Svět Hospodářství, 1985 (XXVI/1-78)

1985-01-03 / No. 1

V| fl* If Q Tg ekonomické zpravodajství H V BS 8 ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE = hospodářství C«ikj 2,50 Kčs m Koordinace plánů zemí RVHP Spolupráce musí být orientována na aktivní přínosy k intenzifikaci národních ekonomik V současné době probíhají ve všech členských zemích RVHP práce spojené s přípravou základních smě­­rü společenskoekonomického rozvoje v období 1986 — 1990 a do roku 1995. Jak bylo zdůrazněno na eko­nomické poradě států RVHP na nej vyšší úrovni, hlavním úkolem bude urychlit přeclhod národních ekono­mik na cestu intenzivního rozvoje. K tomu je nutné provést hlubokou přestavbu a technickou moderniza­ci výrobního potenciálu, zajistit na základě širokého uplatnění vědeckotechnických poznatků prudké zvý­šení produktivity společenské práce. Země RVHP řeší tyto složité úkoly společně. Pro plánovací orgány jed­notlivých států má principiální význam jednomyslné rozhodnutí ekonomické porady posilovat a rozvíjet plánované základy spolupráce. V Prohlášení o hlavních směrech dalšího rozvoje a prohlubování hospodářské a vědecko­technické spolupráce členských zemí RVHP se praví: „Účastníci! porady vy­cházejí z toho, že koordinace náro­dohospodářských plánů bude soustře­děna na řešení prioritních úkolů a stane se hlavním zdrojem koordinace hospodářské politiky v oblastech spo­jených se vzájemnou spoluprací...“ Členské státy RVHP nashromáždily při dosavadní koordinaci národohospo­dářských plánů ohromné zkušenosti. Vypracovaný mechanismus koorďnace pracuje spolehlivě a umožňuje řešit náročné hospodářské úkoly. Společná strategie však potřebuje ještě doko­nalejší mechanismus koordinace plá­nů. V nových reprodukčních podmín­kách, které souvisejí především s růstem investiční náročnosti produk­ce paliv, energie a surovin i s niž­šími přírůstky hmotných, pracovních a finančních zdrojů, musí koordinace plánů zajistit nejen další prohloube­ní integrace a hospodářské součinnos­ti členů společenství, ale také do­konaleji napomáhat realizaci snahy zainteresovaných zemí společně vy­užívat ve svém i celkovém zájmu pří­rodní bohatství i hmotné, pracovní, finanční a další zdroje. Proto je tře­ba asilovat o koordinaci strukturální politiky, která musí zajistit nutnou e­­fektivní kompenzaci vynaložených ná­kladů jak v peněžní, tak i v naturální formě. To napomůže hluboce interna­­cionalistickému řešení největších eko­nomických problémů rozvoje spole­čenství. Ekonomická porada věnovala vel­kou pozornost otázce urychlení vě­deckotechnického pokroku. Bylo přija­to rozhodnutí vypracovat komplexní program vědeckotechnického rozvo­je zemí RVHP do konce století a by­ly určeny prioritní směry rozvoje techniky — elektronika, automatizač­ní prostředky, jaderná energetika, no­vé materiály a technologie, biotech­nologie. V dosavadní praxi se otáz­ky spolupráce v oblasti materiální výroby a vědy a techniky řešily při koordinaci plánů mnohdy jako by pararelně, bez vzájemné provázanos­ti. To je také jedna z příčin toho, že otázce kvality a technické úrovně vzájemně dodávané prdukce nebyla věnována potřebná pozornost. Hlavním úkolem — a současně i hlavní zvláštností — probíhající ko­ordinace je to, že spolupráce musí být orientována na aktivní přínosy k intenzifikaci ekonomiky zemí RVHP. Nová etapa spolupráce není charakte­rizována ani tak růstem objemu, ja­ko spíše kvalitativními změnami re­produkčního procesu, řešením tako­vých společných problémů, jako jsou technická přestavba výroby, ra­cionální využití vytvořeného poten­­c álu a daných zdrojů, lepší zásobo­vání obyvatelstva kvalitním spotřeb­ním zbožím. Moskevská schůzka na nejvyšší ú rovni přijala velmi důležité závěry k řešení energetického problému v pě­tiletí 1986 až 1990. Zdůrazňuje se v nich nutnost účinnějšího spojení sil. Hlavním nástrojem a základní for­mou spolupráce v této oblasti je ko­ordinace investic a sladěná struktu­rální politika. Na tomto základě je třeba očekávat v nadcházející pěti­letce aktivnější účast zemí RVHP při realizaci potravinového programu SSSR a zajišťování kvalitního prů­myslového spotřebního zboží pro so­větské obyvatelstvo, růst dodávek chemické produkce s nízkou energe­tickou náročností a hlavně strojů a zařízení s vysokými technickoekono­­mickými parametry, odpovídajícími nejlepším světovým vzorům. Rozhodující úloha v rozvoji integ­račních procesů připadá výrobní ko­operaci a specializaci ve strojírenství. Otázka technického pokroku má ne­jen ekonomický, ale i politický roz­měr. Právě do strojírenství se v sou­časné době přemisťuje těžiště ekono­mické soutěže s kapitalismem. Specia­lizace a kooperace ve strojírenství je v zemích RVHP nejdynamičtějším faktorem prohlubování mezinárodní socialistické dělby práce. Mnohaletá a složitá práce v této oblasti přiná­ší pozitivní výsledky, zejména v těch případech, kdy se výrobní speciali­zace a kooperace uskutečňuje na vzájemně výhodném, ekonomicky o­­podstatněném základě, kdy návrhy na vstřícné dodávky strojírenské produkce vyplývají z koordinace plá­nů vzájemně propojených odvětví a jsou důsledkem racionálního rozděle­ní výrobních programů sdružení a podniků. Společná realizace velkých projek­tů spolupráce v materiální výrobě vy­žaduje komplexní a dlouhodobou ko­ordinaci ekonomické politiky, koor­dinaci přístupu a podmínek řešení problému zásobování zemí RVHP pot­ravinami, palivy, surovinami, moder­ním zařízením a spotřebním zbožím. Ekonom cká porada na nejvyšší ú­­rovni přesvědčivě potvrdila interna­cionální charakter těchto problémů i možnost a nutnost jejich řešení spo­lečnými silami zainteresovaných ze­mí. Při koordinaci plánů proto získá­vá prvořadý význam zvýšení efektiv­nosti a vzájemné výhodnosti spolu­práce na základě lepšího respektová­ní zájmů účastnických zemí, dosaže­ní vybilancovanosti obchodních a platebních vztahů. To je velmi důle­žitý předpoklad dynamického rozvo­je hospodářských styků socialistic­kých zemí, kterým se musejí řídit příslušné orgány států RVHP při sla­dování objemů a struktury czájem­­ných dodávek na léta 1986 — 1990. J -red­ V roce 1984 pokračoval ve všech členských zemích RVHP dynamický hospodářský roam], na nějž navazují i úkoly plám na letošní rdk. Graf zachycuje skutečnou dynamiku hospodářského růstu zemí RVHP v letech 1983—1984 a její plánovanou úroveň na letošní rok. tdaje za rok 1983 byly převzaty z poslední statistické ročenky RVHP, dostupné údaje o tempech růstu v loňském roce jsou vesměs předběžné. 0 HLAVNÍ ZPRÁVY Prognóza vývoje světové ekonomiky Růst světového hospodářství se v roce 1985 zpomalí. Vyplývá to z prognózy sanfranciské Bank of America, která očekává v příštím ro­ce reálný růst světového hrubého do­mácího produktu (HDP) o 3,2%. PrťftnyslovĚ vyspělé kapitalistické státy budou dále postiženy růstem rozpočtových schodků, ke kterému přispívají vysoké úrokové sazby, je­jichž výsledkem je omezování inves­tiční činnosti, poměrně nízké tempo hospodářského růstu a zvyšování ne­zaměstnanosti. Světlým bodem prog­nózy je očekávaný pokles průměrné světové mířv inflace na 12,6 % z le­tošních 15,4 %. Pozitivním jevem je rovněž značné zmírnění mezinárodní dlužnické krize. Asijské země zřejmě budou vynikat nad zbytkem světa svýhn hospodář­ským růstem a stabilitou cen, v zá­padní Evropě bude pokračovat poma­lé hospodářské oživení, kdežto hos­podářský růst v evropských socialis­tických zemích bude pokračovat sta­bilním tempem. Vyhlídky Latinské Ameriky se zlepšují a mnohé země této oblasti zvyšují úsilí o hospodář­ské úpravy po dlužnické krizi posled­ních let. Na Středním východě se hos­podářský růst zpomalí z letošních 6,4 procenta na 5,7 °/o. pod vlivem írán­­sko-irácké války a omezené poptávky po ropě. Mírné oživení se očekává i v Africe, přičemž silný hospodářský růst v několika málo zemích tohoto kontinentu bude vyrovnán chmurnými vyhlídkami zemědělských obiastí, po­stižených suchem. Růst dluhů a inflace y Latinské Americe Daíši (i když poněkud ponie)e;še) vzestup zadluženosti, vyšší tempo in­flace a nepatrný pokles nezaměstna­nosti byly charakteristickými rysy hospodářského vývoje v Latinské Americe v roce 1984. Ze studie agentury DPA vyplývá, že zahraniční zadluženost 13 latinsko­amerických zemí se zvýšila o 31 mld na 344 mld dolarů (v roce 1983 vzrostla o 34 mld dolarů). Průměrná míra inflace v těchto zemích, která v roce 1982 činila kolem 100 %, v ro­ce 1984 dosáhla 189,53 %. Nezaměst­nanost kiesla z 22,1 na 20,1 %. činné­ho obyvatelstva. Zadluženost nejhůře postižených la­tinskoamerických zemí, Brazílie a Mexika, vzrostla o 3,7 mld na 100,2 mld. respektive o 5 mld na 95 mld dolarů. Nejvyšší míru inflace zazna­menala Bolívie, 1255 % proti 300 % v roce 1983. V Argentině se míra in­flace zdvojnásobila z 392,3 na 690 %. Povinná destilace nadměrných zásob vína EHS „vytáhlo zátku z bazénu pře­bytečného vína“ a ohlásilo první po­vinnou destilaci miliónů litrů vlna na levnější průmyslový alkohol. K tomuto kroku se EHS rozhodlo po uveřejnění údajů, podle nichž do­sáhne v tomto roce přebytek vína 18 mil. hl. Nucenou destilací by se mělo odčerpat as' 6 mil. hl. Zásoby vína vzrostly vlivem poklesu jeho spotře­by a jeho větší produkce. Tzv. „jeze­ro vína“ stálo v roce 1984 EHS na subvencích 850 mil. dolarů, cóž bylo dvakrát více než v roce 1983. V rám­ci systému zaručených minřmálních cen je pro farmáře výnosnější vyrá­bět levná stolní vína a dostávat za je­jich zničení o něco méně, než činí tržní cena. Destilace totiž není pla­cena tak dobře jako ničení zásob. Smlouvy o spolupráci mezi SSSR a ČLR V Pekingu byly 28. prosince pode­­psány tři dokumenty o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci mezi Sovětským svazem a Čínou. První náměstek předsedy rady mi­nistrů SSSR Ivan Archipov a^ náměs­tek předsedy státní rady ČLR Jao I-lin poclepsali dohodu mezi vládami obou států o hospodářské a technické spolupráci, dohodu o vědeckotechnic­ké spolupráci a dohodu o vytvoření sovětsko-činské komise pro hospodář­skou, obchodní a vědeckotechnickou spoiupráci. Realizace těchto dohod přispěje k hospodářské výstavbě a zvýšení ži­votní úrovně v obou zemích, k vytvo­ření příznivého ovzduší pro prohlou­bení vzájemného porozumění mezi So­větským svazem a Čínou. Kladné vý­sledky rozhovorů otevírají další mož­nosti pro rozvoj sovětsko-čínských vztahů, řekl I. Archipov. Zasedání ÚV KS Kuby k plánu na rok 1985 Na 10. zasedání ÜV KS Kuby, kte­ré se konalo ve dnech 24.—26. pro­since, byl projednán plán hospodář­ského a společenského rozvoje na rok 1985. Zasedání konstatovalo, že při jeho vypracování byla respektována zása­da maximálního využití všech pro­středků. Produktivita práce má v ro­ce 1985 zajistit hospodářský růst z 80 °/o. Strategie rozvoje kubánského hospodářství se bude nadálé zakládat především na podpoře vývozu a bu­dou preferována ta odvětví, která jsou schopna svou výrobou nahradit dovážené produkty. Fidel Castro v závěrečném projevu zdůrazni!, že í za současné hospodář­ské krize kapitalistického světa má Kuba všechny podmínky k tomu, aby špinila své mezinárodní závazky a nadále pokračovala ve svém rozvo­ji. Cestou k tomu je racionální vyu­žití jak materiálních zdrojů, tak 1 lid­ské práce. Oena ropy OPEC zůstává beze změny M nistři ranného průmyslu člen­ských států Organizace zemí vyváže­jících ropu (OPEC) se po vánočních svátcích opět sešli v Ženevě a do­hodli se vytvořit zvláštní skupinu po­zorovatelů. Jejím úkolem bude kontrolovat do­držováni' těžebních kvót a prodejních cen ropy ve všech 13 členských ze­mích OPEC. Celkový těžební strop po­nechali ministři na 16 mil. barelů denně a nezměnili ani základní cenu 29 dolarů za barel ropy. Ve zkratce Jugoslávie a SSSR podepsalý ob­chodní protokol na rok 1985, který předpokládá růst obchodu mezi obě­ma státy ve srovnání s rokem 1984 o 7 procent na 6,4 mld ciol. Podle protokolu vyveze Jugoslávie do So­větského svazu stroje a zařízení, lo­dě, zemědělské výrobky a potravinář­ské produkty výměnou za stroje, pe­trochemické suroviny a ocelářské vý­robky. Americký Úřad federálních rezerv snížil diskontní sazbu na nejnižší ú­­roveň za posledních 6 let. Tento krok byl zřejmě vyvolán snahou o oživení hospodářství USA, které je postiženo zpomalením růstu. Diskontní sazba byla z dosavadních 8,5 % snížena o půl bodu. Svého vrcholu 14 procent dosáhla v září 1981 a úroveň 8 % by­la naposledy zaznamenána v říjnu 1978. Britský list Financial Times tvrdí, že NSR nyní prožívá svůj třetí „hospo­dářský zázrak“ za poslední čtyři de­setiletí. Pc „hospodářském zázraku“ poválečné obnovy a vývozním boomu během první ropné krize v polovině 70. let se NSR ukazuje opět ve svět­le, které by mělo být většinou dal­ších zemí „respektováno“ UVNITŘ LISTU Náš rozhovor s generálním komisařem výstavy Campexpo '84 PhDr. J. Hlouškem o přínosu výstavy pře další rozvoj hospodářských styků členských států RVHP s ostatními zeměmi str. 2 Světová produkce mléka by měla v roce 1985 na základě opatření, přijatých ve dvou největších producentských oblastech — USA a ze­mích EHS — klesnout ze 408,0 mil. tun v uoce 1984 na 406,6 mil. tun str. 2

Next