Svět Hospodářství, 1975 (XVI/79-156)
1975-07-01 / No. 79
"J ti I U • ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ. FINANCE A OBCHOD m hospodářství Růst prestiže RVHP Výsledky XXIX. zasedání Rady vzájemná hospodářské pomoci jsou významným příspěvkem k dalšímu upevnění společenství socialistických států, prohlásil tajemník RVHP Nikolaj Faddějev na tiskové konferenci, která se konala 28. června v Budapešti. Zasedání, jež skončilo 26. června v maďarské metropoli, znovu jasně ukázalo, že rozsah a tempo výstavby socialismu a komunismu v členských zemích RVHP jsou nerozlučně spjaty s rozvojem socialistické ekonomické integrace, zdůraznil N. Faddějev. Konstatoval, že komunistické a dělnické strany i vlády členských zemí RVHP věnují velkou pozornost Komplexnímu programu socialistické integrace. Důkazem toho je plán mnohostranných integračních opatření na léta 1976—1980, schválený na budapešťském zasedání, jenž je mimořádně významným výsledkem společné práce. Na základě těchto integračních plánů se bude dále rozvíjet také kooperace a specializace výroby v členských zemích RVHP. Nikolaj Faddějev oznámil, že jen ve strojírenství se nyní připravuje 17 dalších mnohostranných dohod o specializaci výroby. V odpovědi na otázku jednoho z novinářů N. Faddějev řekl, že úspěchy společné práce vedou ke stálému růstu mezinárodní prestiže RVHP. Projevuje se to i tím, že o spolupráci s touto hospodářskou organizací socialistických států projevuje zájem mnoho zemí. Za dobrý příklad takovéto spolupráce Nikolaj Faddějev označil součinnost Jugoslávie v řadě orgánů a institucí RVHP. Západočeské keramické závody Horní Bříza vybudovaly v Kaznějově na okrese Plzeň-sever velký moderní závod na plavení kaolínu. Uvedením tohoto závodu do provozu se dostává Československo v těžbě a úpravě kaolínu po USA a Velké Británii na třetí místo na 'světě.' V současné době závod již dosahuje projektované kapacity 200 tis. tun yumárenského a papírenského kaolínu ročně. Závod v Kaznějově jna snímku celkový pohled) projektovala inženýrská organizace Keramoprojekt Praha, generálním dodavatelem stavby byl Armabeton Praha, závod Plzeň a generálním dodavatelem technologie oborový podnik Skoda — ZVIL Plzeň. Foto ČTK - J. Vlach MbsttfibJSQ, 1ST _ Z činnosti odborných orgánů RVHP Podpisem protokolu skončilo 27. června v Plzni 24. zasedání stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci pro potravinářský průmysl, jehož se zúčastnily delegace všech devíti členských států a také představitelé SFRJ. Komise schválila plán spolupráce členských zemí RVHP na organizaci vědeckotechnických výzkumů v potravinářském průmyslu na léta 1976—1980, jenž vytváří potřebnou základnu pro integraci vědeckého potenciálu společenství při řešení závažných problémů v tomto odvětví. Komise dále ukončila práce na plánování rozvoje výroby dětské výživy v příští pětiletce a určila hlavní směry spolupráce v této oblasti, projednala závažné problémy na úseku mechanizace a automatizace výrobních procesů potravinářského průmyslu, v oblasti standardizace a kontroly kvality potravinářských výrobků a také při společném projektování potravinářských závodů. V průběhu zasedání podepsaly zainteresované členské státy dohodu o mezinárodní specializaci výroby hroznového vína. V Severoslovenských celulózkách a papírnách v Ružomberku skončilo 28. června podpisem protokolu 5. zasedání vědeckotechnické rady pro otázky komplexního využití dřevní suroviny v rámci výzkumného programu RVHP. Jednání trvalo šest dní. Přítomní zástupci ze všech členských evropských států RVHP posoudili stav prognostických prací na vědeckotechnickém rozvoji při komplexním zpracování dřeva do roku 2000 a přijali progresivní opatření. Ta řeší v rámci vědeckotechnického programu a spolupráce do roku 1980 též problémy mechanizace těžby dřeva, mechanického zpracování dřeva za nové výrobky a problémy chemického zpracování dřeva. Na jednání se zvláště zabývali 1 ochranou životní* ho prostředí, zaváděním automatic* kých výrobních procesů a rozvojem nových výrobků ze dřeva pro pokry* tí rostoucích potřeb socialistické spo* lečnosti. Komplexním využíváním dřevní hmoty se v rámci programu RVHP zabývají v jednom z největších zpracovatelských podniků na dřevo v ČSSR — SCP Ružomberok, V tomto závodě až 90 % dřevní hmoty, která předtím jako -odpad znečišťovala řeku Váh, využívají hlavně na výrobu tepelné a elektrické energie. Z dřevěného odpadu dále vyrábějí líh, kysličník uhličitý pro potravinář* ské účely, krmné droždí, 12 lignino* vých preparátů pro potřeby ve stavebnictví, ko-želužství, metalurgii a v dalších odvětvích našeho průmys Významné kontrakty na Inchebě 75 Mezinárodní chemický veletrh Incheba byl významnou ekonomickou událostí, zdůraznil ředitel československé účasti na veletrhu Július Kir- Steuer. Umožni] zástupcům československých podniků připravit mnohé dohody o spolupráci v obchodě i ve výrobě. Letošní Mezinárodní chemický veletrh Inchéba, který skončil v pátek 27. června, přinesl československým organizacím zahraničního obchodu kontrakty za více než 3,9 mld korun, což je o 18 % více než loni. Z celkové hodnoty připadá na dovoz 58 °/o. Rozhodující část obchodů — 79 % hodnoty kontraktů — uzavřely československé podniky zahraničního obchodu s partnerskými organizacemi ze socialistických států. Významné kontrakty podepsal na Inchebě zejména pražský Chemapol, který zabezpečil pro potřeby česko slovenského národního hospodářství dodávky syntetických kaučuků, ky* seliny sírové, potaše, sloučenin chrómu a dalších surovin především ze SSSR. S partnery ze Sovětského svazu se zároveň dohodl o vývozu čes* koslovenskýfch finálních výrobků. Důležité obchody uzavřel pražský Che* mapol také s podniky v NDR a v dalších socialistických státech a navázal užitečné kontakty s organizacemi v nesocialistických zemích. Chemapol Bratislava během veletrhu dohodl dodávky surovin na výrobu průmyslových hnojív a materiálů pro další odvětví chemického průmyslu. Podepsal také kontrakty na vývoz československých agrochemikálii, dopravních pásu a mnohých jiných výrobků. Větší kontrakty uzavřely na Inchebě také podniky zahraničního obchodu Technoexport Praha a Bratislava a další organizace. Jednání o spolupráci ČSSR-SFRJ V Praze se 27. června uskutečnilo setkání předsedů obou částí československo-jugoslávského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci — místopředsedy vlády ČSSR Jindřicha Zahradníka a člena Svazové výkonné rady SFRJ Ljubomira Markoviče. Jednání se zúčastnili také náměstek předsedy SPK Vítězslav Vinklárek a náměstek ministra zahraničního obchodu ČSSR Alois Hloch, z Jugoslávské strany ředitel Svazového úřadu pro národohospodářské plánování SFRJ Vladimir Pejovski a rada velvyslanectví SFRJ v Československu Pavle Velikovič. V průběhu rozhovorů posoudili plnění závěrů z posledního zasedání Československo-jugoslávského výboru, které se konalo v prosinci minulého roku v Bělehradě. Ljubomir Markovič jednal také s ministrem hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR Zdeňkem Pučkem a ministrem všeobecného strojírenství ČSSR Pavolem Bahylem * * * komise pro vědeckotechnickou spolupráci projednala 27. června v Bělehradě výsledky dosavadní spolupráce mezi oběma zeměmi a podepsala protokol o spoluprácí ve vědeckotechnické oblasti na roky 1975—1976. Komise schválila řadu doporučení pro další rozšíření spolupráce, kooperace a specializace ve výrobě. Smíšená českosloi/ensko-jugoslávská Krize textilního průmyslu na Západě Ve všech průmyslově vyspělých kapitalistických zemích patři textilní průmysl k odvětvím, která nynější hospodářskou krizi pociťují mimořádně silně. Odbyt výrazně klesá, snižuje se produkce, jsou propouštěni dělníci. Vyhlídky na další měsíce letošního roku jsou stále velmi nejasné a většina západních prognóz neočekává ani relativní zlepšení situace dříve než koncem roku anebo v roce 1976. V západoevropském textilním průmyslu se krizová situace mimořádně vyhrotila, neboť vedle klesajícího odbytu na vlastních t zahraničních odbytištích musejí západoevropští výrobci čelit ještě značné konkurenci dovážených —- a podstatně levnějších — textilních produktů. Proto také příslušný orgán EHS se snaží urychleně podniknout akce, které by alespoň částečně situaci textilního průmyslu ulehčily. V prvé radě jde o omezování dovozu! V současné době jedná EHS s hlavními dodavateli textilních výrobků na západoevropský trh o tom, aby objem dodávek byl regulován stanovenými kvótami. Západní odborníci naznačují, že i kdyby se už na podzim podářilo dohodu tohoto typu uzavřít, bylo by to pro západoevropský textilní průmysl pozdě. Ani textilní průmysl Spojených států amerických zatím není v lepší situaci. První známky krize pocítil americký textilní průmysl loni na podzim, když prudce klesl příliv objednávek a odvětví, dosud pracující na plné kapacity, muselo začít výrobu omezovat.' S brzkým zlepšením odbytu nelze počítat, protože hlavní odběratelé — oděvní a nábytkářský průmysl — mají ještě příliš vysoké zásoby. Další citelné oslabení kursu britské libry Znehodnocení britské libry vůči deseti hlavním západoevropským měnám dosáhlo v pátek 27. června rekordní výše 27,6 °/o v porovnání s úrovní z prosince 1971. Ještě začátkem minulého týdne činil Index znehodnocení, který vydává Bank of England, 26,2 %. Za uplynulé tři měsíce se kurs libry snížil asi o 6 °/o. Britská cedulová banka byla nucena k rozsáhlé a otevřené intervenci na podporu libry, které hrozilo podle burzovních zpráv zhroucení. Předchozí podpůrné akce uskutečnila banka v polovině května. Běžně intervenuje prostřednictvím menších bank. Libra oslabila v závěru týdne zejména vůči západoněmécké marce, švýcarskému, francouzskému a belgickému franku, dánské a švédské koruně. Kurs k dolaru se 27. 6. snížil na 2,22 dol. za .1 Lstg. Zdá se, že nedůvěra v britskou měnu je trvalého rázu. Její kurs oslabují pochybnosti mezinárodních finančních kruhů o možnosti brzkého ozdravění britské ekonomiky. SCHVÁLENÍ MEZINÁRODNÍ DOHODY 0 CÍNU Konference OSN o cínu, které se v minulých dnech zúčastnilo v Ženevě 35 producentských a spotřebitelských zemí tohoto kovu, schválila novou, v pořadí už pátou Mezinárodní dohodu o cínu. Dohoda vstoupí v platnost v červenci příštího roku, kdy skončí nynější dohoda. Uzavření nové dohody o cínu vyvrací názory některých odborníků, kteří tvrdili, že za současné tržní situace bude třeba ještě několik setkáni spotřebitelů s producenty, než se podaří stanoviska tak přiblížit, aby se mohla vypracovat nová dohoda. Na druhé siraně západní odborný tisk připomíná, že schválení nové dohody bylo dosaženo jen v důsledku toho, že producentské země netrvaly příliš důrazně na svých původních požadavcích. Exportéři nejprve tvrdili, že nárazníkové zásoby Rady, kterými se reguluje alespoň částečně vztah mezi nabídkou a poptávkou, se musí zásadně zvýšit, aby jejich správce intervenčním prodejem v případě vysokých cen anebo nákupem v případě nízkých cen tlumil největší cenové výkyvy. Podle dnešní dohody přispívají do nárazníkových zásob jen producentské země, dobrovolně se na nich podílely také Francie a Nizozemí. Dosavadní dohoda zároveň předpokládala maximální výši zásob 20 tis. tun. Finanční příspěvky producentů však byly vypočteny podle cen ze začátku sedmdesátých let a dnes, kdy ceny cínu jsou podstatně vyšší, slačí tyto finanční rezervy jen na nákup asi 12 000 t, i když v době surovinové haussy správce zásob prodeji za vysoké ceny finanční fondy Rady zvýšil. Proti zvýšení zásob v nové dohodě nic nenamítali ani importéři, jejich názor se od stanoviska exportérských zemí lišil jen v otázce financování. Zatímco vývozní země navrhovaly, aby se financování zásob účastnily importérské země, dovozci se podílet nechtěli. Nová Mezinárodní dohoda o cínu je v oblasti nárazníkových zásob kompromisem obou postojů. V zásadě zůstal stav nárazníkových zásob nezměněn na 20 000 t, které finančují vývozci. Avšak v příadě nutnosti má Raba právo zvýšit jejich stav na dvojnásobek, přičemž na zvýšení zásob se mají dobrovolnými příspěvky podílet importérské země. Vzhledem k tomu, že finanční účast importérů je zcela dobrovolná, domnívají se západní odborníci, že stěží kdy jejich příspěvek pievýši 10 000 t. Importéři mohou do zásob ukládat buď přímo kov, anebo nabídnout odpovídající finanční krytí. Až uplyne poloviční doba platnosti nové dohody, posoudí Mezinárodní rada pro cín její účinnost a může pak svolat novou mezinárodní konferenci, Která v případě nutnosti dohodu doplní.' Jednání o cenových limitech v nove dohodě prý proběhlo klidně. Exportéři i importéři se dohodli, že cenové rozmezí se zatím měnit nebude. Dolní mezí tedy bude nadále 900 mal. dolarů za picul a herní 1000 mal. dol. O návratu ke stanovení cen v britské měně se prý vůbec nehovořilo. Západní odborný tisk předpokládá, že libra šterlinků se bude v mezinárodních zbožových dohodách všeobecně ©po-uštět. Stejně jako nynější dohodu, ani novou prý nepodepíší Spojené státy americké. Důvodem je zřejmě skutečnost, že ve strategických zásobách USA je ještě značné množství cínu, které USA zamýšlejí dodat na trh. Kdyby se však staly členem Mezinárodni dohody, podléhaly by jejich prodeje schválení Rady • do) Výstava mechanizace ve stavebnictví V Žiline probíhá ve dnech 28. června až 4. července IV. mezinárodní sympózium a výstava malé mechanizace ve stavebnict/í Sympomech 1975. Cílem této specializované akce je seznámit stavbařskou vp^ejnost s úrovní a novinkami prostředků pro mechanizaci dokončovacích ^Třací při bytové a investiční výstavbě. Na výstavě je výběr technicky progresivních strojů, zařízení a nářadí, doplněný přehledem nejnovějších technologií pro dokončovací cyklus, zejména pro řemeslné práce na stavbě a pro dílny stavebně-montážních organizací. Expozice umožňují odbor Úspěšný závěr Embaxu Kontrakty na výměny zboží za 125 mil. Kčs uzavřely nebo rozpracovaly čs. organizace zahraničního obchodu na mezinárodní výstavě obalové a tiskařské techniky Embax 75, která v pátek 27. června skončila v Brně. Na vývoz připadá částka 83 mil. Kčs, z toho největší podíl na polygrafické stroje z Adamovských strojíren v Adamově u Brna. Na druhém místě jsou balicí stroje z Blanických strojíren ve Vlašimi a obaly i obalový materiál. Pokud jde o dovoz, týká se především některých zařízení pro čs. polygrafický průmysl a moderních balicích strojů, pro něž není třeba v zahraničí nakupovat obalové materiály. Významná je smlouva na dovoz švédských linek na sterilaci a balení trvanlivého mléka. Embax 75 vedl k prohloubení mezinárodní spolupráce. Např. čs. organizace zahraničního obchodu Ligna uzavřela specializační smlouvu o výrobě textilních dutinek s organizací Unitechna z NDR. Představitelé n. p. Blanické strojírny Vlašim jednali o prohloubení spolupráce při stavbě komplexních automatických linek s firmou VEB Nagema Drážďany. Výrobky více než tří set vystavovatelů z osmnácti zemí zhlédlo přes 12 000 zájemců. Doprovodného vědeckotechnického programu se zúčastnilo 784 čs. i zahraničních odborníků. ríkům ze stavebních podniků, strojírenských a obchodních organizací i výrobních družstev seznámit se s inovačními trendy v oblasti malé mechanizace, na široké základně sl vyměnit technické zkušenosti a poznatky a jednat i o spolupráci na úseku nové techniky a technologie. Řada podniků ze socialistických i kapitalistických zemí na výstavě Sympomech nabízí nejen, stroje a zařízení, aie pozoruhodné jsou i některé nabídky licenčních výrob a výrobní ko I Pokračováni na str. 3) Zahájení Ex Flzcň Jubilejní stůl republiky — to je ústřední motiv letošního X. ročníku celostátní výstavy gastronomie, lázeňství a cestovního ruchu Ex Plzeň 75, která má mezinárodní účast. Výstavu zahájil 27. června ministr zemědělství a výživy CSSR Bohuslav Večeřa, který v projevu mj. vyzdvihl, že letošní výstava je přitažlivou a působivou bilancí růstu životní úrovně v jedné z nejdůležitějších oblastí našeho života. Výstava dokumentuje výsledky práce zemědělců, potravinářů i pracovníků obchodu při zabezpečování vyššího uspokojování potřeb obyvatelstva. Letošního X. ročníku Ex Plzeň, který kromě nových výrobků potravinářského průmyslu zachycuje 1 úspěchy, jichž Československo v tomto odvětví dosáhlo za uplynulých 30 let, se účastní na 150 vystavovatelů, kteří společně vyrábějí na 5000 potravinářských produktů. Novinkou jubilejního ročníku výstavy je samostatná potravinářská expozice zemi RVHP, pro niž byl vybudován nový pavilón socialistické spolupráce. V expozici je zdůrazněna socialistická ekonomická integrace na příkladech inovace výrobků.