Svět Hospodářství, 1985 (XXVI/1-78)
1985-01-03 / No. 1
V| fl* If Q Tg ekonomické zpravodajství H V BS 8 ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE = hospodářství C«ikj 2,50 Kčs m Koordinace plánů zemí RVHP Spolupráce musí být orientována na aktivní přínosy k intenzifikaci národních ekonomik V současné době probíhají ve všech členských zemích RVHP práce spojené s přípravou základních směrü společenskoekonomického rozvoje v období 1986 — 1990 a do roku 1995. Jak bylo zdůrazněno na ekonomické poradě států RVHP na nej vyšší úrovni, hlavním úkolem bude urychlit přeclhod národních ekonomik na cestu intenzivního rozvoje. K tomu je nutné provést hlubokou přestavbu a technickou modernizaci výrobního potenciálu, zajistit na základě širokého uplatnění vědeckotechnických poznatků prudké zvýšení produktivity společenské práce. Země RVHP řeší tyto složité úkoly společně. Pro plánovací orgány jednotlivých států má principiální význam jednomyslné rozhodnutí ekonomické porady posilovat a rozvíjet plánované základy spolupráce. V Prohlášení o hlavních směrech dalšího rozvoje a prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce členských zemí RVHP se praví: „Účastníci! porady vycházejí z toho, že koordinace národohospodářských plánů bude soustředěna na řešení prioritních úkolů a stane se hlavním zdrojem koordinace hospodářské politiky v oblastech spojených se vzájemnou spoluprací...“ Členské státy RVHP nashromáždily při dosavadní koordinaci národohospodářských plánů ohromné zkušenosti. Vypracovaný mechanismus koorďnace pracuje spolehlivě a umožňuje řešit náročné hospodářské úkoly. Společná strategie však potřebuje ještě dokonalejší mechanismus koordinace plánů. V nových reprodukčních podmínkách, které souvisejí především s růstem investiční náročnosti produkce paliv, energie a surovin i s nižšími přírůstky hmotných, pracovních a finančních zdrojů, musí koordinace plánů zajistit nejen další prohloubení integrace a hospodářské součinnosti členů společenství, ale také dokonaleji napomáhat realizaci snahy zainteresovaných zemí společně využívat ve svém i celkovém zájmu přírodní bohatství i hmotné, pracovní, finanční a další zdroje. Proto je třeba asilovat o koordinaci strukturální politiky, která musí zajistit nutnou efektivní kompenzaci vynaložených nákladů jak v peněžní, tak i v naturální formě. To napomůže hluboce internacionalistickému řešení největších ekonomických problémů rozvoje společenství. Ekonomická porada věnovala velkou pozornost otázce urychlení vědeckotechnického pokroku. Bylo přijato rozhodnutí vypracovat komplexní program vědeckotechnického rozvoje zemí RVHP do konce století a byly určeny prioritní směry rozvoje techniky — elektronika, automatizační prostředky, jaderná energetika, nové materiály a technologie, biotechnologie. V dosavadní praxi se otázky spolupráce v oblasti materiální výroby a vědy a techniky řešily při koordinaci plánů mnohdy jako by pararelně, bez vzájemné provázanosti. To je také jedna z příčin toho, že otázce kvality a technické úrovně vzájemně dodávané prdukce nebyla věnována potřebná pozornost. Hlavním úkolem — a současně i hlavní zvláštností — probíhající koordinace je to, že spolupráce musí být orientována na aktivní přínosy k intenzifikaci ekonomiky zemí RVHP. Nová etapa spolupráce není charakterizována ani tak růstem objemu, jako spíše kvalitativními změnami reprodukčního procesu, řešením takových společných problémů, jako jsou technická přestavba výroby, racionální využití vytvořeného potenc álu a daných zdrojů, lepší zásobování obyvatelstva kvalitním spotřebním zbožím. Moskevská schůzka na nejvyšší ú rovni přijala velmi důležité závěry k řešení energetického problému v pětiletí 1986 až 1990. Zdůrazňuje se v nich nutnost účinnějšího spojení sil. Hlavním nástrojem a základní formou spolupráce v této oblasti je koordinace investic a sladěná strukturální politika. Na tomto základě je třeba očekávat v nadcházející pětiletce aktivnější účast zemí RVHP při realizaci potravinového programu SSSR a zajišťování kvalitního průmyslového spotřebního zboží pro sovětské obyvatelstvo, růst dodávek chemické produkce s nízkou energetickou náročností a hlavně strojů a zařízení s vysokými technickoekonomickými parametry, odpovídajícími nejlepším světovým vzorům. Rozhodující úloha v rozvoji integračních procesů připadá výrobní kooperaci a specializaci ve strojírenství. Otázka technického pokroku má nejen ekonomický, ale i politický rozměr. Právě do strojírenství se v současné době přemisťuje těžiště ekonomické soutěže s kapitalismem. Specializace a kooperace ve strojírenství je v zemích RVHP nejdynamičtějším faktorem prohlubování mezinárodní socialistické dělby práce. Mnohaletá a složitá práce v této oblasti přináší pozitivní výsledky, zejména v těch případech, kdy se výrobní specializace a kooperace uskutečňuje na vzájemně výhodném, ekonomicky opodstatněném základě, kdy návrhy na vstřícné dodávky strojírenské produkce vyplývají z koordinace plánů vzájemně propojených odvětví a jsou důsledkem racionálního rozdělení výrobních programů sdružení a podniků. Společná realizace velkých projektů spolupráce v materiální výrobě vyžaduje komplexní a dlouhodobou koordinaci ekonomické politiky, koordinaci přístupu a podmínek řešení problému zásobování zemí RVHP potravinami, palivy, surovinami, moderním zařízením a spotřebním zbožím. Ekonom cká porada na nejvyšší úrovni přesvědčivě potvrdila internacionální charakter těchto problémů i možnost a nutnost jejich řešení společnými silami zainteresovaných zemí. Při koordinaci plánů proto získává prvořadý význam zvýšení efektivnosti a vzájemné výhodnosti spolupráce na základě lepšího respektování zájmů účastnických zemí, dosažení vybilancovanosti obchodních a platebních vztahů. To je velmi důležitý předpoklad dynamického rozvoje hospodářských styků socialistických zemí, kterým se musejí řídit příslušné orgány států RVHP při sladování objemů a struktury czájemných dodávek na léta 1986 — 1990. J -red V roce 1984 pokračoval ve všech členských zemích RVHP dynamický hospodářský roam], na nějž navazují i úkoly plám na letošní rdk. Graf zachycuje skutečnou dynamiku hospodářského růstu zemí RVHP v letech 1983—1984 a její plánovanou úroveň na letošní rok. tdaje za rok 1983 byly převzaty z poslední statistické ročenky RVHP, dostupné údaje o tempech růstu v loňském roce jsou vesměs předběžné. 0 HLAVNÍ ZPRÁVY Prognóza vývoje světové ekonomiky Růst světového hospodářství se v roce 1985 zpomalí. Vyplývá to z prognózy sanfranciské Bank of America, která očekává v příštím roce reálný růst světového hrubého domácího produktu (HDP) o 3,2%. PrťftnyslovĚ vyspělé kapitalistické státy budou dále postiženy růstem rozpočtových schodků, ke kterému přispívají vysoké úrokové sazby, jejichž výsledkem je omezování investiční činnosti, poměrně nízké tempo hospodářského růstu a zvyšování nezaměstnanosti. Světlým bodem prognózy je očekávaný pokles průměrné světové mířv inflace na 12,6 % z letošních 15,4 %. Pozitivním jevem je rovněž značné zmírnění mezinárodní dlužnické krize. Asijské země zřejmě budou vynikat nad zbytkem světa svýhn hospodářským růstem a stabilitou cen, v západní Evropě bude pokračovat pomalé hospodářské oživení, kdežto hospodářský růst v evropských socialistických zemích bude pokračovat stabilním tempem. Vyhlídky Latinské Ameriky se zlepšují a mnohé země této oblasti zvyšují úsilí o hospodářské úpravy po dlužnické krizi posledních let. Na Středním východě se hospodářský růst zpomalí z letošních 6,4 procenta na 5,7 °/o. pod vlivem íránsko-irácké války a omezené poptávky po ropě. Mírné oživení se očekává i v Africe, přičemž silný hospodářský růst v několika málo zemích tohoto kontinentu bude vyrovnán chmurnými vyhlídkami zemědělských obiastí, postižených suchem. Růst dluhů a inflace y Latinské Americe Daíši (i když poněkud ponie)e;še) vzestup zadluženosti, vyšší tempo inflace a nepatrný pokles nezaměstnanosti byly charakteristickými rysy hospodářského vývoje v Latinské Americe v roce 1984. Ze studie agentury DPA vyplývá, že zahraniční zadluženost 13 latinskoamerických zemí se zvýšila o 31 mld na 344 mld dolarů (v roce 1983 vzrostla o 34 mld dolarů). Průměrná míra inflace v těchto zemích, která v roce 1982 činila kolem 100 %, v roce 1984 dosáhla 189,53 %. Nezaměstnanost kiesla z 22,1 na 20,1 %. činného obyvatelstva. Zadluženost nejhůře postižených latinskoamerických zemí, Brazílie a Mexika, vzrostla o 3,7 mld na 100,2 mld. respektive o 5 mld na 95 mld dolarů. Nejvyšší míru inflace zaznamenala Bolívie, 1255 % proti 300 % v roce 1983. V Argentině se míra inflace zdvojnásobila z 392,3 na 690 %. Povinná destilace nadměrných zásob vína EHS „vytáhlo zátku z bazénu přebytečného vína“ a ohlásilo první povinnou destilaci miliónů litrů vlna na levnější průmyslový alkohol. K tomuto kroku se EHS rozhodlo po uveřejnění údajů, podle nichž dosáhne v tomto roce přebytek vína 18 mil. hl. Nucenou destilací by se mělo odčerpat as' 6 mil. hl. Zásoby vína vzrostly vlivem poklesu jeho spotřeby a jeho větší produkce. Tzv. „jezero vína“ stálo v roce 1984 EHS na subvencích 850 mil. dolarů, cóž bylo dvakrát více než v roce 1983. V rámci systému zaručených minřmálních cen je pro farmáře výnosnější vyrábět levná stolní vína a dostávat za jejich zničení o něco méně, než činí tržní cena. Destilace totiž není placena tak dobře jako ničení zásob. Smlouvy o spolupráci mezi SSSR a ČLR V Pekingu byly 28. prosince podepsány tři dokumenty o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci mezi Sovětským svazem a Čínou. První náměstek předsedy rady ministrů SSSR Ivan Archipov a^ náměstek předsedy státní rady ČLR Jao I-lin poclepsali dohodu mezi vládami obou států o hospodářské a technické spolupráci, dohodu o vědeckotechnické spolupráci a dohodu o vytvoření sovětsko-činské komise pro hospodářskou, obchodní a vědeckotechnickou spoiupráci. Realizace těchto dohod přispěje k hospodářské výstavbě a zvýšení životní úrovně v obou zemích, k vytvoření příznivého ovzduší pro prohloubení vzájemného porozumění mezi Sovětským svazem a Čínou. Kladné výsledky rozhovorů otevírají další možnosti pro rozvoj sovětsko-čínských vztahů, řekl I. Archipov. Zasedání ÚV KS Kuby k plánu na rok 1985 Na 10. zasedání ÜV KS Kuby, které se konalo ve dnech 24.—26. prosince, byl projednán plán hospodářského a společenského rozvoje na rok 1985. Zasedání konstatovalo, že při jeho vypracování byla respektována zásada maximálního využití všech prostředků. Produktivita práce má v roce 1985 zajistit hospodářský růst z 80 °/o. Strategie rozvoje kubánského hospodářství se bude nadálé zakládat především na podpoře vývozu a budou preferována ta odvětví, která jsou schopna svou výrobou nahradit dovážené produkty. Fidel Castro v závěrečném projevu zdůrazni!, že í za současné hospodářské krize kapitalistického světa má Kuba všechny podmínky k tomu, aby špinila své mezinárodní závazky a nadále pokračovala ve svém rozvoji. Cestou k tomu je racionální využití jak materiálních zdrojů, tak 1 lidské práce. Oena ropy OPEC zůstává beze změny M nistři ranného průmyslu členských států Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se po vánočních svátcích opět sešli v Ženevě a dohodli se vytvořit zvláštní skupinu pozorovatelů. Jejím úkolem bude kontrolovat dodržováni' těžebních kvót a prodejních cen ropy ve všech 13 členských zemích OPEC. Celkový těžební strop ponechali ministři na 16 mil. barelů denně a nezměnili ani základní cenu 29 dolarů za barel ropy. Ve zkratce Jugoslávie a SSSR podepsalý obchodní protokol na rok 1985, který předpokládá růst obchodu mezi oběma státy ve srovnání s rokem 1984 o 7 procent na 6,4 mld ciol. Podle protokolu vyveze Jugoslávie do Sovětského svazu stroje a zařízení, lodě, zemědělské výrobky a potravinářské produkty výměnou za stroje, petrochemické suroviny a ocelářské výrobky. Americký Úřad federálních rezerv snížil diskontní sazbu na nejnižší úroveň za posledních 6 let. Tento krok byl zřejmě vyvolán snahou o oživení hospodářství USA, které je postiženo zpomalením růstu. Diskontní sazba byla z dosavadních 8,5 % snížena o půl bodu. Svého vrcholu 14 procent dosáhla v září 1981 a úroveň 8 % byla naposledy zaznamenána v říjnu 1978. Britský list Financial Times tvrdí, že NSR nyní prožívá svůj třetí „hospodářský zázrak“ za poslední čtyři desetiletí. Pc „hospodářském zázraku“ poválečné obnovy a vývozním boomu během první ropné krize v polovině 70. let se NSR ukazuje opět ve světle, které by mělo být většinou dalších zemí „respektováno“ UVNITŘ LISTU Náš rozhovor s generálním komisařem výstavy Campexpo '84 PhDr. J. Hlouškem o přínosu výstavy pře další rozvoj hospodářských styků členských států RVHP s ostatními zeměmi str. 2 Světová produkce mléka by měla v roce 1985 na základě opatření, přijatých ve dvou největších producentských oblastech — USA a zemích EHS — klesnout ze 408,0 mil. tun v uoce 1984 na 406,6 mil. tun str. 2