Rudé Právo, září 1989 (LXIX-LXX/206-231)
1989-09-01 / No. 206
PROLETÁŘI vSech ZEMÍ. SPOJTE SE! PAT E К Z A ft I / ORGÁN ÚSTŘEDNÍ H O VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 206 — ROČNÍK 69 (Právo lidu ročník 92) CENA 50 HALÉŘŮ 1989 Vice net 3,7 miliónu sazenlc vypěstuj ročně pracovnici lesní školky Drmaly Lesního závodu Janov v Krušných horách. Zaměřili se na obalovaný sadebnl materiál určený к výsadbě na exhalacemi zatčených plochách. Jde zejména o smrk pichlavý, modřín, borovtcl, javor-klen. buk atd. Foto CTK - LIBOR ZAVORAL DN ES V LISTĚ KOMENTÁŘ К OTÁZKÁM ČS.-MAĎARSKÝCH VZTAHŮ str.' 2 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA SE NEOBEJDE BEZ MARKETINGU Článek ekonomického odborníka str. 4 NA ŠKOLENÍ S JÓGOU Str. 4 D nes )e tomu přesní padesát let. Časně ráno 1. záři 1939 ni* mecká válečná loď Schleswig-Hdlstein začala vírolomni — připlula na přátelskou!!) návštěvu — ostřelovat ze svých děl poleká vojenská postaveni na gdaňské Westerplatte. Nacistá bez vypovězeni války napadli podstatní slabšího souseda. Hitlerovské územní anexe, které začaly pohlcením Rakouska a Československa, pokračovaly v nové podobí. Nejstrašlivějšl válečný konflikt, který kdy lidstvo vedlo, konflikt, Jehož historie se vlastni odvíjela už od »rakouských« a mnichovských události v roce 1938, vypukl plnou silou. Řekne se — padesát let Je dlouhá doba a bylo by Jen přirozené zapomenout. Evropa má dnes Jiné starosti. Válka se öviem připomíná dosud: nejenom nesčetnými pomníky padlých, mnoha tisíci stále nezvěstných, nejen tím, že mnozí dneinl prarodiče mají stále na předloktí čísla z koncentračních táborů. Připomíná se hlavní tím, že lidstvo Je dnes schopno dokonalejšího sebezničenl než tenkrát a že v mezinárodni politice stále nepatři minulosti takové znepokojivé prvky Jako sila, zastraiovánl, prosazováni vlastních mocenských zájmů na úkor druhých. Nástup fašismu v Německu a v Itálii časem rozdělil kapitalistickou Ěvropu na státy fašistická nebo polofailetlcké a země, jež sice nacistická agresivita znepokojovala, avšak o mír se snažily tím, že jí činily neustálé ústupky. Návrhy na vytvořeni systému kolektivní bezpečnosti, jež zněly ze Sovětského svazu, nepadaly na úrodnou půdu a pohlíželo se na ně s nedůvěrou. V hlavách některých západních politiků se tajila naděje, že kopl nacismu se nakonec obrátí Jen . proti SSSR, že Francie 1 Británie budou moci vyjit z této vody suché. Důsledky tohoto oportunlsmu Jsou známy: anšl.ue Rakouska, obětováni Československa v Mnichově, přechod od dlouho zjevn^i válečných připrav к válčeni, к požáru, který vedle Evropy zaéiq átil i severní Afriko, Asii, Tichomoří. Druhá světová válka, to nebyla Jen děla na frontách a bída v zázemí; to byly stovky koncentráků, systematické vyhlazováni celých vrstev obyvatelstva ve jménu zvrácené teorie o rasové nadřazenosti, organizované ožebračováni celých států ve Jménu světovlády temna. Bylo to do té doby nevídané podřízeni vědy a lidského umu zabíjeni. Bombardéry se stále větším doletem a pumovou tonáži, stále rychlejší stíhačky, ničivější pumy... V letech 1939—1945 zahynulo na frontách, při bombardováni, v koncentrácích na padesát miliónů lidi... Až mobilizace doslova celých států a národů hnědý mor zastavila. Největší válečnou tíhu nesl Sovětský svaz. Sám ztratil dvacet miliónů lidí; na Ukrajině, v Bělorusku, všude tam po sobě nacisté zanechali Stovky Lidic a Oradourů. Nad fašismem zvítězilo společné úsilí, kolektivní cil porazit nacismus, přes ideologické rozdíly mezi spojenci; to byla myšlenková podstata protihitlerovské koalice, jejíž hlavni Jádro tvořily Sovětský svaz, Spojené státy a Británie. Po vítězném květnu 1945 se však Jen krátkou dobn zdálo, že mír bude věčný, že teď už si lidstvo konečně rozumí, že se státy bez ohledu na třídní a ideologickou příslušnost budou řídit kolektivním zájmem — mírovým soužitím a společným odporem к Jakékoli recidivě válečnických choutek. Celosvětový požár Ještě nepřestal doutnat, ale jaderné hřiby nad Hirošimou a nad Nagasaki, studená válka, Korea, Indočina, Blízký východ —to vše dávalo spíše tušit, že se lidé nepoučili. Některé »malé« a »místní« konflikty trvají celé generace, jiné jsou čerstvějšího data; ve všech však znovu trpí nevinní, jen technika Je modernější. V regionálních válkách se zkoušej! nové zbraně, nejvyspělejšl technologie slouží přenášení zbrojní horečky do kosmu. Zbrojeni na světě nyní pohltí každý týden skoro dvacet miliard dolarů, ačkoli celé světadíly jsou zadluženy a v nejednom státě hrozí hladomor. V západní Evropě prožívá renesanci krajní pravice s Jasnými fašistickými tóny, trvají snahy ospravedlňovat hitlerlsmus. Šikovně podávaná ultrareakčnl hesla nacházejí v ovzduší sociálních nejistot živnou půdu; různé druhy extremismu, rasismu, politického sobectví a nedůvěry stále nevymizely. Je dostatek případů, kdy lidské selháni nebo omyl počítače uvedly stanoviště jaderných raket do pohotovosti a doslova na poslední chvíli se podařilo zabránit katastrofě. VI se, Ze příští válka by znamenala naprosté vyhlazeni civilizace. Státy jsou dnes navzájem stále závislejší nejenom v ekonomice. Zvlášť to platí o našem lidnatém světadíle a realisté si to uvědomuji. Zapomínat na 1: záři 1939 nelze a z toboto data plyne nejedno poučeni — hlavně o nutnosti společně usilovat o soužití v míru, při vzájemném respektu a nevměšování, o spolupráci, а к tomu účelu odstraňovat vzájemnou nedůvěru, budovat mosty к vzájemnému poznávání. Často skloňovaný »celoevropský dům« shrnuje tento cíl, к němuž směřuje na našem světadíle politika socialistických států. Jak připomněl před časem Michail Gorbačov v projevu ve štrasburské Evropské radě: jde o takovou přestavbu mezinárodního řádu v Evropě, která by posunula do popředí celoevropské hodnoty. Koncepce celoevropského domu vylučuje pravděpodobnost ozbrojeného střetnuti, samu možnost použití síly nebo hrozby silou. К tomuto cíli směřují odzbrojovacl iniciativy Varšavské smlouvy i takové kroky, jako je čs. návrh na vytvořeni pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku členských států Varšavské smlouvy a NATO. V Evropě druhá světová válka začala a tam také — shodou okolností na našem území — zazněly její poslední výstřely. Už proto má náš kontinent prvořadou úlohu v procesu, který by měl zabránit, aby se 1. září 1939 — v ničivější podobě — opakovalo. Gotické obrazy v nové kráse Výstava děl mistra Theodorika v Jiřském klášteře PRAHA (ČTK) — Unikátní a reprezentativní výstavou byla ve čtvrtek po téměř ročním uzavření opět zpřístupněna stélé expozice starého českého umění Národní galérie v Jiřském klášteře na Pražském hradě. Jedinečnou příležitosti pro návštěvníky Je vystavená kolekce téměř čtyřiceti deskových obrazů jedné z nejvýznamnějších osobností našeho gotického malířství, Mistra Theodorika. Tyto poklady středověké výtvarné kultury mohou totiž diváci po dlouhé době vidět mimo rámec jejich historického umístění v kapli sv. Kříže na Karlštejně, prohlédnout sl je zblízka a v optimálních světelných podmínkách. Dal-šlm podnětem к uspořádání výstavy Je skutečnost, že tyto tabulové obrazy byly v průběhu posledních pěti let restaurovány vybranou skupinou deseti předních restaurátorů a zájemci se mohou bezprostředně seznámit s výsledky jejich práce. Mistr Theodorik vytvořil unikátní soubor, který nemá obdoby ve středověkém evropském malířství. Pro císaře Karla IV. namaloval přibližně v letech 1357—1367 jako součást výzdoby kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn 130 deskových obrazů. Výstava obrazů Mistra Theodorika v Jiřském klášteře potrvá do kouče října. PŘIBYLY ŠKOLY, JÍDELNY, DOMOVY MLÁDEŽE Dětí do nových lovíc PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Jen několik dnů zbývá do okamžiku, kdy své dveře otevřou velké pavilóny základních škol, ale 1 drobné malotřldky. Začne nový školní rok. Do nových lavic usednou například žáci šesté až osmé třídy ve Vlašimi, kde 4. záři otevřou nový pavilón В první základní školy. Učebny byly dosud rozstrkány po několika místech ve městě, a tak byly děti nuceny к neustálému přecházení. Nyní se škola postupně »usadí«, protože do konce školního roku přibude další pavilón. Základní škola z roku 1874 tak značně omládne. »Podíl na tom, Ze dílo za B,3 miliónu korun budeme 4. záři předávat dětem, mají 1 jejich rodiče, občanské výbory a organizace Národní fronty. Svazácl, ženy a další Jen během prázdnin odpracovali při dokončovacích pracích celkem 3465 brigádnických hodin.« Výčet Evy Vaňkové, vedoucí odboru školství a kultury MěNV Vlašim, Je na místě doplnit. Pomocníky se stali i pracovníci a poslanci národního výjx>ru. Ale práce Ještě neskončila. Z dosavadní školní budovy vznikne městský dům pionýrů a mládeže. V první den školního roku začne ve Vlašimí fungovat 1 městská knihovna, rekonstruovaná z bývalé prodejny nábytku, otevře se nový Internát dívek středního odborného učiliště zemědělského. Přitom ve Vlašimi nepřehlížejí ani malá místa. Takovým Je Domašín se svou malotřldkou pro 32 dětí. I ona má své místo v systému školských zařízení. V Jirkově na Chomutovsku šli opačnou cestou, než Jaká byla dříve obvyklá. Nejdříve zde vyrostla ted už škola o čtyřiceti třídách a teprve po ní následovala dostavba sídliště. Jak nás informoval okresní školní inspektor ONV Chomutov František Zedníček, vyrostla v Jirkově i nová šestnáctitřidní škola. Brigádnická pile lidí z Března v okrese Chomutov dokázala postavit pětltřídnl školu za osm miliónů korun. »Hotovo Jsme hlásili za dva roky,« říká předseda MNV Březno Karel Ješetlcký. Na obec s 1200 obyvateli Je to pěkný výsledek. Děti z Března i sousední obce Chbany dostaly tento dárek už v březnu. Nyní se do školy těší noví prvňáčci. V severních Cechách vyrostlo další brigádnické dílo. V České Lípě-Dubé přibyla tělocvična za pět miliónů korun. Jídelní lístek prvního školního dne Je už v Nové Včelícl v okrese Jindřichův Hradec známý. Prvním obědem v nové Jídelně postavené v akci Z bude smažené kuře. »Věříme, že dětem bude chutnat nejen 4. září,« vyslovuje přesvědčení předseda MNV Jiří Straka. Školní Jídelnu postavili občané třjtlsícové střediskové obce za dva roky. Za sebou už mají i opravu střechy školy a následují další akce. Svépomocí stavějí spojovací chodbu. Mimo Jiné bude po položení podlahové krytiny sloužit i Jako etometrová krytá běžecká dráha. »Stavíme trafostanici, chystáme se na saunu, aby celý školský a sportovní areál s kurty, zimním stadiónem, kuželnou a dalšími stavbami byl dokončen. Nestačí přece postavit Jen školu.« Nestačí Jen zapnout zvonek a nový školní rok zahájit. Nutné Je udělat mnohem víc. Vždyť nemálo ze 14 295 objektů základních škol a školských zařízení ve správě národních výborů CSR potřebuje opravu. Školám chybějí stravovací zařízení, prostory pro zájmovou činnost, tělocvičny. Proto Je třeba přiložit ruku к dílu, aby děti měly co nejlepší podmínky pro výuku. Do nové dvanáctltřldní školy nastoupí 4. září na sídlišti Sosna v Třinci 350 chlapců a děvčat. Moderní zařízení pro 600 žáků se otevře rovněž v Orlové-Lutyni. Sedm dalších učeben dostanou do vínku školáci z Vítkova. Přístavba laboratoří a knihovny Je dokončena v základní škole v ulici Karla Pokorného v Ostravě-Porubě. IGOR SIROTA i SE STÁLICEMI I NOVINKAMI Slavnost RP za dva týdny PRAHA (Od naší zpravodajky) — Datum 21. září Je Již tradičně spojeno 8 významným svátkem. Slaví ho vždy nejen ti, kterých se přímo týká — tedy novináři, tiskaři, rozhlasoví a televizní pracovníci —, ale také ti, Jimž Je Jejich práce určena. Čtenáři novin a časopisů, rozhlasoví posluchači a televizní divácL A Je to tak Již od srpna 1937, kdy se poprvé, tehdy v krčském lese, sešla obec novinářská a čtenářská. První slavnost Rudého práva stejně jako všechny následující vytvořily tradici doslova všelidové zábavy, která se stala magnetem pro lidi bez ohledu na jejich věk. Ani letošní rok nebude výjimkou a Slavnost Rudého práva Je připravena přivítat svým pestrým programem desetitisíce návštěvníků. Bude to 16. a 17. září v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Sem se slavnosti přestěhovaly před více než třemi' desítkami let a díky širokým možnostem parku zde doslova zdomácněly. Nejinak tomu bude 1 letos, kdy pořadatelé, redakce a vydavatelství Rudé právo spolu s městským výborem KSČ v Praze připravily pestrou směsicí programů na všech scénách — především hudbu, výstavy, soutěže, sport, zajímavá povídání a besedy. Jestliže oslavy Dne tisku, rozhlasu a televize vrcholí slavnosti Rudého práva, pak to v žádném případě neznamená, že ostatní sdělovací prostředky stojí Jaksi stranou. I ony přispějí svým dílem do společného mlýna dobré zábavy 1 poučení. Ne každý se může zúčastnit slavnosti přímo, a proto prostředníkem bude přímý přenos Cs. televize a Cs. rozhlasu. Kromě toho však televize i rozhlas připravily vlastní komponované zábavné pořady na sobotu 1 neděli. Dny Mladé fronty Jako program klubového charakteru s besedami se zajímavými lidmi věnovaný aktuálním problémům mládeže zase připravuje tento mládežnický deník. Květy na přání se Jmenuje program redakce Květů a Práce, v němž bude převládat zejména hudební žánr. Své mají připraveno také Dikobraz, Tvorba, vydavatelství Naše vojsko, Svět motorů spolu se Svazarmem, nejmenší diváky chce svou nabídkou soutěží a her zaujmout nakladatelství Panorama, překvapení si objednala tisková agentura Orbis. Slavnosti se rovněž účastni s komplexní akcí agentura APN a Český svaz novinářů. Ti, kdož se účastní Slavnosti Rudého práva pravidelně, Jistě potvrdí, že má svoje tak říkajíc stálice — tedy programy, které sem nerozlučně patří, ale každý rok také novinky. К těm stálicím vedle převládajících hudebních pořadů určitě patří besedy. I letos Jsou redaktoři Rudého práva připraveni besedovat se svými čtenáři o aktuálních otázkách současného společenského a politického vývoje, další beseda bude věnována ochraně přírody, jiná zase nejdůležltějším otázkám rozvoje hlavního města a do čtveřice to bude kulatý stůl nazvaný Máme být na co hrdi, v němž chceme besedovat s našimi předními historiky o některých klíčových událostech našeho vývoje, i o těch, na něž se z těch či oněch důvodů zapomínalo. (Pokračování na str. 2) Mírová smlouva Libye s Čadem ALŽÍR (CTK) — Libyjský tajemník byra pro zahraniční styky Džadalláh Azúz Talhí a čadský ministr zahraničních věcí Acheik ibn Oumar ve čtvrtek v Alžíru podepsali smlouvu o mírovém řešení Jíž 18 let trvajícího územního sporu o pohraniční pásmo Aouzou Podpisu smlouvy byl přítomen i alžírský ministr zahraničí Bualem Besaieh, který při jednání o smlouvě plnil úlohu prostředníka. Na základě podepsaného dokumentu bude spor mezi Čadem a Libyi o tuto pohraniční oblast předán Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, který by měl do roka rozhodnout, které z obou zemí pásmo o rozloze 114 000 kilometrů čtverečních se značným nerostným bohatstvím připadne. Alžírská vláda oznámila, že smlouva dále předpokládá stažení jednotek obou stran ze sporné oblasti, která bude až do rozhodnutí soudu spravována skupinou pozorovatelů z afrických států. Obě strany se zavázaly propustit všechny válečné zajatce, vyhnout se v budoucnu všem projevům nepřátelství a vměšování do vnitřních záležitostí. Libye a Čad podle tohoto dokumentu také uzavřou smlouvu o přátelství. Na plnění smluvních závazků bude dohlížet smíšená komise. slavnost USA—SSSR: Vrcholná schůzka v prosinci? WASHINGTON fzr) — Jak v pětek uvedla agentura UPI, setkáni George Buche a Michails Gorbačova se může konat Ještě před koncem tohoto roku, zřejmě v prosincL Datum a místo konání budou pravděpodobně dohodnuty při Jednání ministrů zahraničí Jamese Bakéra a Eduarda Sevardnadzeho 19. a 20. září v Jackson Hole ve Wyomlngu. Oba ministři budou Jednat o coléin spektru vztahů mezi Východem a Západem. Bush se s Gorbačovem setkal po svém zvolení, ale Ještě za vlády Ronalda Reagana, loni v New Yorku. Jak uvádí UPI, »Gorbačov měl zjevně větší zájem na vrcholné konferenci než Bush, kterému trvalo několik měsíců, než uspořádal záležitosti své zahraniční politiky.« Rekordní výkon v ratbě traťového tunelu na pátém úseku trasy В pražského metra se podařil brigádě socialistické práce hlavního předáka Josefa Dvořáka. Tři směny vedené Milanem Zižkou, Jaroslavem Matouškem a Josefem Kosem provozní jednotky 3 státního podniku Metrostav vyrazily za 24 dnů sovětským nemechanlzovaným štítem 118 metrů. Překonaly tím patnáct let starý rekord, který byl 104 met ту. Trasa, kterou razí, je dlouhá 5,1 kilometru. Bude mít pět stanic. Dú provozu má být uvedena v roce 1993, tedy o rok dříve, než byl původní plán. Bude sloužit obyvatelům sídlišť Butovice, Lužiny a Stodůlky. Foto RP - VACLAV JIRSA Vyšším dodavatelem stavby mostu, který je součástí souboru pěti staveb (levé předmostí, vlastní most, sjezd směrem na Starý Kolín, pravé předmostí a propojení levého předmostí s průtahem silnice Praha— Brno, Kolínem), je hradecký závod, státního podniku Stavby silnic a železnic (SSZ) Praha. Zatím Jsou hotové dva a před dokončením další dva z devíti pilířů a jedna ze tří opěr budoucího mostu. Protože neúnosné podloží, které je mnohde hluboké až pětadvacet metrů, neumožnilo vybudování provizorní ocelové konstrukce, ze které by se pilíře ve vodě' budovaly, zvolili stavbaři SSŽ zajímavé řešení. Najali si nákladní lod, která unese jeřáb a může na ni vjet 1 domlchávač betonové směsi, ze které pilíře ve vodě stavějí. Právě nyní na tyto práce soustředili co nejvíce pracovníků, aby maximálně zkrátili také dobu nájmu lodi. Protože ve SSZ Praha vyvinuli a začali vyrábět Inovované segmenty pro montáž mostovek, bude právě kolínský most první, na kterém je použijí. Schůzka nezúčastněných se blíží Masové zatýkání (MM) V Jugoslávském Bělehradě vrcholí poslední přípravy před zahájením vrcholné konference hnuti nezúčastněných zemí. Podrobnosti přináší náš zpravodaj. na »ochranu« voleb Jihoafrické úřady zatýkají aktivisty protirasistických organizací pod záminkou »ochrany« klidného uskutečnění blížících se voleb. Situace potřebuje okamžité východisko Nejvyšší představitel Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Ara Pilíře stavějí z lodi V Kolíně vyrůstá nový most přes Labe KOLlN (Od našeho spolupracovníka) — Od června loňského roku se v Kolíně staví nový most přes Labe a železniční trať poblíž kolínského nádraží. Nosnost Jediného dosavadního přemostění Labe se nenstále měnila až na pouhých osm tun, takže těžší nákladní vozidla musejí projíždět Chlumcem nad Cidlinou, což znamení zajížďku asi pětatřicet kilometrů. fat prohlásil po svém setkání s egyptským prezidentem Husním Mnbarakem, že libanonská krize potřebuje okamžité východisko. (Podrobnosti na str. 7) Třináct let ">ЛоTMг1 únosci letadla PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Vynesením rozsudku skončilo ve čtvrteku krajského soudu v Plzni hlavní líčení s Bohuslavem Běhulou, který se 26. května 1989 pokusil unést letadlo Jak 40 s dvaceti šesti cestujícími do NSR. Recidivistovi, který byl v minulosti osmkrát soudně stíhán, uložil trestní senát trést odnětí svobody na 13 let ve III. nápravně výchovné skupině a ochranný dohled na jeden rok. Rejstřík protizákonných činů Bohuslava Běhuly z Mariánských Lázní je pestrý. Kromě krádeží a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví byl odsouzen na osm let pro úmyslné ublížení na zdraví a vydírání spoluvězně. Od července 1967, kdy si poprvé odpykával trést, užíval svobodu pouze dvacet měsíců. •Únosce si zhotovil napodobeninu granátu, jíž se snažil přimět posádku letounu к přeletu do NSR. Po opakovaných výzvách byl však zneškodněn příslušníkem SNB přítomným na palubě letounu. Přes velké nervové vypětí a chaos se podařilo posádce bezpečně přistát. Nikdo z cestujících nebyl zraněn. Rozsudek dosud nenabyl právní mocL l*P) v Čs.-rumunské I. Knotek v Bukurešti BUKUREŠT (Zpravodaj ČTK) — Člen předsednictva a tajemník OV KSČ Ivan Knotek vykonal ve čtvrtek jednodenní pracovní návštěvu Rumunska, která se uskutečnila na pozvání ÜV RKS. Během pobytu v Bukurešti se Ivan Knotek setkal s tajemníkem OV RKS Ionem Sirbem. V rozhovoru se vzájemně informovali o plnění závěrů XVII. sjezdu KSČ а XIII. sjezdu RKS, jakož i o přípravách nadcházejících sjezdů a vyslovili se pro další rozvoj spolupráce mezi KSČ a RKS. Posoudili dále dosavadní rozvoj a některé aktuální otázky čs.-rumunské hospodářské a obchodní spolupráce a zdůraznili zájem Československa a Rumunska na jejím rozšíření a prohloubení ve všech oblastech. Bylo poukázáno také na rezervy v hospodářských a obchodních vztazích. Zvlášť byla zdůrazněna nutnost výraznějšího uplatňováni moderních forem hospodářské spolupráce, především výrobní kooperace a specializace mezi československými a rumunskými podniky. Ivan Knotek a Ion Sirbu se dále vyslovili pro rozvoj a zdokonalení činnosti RVHP v zájmu urychlení hospodářského a společenského rozvoje všech členských zemí. Rozhovoru byl přítomen také velvyslanec ČSSR v RSR Ján Papp. I. Knotek se týž den vrátil do Prahy.