Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)
1972-05-16 / No. 58
ěs. ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE ZVÝŠENIE EFEKTIVNOSTI poštovej a telekomunikačnej prevádzky je hlavnou úlohou Riaditeľstva pôšt a telekomunikácií Bratislava, do pôsobnosti ktorého patrí Západoslovenský kraj a hlavné mesto SSR Bratislava. Zameriavajú sa najmä na racionalizáciu práce, techniky 1 technológie, ako aj riadenia a správy. Jednou zo základných racionalizačných úloh spojov je automatizácia telefónneho styku. Už teraz sa napríklad v Bratislave uskutočňuje 50 pere. všetkých medzimestských hovorov bez zásahu spojovateľky. Do konca tohto roku vybudujú na západnom Slovensku dalších 63 automatických okruhov. BANSKÉ PODNIKY odborového riadíteľstva Uholných a lignitových baní v Prievidzi vyťažili v apríli 247 568 ton uhlia, čím splnili plán na 101,6 %. PLNE VYUŽÍVAŤ ZÁKLADNÉ PROSTRIEDKY, prísne dodržiavať technologickú disciplínu, znižovať výrobné náklady a maximálne využívať fond pracovného času sa zaviazali pracujúci n. p. Tatra-nábytok Pravenec v socialistickom záväzku na počesť VIII. všeodborového zjazdu. V N. P. TESLA v Liptovskom Hrádku vyvinuli v poslednom období niekoľko praktických a užitočných výrobkov. Pre náš i zahraničný trh začali dodávať domáce telefónne staničky, elektrické zámky, sieťové napájače, hlasité dispečerské zariadenia Betavox, nemocničné zariadenia so svetelnou signalizáciou a iné. V závode vyrábajú aj päť typov osvedčených a žiadaných automatických telefónnych prístrojov, ktoré sa tešia veľkej obľube i v Sovietskom zväze. PODSTATNE ZVÝŠIŤ VÝROBU DUSÍKATÝCH HNOJÍV plánujú v n. p. Duslo v Sali. Poľnohospodárom dodajú viac hnojív najmä z nových výrobní, budovaných vo štvrtej etape výstavby podniku, ktoré budú uvedené do chodu v priebehu rokov 1973—74. Najdôležitejšie z nich sú výrobne čpavku, kyseliny dusičnej, močoviny a kombinovaného hnojiva NPK. Po dosiahnutí plánovaných kapacít sa zvýši výroba umelého hnojiva — močoviny — o 150 tisíc až 200 tisíc ton a kombinovaného hnojiva asi o 150 tisíc ton ročne. O VIAC AKO 5 % prekročili spotrebné družstvá na Slovensku v I. štvrťroku t. r. plán maloobchodného obratu. Odpredali o 11,6 % viac tovaru ako v rovnakom období vlani. Za 275 miliónov korún predali textil, konfekciu a obuv a za 218 miliónov stavebný materiál pre individuálnu bytovú výstavbu a údržbu bytového fondu. HODNOTU ZA 11 A POL MILIÖNA korún sa zaviazali vytvoriť pracujúci n. p. Poľana v Opátovej pri Lučenci na počesť VIII. všeodborového zjazdu. Zvýšením výroby mykaných priadzí o 80 ton, zlepšením kvality výrobkov a zmenou výroby v niektorých skupinách získajú takmer 6 miliónov korún. Znížením spotreby paliva usporia 83 tisíc korún a elektrickej energie usporia za 20 tisíc korún. Příznivé výsledky čs. hospodářství (Dokončeni ze strany 11 zl růstem produktivity práce a průměrné mzdy, zčásti ovlivněný i větším počtem pracovních dnů. V průmyslu činil předstih přírůstku produktivity práce před přírůstkem průměrné mzdy 4,3 bodu (plánovaný 2 body), ve stavebnictví 10,2 bodu (plánovaný 2,8 bodu). V březnu bylo poprvé v letošním roce ve státních hospodářských organizacích, zahrnutých do úhrnného finančního plánu, docíleno — 1 když v podstatně menší míře než předpokládá plán — rychlejšího růstu výkonů než materiálových a jiných nákladů. Za celé 1. čtvrtletí zůstává ovšem tento vztah nepříznivý: výkony se zvýšily proti 1. čtvrtletí 1971 o 7,2 procenta (plán 4,3%), materiálové a jiné náklady o 8,2% (plán 3,3%.). Dosavadní výsledky rozvoje národního hospodářství a plnění státního národohospodářského plánu dokumentují .možnosti využívání existujících rezerv. Ing. Miroslava Janderová, Ing. Božena Nentvichová, FSÚ svét 16' května 1972 * * bosoodářství Problémy zásobování Prahy elektřinou 1 přes příznivou celostátní situaci v zásobování elektřinou v letošním roce, plynoucí z dostatečného množství pohotových elektrárenských výkonů a plynulého zásobování elektráren uhlím, množí se stále víc poruchy v dodávce elektrické energie. Je to způsobeno Spatným stavem distribuční rozvodné sítě o vysokém napětí (vn), tj. napětí od 3 do 35 tis. V (primární sítě) a nízkého napětí (nn), tj. 380/220 nebo 120 V (sekundární sítě). Zejména v Praze jsou časté poruchy předmětem oprávněné kritiky obyvatelstva. Rozvodná síť v Praze už zdaleka neodpovídá neustále rostoucí spotřebě, která již překročila 1,5 mid kWh. Zatížení již dosáhlo 400 MW. Přitom je v Praze zásobováno ještě na 150 tis. odběratelů na rozloze 29,5 km2 rozvodem o napětí 120 V, které má proti normalizovanému napětí 380/220 V devětkrát menší přenosovou schopnost. Rovněž primární kabelová síť má přes 800 km kabelů o napětí 3 kV a 6 kV, zatímco kabelů normalizovaného napětí 22 kV je zatím položeno necelých 800 km. Tento nenormalizovaný rozvodný systém, který dnešnímu stavu techniky a rozvoje elektrizace už naprosto neodpovídá, měl už být podle původních plánů likvidován, avšak zatím se jeho likvidace musí neustále odkládat pro nedostatek stavebních kapacit, maťeriálu i finančních prostředků. Spolehlivost pražské rozvodné sítě byla navíc narušena použitím nekvalitních kabelů z náhradních hmot zn. HAKAS a AKABA, které je nyní nutno postupně vyměňovat na úkor prací na normalizaci napětí. V nejnovějších vedeních je vysoký podíl zmíněných nekvalitních kabelů. Důsledkem tohoto stavu je neustálý růst počtu poruch. Zatímco v r. 1965 bylo na kabelech vn asi 200 poruch, stoupl jejich počet v r.' 1968"na více než 800 a na této úrovni se zhruba udržuje i nyní. Na zařízení nízkého napětí bylo v r. 1965 celkem 7600 poruch a v r. 1970 a 71 se počet poruch pohybuje kolem 10 000 ročně. Přestože v uplynulém období pěti let bylo investováno do rozvodové soustavy hl. m. Prahy téměř čtvrt miliardy korun, z toho na obnovu rozvodového zařízení asi 100 mil. korun, ukazuje se, že vzhledem k rozsahu, stáří zařízení a růstu odběru je dosavadní výše investic nedostatečná. Přírůstek zatížení byl doposud kryt vyšším využíváním zařízením a snižováním transformačních rezerv. Nedostatečná investiční výstavba se rovněž projevila ve zpomalené přeměně ze 120 V na 380/220 V. Za uplynulých 5 let bylo normalizováno pouze 5 % z celkového rozsahu sítí 120 V. Rozsah investiční výstavby elektroenergetických zařízení v Praze ovlivnily omezené kapacitní možnosti stavebně montážní činnosti Středočeských energetických závodů (STE). Vývoj počtu pracovníků a objemů stavebně montážní činnosti STE neodpovídá potřebnému rozvoji. Největší obtíže se projevovaly v možnostech získání pracovníků na výkopové práce ve městě, kde nasazení mechanizačních prostředků je téměř vyloučeno. Pro tyto práce byla v minulém období sjezdnána dohoda o kooperační činnosti slovenských JZD. Tato pomoc umožnila zvýšit objem Investiční výstavby i přes trvající stagnaci počtu pracovníků ve vlastní stavebně montážní složce. Dnes však již s touto výpomocí nelze počítat Zvýšení objemu investic je dále závislé na provádění stavební části distribučních transformoven. Většina distribučních stanic se umisťuje na základě požadavků odboru územního plánování a architektury NVP do adaptovaných sklepních prostorů. Objem úprav je poměrně malý, avšak velmi pracný (materiál se musí dopravovat mnohdy po úzkých schodech na zádech), a nelze pro tyto práce získat dodavatele. STE nemá vlastní stavební čety. Z perspektivní studie však vyplývá nutnost realizovat v Praze víc než 1000 takových transformoven. Neméně závažným problémem je povolovací řízení liniových staveb a získávání potřebných prostorů pro distribuční stanice. Jednání se všemi zainteresovanými orgány při dnešním stavu předpisů je velmi zdlouhavé a zdržuje, případně znemožňuje vlastní realizaci staveb. Cílem investičních opatření je likvidovat do roku 1976 v podstatě nenormalizované napětí nn 3X120 V a v průběhu dalších 5 let nenormal. napětí vn 3 kV. Pro další rozvoj soustavy se předpokládá, postavit do r. 1980 cca 30 km kabelového vedení 110 kV, 30 km venkovního vedení 110 kilovoltů, 3 kryté transformovny 110/ 22 kV a další potřebná zařízeni, jedině tak bude možno krýt další vývoj spotřeby el. energie, který z 380 megawattů a 1600 GWh v roce 1970 vzroste až na 840 MW a 3700 GWh v roce 1980. Rozsah prací spojených s obnovou a rozvojem soustavy je ve srovnáni s uplynulým obdobím velmi vysoký. Jen na obnovu zařízení (s cílem odstranit 120 V a 3 kV napětí), by bylo nutno ve srovnání s úrovní investic r. 1970 věnovat v letech 1976—1980 ročně až 8krát více. Proto součástí perspektivní studie je i analýza dnešních zvyklostí ve výstavbě rozvodového zařízení v Praze, ze které vyplynuly návrhy na komplexní socialistickou racionalizaci. S ohledem na dnešní stupeň technického rozvoje uvažují STE provést tato důležitější racionalizační opatření: — Výstavbu miniaturních blokových transformoven 220/0,4 kV o výkonu až 650 kVA do prostorů dvorů, předzahrádek a volných prostranství, nahrazujících sklepní transformační stanice. Předpokládá se snížení jednotkových nákladů cca o 100 tis. Kčs a téměř úplné odstranění stavební práce. Rychlost realizace je závislá především na pochopení odboru územního plánování a architektury NVP. — Maximálně využít starších sítí 1 přes dobu jejich normativní životnosti, pokud vyhoví provozně alespoň dalších 7 až 10 let. — Využití nových způsobů ukládání kabelů obdobně jako v NDR do chodníků v nižší hloubce. Konečnou úpravu chodníků provádět deskami bez použití provizorní zádlažby. Zmenší se nejen objem výkopových prací, ale také celkové náklady, protože provizorní zádlažba činí až 10 % celkových nákladů. Dále uvažují STE rozšířit mechanizaci kladení kabelů a maximálně využít mechanizačních prostředků při výkopu a podtunelování vozovek. Racionalizační opatření by měla snížit předpokládané náklady jen na úseku obnovy nejméně o 350 mil. Kčs v následujícím desetiletém období. Předpokládaný rozsah investic na obnovu a rozvoj energetického distribučního zařízení ve výši asi 2,75 mld korun za 10 let je třeba považovat za minimum, které je naprosto nutné pro umožnění dalšího růstu spotřeby elektrické energie v domácnostech, podnicích, u služeb a v drobném průmyslu zejména v oblasti zásobování sítí 3 kV, což je přibližně třetina odběratelů v Praze. Zmenšení rozsahu, nebo i zpoždění plánované výstavby, by vedlo k přetěžování sítí a dále k zhoršení kvality dodávky zejména neplánovitým přerušováním a omezováním dodávky v době maxima odběru. Proto je třeba klást maximální důraz na zvýšení objemu stavební a montážní činnosti v Praze pro účely energetiky a na vytváření příznivých podmínek pro investiční výstavbu energetiky v hl. městě Praze. T^g. J. Kurfürst Přehled stáří kabelové sítě (v %) Stáří Kabely vn Kabely nn přes 40 let 46,4 24,2 30 let 12,6 36,4 20 let 4,6 16,0 10 let 6,7 10,0 do 10 let 29,7 13,4 Výsledky aktivní cenové politiky „Analýza vývoje cen za rok 1971 potvrzuje, že přechodný zákaz zvyšování cen byl dodržován a že ceny patřily k pozitivním faktorům ve vývoji našeho hospodářství,“ zdůraznil koncem minulého týdne místopředseda Českého cenového úřadu dr. J. Polák na tiskové besedě v Praze. Po pětiletém období trvalého zvyšování maloobchodních cen, které •vyvrcholilo v r. 1970, došlo v uplynulém roce k poklesu jejich hladiny. Proti úhrnnému indexu maloobchodních cen za CSR v r. 1970 111,8% (1964 = 100 %), činil index v r. 1971 111,4 %, tj. poklesl o 0,4%. Nejvýraznější byl pokles u průmyslového spotřebního zboží, jehož ceny byly jednorázově sníženy k 3. květnu 1971; pro obyvatelstvo to znamenalo celoroční snížení výdajů o 900 mil. Kčs. Důsledkem vývoje maloobchodních cen bylo snížení životních nákladů o 0,2 až 0,4%. Reálné mzdy rostly tedy rychleji než mzdy nominální. Této stabilizace bylo dosaženo plánovitými opatřeními cenových orgánů týkajícími se mj. zlepšení struktury dodávek spotřebního zboží, stanovení podílu exkluzivních výrobků a módních novinek a většího podílu základních druhů zboží. Tím byla dále omezena oblast působení volných cen a zastaven nezdravě rychlý růst průměrných maloobchodnich cen. Velký význam pro dodržování cenové kázně měly prověrky Kontrolní orgány Českého cenového úřadu provedly v r. 1971 294 prověrek. Cenové nesprávnosti zjištěné celou kontrolní soustavou dosahují objemu téměř 400 mil. Kčs. Důsledkem kontrolní činnosti bylo kromě dodatkových odvodů a sankcí také snížení velkoobchodních cen v rozsahu asi 50 mil. Kčs a rozpočtových nákladů průmyslové a bytové Investiční výstavby. V oblasti velkoobchodních cen průmyslových výrobků byly uskutečněny některé plánovité změny. V návaznosti na úpravu nákupních cen jatečných zvířat byly zvýšeny velkoobchodní ceny masa a masných výrobků. Vzhledem k tomu, že snížení cen výrobků slaboproudé elektrotechniky se projeví až v roce 1972, vykázaly indexy velkoobchodních cen průmyslu mírné zvýšení; klesající tendenci vykazují ceny stavebních prací. Mezi opatření, která zajišťovala dosaženou stabilizaci cen, patří ochrana tuzemských výrobců před růstem cen v kapitalistických státech a na světových trzích. Stabilizační charakter má také zavádění spolehlivých závazných metod cenové tvorby a řada dílčích opatření, sledujících zastavení růstu rozpočtových nákladů v bytové výstavbě. Plán vývoje cen na rok 1972 zahrnuje především oblast velkoobchodních cen a představuje snížení jejích hladiny o 1,8 mld Kčs; jde zejména o snížení cen výrobků slaboproudé elektrotechniky, výrobků chemického průmyslu, konopí, zdravotnických výrobků, projeJstových prací aj. Rok 1971 znamenal také počátek konkrétních prací na komplexní racionalizaci cenové soustavy a zdokonalení systému státního řízení cen. Z ekonomických výsledků minulého roku vyplývají pak nesporně pozitivní tendence, především v oblastí tvorby hmotných zdrojů, které vytvářejí předpoklady pro udrženi dosažené stability cen a životních nákladů obyvatelstva. Z tranzitního plynovodu O 14 dní dříve dokončí n. p. Stavební izolace Praha tepelnou a zvukovou izolaci na kompresorových stanicích tranzitního 1 plynovodu Kouřim — Náměšť nad Oslavou — Kapušany. Za výsledky a pracovní iniciativu převzali pracující n. p. Stavební izolace Praha z rukou vedoucího oddělení stranické práce v lehkém průmyslu, stavebnictví a obchodu ÚV KSČ Rudolfa Kraťocha, za přítomnosti ministra stavebnictví ing. Františka Šrámka a předsedy COS pracujících ve stavebnictví Karla šindeláře, hrdý titul „Podnik 50. výročí založení KSČ“. Racionalizace výroby ve Spolaně V loňském roce se podařilo v neratovické Spolaně zvýšit výrobu proti roku 1970 o 12,6 procenta. Aby si dosažené tempo hospodářského rozvoje ve Spolaně udrželi, rozhodli se zde ve větší míře využívat možnosti komplexní socialistické racionalizace a dosáhnout letos dalšího zvýšení výroby nejméně o 650 miliónů korun při nepatrném vzrůstu pracovních sil. K prosazení programu socialistické racionalizace svolalo vedení podniku technicko-ekonomickou konferenci, na níž byli především vedoucí pracovníci, přední dělníci, členové brigád socialistické práce, předsedové dílenských výborů ROH, pracovnicí výzkumu aj. V diskusi se ukázalo, že mnozí pracovníci mají třeba dobré nápady, ale nevědí, jak na to. Proto bylo v usnesení zakotveno, že pracovníci racionalizačního oddělení mají za úkol každý dobrý nápad prozkoumat a neprodleně ho realizovat. Protože Spolana zaměstnává více než 5 tisíc pracovníků v desítkách oddělení a provozů, bylo navíc rozhodnuto, aby na každém výrobním provozu byla racionalizační skupina. Za zmínku stojí, že od svého vzniku sí vede velmi dobře racionalizační skupina v závodě všeobecné chemie. Řešila již 40 úkolů. Kromě ekonomického přínosu bylo na mnoha pracovištích zlepšeno pracovní prostředí, sníženo nebezpečí úrazů, zlepšena organizace práce, odstraněna namáhavá lidská práce apod. Na cechu stříže došlo k vyřazení nevýkonných a zastaralých strojů. Byly nahrazeny vysoce produktivní technikou naší i zahraniční výroby. Důležitým racionalizačním programem ve Spolaně v letošním roce je především přestavba výrobního programu spočívající ve výstavbě nového provozu na výrobu PVC. S výstavbou této výrobny souvisí nová výstavba provozu elektrolýzy. K další modernizaci a rozšíření výroby dojde i ve výrobě viskózové stříže a kaprolaktamu. Letos nebude opomenut ani provoz kyseliny sírové. I když náklady na modernizaci jsou velké, podniku se vyplatí. Na jednáních ředitelské rady se již několikrát konstatovalo, že náročné úkoly podniku již nelze řešit tradičními způsoby, to jest řešením dílčích úkolů ve výrobě. Ukázalo se, že je správné a nutné přistupovat ke komplexnímu zvyšování technickoorganizační úrovně výroby. Z racionalizace se v chemičce Spolana v Neratovlcích stala nikoliv kampaň nebo jednorázová akce, ale trvalá metoda práce, kterou se sleduje neustálé zvyšování efektivnosti i objemu výroby. .If. Vlnársky kombinát Výstavba vinárskeho kombinátu Slovena v Čadci patrí medzi najdôležitejšie stavby tejto päťročnice na Slovensku. Žilinský Váhostav tu začal stavebnú činnosť v decembri roku 1970, od apríla 1974 sa má kombinát postupne uvádzať do prevádzky. Celkové investičné náklady tejto stavby dosiahnu okolo pol miliardy korún a v tomto roku podľa harmonogramu sa realizuje takmer 54 miliónov na vlastnej stavbe a 25 miliónov korún na technologickom zariadení. Ešte v priebehu tohto mesiaca podpíšu všetky zainteresované organizácie združený socialistický záväzok, ktorý smeruje k splneniu tohtoročných úloh a utvoreniu priaznivých podmienok pre montážne práce generálneho dodávateľa Strojintex Liberec. Jeden z najmodernejších kombinátov v republike bude spracúvať predovšetkým domáce polotovary, výrobky nášho chemického priemyslu. Jeho vybudovaním sa vyriešia disproporcie vo výrobe česaných priadzí pre potreby národného podniku Slovena a slovenský textilný priemysel vôbec. Svojimi pletenými výrobkami (v metráži ) bude kombinát zásobovať domáci trh i vyvážať do socialistických krajín. Okrem iného sa zameria na výrobu vysokokvalitných potahových látok pre náš nábytkársky priemysel v úsiliu zlepšiť jeho uplatnenie na zahraničných trhoch. Nový vinársky kombinát v Čadci poskytne pracovné príležitosti okolo 700 pracovníkom, prevažne ženám. Prispeje tak k ďalšiemu spriemyselnenlu Kysúc a zvýšeniu životnej úrovne v tejto oblasti. Strojírenství pro jadernou energetiku Ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda začali prověřovat výrobní technologii parogenerátorů, primárního potrubí, tlakové nádoby reaktoru, čerpadel a dalších zařízení pro atomové elektrárny. Ještě letos dodají mnohá z těchto zařízení pro jiné strojírenské podniky, které jsou u nás odpovědny za výstavbu jaderné energetiky. V roce 1990 má činit podíl jaderných elektráren na výrobě elektrické energie v ČSSR 40 %. Zvládnutí štěpné reakce, zvláště z bezpečnostního hlediska, vyžaduje nová zařízení, včetně nových druhů ocelí a slitin. Počáteční zkušenosti získali ve VŽKG již při výstavbě prvé československé jaderné elektrárny. Vyrobili zde reaktorové tlakové nádoby vysoké 20 m o vnitřním průměru 4800 mm a tloušťce stěn 180 mm. V přírubové části dosahovala síla stěn dokonce 600 mm. Pro výpočetní složitost museli nejprve postavit model v měřítku 1:1, kterým VŽKG vlastně zahájily éru atomového programu v ČSSR. Vyrobili zvláštní ocel, odolnou proti radiačnímu poškození, která je chráněna československým patentem. Vyvinuli také speciální technologii kování a pracovali s kovářským lisem o výkonu 12 000 tun. Pro nádobu s příslušenstvím bylo použito 260 ingotů, což dohromady představuje 12 800 tun surové oceli. Zkušenosti z výroby dílů a uzlů pro naši prvou jadernou elektrárnu ukázaly, že výrobní zařízení ve VŽKG je nutno modernizovat. V závodě 3 proto dokončují novou dokonalejší vakuovací stanici v ocelárně, v mechanických dílnách doplňují park obráběcích strojů aj. Všechny tyto přípravy jsou nezbytné pro technickou přeměnu, kterou bude procházet naše energetika v období Široké nuklearizace elektrizační soustavy v létech 1972—1990.