Svĕt Práce, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)
1971-07-07 / No. 27
LETNÍ SOUTĚŽ SVĚTA PRÁCE ZAČÍNÁ -Šedá volba mííí na východ«. LIDÉ POD HARAMOŠEM B ODBORÁŘKA KONTRA PLAYBOY B VELKÉ PROBLÉMY MALÉ ZEMÉ B TIP NA VÍKEND: ZNOJEMSKO v PRAZE 7-ČERVENCE1971 ÖVvw Z# ■ ČNÍK IV. (Vlil.) prace _ RO 1*50 KCs PRO LITERATURU DNEŠKA Z besedy Světa práce se spisovateli Náš časopis už uspořádal několik besed s předními odborníky nejrůznějších oborů. Ve dnech, kdy začínáme plnit Program aktivizace ROH do VIII. všeodborového sjezdu, pozvali jsme spisovatele, aby s námi pobesedovali. Ve shodě se směřováním listu jsme pro besedu zvolili 1 téma: Hovořilo se o literatuře dříve nevhodně označované za výrobni, o literatuře s pracovni tematikou. REDAKCE: Víme, že právě tento námětový okruh byl přečasto terčem kritiky, nezřídka vydáván přímo za odstrašující příklad písemnictví. A přitom šlo zřejmě o nedorozumění i nedocenění vlastního poslání tohoto druhu literatury. Vždyť by snad mělo být samozřejmostí, že literatura při plnění jednoho ze svých základních poslání — totiž přiblížit lidem život v jeho celistvosti — postihuje onu významnou součást člověkova života, kterou jeho práce bezesporu je. A to tím spíše, jde-li o literární tvorbu socialistické společnosti. JIŘÍ MAREK: Říká se, že padesátá léta byla dobou schematismu. Nedělejme si iluze: schematismus nezachvátil jenom literaturu, ale i kritiku, celý názor na umění, celé jeho hodnocení. Nám se tehdy kladlo za čest, jestli po přečtení románu vzniklo či nevzniklo JZD1 Jako by četba Uptona Sinclaira mohla přivodit sociální revoluci v Americel To jsou ovšem nesmysly, důležité je něco jiného, a to se stalo: zaměřit literaturu k určitým pomíjeným sociálním vrstvám. Psal jsem o hornících, a tedy o dělnické třídě, ne pouze o hornické práci. Samozřejmě můj pohled byl třídní, však jsem vycházel z marxistické filosofie, protože ji považuji za správnou. (Pokračovnání na str. 11) JAN KOLES V AKCI SNÍMEK JAN DRHLlK Konec stojatých vod Tak tú zase máme dobu dovolené. Každý jl bude nesporně trávit po svém; někdo aktivně, jiný sladkým nicneděláním. Odborové hnutí však na dovolenou jít nemůže, natož se oddávat sladké zahálce. Je toho příliš mnoho, co má dělat, co po delší dobu zanedbávalo, na co se nemohlo soustředit. Nemálo poctivých odborářů stav věcí kritizovalo. Proto s povděkem a nadějí přijímají Program aktivizace odborů, který vychází ze závěrů XIV. sjezdu KSČ. Program dává jednotnou a srozumitelnou orientaci všem odborářům a organizacím. Název a obsah programu mluví jasnou řečí, oč jde — byl nejvyšší čas, aby ho odbory dostaly do rukou. Tak důležitý společenský organismus, jakým jsou odbory, nemůže úspěšně žít a pracovat bez cílevědomé orientace. A proč to neřícl otevřeně: v některých závodech nebylo už delší dobu odborovou organizaci a její činnost znát. Jako by odešla na trvalý odpočinek. Nekonaly se členské schůze a výrobní porady, úsekový důvěrník jen vybíral členské příspěvky, něco se konalo často jaksi jen ze setrvačnosti. Není málo organizací, kde dosud fungují jen přípravné výbory atd. Ledacos bralo chuť a elán mnoha poctivým funkcionářům 1 řadovým členům ROH. Stojaté vody bylo tedy namístě rozvířit. Snad někteří lidé přijmou Program aktivizace odborů stejně jako kterékoli jiné usnesení, jiní ho označí za nesmírně náročný nebo ho budou kritizovat — protože nic jiného neumějí. Af tak ěi onak, Program aktivizace odborů je odpovědí na nejpalčivější otázku odborového hnutí u nás: dostat do životadárného pohybu nejmasovější organizaci dělnické třídy, překonat jakýsi druh odborové oblomovštjny, napomoci konsolidaci odborového hnutí, jednotně se soustředit na nejpalčivější otázky. Mnohým z nás je nepochopitelné, jak někdo může žít z ruky do úst, od výplaty k výplatě, bez konkrétního předsevzetí. Pokládáme to právem za nerozumné. Nejinak tomu je 1 s odborovým hnutím. Nemůže žít a pracovat od jedné plenární schůze ke druhé, řešit jen to, co — obrazně řečeno — den dá. Program aktivizace odborů nedostatek odstraňuje. Ukazuje, na jakém základě chtějí odbory svou činnost aktivizovat (realizací závěrů XIV. sjezdu KSČ); kde se má hnutí především aktivizovat (v závodech); jak hnutí aktivizovat (naplňováním zásady Čelem k masám). Výsledky realizace Programu aktivizace odborů nepřijdou samy; Program je jen předpokladem k toímu aby odbory zase hrály důležitou úlohu při rozvoji socialistické společnosti. Sotva by se dalo o nějaké aktivizaci hnutí mluvit, kdyby jejím výrazem měl být jen počet konaných schůzí, porad; odeslaných zpráv apod. Zbytečně ztraceným časem by bylo, kdyby nižší orgány čekaly na to, co jim uloží jejich nadřízené orgány. Aktivizační program vyžaduje dostat činnost odborových orgánů a všech členů odborové organizace na společnou kolej. A to se může podařit jen tehdy, když záměry Programu budeme realizovat v souladu s konkrétními podmínkami a problémy v každé základní organizaci, v každém odborovém orgánu. Nic nového, jen osvědčená zkušenost, kterou je třeba respektovat. S. STEPANOV Americká tragédie Soudní výrok znemožnil jen na krátký čas americkému tisku, aby pokračoval ve zveřejňování dokumentů svědčících o tom, jak vedoucí osobnosti USA vyšvindlovaly a vychytračily ohavnou válku ve Vietnamu. Její morální důsledky dnes otřásají samou podstatou americké společnosti. Napadá nás, co by se asi stalo, kdyby americký tisk začal uveřejňovat vybrané kapitoly z dokumentáce norimberského a tokijského procesu proti válečným zločincům. Už v letech 1947—1952 americký státní departement s příkladnou důkladností uveřejnil všechny dokumenty: Norimberk asi 52 000, Tokio asi 48 000 stránek, tedy 100 000 stránek dokumentů o soudech nad válečnými zločinci. Kdyby si dal někdo práci, našel by v nich pozoruhodně aktuální výroky. Například už samo znění Charty norimberského soudu, v níž se za zločiny, spadající do kompetence tribunálu, označují i zločiny proti míru a lidskosti, za něž nesou osobní a trestní odpovědnost „jejich organizátoři, podněcovatelé i viníci“, a to podle zásad kolektivní odpovědnosti. Každý americký právník by potvrdil, že zásady odpovídají anglo-americké právní teorii o zločinu tzv. spiknutí, konspirace. Tato teorie byla uplatňována v padesátých letech ve Spojených státech zejména proti členům Komunistické strany USA. Ale i jinak by se v dokumentaci našlo mnohé poučení pro dnešek. Například výroky hlavního amerického žalobce Roberta H. Jacksona, jako: „Tento zákon se dnes vztahuje na německé útočníky, musí však odsoudit, má-li být lidstvu k užitku, útočníky jakékoli jiné národnosti, včetně těch, které tu dnes zasedají jako soudci.“ Nebo: „Čím má kdo větší moc, tím musí mít větší osobní a v případě potřeby i trestní odpovědnost.“ V norimberských dokumentech by se našlo i prohlášení amerického žalobce Dodda o tom, že výrok soudu bude výstrahou všem národům. „Lidstvo bude vědět, že žádjiý zločin nezůstane bez trestu jen proto, že byl (PokraCovům na 4. straně) Muži na dálnici Podle stoletého kalendáře mělo ten den svítit sluníčko. Podle mnohem krátkodobějších předpovědí měl být slavnostně zahájen provoz na prvním úseku naší nové komunikace, lidově přezvané na mini-dálnlci. Ve skutečnosti bylo všechno docela jinak. Od časného rána lilo. Po dálnici tekly proudy vody. Bláto z okolních upravených svahů se neustále sesouvalo a mařilo práci promoklých dělníků, kteří se lopatami snažili znovu a znovu udržet původní vzhled okolí. Několik osobních aut projíždělo úsekem a rozmazávalo svými koly navezené bláto i čerstvou barvu silničního značení. Provoz sice ještě úředně nezačal, ale první šoféři už předváděli, jak si oni představují kázeň v dopravě. Netušili, že o kus dál na ně čeká hlídka VB. Telefonní přístroje umístěné podél vozovky byly většinou obaleny ještě igelitem a jak se na nich leskly kapky deště, působily dojmem novodobých čarodějnic. Jen muž se zelenou multikárou se nenechal vyrušit z klidu a stejnoměrně rozhazoval travní semena do budoucího zeleného pásu uprostřed obou jízdních pruhů. V budově cestmistrovštví dálnice panovalo vzrušení, jaké je typické pro všechny premiéry. Čtyři novoučké volhy před vchodem naznačovaly, že polovina budovy patří dálničnímu oddílu VB. Montéři urychleně sháněli ještě nějaké součástky k zapojení dvou dispečerských stolů, jejichž panel přesně vyjádří všechno, co se děje na dálnici, nějací muži na chodbě svolávali ostatní k oslavě dokončení silniční přípojky. Náčelník dálničního oddílu VB nebyl k nalezení. Využil služebního volna, aby se podíval za rodinou do Kolína. Starší dcerka včera přinesla vysvědčení, dnes mají í s tou mladší, která půjde po prázdninách do první třídy, odjet na tábor a tak se jel za nimi podívat. Operační důstojník VB major Vlastimil Škvor se díval na ten ruch trochu unaveně. Syny už má dospělé, tak si s vysvědčením hlavu lámat nemusí. Ale chystal se, že po návratu /Pokračováni na 5. straně) ODBORY B AKTUALITY B ZAJÍMAVOSTI ■ ODBORY P oslední číslo časopisu Industrial Management poznamenává, že strůjcem nedávné měnové krize, která otřásla burzami západní Evropy, byli Američané a že šlo o záměrný tah, který jim umožnil účinně devalvovat dolar. Časopis, jehož čtenáři se rekrutují hlavně ze špiček hospodářských manažerů průmyslu, dále upozorňuje, že krize vedla pouze k devalvaci dolaru proti velmi silným měnám. E lektronická výpočetní střediska, úspěšně používaná v maďarském průmyslu, nyni zasáhnou 1 do zemědělství. Na Keszethelské zemědělské universitě bylo zřízeno výpočetní středisko, které poskytne vedle výzkumné práce také významnou pomoc vedoucím zemědělských družstev. Agronomové se nyni učí matematické logice, aby uměli programovat počítači stroje. V anglickém městě Leicesteru oznámí! jeden cirkus v tisku, že se mu ztratilo pět hlavních představitelů a za jejich nalezeni vypsal odměnu pěti liber šterlinků. Veřejnost prý artisty snadno pozná, protože jde a bleší provazolezce. F otografie tajného materiálu amerického Federálního vyšetřovacího úřadu FBI, které byly odcizeny neznámými pachateli z úřadovny FBI v Medii, byly v červnu vystaveny na pouličním trhu ve Filadelfii pod názvem „Poznejte svůj FBI“. Zvlášf zajímavé fotokopie se prodávaly v dražbě. tmu* „vis co Mfi Štve? ze ty prachy BUDOU BEZCENNÉ, AZ SE ODSUD DOSTANEME.“ UE News