Zemědělské Noviny, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-22 / No. 94

K účastníkům X. sjezdu BKS v Sofii promluvil včera také ve­doucí delegace KSC soudruh A. Indra. (Telefoto CTK — BTA) Důstojné vyvrcholení oslav ké Berlín (čtk) — V Němec­demokratické republice včera vyvrcholily oslavy 25. výročí založení Jednotné sor cialistické strany Německa, jež vznikla 21. dubna 1946 sjednocením Komunistické a Sociálně demokratické, strany Německa. Důstojným završe­ním oslav byla večer slavnost na historickém- místě sjedno­cujícího .sjezdu. — v- bývalé. Státní opeře v Berlíně r- na které promluvil první tajem­ník ÜV SED a předseda stát­ní rády NDR W. Ulbricht,; • První tajemník ÜV SED poukázal na to, že „zásady a cíle“, jednomyslně přijaté na prvním sjezdu SED, umožnily sjednocení všech protifašistic­kých sil, ukázaly cestu úspěšné realizaci protifašistie- k kodemokratické revoluce umožnily, soustředit se na ces­a tu k socialismu. W. Ulbricht připomněl, že německá dělnická třída děku­je tomu, že byla osvobozena Sovětským svazem, za histo­rickou šanci vymýtit i s ko­řeny německý imperialismus, úspěšně; bojovat o politickou moc a založit jednotnou stra­nu dělnické třídy na marxis­­ticko-leninské základně. V další části svého projevu mluvil W., Ulbricht o vedoucí úloze SED ve dvou revolucích — protifašistickodemokratícké a socialistické, a při utváření NDR. Široce se Zabýval úspěchy ve všech oblastech hospodářského, kulturního společenského života, jichž do­a sáhla NDR pod vedéním SED a které dokazují převahu so­cialistického zřízení nad im­perialistickým. V této souvislosti se první tajemník ÜV SED zmínil o nedávném sjezdu KSSS, který ukázal grandiózní perspektivy další výstavby komunismu v SSSR. Vysoce hodnotil mírový program přijatelný pro všech­ny národy světa. „Tento pro­gram ukazuje konkrétní mož­nosti spolupráce evropských států a národů v rámci míro­vého soužití a systému evrop­ské bezpečnosti. Neprožil život nadarmo (Pokračováni ze str. Id získávala strana tím i větší autoritu v okolí. Byl uznáva­ným funkcionářem, později členem OV KSC, kde pracoval v různých komisích. On sám,. jako předseda ves­nické organizace strany v Hla­­venci, byl kolportérem Rudého práva,, Haló novin i okresního časopisu Odboj pracujících. Roznášel noviny po vesnici a měl i tajně odběratelé, "kteří se báli, že by je kvůli tomu vyhodili zaměstnavatelé z prá­ce. Dával Stranický tisk i na dluh a často se mu stalo, že odběratel neměl koncem 'měsí­ce na zaplačem' a musel do­plácet ze svého. Když nemohl prodat noviny v Hlávenci. sedl na kolo a jel do sousedních vesnic: Kostelního Hlavna, Ko­­nětop i do Mcčeříže. .*-♦** ® Byla to drobná, 'mravenčí-­­práce, kterou vykonával Vác­lav Nebeský po celý život- A zažil přitom i hodně trpkosti. Zejména když poznal, že i ve straně není, všechno v, po­řádku. Přišly chvíle, kdy měl o stranu opravdový strach. Hlavně v osmadvacátém roce, , kdy získali ve straně pozice likvidátoři a oportunisté. „Naši nepřátelé se radovali, když se začala rozpadát i na­še vesnická organizace v Hla­­venci a když z ní zůstali ze šestnácti členů jen tři. Říkali nám -skalní komunisté«. Vše­chno jsme přežili, a když na V. sjezdu přišel do vedení soudruh Gottwald a razil hes­lo -Čelem k masám«, znovu jsme ožili. Neustále jsme byli mezi lidmi. Věděli. jsme, proč to děláme, že jednou, jak řekl soudruh Gottwald, bude také na naší ulici svátek.“ Dlouho jsme spolu seděli v Hlávenci v malém domku u lesa, S nevšedním zájmem jsem sledoval vyprávění o ži­votě člověka, který téměř po celých padesát let hájil zá­jmy své strany, své třídy. Pro své přesvědčení byl i perze­­kvován. Jeho děti ve škole se­děly vždy v poslední lavici. Když šla jeho manželka na trávu pro králíky, sedláci ji vyháněli z mezí. A když při­šla okupace, mezi prvními ná­vštěvníky byl pan starosta, který chtěl nalézt nějaké usvědčující dokumenty. Václav Nebeský všechno vydržel, a když přešla válka, znovu spo­lečně s dalšími soudruhy oži­vil činnost vesnické organiza­ce a pracoval ve stranických i veřejných funkcích. ■’s1 Zpočátku jako újezd;}!,, ta­jemník, později jako zeměděl­ský«; referent ONV, pak ji*. IfiNV a dlouhá léta byl před-, šedou MNV v Kostelním Hlav­ně. Nezahálí ani dnes. Pracu­je ve výboru stranické organi­zace a v MNV je hospodářem. „Pravda, brzy mi bude už sedmdesát“ — řekl mi v do­větku naší besedy — „ale cítím se ještě dost silný. Vždyť po tak .hluboké krizi, jakou stra­na prožila v roce 1968 a 1969 teď , potřebuje každou pomoc­nou ruku.“ Potom se zamyslel a dodal: „Když jsem na okres­ní konferenci KSC v Mladé Boleslavi vyslechl zprávu a diskusní příspěvky, když jsem pozoroval tu obrovskou snahu poctivých komunistů v nových podmínkách roztočit kola ce­lého národního hospodářství, řekl jsem si: Václave, nepro­žil jsi život nadarmo!“ Jan BUCHÁCEK 2 Zemědělské noviny p ZE SVETA v Alexej Kosygin přijal včera Kremlu československého velvyslance v SSSR B. Chňoup­­ka k přátelskému rozhovoru. Sovětská a americká vládní delegace, které jednají ve Víd­ni o omezení strategické vý­zbroje, se včera sešly na so­větském velvyslanectví k 75- minutové neveřejné schůzi. Představitelé „velké čtyřky“ se sešli včera v New Yorku, aby pokračovali v jednám o situaci na Středním východě. Žádné hližší údaje o schůzce nejsou známy. O polsko-japonských stycích jednal včera polský ministr zahraničí Stefan Jedrychow­­ski v Tokiu se svým japon­ským kolegou Kiičim Aičim. Za předsednictví Anvara Sadata' zasedal včera v Káhi­re Nejvyšší výkonný výbor Arabského socialistického sva­zu. Schůze se zabývala vyhlá­šením Svazu arabských re­publik. Vítězstvím vládní většiny skončilo včera večer ve fran­couzském Národním shromáž­dění hlasování o návrhu so-, cial isti akých a radikálních po­slanců vyslovení nedůvěry vládě. Finský předseda vlády Ka­rjalajnen odletěl včera z Mosk­vy na Krym., Před svým od­letem se spolu s Alexejem Kosyginem zúčastnil oběda, který uspořádal finský velvy­slanec v SSSR. Do Brazílie odletěl včera večer na několikadenní ná­vštěvu západoněmecký mi­nistr zahraničí Walter Scheel. Účastní se otevření nové bu­dovy velvyslanectví NSR v Riu de Janeiru. Hlavní vystoupení čs. dele­gace vyslechli včera účastníci 26. plenárního zasedání Ev­ropské hospodářské komise OSN v Ženevě. Příspěvek přednesl velvyslanec Karel Kaňka. President Nixon navrhl vy­tvoření dvou nových agentur pro zahraniční pomoc USA. Tyto agentury mají podle je­ho doporučení Kongresu vy­dat v příštích třech letech té­měř čtyři miliardy dolarů. Sicilská sopka Etna obnovi­la . svou činnost. Několik erupcí vyvrhovalo rozžhavené kameny do výše 200 metrů. Ve vesnici Sciara di San Giovan­ni, ležící na úpatí Etny, se ná­sledkem zemětřesení zřítilo několik domů. • JEDNOU RANOU - Jak oznamuje káhirský deník „AI Gumhuria“, stal se 45letý Su­­dánec Mohamed Shajeb bě­hem jedné noci osmkrát otcem. Každá z jeho čtyř žen ho obdařila dvojčaty. Bomby k výročí Athény (čtk) — Několik bomb explodovalo v úterý v Athénách na protest proti při­pravovaným oslavám čtvrtého výročí vojenského převratu v Řecku. Jedna z bomb vážně poškodila budovu v těsné blíz­kosti ministerstva vnitra. Dru­há demolovala osobní automo­bil parkující u katedrály, kde byl právě na mši generál Zoi­­takis. ' VĚRNOST TRADICÍM INTERNACIONALISMU Z vystoupení L. Brežněva (Pokračováni ze str. 1.) je v tom, že je potvrzuje ce­lý společenský vývoj, jenž krok za krokem přivádí k so­cialismu celé lidstvo. Naši pro­tivníci si to uvědomují, a pro­to se všemožně snaží naše ideály pošpinit. L. Brežněv pak zdůraznil, že síla socialistických zemí neu­stále roste a že jejich moc ve -svazku s revolučními, osvo­bozeneckými a protiimperialis­­tickými silami na celém světě je dnes rozhodujícím faktorem v boji za to, aby bylo lidstvo zbaveno nebezpečí světové ra­ketové jaderné války. Tam, kde imperialisté používají zbraní ve snaze potlačit osvo­bozenecký boj, narážejí na stále houževnatější a energič­tější odpor, z vlastních zku­­, šeností se přesvědčují, co je to internacionální solidarita revolučních sil, jak účinně ze­mě socialismu podporují bo­jovníky proti imperialistické agresi. Vysoce si vážíme znatelného přínosu bulharských komunis­tů k upevňování socialistické­ho společenství. V rozvíjení socialistické ekonomické inte­grace, v obraně socialistických vymožeností na mezinárodním dějišti, ve vypracování opatře­ní sledujících další posílení Varšavské smlouvy BKS vždy vystupovala a vystupuje z po­zic důsledného socialistického internacionalismu. Zato jí my, její přátelé a spojenci, vzdá­váme hlubokou úctu. Závěrem L. Brežněv kon­statoval, že na naší straně je nezdolná síla zákonů historic­kého vývoje. A proto víme dobře, že af v sobě vývoj me­zinárodní situace v sobě skrý­(Pokračování ze str. 1.) nám podařilo obnovit základní hodnoty socialismu, překonali jsme krizové situace. Celá na­še strana jednotně podporuje a uskutečňuje politiku svého ústředního výboru vedeného soudruhem Husákem. Za nej­­důležitější považujeme, že jsme obnovili a upevnili naše spo­jenectví a bratrskou spoluprá­ci se socialistickými zeměmi a zvláště se Sovětským svazem. ČSSR je opět pevným článkem socialistického společenství, KSČ je zase spolehlivým od­dílem mezinárodního komunis­tického hnutí. KSČ se v přípravě na svůj a XIV. sjezd inspiruje průběhem výsledky XXIV. sjezdu KSSS. Vědecká programovost, pronikavý pohled do budouc­nosti, byly charakteristické pro projev soudruha Brežněva a pro celé jednání XXIV. sjezdu KSSS. českoslovenští komunisté s úctou vzpomínají na vřelý vztah velkého syna bulharské­ho lidu — Jiřího Dimitrova ke KSČ a na jeho bratrskou spo­lupráci s Klementem Gottwal­dem. Spolupráce ČSSR a BLR se úspěšně rozvíií a přináší dobré výsledky. Snažili jsme se podle svých možnosti po­skytnout vám pomoc na nej­­rúznějších úsecích, zejména v vá jakékoli komplikace a ja­kékoli neočekávanosti, spra­vedlivá věc, kterou prosazují komunisté Bulharska, Sovět­ského svazu a ostatních socia­listických zemí, zvítězí pro bla­ho lidstva. energetice, dopravě, ve strojí­renství i v hutnictví. Vaše ze­mědělské i průmyslové dodáv­ky pomáhají zase Českosloven­sku. Považujeme za svou po­vinnost tuto spolupráci i na­dále zdokonalovat a prohlu­bovat za účasti ostatních ze­mí RVHP a zejména SSSR. ☆ Kromě L. Brežněva a A. Indry vystoupili ve středu na sjezdu bulharských komunistů také vedoucí polské delegace E. Gierek a vedoucí maďarské delegace J. Kádár. Pozdravný dopis delegátům X. sjezdu BKS poslal ÜV KSSS a jmé­nem OV SED W. Ulbricht. Obdiv k úspěchům bulhar­ského lidu, jichž dosáhl v roz­voji hospodářství a kultury i ve spolupráci s jinými země­mi bez ohledu na jejich spo­lečenské zřízení, charakterizo­val včerejší odpolední sjezdo­vé vystoupení zahraničních hostů. Všichni, od vedoucího francouzské stranické delega­ce po představitele KS Kuby, se shodli v názoru, že Bulhar­sko svou politikou podstatně přispívá k mírovému soužití. V diskusi ke zprávě ŰV BKS promluvil včera odpole­dne bulharský ministr zahra­ničních věcí Ivan Bašev. Pod­trhl zejména konstruktivnost zahraniční politiky BLR. Z vystoupení A. Indry wmm Výbuch v budově sovětské ob­chodní mise, k němuž došlo v Amsterodamu, značně poško­dil její pracovní i obytné míst­nosti. Explozí bylo zraněno na 20 obyvatel budovy, mezi ni­miž byly i ženy a děti. Pakistanci prchají do Indie K a r á č í (čtk) — Pákistán­­ský rozhlas oznámil, že vlád­ní vojska „zajistila východo­­pákistánské hranice, aby za­bránila infiltraci z Indie“, Vo­jenský guvernér Východního Pákistánu předvolal pět ve­doucích představitelů zakáza­né Lidové ligy před mimořád­ný vojenský soud. Pákistánský rozhlas hrozí tresty na zákla­dě mimořádných zákonů všem, kdo se nedostaví do továren. Dillí — V Indii je už na 400 000 uprchlíků z Východní­ho Pákistánu. Podle oficiální zprávy, vydané v Kalkatě zá­­padobengálskou vládou, pře­kročilo hranice tohoto indic­kého státu v posledních tý­dnech přes 300 000 Bengálců z východní provincie Pákistá­nu a proud uprchlíků stále sílí. . K návštěvě egyptského ministra zahraničí v Moskvě Naprostá shoda názorů Moskva (čtk) — Na po­zvání sovětské vlády navštívil Moskvu od 15. do 20. dubna 1971 náměstek předsedy vlády a ministr zahraničních věcí SAR Mahmúd Rijád. Přijal ho předseda rady ministrů Kosy­gin a hovořil s ním o mnoha otázkách, zajímajících obě strany, především o likvidaci důsledků imperialistické izrael­ské agrese. Rijád hovořil rov­něž s ministrem zahraničí SSSR Gromykem. Obě strany dospěly k na­prosté názorové shodě ve všech otázkách a především v otázce izraelské agrese proti arab­ským státům. Dále se konsta­tovalo, že konstruktivní politi­ka vlády SAR v otázkách po­litického urovnání, kterou pod­porují a uznávají všechny mí­rumilovné státy i světová ve­řejnost, vytváří příznivé pod­mínky pro nastolení spraved­livého míru na Blízkém vý­chodě. Naproti tomu izraelská vláda, podporovaná USA, se­trvává ve své dobyvačné po­litice. Obě strany se dohodly na dalších společných krocích pro normalizaci a upevněni míru a bezpečnosti na Blízkém vý­chodě. Lon Hol opět vytvoří vládu Phnompenh (čtk) — Úřa­dující šéf' phnompenhského ’státu Cheng Heng přijal Lon Nolovu demisi — vzápětí však tohoto pravicového generála požádal, aby opět vytvořil no­vou vládu. Potvrdily se tak předpovědi pozorovatelů, kteří považovali Lon Nolovu rezig­naci jen za politický manévr, jímž se churavějící phnom­­penhský premiér chce zbavit celé řady členů svého kabine­tu, kteří mu již nevyhovují. Phnompenhské Národní shro­máždění povýšilo Lon Nola na maršála. Proti jmenování prv­ního kambodžského maršála se odvážil hlasovat jen jeden poslanec. Úřadující šéf státu Cheng Heng se mezitím 'po několik hodin radil za zavře­nými dveřmi s pravicovými předáky o východisku z vlád­ní krize. Od loňského pravicového převratu v zemi odsunula phnompenhská reakční gene­ralita parlament stranou; vy­měnila jeho vedeni a pone­chala jej pak v nečinnosti. Teprve za nynější vládní krize se režim opět rozpomněl, že má k dispozici i Národní shro­máždění. Povstání slábne Colombo (čtk) — Podle oficiálních zpráv byl na Cej­lónu včera zrušen zákaz vy­cházení. Toto opatření bylo přijato v souvislosti s tím, že „povstání extrémistů postupně slábne“. Vojenské jednotky zesílily hlídkování ve venkov­ských oblastech. Byla obno­vena telefonní síť přerušená povstalci. Obnovuje se i lis­tovní styk. Vrchní velitel cej­lonské armády generál Atty­­galle oznámil na tiskové kon­ferenci, že povstalci drží ještě devět vzájemně izolovaných oblastí na ostrově. K plné obnově leninismu (Pokračováni ze str. 1.) Pevně se opírá o fundament společenského vlastnictví, ne­ní v ní místa pro vykořisťo­vatele, jé skutečností právě demokracie, socialistické de­mokracie, jež zajišťuje reálnou účast lidu na řízení společen­ských záležitostí. Připomínáme si leninské ju­bileum — pokračoval š. Foj­tík — ve chvílích, kdy sé bez­prostředně připravujeme na XIV. sjezd strany, jehož jed­nání shodou okolností spadá do doby, kdy budeme součas­ně oslavovat 50. výročí založe­ní KSC. Všem je známo, jakou těž­kou krizí jsme procházeli v posledních dvou letech. Nikdy v dějinách naší strany se ne­stalo, aby pravicový oportu­­nismus, který je obvykle vždv spojen s omezeným naciona­lismem, s idealizací „vlast­ních“ třídně nepřátelských sil, tak hluboce postihl naši stra­nu. Nikdy se nestalo, aby v naší straně došlo k takovému úpadku, jakého jsme byli svědky v letech 1968—69. K tragickému vývoji došlo proto, že jsme dopustili, aby pravicoví oportunisté nabyli ve straně a společnosti pozic, z kterých mohli .zaútočit na leninismus, na leninské zákla­dy naší strany, na leninské principy výstavby socialismu. Terčem jejich výpadů se stala především strana sama, její jednota budovaná na mar­­xismu-leninismu, její vedoucí, úloha. Stala se jím dále děl-,, nická moc,, vůdčí' postavení. dělnické třídy ve svazku pra­cujících. Stalo se jím společen­ské vlastnictví, pevný základ a rozhodující vymoženost so­cialistické moci. A staly se jím naše bratrské syazjty >s liděnn, zemí socialistického ■ společép-, ství, naše přátelství se SSSR, garantující naši svobodu, bez­pečnost, pokojnou výstavbu a svrchovanost. ■ V ZÁJMU CELÉHO REVOLUČNÍHO HNUTI Díky internacionální pomoci našich socialistických přátel bylo dílo kontrarevoluce zma­řeno. Spojené vnitřní a zahra­niční reakci se nepodařilo vy­trhnout Československo z ro­diny socialistických států, změnit poměr sil v Evropě vc prospěch imperialismu, vytvo­řit z naší země nástupiště k rozkladnému působení na dal­ší státy socialistického spole­čenství. Bratrská pomoc na­šich přátel byla internacionál­ní pomocí prokázanou našemu lidu i v zájmu komunistických a dělnických stran ostatních zemí, celého revolučního, pro­­tiimperialistického hnutí. Vývoj od dubna 1969 krok za krokem, cílevědomě, dů­sledně směřuje k plné obnově leninismu, k opětnému uplat­něni jeho myšlenek a zásad ve stranickém životě, v práci ří­dících orgánů státu a hospo­dářství, na všech úsecích spo­lečenského života. Proti poli­tice rozkladu narůstajícího napětí a nejistoty, bezvýchod­nosti, přešlapování, zrady a kapitulace před kontrarevo­­lucí byla postavena jasná principiální politika z výhra nőné pozice dělnické třídy která nikoho nenechává m. pochybách, ž? Československí1 je a bude socialistickým stá­tem. Ze v této zemi vládne a bude vládnout pracující lid, že jsme a vždy budeme pevnou, neoddělitelnou součástí světo­vě .revoluční fronty, pevným článkem světové soustavy, so­cialismu,, že nás nikdo nikdy nerozdělí se Sovětským sva­zem. ■ UPEVŇOVÁNI JEDNOTY STRANY A LIDU Principiálnost politiky stra­ny, obnova leninského třídní­ho přístupu, přístupu z pozice podstatných zájmů dělnické třídy patří k nejvýznamnějším úspěchům politiky konsolidace. Tato politika, kterou nava­zujeme na gottwaldovskou tradici, umožňuje takovou di­ferenciaci sil ve společnosti, jež přináší izolaci protisocia­listických živlů, celé zkompro­mitované pravice, a vytváří příznivé podmínky k soustře­dění a mobilizaci tvůrčích sil společnosti pro pozitivní prá­ci na další výstavbě socialis­mu. Je to tedy politika jedno­značně orientovaná na obno­vení a upevňování důvěry děl­nické třídy a širokých vrstev lidu, ke straně, plnou obnovu a upevňování jednoty strany a lidu. V této jednotě spatřo­val Lenin základ pevnosti so­cialistického státu, celého so­cialistického zřízení. Právě dnes, snad více než kdy jindy, si uvědomujeme hlubokou pravdivost a výstiž­­nast Leninových slov o tom, že poměr strany k vlastním chybám je měřítkem toho, na­kolik si strana uvědomuje své povinnosti vůči dělnické třídě a masám pracujících, svou odpovědnost před nimi. Poučení z krizového vývoje, shrnující zkušenost strany z nejtěžší zkoušky v celém po­válečném období, dosvědčuje, že si leninská slova bere na­še strana k srdci, že k nim přistupujeme s plnou vážnos­tí. V souladu se závěry toho­to významného dokumentu a s celým kursem politiky kon­solidace zaměřuje se strana nejen na překonání důsledků krize, ale na takovou činnost, jíž by postupně postihla i je­jí kořeny, které spočívají v opartunismu. Také východisko k překoná­ní oportunismu je jediné — zdůraznil s. Fojtík. Je to t*­­rómský principiální přístup, který znamená ztotožnění se základními zájmy dělnické tří­dy a schopnost odpoutat se od bezprostředních tlaků, řešit denní problémy pracujících v jasné perspektivě, tak, aby se uskutečňovala základní linie revolučního boje a programu výstavby nové společnosti, aby byly uspokojovány podstatné zájmy pracujících. ■ NOVÉ ÜKOLY SOCIALISTICKÉ t VÝSTAVBY Právem můžeme vyzvědat vítězství, které bylo vydobyto nad pravicí. Byla vyhnána z mocenských pozic, odkud moh­la rozhodovat proti zájmům dělnické třídy, celého socia­listického státu. Nemalého úspěchu dosáhla strana tím, že byly zastaveny nebezpečné tendence v hospodářství, sou­visející s inflací, že hospodář­ství bylo stabilizováno a že jsme mohli přikročit k vypra­cování plánu na nové pětiletí. Už tato skutečnost svědčí o důležitém obratu, který se u nás uskutečnil. Velmi cenný je pokrok, který byl dosažen v upevnění socialistické stát­nosti, v obnovení vedoucí úlo­hy strany v Národní frontě, v zastupitelských orgánech li­dové moci a v likvidaci ale­spoň nej výrazněj Sich škod na­páchaných pravicí ve vědomí a lidí. Mimořádně významným rozhodujícím pozitivním krokem byla očista strany od lidí, kteří selhali nebo politic­ky zvlažněli a ve straně dáv­no neměli co hledat. Ve svém souhrnu umožnily tyto změny přistoupit k no­vým úkolům socialistické vý­stavby, jak je již vytyčilo pro­sincové zasedáni ÜV KSC, které svými závěry vytvořilo příznivé podmínky celé před­­sjezdové přípravy. Dopustili bychom se však neodčinitelné chyby, kdyby­chom nebrali na zřetel častá Leninova varování před sklo­nem k uspokojení. Nejhorší ze všeho by byla lhostejnost ke straně. Lenin vždy ukazoval na to, že na straně především závisí úspěšný postup k so­cialismu, že je třeba dbát o kvalitu jejích řad, o její po­litickou, organizační a ideo­vou jednotu. ■ NEJVLASTNÉJSI ZÁLEŽITOST PRACUJÍCÍCH Starostlivost o stranu, její kvalitu, její dělnický a revo­luční charakter, její vyspělost a akceschopnost není samo­účelná. Nejde o to, aby se ko­munisté mohli mezi sebou přít, kdo je lepší a kdo je hor­ší, uvědomělejší a méně uvě­domělý, ale o to, aby strana byla na úrovni náročných úkolů, schopná vést socialis­tickou společnost, aby upev­ňovala svou autoritu a posilo­vala svůj vliv na pracující. Nejdůležitější je, říkal Le­nin, aby pracující považovali věc socialismu za svou nej­vlastnější vynakládat záležitost. Musíme maximum úsilí, aby lidé naši politiku chápa­li, aby správná marxisticko­­-leninská linie politiky strany byla v praxi uskutečňována. Oprávněně vyzvedáme hes­lo — „Čelem k masám!“. V praxi to znamená především zápas o socialistické uvědomě­ní pracujících. V tomto zápa­se spatřoval Lenin „základ a hlavní obsah celé naší práce“. V odpovědnosti, s jakou Le­nin učil komunisty přistupo­vat k získávání pracujících pro socialismus, je zřejmý je­ho naprosto pozitivní vztah k pracujícímu člověku, jeho zá­jem o to, aby pracující byli přesvědčenými obětavými a myšlence socialismu oddaný­mi budovateli nové společ­nosti. Na tomto kladném vztahu založil Lenin svou velkolepou koncepci socialistické kultur­ní revoluce. Jí se dovršuje le­ninský pián socialistické vý­stavby — plán rozvoje výrob­ních sil a socialistických vý­robních vztahů — utváří se socialistický člověk jako uvě­domělý tvůrce svých dějin, ■ NASTUP DO TVŮRCI ČINNOSTI Jakých tvůrčích činů je schopen socialistický člověk, o tom svědčí převratné změny v Sovětském svazu demonstro­vané tak výrazně i bilancí, kterou podal XXIV, sjezd KSSS, o tom konečně svědčí i úspěchy, které socialismus přinesl v naší zemi. Chystáme se oslavit 50. vý­ročí založení naší strany. Ne­může být důstojnější oslavy než nástup do tvůrčí činnosti, kterou vyúsťuje politika kon­solidace, jíž se opět plně ote­vřela naší straně i zemi cesta leninismu. Je to cesta odpovídající po­třebám naší země, českoslo­venské dělnické třídy, našeho lidu, národů Československa. • na Leninismus je trvale vepsán prapor bojovníků naší strany, kteří se nevyhýbají nej těžším obětem. Pro myš­lenku revoluce a socialismu, štěstí pracujícího člověka procházeli neslýchaným strá­dáním, persekucemi, štvanice­mi, a neváhali ani, když bylo nezbytné, položit své životy. Z těchto obětí a nesmírné práce průkopníků socialismu zrodil se náš socialistický dnešek. Navazuje na vpravdě demo­kratické a revoluční tradice z nejslavnějších údobí našich dějin, na odkaz, z něhož se zrodilo nové, socialistické vlastenectví, které je neoddě­litelné od proletářského inter­nacionalismu, od úcty ke všem národům, k lidem práoe na celém »větě. ♦ Premiéry našich kin Tři tituly obohacuji premiérová kina v tomto týdnu. Přede­vším je to první díl známé Gerasimovovy trilogie podle Šolo­­chova „Tichý Don“, dále pak český kriminální film Dušana Kleina „Jeden z nich je vrah“ a konečně polská SONDA, jíž věnujeme i následující řád­ky: Jedním z filmových děl, kte­rá snad nejvíce upoutala po­zornost festivalového publika na loňském MFF v Karlových Varech, byla nesporně polská „Sonda“, film mladého režisé­ra Andrzeje Kondratiuka. Ne náhodou zde také získal Vel­kou zvláštní cenu poroty. Cím tolik zaujal? Na tuto otázku je snad možno odpově­dět přibližně ze dvou aspektů: Především tedy: svým téma­tem. Je to film o mladém geo­logovi, který se svou skupinou hledá kdesi v polském pohra­ničí průzkumnými vrty ložiska n.afty. Toto poslání se mu stá­vá v tu chvíli doslova smys­lem života, je přímo posedlý svou prací, úsilím překonat překážky v cestě, nedůvěru nadřízených a touhu dokázat jalc jim, tak svým spolupra­covníkům, ale především sám sobě společenskou cenu lidské práce a jejím prostřednictvím Krátké, psychologicky přes­né povídky A. P. Čechova, plně jemného dramatismu, objevil sovětský film už dávno. V je­ho historii ve všech obdobích nalezneme celou řadu zajíma­vých přepisů. Za všechny sta­čí připomenout mezinárodně úspěšnou Dámu s psíčkem. S rozvojem televize, vzhledem k možnostem obrazovky a ko­morní specifičnosti námětů, se Čechovova tvorba stala čas­tým hostem na obrazovce. Po­někud méně se dařilo filmo­vým přepisům Čechovových her, které na přelomu století znamenaly tak významný obrat v divadelní tvorbě. Změnu do tohoto stavu vnášejí letos fil­my dvou talentovaných reži­sérů mladší generace — A. Mi­­chaiknva-Končalovského a J. Karasika. rý Michalkov-Končalovskij, kte­pozoruhodným způsobem nedávno přenesl na plátno Turgeněvův román Šlechtické hnízdo, dokončil film Strýček Váňa, který byl přijat mos­kevskou kulturní veřejnosti doslova s nadšením. Film se opírá o vynikající herce — In­­nokentije Smoktunovského v roli stýrčka Váni — Vojnickě­­ho — a Sergeje Bondarčuka v roli Astrová. Režisér ve fil­mu přesně evokuje ovzduší konce století, prostředí ruské inteligence, její touhy po změ­ně společenských poměrů, její hledání mravních hodnot. Mi­chalkov-Končalovskij již Šlechtickém hnízdu prokázal, v že je mistrem „rekonstrukce duchovního světa“ lidi minu­lého století, jejich vnitřní kul­tury i mentality. Navíc je to režisér, který vždy, v každém námětu, klade důraz na etický náboj svého díla. Každý jeho film je zároveň i filosofickou úvahou o mravním poslání člověka vůbec. V podstatě jde o stejné tvůrčí východisko, z jakého téměř před sto lety vy­cházel Cechov — jeden z nej­větších humanistů světové li­teratury. Jurij Karasik, kterého zná­me jako tvůrce filmu o Leni­novi 6. července, si vybral Če­chovovu dramatickou prvoti­nu — Racka. Racek je proti Strýčkovi Váňovi hra komor­nější. Její dramatický náboj spočívá v úvaze o poslání in­teligence, o lidské kvalitě i cenu vlastní. Často se hovo­­řívá o tom, jak nesmírně ob­tížné je udělat film o lidech práce — talc aby od něho „ne­bolely ruce“, aby byl zajíma­vý a přitažlivý i divácky. Nu­že — mladému polskému reži­séru Kondratiukovi se to po­dařilo takřka příkladným způ­sobem. Především jistě proto, že téma práce tu bylo pouze prostředkem a nikoliv cílem zobrazované skutečnosti. Pro­středkem k tomu, aby jeho prizmatem režisér ukázal nitro svých hrdinů, jejich vnitřní duševní a morální podobu. Za druhé pak Kondratiuko.­­va „Sonda“ zaujala svým svě­žím přístupem k samotnému uměleckému ztvárnění tohoto nesnadného tématu. Film Je udělán s elegancí, šarmem a vtipem, scénářem počínaje; muzikou a hereckými výkony konče. Prostě: mladé dílo na­dějného autora, kterého Poláci sami řadí do tzv. „třetí" tvůř-; čí generace. Do značné míry je „Sonda“ i dobrým příkla­dem kinematografii naší. (f) umělce. Jsou-li ve Strýčkovi Váňovi hlavními aktéry muSF, v Rackovi nositelkami hlavní myšlenky jsou ženy — mladič­ká Nina Z arečná, která se chce stát herečkou, aby mohla lidem nést „světlé poselství krásna", a stárnoucí primado­na Arkadinová, realistickáv až cynická žena, ovládající ruti­nu mravních kompromisů. Děj hry se odehrává u poetického jezera, na jehož březích po ne­závazných konverzacích prázd­ninových dnů dojde k tragé­dii, způsobené nesmiřitelností obou těchto světů: mladého, čistého, ryzího a světa únavy, rezignace a cynismu. 1 Kara­­sikův film má prvotřídní he­recké obsazení, zejména v žen­ských rolích, které vytvářejí Alia Děmidavová (Arkadinová) a Ludmila Saveljevová (Nina Zarečná). Pro zajímavost uvedme, že Cechov-dramatik v poslední době zaujal nejen sovětské au­tory. Racka před dvěma roky natočil Joseph Losey s Vanes­­sou Redgraveovou v hlavni roli a zcela nedávno Lawren­ce Olivier vytvořil velice dis­kutovaný přepis Tří sester. Velkým propagátorem Čecho­vových her byl v šedesátých letech italský režisér Luchino Visconti, který na římské scé­ně vytvořil zajímavou insce­naci Višňového sadu. (gk) A. P. Cechov-filmovf autor Záběr z polského filmu „Sonda". V plzeňském kine Moskva konči dnes večer Celostátní festival českých a slovenských filmů. Na jeho závčr bude promítnut v pre­miéře film Vladimíra Čecha „Klíč“, natočený k poete 50. výročí stra­ny. (Na snímku Fr. Vicena, který vytváří postavu hlavního hrdiny, komunisty jana Ziky.) 22. DUBNA 1971 Víc než pouhá kronika Slavnostní premiérou němec­kého filmu KLK PODÁVÁ ZPRÁVO PTX — RUDÁ KAPELA připomněl v úterý 20. dubna československý film a velvyslanectví NDR hned dvě výročí — 50 let od vzniku KSČ a 25 let Sjednocené socialis­tické strany Německa. V kinn Alfa se premiéry účastnili kromě diplomatických zástupců a před­stavitelů našeho politického kuiturniho života také tvůrci fil­a mu, který podle scénáře Wery a Clause KQchenmeisterových nato­čil režisér Horst E. Brandt. Vra­cejí se v něm do třicátých a čtyři­cátých let, kdy pod zdánlivě klid­ným povrchem nacistického stéto pracovala nacistiokých početné skupina anti­­odbojových pracov­níků všech společenských vrstev, povolání a různých názorů. Spo­jovala ie orostá lidská touha Do­moci zničit protihumánnl nacistic­ký režim, skoncovat co nejrych­leji s válkou a urychlit příchod sovětských vojsk. Svou činnost zaplatili mnozí z nich vlastními životy, vysoká sovětská vyzname­nání in memoriam ocenila jejich službu národu a lidstvu. Sedm­­desátímilimetrový a barevný film o jednom velmi významném člán­ku protinacistického odboje chce být víc než pouhou kronikou čin­nosti jedné skupiny, je současně zajímavým pohledem na němec­kou skutečnost těch let. (Na snímku záběr z filmu.) (t) HOLLYWOOD. Richard Brook» natáčí film s nezvyklým timlem — Dolar. Bude to satira na lidi, kteří lidově řečeno — jsou schop­ni nechat sl pro penfze vrtal ko­leno. Hlavni roli vytváří Warren Beatty. Holandsko Minulý rok zazna­menal třímlllénový pokles diváků. Dnes Je v zemi 435 kin, která uvedla 411 filmů, z toho 138 ame­rických a pouze 8 holandských. ftfM. Pler-Paolo Pasolini natáčí několik povídek z Dekameronu. Film má být podle jeho představ jedním z nejveselejších a nejroz­vernějších, jaké kdy byly nato­čeny. Jako další film natočí Pa­solini modernf verzi Života apoš­tola Pavla, v němž nechá světce žít v současném New Yorku a Paříži.

Next