Svĕt Práce, leden-červen 1969 (II/1-25)
1969-01-08 / No. 1
Týéenik SMRKOVSKÝ, ČERNÍK, CÍSAŘ S? O LIDSKÝCH PRÁVECH pro každého 1 1 na,,r-3 V PRAZE DNE 8. LEDNA 1969 ROČNÍK ti. (VI.) . CENA VÝTISKU 1,50 Kčs Luxusní byt za 10 mercedesů ? Ing. arch. J. Gočár píše o příčinách hlemýždího tempa výstavby bytů - str. 5 Demokratická základna Jak Je ti zajťité známo, pověstný vysílač Vltava tě vyhodnotil“ Jako našeho nej agilnějšího politika ... (Z dopisu redakce /. SinrkovskémuJ Místo funkcionáře je mezi lidmi, kteří si ho do svého čela zvolili. Někomu to dělá potíže, někdo mezi ně chodí rád, jiný jen při určitých příležitostech. Domnívám se, že člověk má být stále ve styku s lidmi — filosofové říkají, že člověk je bytost společenská — proto i já, protože se cítím součástí této společnosti, rád mezi lidi chodím. Když se však dostanete do určité funkce, v níž máte možnost rozhodovat jménem lidi anebo i o nich samých, je to kus odpovědnosti, kterou na sebe berete. Proto se chodím radit, zda to dělám dobře sám, zda to děláme dobře jako strana, Národní shromáždění a vůbec centrální orgány. Byl jsem prý vyhodnocen Vltavou jako „nejagilnější“ politik, protože jsem mě! během roku na 200 projevů a článků. Nevím jestli mi to bylo dáváno za zásluhu nebo za nedostatek. Jsem rád, že jsem to dokázal a že jsem navštívil tolik desítek závodů. Dělnická třída je přece hybnou silou společnosti a socialismu a já se o tom denně přesvědčoval. Sám jsem nejednou prohlásil, že dělat socialistickou politiku znamená přece být stále ve styku s lidem, s těmi, s nimiž a jejichž jménem všechno děláme nebo se někdy i zaříkáváme. Ze všech setkání mám silný a krásný zážitek. V našich závodech máme velice moudré, charakterní a pokrokové lidi. Dovedou se pro věc nejen zapálit, ale také pro ni udělat tolik, co žádná jiná vrstva společnosti udělat nemůže. Rok 1968 byl přece velice složitý, náročný na rozhodování i na práci. Přesto všechno co bylo, dovedli dělníci dohnat výrobu narušenou srpnovými událostmi a ještě na mnoha místech dát republice něco navíc. Upřímnost setkání, bezprostřednost a otevřenost diskusi mi ukázala, že zůstáváme hodně dlužni našim závodům a vůbec široké veřejnosti. Předmětem většiny diskusí byla otázka a zároveň požadavek — dělat vše s lidem a nedělat nic bez něho. Z toho pak vyplývaly i otázky další, které se točily z velké části kolem srpnových událostí. Bude se dělat dál polednová politika? Jaké jsou její současné možnosti? Jaké jsou záruky? Další okruh otázek se týkal toho, kdy budou volby — kdy bude sjezd komunistů českých zemí a kdy sjezd KSČ? A v poslední době vystupují více do popředí i otázky naší ekonomiky. Bude se postupovat v hospo JOSEF SMRKOVSKÝ dářské reformě? Kdy bude přijat zákon o podniku a ustavování rad pracujících? Lidé však chtějí mít i právní záruky a vůbec jistoty v ústavním řešení všech věcí v naší zemi. Je ještě dost nejistoty 1 nedůvěry v tomto směru. Na mnoho odpovědí nemuseli lidé dlouho čekat, odpovědělo listopadové a prosincové plénum ÚV KSČ, mnoho dotazů zodpoví další život, na mnohé by měli odpiovídat i mnozí jiní funkcionáři. Hlas lidí — jak se říká — zdola — je moudrým hlasem a je potřeba o všem s nimi hovořit a slyšet je. Konečně, dělal to i Lenin. Mně to dává vždy po takovém setkáni jistotu, že mluvíme jednou řečí, že si rozumíme, že usilujeme o totéž, a to je nemírně důležité Ono totiž každé setkání na pracovištích je oboustranně užitečné. Dělníci vám řeknou svoje názory, problémy a požadavky, vy jim řeknete vaše plány a představy a společně to pak dáte dohromady a vyjde z toho kolektivní rozum oboustranně užitečný a prospěšný. KAREL POLÁČEK, předseda Ústřední rady odborů ROK v o ČINU Leden patří už svým názvem k měsícům ledovým, studeným, avšak pro nás bude dlouho symbolem počátku jara, symbol nadějí obrody celé naší socialistické společnosti. Vstupem do nového roku si tedy připomínáme zároveň první výročí našeho Ledna, kdy i v odborech začal čas velkých změn v posuzování činnosti, úkolů a cílů Revolučního odborového hnutí. Nebylo zpočátku jednoduché prosa dít duch polednové politiky ve všech odborných orgánech a postupně zba vovat nánosu činností, zkreslených názorů i vžité praxe, které je v minulosti uvrhly do úlohy poslušného vykonavatele příkazů ať už státních, hospodářských nebo stranických orgánů. Není zrovna příjemné připomínat, že Ústřední rada odborů vinou dřívějšího vedení byla jedna z posledních, jež se přihlásila k polednovému vývoji. Jestliže se to v březnu minulého roku podařilo na V. plenární schůzi ORO, pak tu mají zásluhu milióny členů, jejichž rezoluce a jednotný postoj na podporu lednového pléna ÚV KSČ umožnily progresivním silám v naší odborové centrále prosadit obrodné myšlenky. Ve stovkách dopisů a rezolucí jsme ovšem nedostávali jen požadavky na odvolání některých vedoucích či jiných odborových funkcionářů, na změnu celkového postavení a úlohy odborové organizace. V této vlně nebývalé politické iniciativy bylo i mnoho oprávněných sociálních, mzdových a jiných požadavků, vyplývajících z toho, že v minulosti řešení těchto palčivých problémů stále se odkládalo. Je pravda, že mezi jarním vřením byly 1 některé neuváženostl, projevily se i určité výstřelky, ale vcelku většina směřovala k vytvoření nebo lépe řečeno k obnovení činnosti odborů Jako samostatné, zájmové a ne závislé organizace, která by zároveň byla významnou politickou silou v životě naší společnosti. Myšlenky a požadavky pracujících, zrozené v prvních měsících minulé ho roku, se podařilo zakotvit do Ná sttnu programu ROH, který byl přijat na červnové celostátní poradě delegátů základních odborových organizací z celé republiky. Uskutečnili jsme důsledný přechod na svazovou linii. Nezůstali jsme však pouze u zásad. Radu věcí, obsažených v našem (Pokračování na 4. straně) ZÁPAS O SMYSL A NAPLNĚNÍ LEDNA POKRAČUJE První výročí lednového pléna OV KSČ nevzpomínáme ve znamení triumfálního bilancování vykonaného, nýbrž s obavami o to, zda se podaří realizovat jednotnou vůli drtivé většiny našich národů i členstva komunistické strany: pokračovat v rozvíjení a praktické realizaci trvalých hodnot prvních měsíců polednového vývoje. Plenární zasedání OV KSČ v listopadu ujistilo v přijaté rezoluci i v hlavním referátu Alexandra Dubčeka, že základní rysy polednového vývoje, vyjádřené zejména akčním programem strany z dubna 1968, mají být nadále — s úvahou nutných korektur vnesených událostmi v srpnu a po něm — rozvíjeny a prakticky realizovány. V čem je tedy smysl a pozitivní obsah Ledna a polednového vývoje? Není přehnanou ona myšlenka rezoluce ÚV KSČ, že příčinou pádu j»o LUBOŠ KOHOUT litické garnitury vedené A. Novotným byla hluboká celospolečenská krize. Na velmi důležitém ekonomickém úseku se projevila v tom, že se přežilý extenzívní model hospodářství držel křečovitě svých pozic a trvalo i direktivní centralisticko-etatistlcké řízení. Poměrně fundovaně rozpracovaná ekonomická reforma byla jen váhavě a nedůsledně uváděna v život. Československo, které v poměru k počtu obyvatel vyrábělo téměř tolik průmyslových výrobků jako Francie, mohlo svému kvalifikovanému dělníku za jeho prácř zabezpečit pouze polovinu reálné mzdy francouzského dělníka a inženýr přijímal pouze čtvrtinu reálného platu svého francouzského kolegy. Životní standard obyvatelstva po dobu několika let stagnoval nebo projevoval jen slabé rysy mírného vzestupu. IPokv'o&sü&nl .m 4. straně) Legální i nelegální přechody přes hranice Reportéři Světa práce mezi pohraničníky - str. 13 Věra Šťovíčková vypráví na straně 20 o zemi, kterou si oblíbila o Jemenu