Rudé Právo, září 1989 (LXIX-LXX/206-231)

1989-09-01 / No. 206

PROLETÁŘI vSech ZEMÍ. SPOJTE SE! PAT E К Z A ft I / ORGÁN ÚSTŘEDNÍ H O VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 206 — ROČNÍK 69 (Právo lidu ročník 92) CENA 50 HALÉŘŮ 1989 Vice net 3,7 miliónu sazenlc vypěs­tuj ročně pracovnici lesní školky Drmaly Lesního závodu Janov v Krušných horách. Zaměřili se na obalovaný sadebnl materiál určený к výsadbě na exhalacemi zatčených plochách. Jde zejména o smrk pich­lavý, modřín, borovtcl, javor-klen. buk atd. Foto CTK - LIBOR ZAVORAL DN ES V LISTĚ KOMENTÁŘ К OTÁZKÁM ČS.-MAĎARSKÝCH VZTAHŮ str.' 2 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA SE NEOBEJDE BEZ MARKETINGU Článek ekonomického odborníka str. 4 NA ŠKOLENÍ S JÓGOU Str. 4 D nes )e tomu přesní padesát let. Časně ráno 1. záři 1939 ni* mecká válečná loď Schleswig-Hdlstein začala vírolomni — připlula na přátelskou!!) návštěvu — ostřelovat ze svých děl poleká vojenská postaveni na gdaňské Westerplatte. Nacistá bez vypovězeni války napadli podstatní slabšího souseda. Hitlerov­ské územní anexe, které začaly pohlcením Rakouska a Českoslo­venska, pokračovaly v nové podobí. Nejstrašlivějšl válečný konflikt, který kdy lidstvo vedlo, konflikt, Jehož historie se vlastni odvíjela už od »rakouských« a mnichovských události v roce 1938, vypukl plnou silou. Řekne se — padesát let Je dlouhá doba a bylo by Jen přirozené zapomenout. Evropa má dnes Jiné starosti. Válka se öviem připo­míná dosud: nejenom nesčetnými pomníky padlých, mnoha tisíci stále nezvěstných, nejen tím, že mnozí dneinl prarodiče mají stále na předloktí čísla z koncentračních táborů. Připomíná se hlavní tím, že lidstvo Je dnes schopno dokonalejšího sebezničenl než ten­krát a že v mezinárodni politice stále nepatři minulosti takové znepokojivé prvky Jako sila, zastraiovánl, prosazováni vlastních mocenských zájmů na úkor druhých. Nástup fašismu v Německu a v Itálii časem rozdělil kapitalistic­kou Ěvropu na státy fašistická nebo polofailetlcké a země, jež sice nacistická agresivita znepokojovala, avšak o mír se snažily tím, že jí činily neustálé ústupky. Návrhy na vytvořeni systému kolektivní bezpečnosti, jež zněly ze Sovětského svazu, nepadaly na úrodnou půdu a pohlíželo se na ně s nedůvěrou. V hlavách někte­rých západních politiků se tajila naděje, že kopl nacismu se nako­nec obrátí Jen . proti SSSR, že Francie 1 Británie budou moci vyjit z této vody suché. Důsledky tohoto oportunlsmu Jsou známy: anšl.ue Rakouska, obětováni Československa v Mnichově, přechod od dlouho zjevn^i válečných připrav к válčeni, к požáru, který vedle Evropy zaéiq átil i severní Afriko, Asii, Tichomoří. Druhá světová válka, to nebyla Jen děla na frontách a bída v zá­zemí; to byly stovky koncentráků, systematické vyhlazováni celých vrstev obyvatelstva ve jménu zvrácené teorie o rasové nadřazenosti, organizované ožebračováni celých států ve Jménu světovlády tem­na. Bylo to do té doby nevídané podřízeni vědy a lidského umu zabíjeni. Bombardéry se stále větším doletem a pumovou tonáži, stále rychlejší stíhačky, ničivější pumy... V letech 1939—1945 za­hynulo na frontách, při bombardováni, v koncentrácích na padesát miliónů lidi... Až mobilizace doslova celých států a národů hnědý mor zastavi­la. Největší válečnou tíhu nesl Sovětský svaz. Sám ztratil dvacet miliónů lidí; na Ukrajině, v Bělorusku, všude tam po sobě nacisté zanechali Stovky Lidic a Oradourů. Nad fašismem zvítězilo společné úsilí, kolektivní cil porazit na­cismus, přes ideologické rozdíly mezi spojenci; to byla myšlenko­vá podstata protihitlerovské koalice, jejíž hlavni Jádro tvořily So­větský svaz, Spojené státy a Británie. Po vítězném květnu 1945 se však Jen krátkou dobn zdálo, že mír bude věčný, že teď už si lidstvo konečně rozumí, že se státy bez ohledu na třídní a ideologickou příslušnost budou řídit kolektiv­ním zájmem — mírovým soužitím a společným odporem к Jakékoli recidivě válečnických choutek. Celosvětový požár Ještě nepřestal doutnat, ale jaderné hřiby nad Hirošimou a nad Nagasaki, studená válka, Korea, Indočina, Blízký východ —to vše dávalo spíše tušit, že se lidé nepoučili. Některé »malé« a »místní« konflikty trvají celé generace, jiné jsou čerstvějšího data; ve všech však znovu trpí nevinní, jen technika Je modernější. V regionálních válkách se zkoušej! nové zbraně, nejvyspělejšl technologie slouží přenášení zbrojní horečky do kosmu. Zbrojeni na světě nyní pohltí každý týden skoro dvacet miliard dolarů, ačkoli celé světadíly jsou za­dluženy a v nejednom státě hrozí hladomor. V západní Evropě prožívá renesanci krajní pravice s Jasnými fa­šistickými tóny, trvají snahy ospravedlňovat hitlerlsmus. Šikov­ně podávaná ultrareakčnl hesla nacházejí v ovzduší sociálních nejistot živnou půdu; různé druhy extremismu, rasismu, politického sobectví a nedůvěry stále nevymizely. Je dostatek případů, kdy lidské selháni nebo omyl počítače uved­ly stanoviště jaderných raket do pohotovosti a doslova na poslední chvíli se podařilo zabránit katastrofě. VI se, Ze příští válka by zna­menala naprosté vyhlazeni civilizace. Státy jsou dnes navzájem stále závislejší nejenom v ekonomice. Zvlášť to platí o našem lidnatém světadíle a realisté si to uvědo­muji. Zapomínat na 1: záři 1939 nelze a z toboto data plyne nejedno poučeni — hlavně o nutnosti společně usilovat o soužití v míru, při vzájemném respektu a nevměšování, o spolupráci, а к tomu účelu odstraňovat vzájemnou nedůvěru, budovat mosty к vzájemnému poznávání. Často skloňovaný »celoevropský dům« shrnuje tento cíl, к němuž směřuje na našem světadíle politika socialistických států. Jak připomněl před časem Michail Gorbačov v projevu ve štrasbur­­ské Evropské radě: jde o takovou přestavbu mezinárodního řádu v Evropě, která by posunula do popředí celoevropské hodnoty. Koncepce celoevropského domu vylučuje pravděpodobnost ozbroje­ného střetnuti, samu možnost použití síly nebo hrozby silou. К tomuto cíli směřují odzbrojovacl iniciativy Varšavské smlouvy i takové kroky, jako je čs. návrh na vytvořeni pásma důvěry, spo­lupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku členských států Varšavské smlouvy a NATO. V Evropě druhá světová válka začala a tam také — shodou okol­ností na našem území — zazněly její poslední výstřely. Už proto má náš kontinent prvořadou úlohu v procesu, který by měl zabrá­nit, aby se 1. září 1939 — v ničivější podobě — opakovalo. Gotické obrazy v nové kráse Výstava děl mistra Theodorika v Jiřském klášteře PRAHA (ČTK) — Unikátní a re­prezentativní výstavou byla ve čtvr­tek po téměř ročním uzavření opět zpřístupněna stélé expozice staré­ho českého umění Národní galé­rie v Jiřském klášteře na Pražském hradě. Jedinečnou příležitosti pro návštěvníky Je vystavená kolekce téměř čtyřiceti deskových obrazů jedné z nejvýznamnějších osobností našeho gotického malířství, Mistra Theodorika. Tyto poklady středově­ké výtvarné kultury mohou totiž di­váci po dlouhé době vidět mimo rámec jejich historického umístění v kapli sv. Kříže na Karlštejně, pro­hlédnout sl je zblízka a v optimál­ních světelných podmínkách. Dal-šlm podnětem к uspořádání výstavy Je skutečnost, že tyto tabulové ob­razy byly v průběhu posledních pě­ti let restaurovány vybranou sku­pinou deseti předních restaurátorů a zájemci se mohou bezprostředně seznámit s výsledky jejich práce. Mistr Theodorik vytvořil unikát­ní soubor, který nemá obdoby ve středověkém evropském malířství. Pro císaře Karla IV. namaloval při­bližně v letech 1357—1367 jako sou­část výzdoby kaple sv. Kříže na hra­dě Karlštejn 130 deskových obrazů. Výstava obrazů Mistra Theodori­ka v Jiřském klášteře potrvá do kouče října. PŘIBYLY ŠKOLY, JÍDELNY, DOMOVY MLÁDEŽE Dětí do nových lovíc PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Jen několik dnů zbývá do okamžiku, kdy své dveře otevřou velké pavilóny základních škol, ale 1 drobné malotřldky. Začne nový školní rok. Do nových lavic usednou napří­klad žáci šesté až osmé třídy ve Vlašimi, kde 4. záři otevřou nový pavilón В první základní školy. Učebny byly dosud rozstrkány po několika místech ve městě, a tak byly děti nuceny к neustálému pře­cházení. Nyní se škola postupně »usadí«, protože do konce školního roku přibude další pavilón. Základ­ní škola z roku 1874 tak značně omládne. »Podíl na tom, Ze dílo za B,3 mi­liónu korun budeme 4. záři pře­dávat dětem, mají 1 jejich rodiče, občanské výbory a organizace Ná­rodní fronty. Svazácl, ženy a další Jen během prázdnin odpracovali při dokončovacích pracích celkem 3465 brigádnických hodin.« Výčet Evy Vaňkové, vedoucí odboru školství a kultury MěNV Vlašim, Je na místě doplnit. Pomocníky se stali i pra­covníci a poslanci národního výjx>­­ru. Ale práce Ještě neskončila. Z dosavadní školní budovy vznikne městský dům pionýrů a mládeže. V první den školního roku začne ve Vlašimí fungovat 1 městská knihovna, rekonstruovaná z bývalé prodejny nábytku, otevře se nový Internát dívek středního odborného učiliště zemědělského. Přitom ve Vlašimi nepřehlížejí ani malá mís­ta. Takovým Je Domašín se svou malotřldkou pro 32 dětí. I ona má své místo v systému školských za­řízení. V Jirkově na Chomutovsku šli opačnou cestou, než Jaká byla dříve obvyklá. Nejdříve zde vyrostla ted už škola o čtyřiceti třídách a tepr­ve po ní následovala dostavba síd­liště. Jak nás informoval okresní školní inspektor ONV Chomutov František Zedníček, vyrostla v Jirko­vě i nová šestnáctitřidní škola. Brigádnická pile lidí z Března v okrese Chomutov dokázala posta­vit pětltřídnl školu za osm miliónů korun. »Hotovo Jsme hlásili za dva roky,« říká předseda MNV Březno Karel Ješetlcký. Na obec s 1200 obyvateli Je to pěkný výsledek. Dě­ti z Března i sousední obce Chbany dostaly tento dárek už v březnu. Nyní se do školy těší noví prvňáčci. V severních Cechách vyrostlo další brigádnické dílo. V České Lípě-Dubé přibyla tělocvična za pět miliónů korun. Jídelní lístek prvního školního dne Je už v Nové Včelícl v okrese Jindřichův Hradec známý. Prvním obědem v nové Jídelně postavené v akci Z bude smažené kuře. »Vě­říme, že dětem bude chutnat nejen 4. září,« vyslovuje přesvědčení před­seda MNV Jiří Straka. Školní Jí­delnu postavili občané třjtlsícové střediskové obce za dva roky. Za sebou už mají i opravu střechy školy a následují další akce. Své­pomocí stavějí spojovací chodbu. Mimo Jiné bude po položení podla­hové krytiny sloužit i Jako eto­­metrová krytá běžecká dráha. »Stavíme trafostanici, chystáme se na saunu, aby celý školský a spor­tovní areál s kurty, zimním stadió­nem, kuželnou a dalšími stavbami byl dokončen. Nestačí přece posta­vit Jen školu.« Nestačí Jen zapnout zvonek a no­vý školní rok zahájit. Nutné Je udě­lat mnohem víc. Vždyť nemálo ze 14 295 objektů základních škol a školských zařízení ve správě národ­ních výborů CSR potřebuje opravu. Školám chybějí stravovací zařízení, prostory pro zájmovou činnost, tě­locvičny. Proto Je třeba přiložit ru­ku к dílu, aby děti měly co nejlep­­ší podmínky pro výuku. Do nové dvanáctltřldní školy na­stoupí 4. září na sídlišti Sosna v Třinci 350 chlapců a děvčat. Mo­derní zařízení pro 600 žáků se ote­vře rovněž v Orlové-Lutyni. Sedm dalších učeben dostanou do vínku školáci z Vítkova. Přístavba labo­ratoří a knihovny Je dokončena v zá­kladní škole v ulici Karla Pokorné­ho v Ostravě-Porubě. IGOR SIROTA i SE STÁLICEMI I NOVINKAMI Slavnost RP za dva týdny PRAHA (Od naší zpravodajky) — Datum 21. září Je Již tradičně spojeno 8 významným svátkem. Slaví ho vždy nejen ti, kterých se pří­mo týká — tedy novináři, tiskaři, rozhlasoví a televizní pracovníci —, ale také ti, Jimž Je Jejich práce určena. Čtenáři novin a časopisů, roz­hlasoví posluchači a televizní divácL A Je to tak Již od srpna 1937, kdy se poprvé, tehdy v krčském lese, sešla obec novinářská a čtenář­ská. První slavnost Rudého práva stejně jako všechny následující vy­tvořily tradici doslova všelidové zábavy, která se stala magnetem pro lidi bez ohledu na jejich věk. Ani letoš­ní rok nebu­de výjimkou a Slavnost Rudého prá­va Je připra­vena přiví­tat svým pestrým programem desetitisíce návštěvníků. Bude to 16. a 17. zá­ří v pražském Parku kultury a od­dechu Julia Fučíka. Sem se slav­nosti přestěhovaly před více než třemi' desítkami let a díky širokým možnostem parku zde doslova zdo­mácněly. Nejinak tomu bude 1 letos, kdy pořadatelé, redakce a vydavatelství Rudé právo spolu s městským vý­borem KSČ v Praze připravily pes­trou směsicí programů na všech scénách — především hudbu, vý­stavy, soutěže, sport, zajímavá po­vídání a besedy. Jestliže oslavy Dne tisku, rozhla­su a televize vrcholí slavnosti Ru­dého práva, pak to v žádném pří­padě neznamená, že ostatní sdělo­vací prostředky stojí Jaksi stranou. I ony přispějí svým dílem do spo­lečného mlýna dobré zábavy 1 po­učení. Ne každý se může zúčastnit slav­nosti přímo, a proto prostředníkem bude přímý přenos Cs. televize a Cs. rozhlasu. Kromě toho však te­levize i rozhlas připravily vlastní komponované zábavné pořady na sobotu 1 neděli. Dny Mladé fronty Jako program klubového charakteru s besedami se zajímavými lidmi vě­novaný aktuálním problémům mlá­deže zase připravuje tento mládež­nický deník. Květy na přání se Jme­nuje program redakce Květů a Prá­ce, v němž bude převládat zejmé­na hudební žánr. Své mají připra­veno také Dikobraz, Tvorba, vyda­vatelství Naše vojsko, Svět motorů spolu se Svazarmem, nejmenší di­váky chce svou nabídkou soutěží a her zaujmout nakladatelství Pano­rama, překvapení si objednala tis­ková agentura Orbis. Slavnosti se rovněž účastni s komplexní akcí agentura APN a Český svaz novi­nářů. Ti, kdož se účastní Slavnosti Ru­dého práva pravidelně, Jistě potvr­dí, že má svoje tak říkajíc stálice — tedy programy, které sem nerozluč­ně patří, ale každý rok také novin­ky. К těm stálicím vedle převláda­jících hudebních pořadů určitě pat­ří besedy. I letos Jsou redaktoři Rudého práva připraveni besedovat se svými čtenáři o aktuálních otáz­kách současného společenského a politického vývoje, další beseda bu­de věnována ochraně přírody, jiná zase nejdůležltějším otázkám rozvo­je hlavního města a do čtveřice to bude kulatý stůl nazvaný Máme být na co hrdi, v němž chceme besedo­vat s našimi předními historiky o některých klíčových událostech našeho vývoje, i o těch, na něž se z těch či oněch důvodů zapomína­lo. (Pokračování na str. 2) Mírová smlouva Libye s Čadem ALŽÍR (CTK) — Libyjský tajem­ník byra pro zahraniční styky Dža­­dalláh Azúz Talhí a čadský ministr zahraničních věcí Acheik ibn Oumar ve čtvrtek v Alžíru podepsali smlou­vu o mírovém řešení Jíž 18 let trva­jícího územního sporu o pohraniční pásmo Aouzou Podpisu smlouvy byl přítomen i alžírský ministr zahrani­čí Bualem Besaieh, který při jedná­ní o smlouvě plnil úlohu prostřed­níka. Na základě podepsaného doku­mentu bude spor mezi Čadem a Li­byi o tuto pohraniční oblast předán Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, který by měl do roka roz­hodnout, které z obou zemí pásmo o rozloze 114 000 kilometrů čtvereč­ních se značným nerostným bohat­stvím připadne. Alžírská vláda oznámila, že smlou­va dále předpokládá stažení jedno­tek obou stran ze sporné oblasti, která bude až do rozhodnutí soudu spravována skupinou pozorovatelů z afrických států. Obě strany se za­vázaly propustit všechny válečné zajatce, vyhnout se v budoucnu všem projevům nepřátelství a vmě­šování do vnitřních záležitostí. Libye a Čad podle tohoto dokumentu také uzavřou smlouvu o přátelství. Na plnění smluvních závazků bude do­hlížet smíšená komise. slavnost USA—SSSR: Vrcholná schůzka v prosinci? WASHINGTON fzr) — Jak v pě­tek uvedla agentura UPI, setkáni George Buche a Michails Gorbačo­­va se může konat Ještě před kon­cem tohoto roku, zřejmě v prosin­­cL Datum a místo konání budou pravděpodobně dohodnuty při Jed­nání ministrů zahraničí Jamese Ba­kéra a Eduarda Sevardnadzeho 19. a 20. září v Jackson Hole ve Wyo­­mlngu. Oba ministři budou Jednat o co­léin spektru vztahů mezi Východem a Západem. Bush se s Gorbačovem setkal po svém zvolení, ale Ještě za vlády Ro­­nalda Reagana, loni v New Yorku. Jak uvádí UPI, »Gorbačov měl zjev­ně větší zájem na vrcholné konfe­renci než Bush, kterému trvalo ně­kolik měsíců, než uspořádal zále­žitosti své zahraniční politiky.« Rekordní výkon v ratbě traťového tunelu na pátém úseku trasy В pražského metra se podařil brigá­dě socialistické práce hlavního pře­dáka Josefa Dvořáka. Tři směny ve­dené Milanem Zižkou, Jaroslavem Matouškem a Josefem Kosem pro­vozní jednotky 3 státního podniku Metrostav vyrazily za 24 dnů so­větským nemechanlzovaným štítem 118 metrů. Překonaly tím patnáct let starý rekord, který byl 104 met ту. Trasa, kterou razí, je dlouhá 5,1 kilometru. Bude mít pět stanic. Dú provozu má být uvedena v roce 1993, tedy o rok dříve, než byl pů­vodní plán. Bude sloužit obyvate­lům sídlišť Butovice, Lužiny a Sto­důlky. Foto RP - VACLAV JIRSA Vyšším dodavatelem stavby mostu, který je součástí souboru pěti sta­veb (levé předmostí, vlastní most, sjezd směrem na Starý Kolín, pravé předmostí a propojení levého před­mostí s průtahem silnice Praha— Brno, Kolínem), je hradecký závod, státního podniku Stavby silnic a že­leznic (SSZ) Praha. Zatím Jsou hotové dva a před do­končením další dva z devíti pilířů a jedna ze tří opěr budoucího mos­tu. Protože neúnosné podloží, které je mnohde hluboké až pětadvacet metrů, neumožnilo vybudování pro­vizorní ocelové konstrukce, ze kte­ré by se pilíře ve vodě' budovaly, zvolili stavbaři SSŽ zajímavé řešení. Najali si nákladní lod, která unese jeřáb a může na ni vjet 1 domlchá­­vač betonové směsi, ze které pilíře ve vodě stavějí. Právě nyní na tyto práce soustředili co nejvíce pracov­níků, aby maximálně zkrátili také dobu nájmu lodi. Protože ve SSZ Praha vyvinuli a začali vyrábět Ino­vované segmenty pro montáž mos­tovek, bude právě kolínský most prv­ní, na kterém je použijí. Schůzka nezúčastněných se blíží Masové zatýkání (MM) V Jugoslávském Bělehradě vrcholí poslední přípravy před zahájením vrcholné konference hnuti nezúčast­něných zemí. Podrobnosti přináší náš zpravodaj. na »ochranu« voleb Jihoafrické úřady zatýkají aktivis­ty protirasistických organizací pod záminkou »ochrany« klidného usku­tečnění blížících se voleb. Situace potřebuje okamžité východisko Nejvyšší představitel Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Ara­ Pilíře stavějí z lodi V Kolíně vyrůstá nový most přes Labe KOLlN (Od našeho spolupracovníka) — Od června loňského roku se v Kolíně staví nový most přes Labe a železniční trať poblíž kolínského nádraží. Nosnost Jediného dosavadního přemostění Labe se nenstále mě­nila až na pouhých osm tun, takže těžší nákladní vozidla musejí pro­jíždět Chlumcem nad Cidlinou, což znamení zajížďku asi pětatřicet kilo­metrů. fat prohlásil po svém setkání s egyptským prezidentem Husním Mnbarakem, že libanonská krize potřebuje okamžité východisko. (Podrobnosti na str. 7) Třináct let ">ЛоTMг1 únosci letadla PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Vynesením rozsudku skončilo ve čtvrteku krajského soudu v Plzni hlavní líčení s Bohuslavem Běhu­­lou, který se 26. května 1989 poku­sil unést letadlo Jak 40 s dvaceti šesti cestujícími do NSR. Recidivistovi, který byl v minu­losti osmkrát soudně stíhán, ulo­žil trestní senát trést odnětí svobo­dy na 13 let ve III. nápravně vý­chovné skupině a ochranný dohled na jeden rok. Rejstřík protizákon­ných činů Bohuslava Běhuly z Ma­riánských Lázní je pestrý. Kromě krádeží a rozkrádání majetku v so­cialistickém vlastnictví byl odsou­zen na osm let pro úmyslné ublí­žení na zdraví a vydírání spoluvěz­ně. Od července 1967, kdy si po­prvé odpykával trést, užíval svobo­du pouze dvacet měsíců. •Únosce si zhotovil napodobeninu granátu, jíž se snažil přimět po­sádku letounu к přeletu do NSR. Po opakovaných výzvách byl však zne­škodněn příslušníkem SNB přítom­ným na palubě letounu. Přes velké nervové vypětí a chaos se podařilo posádce bezpečně přistát. Nikdo z cestujících nebyl zraněn. Rozsudek dosud nenabyl právní mocL l*P) v Čs.-rumunské I. Knotek v Bukurešti BUKUREŠT (Zpravodaj ČTK) — Člen předsednictva a tajemník OV KSČ Ivan Knotek vykonal ve čtvrtek jednodenní pracovní návštěvu Ru­munska, která se uskutečnila na po­zvání ÜV RKS. Během pobytu v Bukurešti se Ivan Knotek setkal s tajemníkem OV RKS Ionem Sirbem. V rozhovoru se vzá­jemně informovali o plnění závěrů XVII. sjezdu KSČ а XIII. sjezdu RKS, jakož i o přípravách nadcházejících sjezdů a vyslovili se pro další roz­voj spolupráce mezi KSČ a RKS. Po­soudili dále dosavadní rozvoj a ně­které aktuální otázky čs.-rumunské hospodářské a obchodní spolupráce a zdůraznili zájem Československa a Rumunska na jejím rozšíření a prohloubení ve všech oblastech. By­lo poukázáno také na rezervy v hos­podářských a obchodních vztazích. Zvlášť byla zdůrazněna nutnost vý­raznějšího uplatňováni moderních forem hospodářské spolupráce, pře­devším výrobní kooperace a specia­lizace mezi československými a ru­munskými podniky. Ivan Knotek a Ion Sirbu se dále vyslovili pro roz­voj a zdokonalení činnosti RVHP v zájmu urychlení hospodářského a společenského rozvoje všech člen­ských zemí. Rozhovoru byl přítomen také vel­vyslanec ČSSR v RSR Ján Papp. I. Knotek se týž den vrátil do Prahy.

Next