Zábĕr, 1971 (IV/1-26)

1971-06-10 / No. 12

ROČNÍK IV. ČÍSLO 12 10. VI. 1971 Kčs 1.20 DNES V ČÍSLE: ■ CO NEVÍTE O JANU LIBÍČKOVI ■ NEÚNAVNÝ CHAPLIN ■ HVĚZNÝ PRACH ■ DÍVKA, KTERÁ ZAPALUJE OHNĚ Když polský režisér Andrzej Waj­da v roce 1957 natáčel svůj první samostatný hraný jilm — Kanály, hrál v něm také Stanislaw Mikulski. Ale to si pamatují odborníci, diváci asi těžko, je tomu už hodně dávno, když jiný polský režisér natáčel jilm První start. Tehdy byl Stanislaw Mikulski po maturitě. Nabídnutou ro­li vzal. Byla to první odvaha pozděj-šího statečného kapitána Klosse. Mi­kulski totiž tehdy neměl žádnou he­reckou průpravu. Vystupování ve vo­jenském souboru písní a tanců nelze přece nazvat „hereckou školou“. Hezký mladíček si nemohl ani trochu stěžovat, že by mu štěstí nepřálo. Za uplynulých dvacet let prakticky ne­přestal filmovat. Vždyt natočil už té­měř třetí desítku filmů celovečerních a dvě desítky filmů televizních. A na­víc seriál s kapitánem Klossem. Ko­lik je to filmových a televizních hrdi­nů, které Mikulski stvořil? Pravdě­podobně asi padesát. A to mají polští diváci možnost vidět Mikulského na scéně varšavského divadla, kde si za­hrál více než čtyřicet postav. Na je­višti se často převtěluje do postav,• jejichž autorem není nikdo menší než Shakespeare. Být hrdinou her nej­většího dramatika všech dob není jistě lehké. A přece — teprve v ’oce 1965, kdy byla polská premiéra seriá­lu S nasazením života, se stal Mikul­ski naráz slavný, populární, oblíbený. Kapitán Kloss tedy stvořil Mikulské­ho. Téměř čtvrt miliónu polských di­váků hlasovalo pro herce, kterého znali jako kapitána Klosse. Hlasová­ní diváků je pochopitelně jiné než hlasování kritiky, poroty — at ná­rodní či mezinárodní. Kdyby měla hlasovat kritika, možná, že vybere roli, kterou hrál u Wajdy, Kawalero-wicze, Passendorfera, Parodowského, Batoryho. Divadelní kritika bude možná hlasovat pro některou postavu 1 ze Shakespearových her. A porota? Ta už vůbec bude rozhodovat podle docela jiných měřítek. Kritika ovšem může mít výhrady, porota požadavky, ale divák se prostě pohrne domů, protože na obrazovce bude Kloss-Mi­­kulski. Proč tomu tak je? Seriál, v němž hlavním hrdinou je kapitán Kloss. je seriál válečný, odehrávající se za druhé světové války. Najednou nikomu nevadí, že to je zase válka, zase • okupace, zase ta strašná' doba šesti nekonečných let, kdy se nedalo dýchat, kdy se nedalo žít. Jisfě., seriál má něco, co bude vždycky ve filmu i na obrazovce přibíjet diváka k se­dadlu, k židli, ke křeslu. Divák bude vždy hlasovat pro vzrušení — a chce a bude chtít, aby se na flmovém plátně něco dělo, aby se jednalo, aby byla akce. To jenom pošetilá intelek­­tuálská kritika je někdy posedlá štěstím, když se na plátně neděje nic akčního. Divák si naopak akci žádá. Pochopitelně, když jde o úkla­dy, o rozmotání uzlů o akce zdánlivě nepřekonatelné, vzrušení a napětí di­váka jenom stoupá. Také od časů dobrého Alexandra Dumase má divák v oblibě velmi důmyslné sestrojování nástrah, léček, intrik. A není nic nového, když si divák přeje, aby jeho oblíbený hrdina zůstal naživu, aby překonal všechna nebezpečenství, aby se prostě ze všeho dostal se zdravou kůží. A zvláště, když je hrdina sym­patický, plavý, svižný, má měkký pohled a něžný vztah k druhému po­hlaví. A to všechno Kloss-Mikulski má. Chodí lehce a uniforma vrtu sluši. Když autoři scénáře přišli na pošeti­lý nápad — nechat Klosse - Mikul­ského zemřít hrdinskou smrtí, zvedl se odpor poloviny divácké Evropy. A tak Kloss-Mikuíski — po vzoru mnoha jiných hrdinů z minulostí — je na přání diváků nesmrtelný. Mikul­ski se stal nejzářivější hvězdou nay nebi socialistické kinematografie i U levize. Agenta j-Ž3 zná každý Sa kdo neiľhce přiznat, že se těší .na po­kračování, je bud pošetilý, nebo na­­myšlehý. Ošmriáčt dílů divákovi ne­stačilo, točí se dalších dvanáct dílů pod názvem Vlčí stopou. Herec to může přijímat s rozpaky, kritika po­krčením ramen, divák však září. Myslím, že krčit rameny a kroutit udiveně hlavou je stejně pošetilé — jako nedívat se na další pokračování. Mikulski je jistě velmi inteligentní herec, který už před Klossem d >ká­zal, že něco na platně a na jevišti umí. At chce nebo nechce, úspěch Klošse-Mikulského je především jeho zásluhou. Od časů, kdy začal filmo­vat, nosí uniformu. Byl to mládežnic­ký stejnokroj, voják, důstojník, mili­cionář, partyzán, představitel varšav­ských povstalců. Uniforma s ním srostla. Ale k tomu se navíc naučil hrát statečné muže. Vytvořil typ klad­ného hrdiny. A ať naše bývalá kriti­ka chce nebo nechce — divák klad­ného hrdinu miluje. Ale to není oby­čejný běžný kladný hrdina, kterého stvořil Mikulski v Klossovi. Tento jeho hrdina jde za konkrétním cílem. Je duchaplný, Inteligentní, bystrý — a má svůj světový názor, má své po­slání. Proto je pro diváka, který za­žil hrůzy války, nezranitelný. A v tom (e smysl jeho úspěchu. hbs V rezoluci XIV. sjezdu KSČ se uvá­dí, že strana považuje tvorbu umě­leckých hodnot a zvyšování kulturní úrovně nejširšlch vrstev pracujících za významného činitele při formování socialistického člověka a při prohlu­bování socialistických společenských vztahů. Dlouhodobé narůstání nesocialistic­kých, maloburžoaznich tendencí, ze­jména v ideové tvůrčí sféře, vedio k postupnému odklonění značné části umělecké tvorby a kultury od jejího socialistického poslání a vyvrcholilo zneužitím této oblasti samozvanými elitářskými skupinami pro politické cíle pravice. Nejzákladnější politické předpoklady pro obnovení socialistic-kého charakteru umění byly v průbě­hu konsolidačního procesu již vytvo­řeny. Nyní půjde o rozvinutí široké aktivity tvůrčí fronty při tvorbě li­terárních, dramatických, výtvarných, hudebních a jiných uměleckých hod­not v socialistickém duchu. Strana bude podporovat umění vycházející­­z leninských zásad straníckostí, a lir dovosti, z principů socialistického realismu, výrazově a žánrově různo­rodé, obohacující naši socialistickém skutečnost a aktivně se podílející na ideovém zápasu socialismu s kapi­talismem. Při šíření uměleckých hodnot mezí nejširší vrstvy obyvatel očekáváme vysokou odpovědnost, stranickost a zásadovost tvůrčích pracovníků filmu, rozhlasu a televize. Přitom považuje­me za nezbytné obnovit a rozvinout socialistickou uměleckou kritiku jako významný prostředek řešení ideově tvůrčích problémů. Důležitou otázkou je výchova nových generací umělecké tvůrčí inteligence plně oddané myš­lenkám socialismu a komunismu. Sjezd zdůrazňuje zásadu rozvíjení obou našich národních kultur, české a slovenské, při respektování jejich specifických rysů a při uplatňování jednotných leninských, třídních a in­ternacionálních principů. Tato směrnice XIV. sjezdu pro ob­last kultury a umění je výsledkem zhodnocení vývoje této oblasti od XIII. sjezdu KSČ, které bylo v průbě­hu XIV. sjezdu provedeno. Na základě těchto směrnic, jež dávají impuls pro všechny poctivé umělecké pracovníky, budeme rozvíjet činnost i v naší ki­nematografii. Chceme, aby naše ki­nematografie splatila dluh, který má a zobrazila řadu události z naší ne­dávné historie. Mám na mysli vytvo­ření řady filmů, které by zobrazily hrdinskou epopej boje našeho lidu proti fašismu, především hrdinnou epopej naší jednotky v Sovětském svazu pod vedením s. gen. L. Svobody a ostatních částí našeho odboje. Sou- Pokračování na str. STANISLAW MIKULSKI NESMRTELNÝ KAPITÁN KLOSS NAŠE FILMOVÁ TVORBA PO XIV. SJEZDU KSČ Dr. Jiří Purš li H STANISfcAW ■ MIKULSKI v ci- H vilu při rozho­­|1 voru v polském H hereckém kiü­Snímek: Pavel Khol MIRIAM KANTORKOVA, známá našim divákům z filmového plátna, odpovídá na naše otázky na str. 8 dnešního čísla Civilní snímek: František Bednář STANISLAW MIKULSKI jako populární a všemi oblíbený kapitán Kloss v seriálu S nasazením života Snímek: archív

Next