Stadión, červenec-prosinec 1971 (XIX/27-52)
1971-10-27 / No. 43
7 Náročná pětiletka Sedmé plenami zasedání ÚV ČTO ve dnech 14.-15. října 1971 se stalo mez* níkem v práci české tělovýchovné organizace. Projednalo závažné otázky dalšího rozvoje, zejména návrh pětiletého plánu ČTO na léta 1971-1975, realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, zajištěni zdárného průběhu a aktivního podílu tělovýchovy na připravě voleb do zastupitelských sborů a v neposlední řadě i závěry XII. pléna ÚV ČSTV. Úkoly jsou to nesnadné a velmi náročné; jejich cílem je v první řadě rozšířit počet aktivně sportujícího obyvatelstva naši republiky a přispět tak nemalou měrou k zdraví celého národa. Mnoho práce nás čeká na úseku investiční výstavby, který považuje ÚV ČTO za jeden z hlavních bodů pětiletého plánu. Zdůrazněna byla taky nutnost širší spolupráce orgánů ČTO s národními výbory všech stupňů. Základním předpokladem splněni této náročné perspektivy bude aktivita všech členů ČTO. To je největší deviza, s kterou budeme v příštích letech disponovat, a která nám dá záruku splněni náročného programu naši tělovýchovné organizace. Půjde to! Staré přísloví nabádá ševče, aby se držel svého kopyta. Hokejový rozhodčí Kořínek neposlechl, hrál kopanou a — zranil se. Dokonce tolik, že se musel podrobit operaci menisku. Už třicátýdruhý den po operaci se však objevil v pruhovaném dresu na ledě o pískal, jako by ani nebylo nucené přestávky. Vše nasvědčuje tomu, že do dubnového mistrovství světa v Praze bude kladenský rozhodčí dokonale v pořádku. Na snímku vidíte, že se už docela dobře a hlavně hbitě vyšvihl i na mantinel, aby nabránil hráčům ve hře. Hovoří starý trenér „Sledoval jsem v posledním čase svědomitě francouzský tisk a jsem z toho smutný. Nebo ještě přesněji řečeno: o jednu velkou iluzi chudší. Vždy jsem věřil, že to dobré, co si špičkový sportovec odnese ze sportovní scény, v něm natolik zakotvi, že zůstane dobrým člověkem až do smrti. A vidíte, přece jen jsem se mýlil." - Kdopak vás zklamal? - ptal jsem se. „René Vignal. Vám už asi toto jméno mnoho neřekne, ale v padesátých letech ho znal celý fotbalový svět. Brankář reprezentačního týmu Francie sedmnáctfcrát oblékl dres s galským kohoutem - opora pařížského Racing Clubu. „Létající Francouz" se mu říkalo. Něco takového, jako Plánička v novém, moderním provedení. Odešel předčasně. Zlomil si ruku a pak už neměl potřebnou odvahu." - Nu, a co je s nim? - dotíral jsem. „Soud v Toulouse ho poslal na patnáct roků do těžkého žaláře, protože Vignal se stal šéfem bandy, která připravila různé banky na jihu Francie za jedenáct měsíců — od června 1969 do května 1970 — o více než půl miliónu franků. Přesně o 627 261 francouzských franků I" - Hrozné I - vzdychl jsem. „Ano, hrozné I A nejstrašnější bylo jeho přiznáni u soudu. Když se ho předseda ptal, kterak mohl takhle hluboko klesnout, odpověděl: .Nejdříve mne hnala touha po penězích. Potom už jen snaha riskovat, prožívat dobrodružství.' Příliš si zvykl na dobré bydlo, odnaučil se pracovat, nechtěl slevit ze životního standardu a tak loupil. Jezdil rychlými vozy, hrozil střelnou zbraní, vydržoval si četné milenky. Snad chtěl být stej-ným králem podsvětí, jako býval kdysi králem mezi fotbalovými brankáři.” — Nerozumí — odvětil jsem. „Nerozumným může být jinoch, ale ne čtyřicetiletý muž. A tak si znovu říkám, že nikdy není dost péče o morální profil sportovců, že musíme všichni neustále dbát na to, aby si sportovci zlepšovali svou kvalifikaci, abychom jim usnadnili jednou přechod do občanského života, až se definitivně rozloučí se sportem. Při tom jsem přesvědčen, že ve Vignaiově případě jde o jednu jedinou výjimku. Ale měla by nás všechny varovat I” — Souhlasím s vámi — rozloučil jsem se. Fotbalové podvody Teprve terf se zjišťují podrobnosti fotbalové aféry, která vypukla před krátkým časem v Izraeli. Vyšetřující soudce Moše Etione zjistil, že v ligové sezóně 1970-1971 pomáhali mnozí fotbalisté k porážkám svého týmu. Jednak proto, že bylí podplaceni soupeřem, jednak z toho důvodu, že si pomáhali k výhrám v izraelské SAZCE. Vyšetřující komise rozhodla, že vinici budou odevzdáni trestním soudům, že sportovní funkcionáři nesmějí být zaměstnáni V' sázkových sběrnách, omezí se výše výher a sázkové kanceláře budou pracovat pod státní kontrolou. Úspěšný autor Dvaatřicetiletý profesor yalské university Erich Segal, přijel v těchto dnech do Evropy. Neodpustil si svou denní sportovní dávku: běh na 16 km. Na snímku ho vidíte v doprovodu západoněmeckého maratónce Steffnyho z Mnichova. Malý Američan světově proslul svou knihou „Příběhy lásky", která vyšla nákladem 11 miliónů, byla zfilmována a vynesla v deseti týdnech 20 miliónů dolarů. Erich Segal ovládá čtrnáct jazyků, jeho kniha už byla přeložena do třiadvaceti řeči. Potíže s hymnou Úvod mezi pásmového finále Davisova poháru USA-Rumunsko v Charlotte byl značně komplikovaný. Vojenská hudba totiž hrála starou královskou rumunskou hymnu. Rozhořčeni mmunští reprezentanti odmítli nastoupit a Nastase přišel na dvorec až na přímý pokyn rumunského velvyslance. Tiriac však nekompromisně žádal napraveni omylu. Pořadatelé proto narychlo zajistili hudbu válečného námořnictva, která po dvouhodinovém zdržení zahrála dnešní rumunskou hymnu. Zlato v kanálu Olympijské zlato neleží na silnici, ale ve vzduchovém kanálu. Aspoň pro švýcarské lyžařské reprezentanty. Před zahájením vlastní přípravy na olympijské hry v Sapporu byl přeložen tréninkový tábor reprezentantů země bílého kříže do továrny v Emmenu, kde se vyrábějí francouzské reaktivní stíhačky Mirage III. V dlouhých testech pod tlakem umělého větru hledají lyžaři nejlepši polohu těla při jízdě ve velkých rychlostech. Skokani tu visi v popruzích se skočkami na nohou a technici zjišťuji pomocí komputerů okamžiky, kdy je odpor vzduchu nejmenší a poloha nejpříznivější. Areály zdraví Už dnes je zřejmé, že závazky, uzavírané v předvolební kampani, přinesou mnoho trvalých hodnot. Také, pochopitelně, na poli tělovýchovy a sportu. Je starou pravdou, že nejlepši agitaci je osobni přiklad. Buda-li stavět smělé plány, vytyčovat cíle, ale zůstane-li pouze u slov, plánů a cílů, nebude z toho žádný užitek. Už mnoho bylo řečeno a napsáno o prospěšnosti tělesné výchovy. Zejména v současnosti techniky, kdy se pohyb stává stále vzácnější. A tu, jako na zavolanou, přichází realizace smělého a přitom jednoduchého záměru. Budou jim „Areály zdraví". Tak vznikne např. v Krči označený okruh, na němž si bude moci každý a kdykoliv prověřit svou fyzickou kondici. K dispozici budou sprchy, občerstvovací kout apod. Výrobně žádný problém. Odhadované finanční náklady: 100 000 Kčs. Najde-li se dost ochotných brigádnických rukou, částka se ještě podstatně sníží. V Praze má vzniknout zatím pět podobných „Areálů zdraví". Neni to přiklad pro ostatní místa? Neni to důvod k zamyšleni, jak bleskově proměnit slova ve skutky a vybudovat díla trvalé hodnoty? Areály zdraví jsou nejhodnotnějším darem tělovýchovy k předvolební kampani. Zapouští kořeny Zanedlouho budou jezdit sovětští fanoušci za hokejem až hluboko na jih, do uzbeckého Taškentu. Byl tam založen hokejový oddíl Spartaku, který v prvních utkáních nejdříve porazil severnějšího soupeře Stroitěl z Karagandy 6:4 a v odvetě hrál 2:2. Do nově založené hokejové školy se už přihlásilo několik desítek chlapců. Tak tedy hokej zapouští kořeny i tam, kde je přírodní led věcí neznámou. Především matka I Eva Palyzová má všechny předpoklady k tomu, aby se stala korunní princeznou Velké pardubické. Už dvakrát byla v cíli druhá, vždy těsně poražena. Letos, v sedle Metala, prohrála dokonce tak těsně, že se její synek rozplakal. Byl první, kdo se objevil u mámy a měl — slzy v očích, člověk dovede pochopit, jak je jezdci, který prožil dlouhé minuty vrcholného nervového vzrušení. Jemuž šlo o vítězství, čest, slávu, ale také třeba o zdraví a o život. A který, byť těsně, přece jen prohrál. Eva Palyzová tohle všechno prožívala jistě ještě mnohem silněji než muži. Je přece ženou, citověji založeným tvorem. A přece, když viděla plačícího synka, zapomněla na všechny ovace hlediště a byla především — matkou. Ještě ze sedla pohladila synka po tváři a přidala slova mateřského povzbuzeni. Přesto, že se ji také možná chtělo plakat. Nevím jak pro koho, ale pro mne byla tato episodka nejsilnějšim zážitkem 81. Velké pardubické . . . Derby v novém Ano, v novém provedení, ale tradičním duchu se hrálo pražské derby Sparta— Slavia v kopané žen. Slavistky zvítězily těsně, ale zaslouženě 2:1, tedy stejným poměrem jako jejich mužské vzory. Hrálo se stejně nervózně, nepřesně, mařily se nejlepší brankové příležitosti, ale bojovalo se rytířsky, bez jakýchkoliv záludností. V tom jediném bodě se derby žen lišilo. V ochozech se sešlo jen o dvě stě diváků méně, než na ligovém utkáni Trenčín—Inter, které se hrálo stejný den a ve stejnou hodinu. A to je jistě, přinejmenším, pozoruhodný jeví Více praktičnosti Uprostřed října se uskutečnila v Praze nezvyklá módní přehlídka. Na pořadu totiž byly sportovní oděvy, výstroj i výzbroj. Návštěvníci, mezi nimiž převládali sportovní odborníci, se shodli na jednom: viděli hezké, líbivé věci. Pohříchu ne všechny dost účelné. Projevilo se, že na návrzích se nepodíleli lidé praxe. Některá trička byla příliš krátká, a počitá-li se se sražením materiálu, lze čekat, že po prvním vypráni budou nezpůsobilá. Chybí tepláky, stále zaostáváme ve výrobě míčů. Zkrátka ukázalo se, že umíme udělat líbivé věci, a to je prvek, který stoji za pochvalu. Současně jsme si však ozřejmili, že dříve než se výroba spustí naplno, bude nutné se vždy poradit s těmi, pro něž se výstroj a výzbroj vyrábí. Se sportovci, s trenéry, zkrátka s odborníky. A na to se dosud zapomínalo. To je skutečnost, za niž nemůžeme výrobce pochválit. Svatopluk II. Moravský kníže Svatopluk, nabádajíci své tři syny ke svornosti a přátelství, v nalezl následovníka v dnešních dnech daleké Austrálii. Sestapadesátiletý farmář Roycroft, který na olympijských hrách v Římě pomáhal Austrálii k dobytí zlaté medaile v drezurni soutěži, připravil pro OH v Mnichově své tři syny — Barryho, Wayneho a Clarkeho. Doplněni Brianem Schrappelem a Richardem Sandsem vytvoří australský tým pro třídenní soutěž všestranné způsobilosti. Ďábelský stroj Na výstavě „Motocykl 71", kterou navštívilo ve vídeňské městské hale několik desítek tisíc návštěvníků, budily největší pozornost dva stroje: jednak nejdražši exponát, SUZUKI 125 ccm, na kterém dobyl v roce 1970 titulu mistra světa Walter Braun. Stroj koupil hned v prvním výstavním dnu jeden anglický fanoušek za dvě stě tisíc šilinků. Druhým šlágrem byla naše JAWA 350 ccm. Stroj, který v optimálním výkonu předstihl i Agostiniho MV Agustu. Pohledy do ofsajdu V oddíle přijali nového trenéra, protože v minulé sezóně jim to — jaksi - nevyšlo. Výsledky, samozřejmě, nepřišly přes noc. A tak se fanda obrátil na člena výboru s otázkou: „Tak co, jak jste spokojeni s novým trenérem?" Výbor se rozzářil: „Zdá se, že to bude dobré. Vyčte hráčům z oči všechna přáni a hned nám je sdělí, abychom jim je mohli splnit I" Personálie Hokejista Volek přišel v přestávce střetnuti s bratislavským Slovanem do šatny celý rozhořčený. Rozpřáhl se holi, zabědoval nad promarněnou šanci a udeřil do dveří. Hůl vydržela. Dveře praskly. • Gajda-Gajdůšek, křídelní útočník pražské Dukly, je v poslední době častým hostem na závodišti v Chuchli. Z poznámek spoluhráčů, utroušených v kabině, lze vyvozovat, že ho na západní okraj Prahy nežene prostá touha poznat, jak se bandážují nohy čtyřnohých rekordmanů, aby mohl stejně pečlivě bandážovat i své nohy před obutím kopaček. • F. Ševčík, opora hokejistů brněnských ZKL, řeší v současné době tři naléhavé problémy: kterak rychle získat plnou formu, jak zvládnout závěrečné zkoušky vysokoškolského studia a při tom všem ještě naučit bruslit svého syna. Snad se mu povede všechno. • J. černý, o jehož stavitelské dovednosti jsme psali před týdnem, oslavil na stavbě rodinného domu, který chce mít do zimy pod střechou, i své 32. narozeniny. Ať mu svědčil • NEPRAKTA + SVANDRLIK „Proč by měl bejt fotbal surovější než horolezectví? Kdybych tě nakop na hřišti, tak se ti celkem nic nestane!" Na předvolebních schůzích nebudeme říkat: Cvičte — budete zdravější! To už každý slyšel mnohokrát. Musíme rozpracovat své záměry, aby každý mohl na svém úseku pracovat konkrétně a vidět výsledky své aktivity. Dr. MIROSLAV HLAVAČEK, předseda ÜV ČTO