede­vším v překročení rychlosti a nesprávném před­jíždění, dvanáct odebraných osvědčení pro závady na vozidlech, dva případy podnapilosti za volan­tem ... Olomoučtí se připravili zvlášť pečlivě. Jejich úsek je 39 kilometrů dlouhý. Tady už nepomůže žádné výstražné blikání protijedoucích aut, upo­zorňující na kontrolu. Na takovém úseku se tl, kteří předpisy nedodržují, tak jako tak projeví. Někteří i čtyřikrát! Znovu nalétáváme nad některé hlavní silnice, tentokrát ve východních Cechách. Ruch postupně opadává. Rychle se stmívá. Jestliže páteční akce jen trochu připomněla řidičům jejich povinnosti, nebyla zbytečná! V. HAVLÍČEK Delegace Sovětského výboru pio evropskou bezpečnost odjelo Hosty přijal tajemník OV KSČ F. Ondřich ® Výměna zku­šeností z úsilí o spolupráci a bezpečnost v Evropě PRAHA 31. března (z, ČTK) — Tajemník OV KSC F. Ondřich přijal v pátek v dopoledních hodinách delegaci Sovětského výboru pro evropskou bezpeč­nost, vedenou jeho předsedou A. P. Šitikovem. V besedě, jež, proběhla v srdečném, soudružském ovzduší, sl soudruh Ondřich a vzácní hosté vyměnili po­znatky a zkušenosti z úsilí našich zemí o spolupráci a bezpečnost v Evropě. Významným mezníkem na této ces­tě je dlouhodobé úsilí evropských pokrokových sil o svolání celoevrop­ské konference o bezpečnosti, jíž vě-nují čelné stranické a státní orgány našich zemí všestrannou pozornost a podporu. Jednání, Jež se vyznačovalo sou­­družsikou otevřeností a upřímností, ce zúčastnili místopředseda ÜV Národní fronty CSSR prof. T. Trávníček a předseda Čs. výboru pro evropskou bezpečnost rektor Karlovy university prof. В. Švestka. Delegaci Sovětského výboru pro evropskou bezpečnost přijal i před­seda ČNR E. Erban. Předmětem srdečného rozhovoru byl současný stav úsilí o upevnění míru .v Evropě. V souvislosti s tím účastníci přátel­ského setkání hovořili . o politické prácí poslanců mezi občany na pod­poru evropské bezpečnosti. V pátek odpoledne sovětská dele­gace odcestovala do Moskvy. Na ru­zyňském letišti se s ní rozloučil prv­ní místopředseda FS Ing.. J. Mariko, místopředseda OV Národní fronty CSSR prof. T. Trávníček, předseda Cs. výboru pro evropskou bezpečnost prof. B. Švestka, dále místopředseda FS a předseda Sněmovny lidu V. Da­vid, předsedkyně Čs. rady žen G. Fu­číková a další představitelé našeho veřejného života. Rozloučení se zúčastnil rovněž so­větský velvyslanec v CSSR S. V. Cer­­voněnko se členy velvyslanectví. Pokus o puč v Burundi BUJUMBURA 31. března (CTK) — Bývalý burundský král Ntare V. byl zatčen burundskými úřady, když se pokoušel za podpory evropských žoldnéřů svrhnout režim presidenta M. Micombera a zmocnit se opět vlá­dy. Oznámil to V pátek rozhlas z bu­­rundského hlavního města Bujum­­bury. Rozhlas sdělil, že president Micom­­bero svolal urychleně vládu, aby pro­jednal vzniklou situaci. Král Ntare V. byl sesazen v roce 1967 a žil pak v exilu v Ugandě.

Next