Vlasta, červenec-prosinec 1970 (XXIV/26-52)
1970-07-15 / No. 28
P oslat psaníčko prostřednictvím posla nebylo v dávných dobách dostupnou záležitostí, jako je tomu dnes. Vždyť samotným poslům bylo třeba snášet útrapy, razit si volnou cestu i souboji — mnozí máme v živé paměti románovou postavu ďArtagnana, který byl poslem „ďamour" mezi francouzskou královnou Annou Rakouskou a anglickým vévodou Buckinghamem. Proto se na počátku středověku začaly v Evropě zřizovat ústavy poslů s bezpečnostním doprovodem a vedle nich existovala pošta kupecká, klášterní, universitní, městská. Pro obyčejné smrtelníky zprostředkovávali poštu řezníci a pekaři. Rovněž odnepaměti sloužili listovní dopravě poštovní holubi, jak vypráví biblická pověst o Noemovi: vypustil holubici, aby zvěděl, zda již vody opadly. Celý spletitý vývoj doručování zpráv o ostatních zásilek, od kurýrů až po dnešní listovní, peněžní, nebo balíkové doručovatelky, si žádný z nás neuvědomuje při lepení známky na psaní. Je pro nás samozřejmostí, že za pouhých 60 haléřů můžeme odeslat dlouhatánský dopis z nejvzdálenější slovenské vesničky až do Chebu, NDR, Polska, SSSR, Rumunska, Bulharska. A za 30 haléřů pošle vojáček mámě korespondenční lístek, že balík se zabijačkou došel v pořádku a že si všichni na světnici pochutnali. VÍTE, KDE BYL PRVNÍ POŠTOVNÍ ÚRAD V ČECHÁCH? Bylo to za vlády císaře Rudolfa II. v XVI. stol., kdy na Menším Městě pražském na Malostranském náměstí v domě u Pecoldů byl zaveden první poštovní úřad a prvním poštmistrem se stal Ambrož z Taxisu. Poštmistři však nebyli v té době v Čechách oblíbeni, neboť císař propůjčoval místa u pošty výhradně Němcům. Pošta dopravovala vedle psaníček a balíků též osoby poštovními vozy s koňským spřežením a cesta z Prahy do Budějovic trvala tři dny, O urychlení přepravy zpráv prostřednictvím pošty se zasloužilo devatenácté století, století vynálezů, zavedením paroplavby, železnic, automobilové, později i letecké přepravy, která spojovala lidstvo na celém světě. CO SE ZMĚNILO NA POSTĚ OD DOBY MARIE TEREZIE? Ještě do roku 1957 jezdili po Praze „pošťáci" s vysokými modrými vozíky, taženými koníkem. Teprve o tři roky později byla pošta motorizována. Koně, věrní druhové pošťáků, šli k řezníkům na porážku a vozíky s pošťáckou trubičkou najdete dnes už jen v muzeu. Po nástupu aut nemůže se však oni hlavní pražský poštovní úřad pochlubit, že by práce na poště byla zrychlena. Tisíc vozidel nejrůznějších značek pro celou Prahu dá často mnohem více starostí se sháněním náhradních součástek, než dala péče o živé koně na čtyřech nohou, To je rub techniky, který by ve dvacátém století měl být již překonán. Jinak se na menších poštách od dob Marie Terezie mnoho nezměnilo. Snad jen některé stoly přibyly s hladkým umakartem a několik pohodlnějších židlí. Změnily se však podmínky k přijímání nových zaměstnanců, a to k nepoznání. Dříve bylo touhou všech listonošů a poštovních úřednic dostat se na hlavní poštu, zrovna tak jako herečka toužila dostat se na prkna Národního divadla. Bohužel dnes nemá hlavní pošta ani plánovaný počet sil a souboje o „poštmistrovské" místo jsou zaměstnancům pojmem neznámým. A tak patriarchální vláda u pošty odevzdala žezlo zpět vládě matriarchální. Hned to vysvětlím: Na poště dříve pracovalo 98 % mužů, dnes se stala pošta vévodstvím pro ženy, kterým rok od roku přibývá práce navíc. Ale abych nezapomněla na to hlavní: v úředním názvu bylo zrušeno vžité slovo listonoš a změněno na doručovatele. K jednomu z nejváženějších poslání odnepaměti patřilo doručování zpráv po kurýrech, rychlých to poslech na koních, kteří sloužili státním a vojenským účelům. Poslové často pak vyměňovali uštvané koně za odpočaté v poštmistrovskýc h rezidencích, vzdálených od sebe tak daleko, kolik vydržel doklusat statný kůň. Ve starých spisech je možno se dočíst, že již v říši staroindické bylo zavedeno zasílání zpráv. A již tehdy nebyla každá zpráva radostnou, ať byla donesena rychloposlem v Persii, Číně, Japonsku, jak nám ve svých cestopisech vypravuje Benátčan Marco Polo. OD KURÝRA až po poštovní doručovatelku Z bible Václava IV. s nejstaršim vyobrazením posla z české provincie nan&nnt dam On v Stejnokroj a způsob přepravy pošty i osob na počátku 18. stol.