Zemědělské Noviny, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-10 / No. 136

Ročník XXVII - Číslo 136 Brněnské školy k jubileu strany Brno (čtk) — Slavnostním shromážděním uspořádaným Universitou J. E. Punkyně vče­ra v Brně, oslavily brněnské vysoké školy 50. výročí zalo­žení KSC. Shromáždění byli též- přítomni tajemník ŰV KSC J. Fojtík, vedoucí tajem­ník jihomoravského KV KSC K. Neubert, zástupce sovět­ských vojsk podplukovník M. J. Lazarov a další představi­telé. Mezi hosty byli také zá­stupci družebních universit. tajemník ÜV KSC J. Fojtík v hlavním projevu k úloze školy po XIV. sjezdu KSC řekl, že jednotou výchovného a vyučovacího procesu musí být škola socialistickou vý­chovně vzdělávací institucí, do jejíž práce se promítnou vý­sledky sjezdu. F. Hamouz navštívil výstavku v Repich Praha (zn) — Při příleži­­tósti oslav 20. výročí založení Výzkumného ústavu zeměděl­ské techniky v Repich navští­vil místopředseda vlády CSSK F* Hamouz' výstavku zeměděl­ské techniky instalovanou v prostorách ústavu. Seznámil se s výsledky a zaměřením práce ústavu projednal s ředitelem VŰZT a s. doc. ing. M. Velebilem, CSc., a jeho spolupracovníky sou­časné i perspektivní úkoly, za­měřené na problematiku ze­mědělské mechanizace v pod­mínkách socialistické zeměděl­ské velkovýroby. Byly posou­zeny i možnosti kooperace a využití mezinárodní spoluprá­ce v rámci RVHP. EX Plzeň pošesté Praha (dol) — Na 130 vy­stavovatelů našich i zahranič­ních se od 30. června do 11. července účastní přehlídky po­travinářských a gastronomic­kých výrobků v pavilónech plzeňského výstaviště. Na 6. ročník mezinárodní výstavy EX Plzeň 71, nad kte­rou převzal záštitu ministr ze­mědělství ČSSR dr. B. Večeřa, se již přihlásilo se svými vý­robky 66 zahraničních firem z 19 států. Návštěvníky EX Plzně pozvou k bohatě pro­střenému stolu zástupci pod­niká Čokoládoven Modřany, Průmyslu trvanlivého pečiva, Konzerváren a lihovarů, v Pa­vilónu sladkostí — v paviló­nu A. V pavilónu B se pod názvem „Štědré dary této ze­mě“ představí expozice čs. po­travinářského průmyslu. Další pavilóny budou věnovány ná­pojům, expozicím zahraničních firem, cestovnímu ruchu, zdra­ví, vybavení domácností, res­tauračních provozů atd. I letos udělí porota nejlep­ším výrobkům Zlaté poháry. Do této soutěže se přihlásilo 183 tuzemských výrobků. Rov­něž proběhne soutěž nejlepších výrobků pro zahraniční pod­niky.. SlUZBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM STAVEBNÍ VRATKÝ SVS 250 )(sf ZNZZ Trutnov, tel. 2051 Z. KOUPtME 8000—10 000 PAPt- V. PYTLG, přtp. I menši množ. voz zajistíme. |ZD Kunžak, okr. dř. Hradec. NOVÍ MOTOR k RS 09 a Z jor 2011 za cenu podle dohody id< JZD Sedlice, okr, Hradec íl. NOVÝ TRAKTOR Z-8011 CRYS­­L prodi [ZD Ostrov nad Osl., r. Žďár nad Sáz. VYMĚNÍME Z 4811 — nový za 15 nebo 5611 s dopl., ptíp. bi­li:. pMddl. JZD Naloučany, okr. ibi£. VYORAVACE BRAMBOR 2 fádk. třídiče brambor TB 80 potře­te pro své členské závody Okr. nčdél. sdruženi Klatovy. KOMBAJN SK 4 za 35 000,— Kčs stab, motor $-100. senomet, LR-90, vyoravač bramb. VBN, jdáme za cenu podle dohody. J Býškovice, okr. Přerov, tel. rSovice 37. PODNl NEBO VINIČNÍ FRÉZU pés. malotrakt. Bolgár koupi ít. statek Uh. Hradišté. |ZD DOBRA VODA U HOŘIC odá obraceč na seno bubnový, lisy LSS-130, stab, motor 3 S 110. rpadlo EPK-80, měřici soupravu rS-1 a Jiné použité zem. nářadí, upfma nakladač NÜJZ-150, vy* aváČ 3 VCZ/X — výr. Agrostro), iktory 4611, 5611. KOTEL NA LTO Vč. HORÁKU, rnl, nový. Ihned přenecháme, p SK 40. výrobce Solná Vihor- 1, r. v. 1970, přec. přetlak 8 kp/ m3, Jm. výkno 830 000 kcal/hod., r. hořáku První Brněnská — p AOH 1400 I.T. výkon 45—150 ;/hnd. Agroproiekt Pardubice, ittwaldovu 1552, tel. 32741, dip. 9 200. EI.EKTR. DIESELAGREGAT TYP S 110“ — nová. nepbuž., vý­­m 75 kVA, BOkW. cena 70 700.­­>« a dopr. pás. dél. 4 m. S. pá i 40 cm, nový. cena 3700.— Kčs, •ndá JZD v Pasece, okr. Olo­­nnc. I NAKLADAČ T157. s přlslnšen­­vlm, dopravník T-223, dopravník 224, svářečku CS-350 A, svářeč 1 křemíkovou KM-350, pluh Ti­­ir, sázeč zeleniny TR 4, pařící slonn F-405, naft. vyvlječ páry VP-3, teplovz. agregát VA-4-100. ntovlek P 78 V a váhu mostní I t dodáme ihned ze skladových isob. CPZT-prod. stř. Chrudim, nkelská 80, tel. 2034. deník ministerstva zemědělství a výživy čsr Praha, čtvrtek 10. června 1971 1 Cena 50 hal. RSM POČASÍ DNES: Bude většinou za­taženo. místy přeháňky a a bouřky. Ranní teploty 12 až 14 st., odpoledne 18—22 st., slabý proměnlivý vítr v bouřkách zesílí. V pátek vychází Slunce ve 3.51 hod. a zapadá ve 20.08 hod., Měsíc vychází ve 22.37 hod. a zapadá v sobotu v 7.04 hod. Prscovní aktivy zemědělců o závěrech XIV. sjezdu KSČ Kosmonauti Nové podněty a závazky Praha (od našich zpravodajů) — Pracovní iniciativa země­dělců, zaměřená svými závazky a činy na počest 50. výročí založení KSČ a jejího XIV. sjezdu, pokračuje v družstvech, na státních statcích i v dalších závodech a podnicích se scházejí lidé na pracovních aktivech. Projednávají závěry XIV. sjezdu KSC a společně se radí, co a jak udělat, aby se významné sjezdové dokumenty dostaly do myslí lidí a proměnily se v konkrétní činy. Včera se sešel v Mladé Bo­leslavi aktiv vedoucích pra­covníků zemědělských podni­ků. předsedů vesnických or­ganizací KSČ a zástupců místních národních výborů okresu k projednání závěrů XIV. sjezdu KSČ. Hlavní re­ferát na něm přednesl člen ŰV KSČ a vedoucí oddělení zemědělské politiky ÜV KSČ J. Havelka. Podrobně osvětlil úkoly pě­tiletého plánu, které i na úse­ku zemědělství jsou velmi ná­ročné. Jejich plnění usnadní další rozvoj koncentrace specializace výroby při uplat­a nění různých forem koopera­ce a integrace. Všechny tyto úkoly budou vyžadovat velké politické a organizátorské úsilí, v jehož čele musí stát komunisté. Jde ó dlouhodobý proces, který se . jistě projeví nejen ve zvýšení výroby, po­klesu nákladů, vyšší produk­tivitě práce, ale i v lepším životním a pracovním pro­středí pracujících v zeměděl­ství. V další části J. Havelka rozebral závěry sjezdu týka­jící se ostatních oblastí poli­tického a ekonomického živo­ta naší společnosti. Ředitel OZS v Mladé Bo­leslavi P. Hylebrant se poté zabýval hlavními směry roz­voje koncentrace a speciali­zace zemědělské výroby. Byl ustaven společný pod­nik pro výkrm prasat, který staví velkovýkrmnu ve Valo­­vlcích s kapacitou 5000 pra­sat. Ještě v tomto roce bude zahájena výstavba další vel­kovýkrmny v Luštěnicích. Na úseku rostlinné výroby se bu­dou vytvářet územní koope­race. Také se počítá s koope­raci v odvětví služeb, jak to obsahuje studie, zpracovaná V' minulém roce. ■ BUDOUCNOST KLATOVSKA Na velkém zemědělském ak­tivu v Klatovech byl projed­nán s vedoucími pracovníky zemědělských družstev a stát­ních statků, s předsedy stra­nických organizací, národních výborů a některých složek NF plán budoucnosti Klatovska. V této oblasti již byla zahá­jena výstavba prvních společ­ných podniků. Do konce roku 1974 budou uvedeny do pro­vozu některé objekty horaž­­ďovického Agroamylu, který bude mít sušičky a mísírnu píce o kapacitě přes 6000 tun, výkrmnu jatečných býčků kapacitou 1020 kusů a zvlášť s rozsáhlá bude výstavba zá­vlahového zařízení na ploše 1000 ha s využitím odpadových vod škrobárny v Horažďovi­cích. V okresním městě se sou­časně staví družstevní krou­­hárna zelí za 2,5 mil. korun, která bude zpracovávat již le­tošní sklizeň. Do roku 1972 budou předány do provozu velkovýkrmny pro 2000 prasat a v Měčíně na 4000 vepřů. Celkově bude ’na Klatovsku vydáno na výstavbu výrobních objektů jen v této pětiletce na 100 miliónů korun. Plán bu­doucnosti zemědělství Klatov­ska se nyní projednává na stranických a podnikových schůzích. ■ rezervy v základním fondu Nyní, po XIV. sjezdu KSČ, se soustřeďují zemědělci Olo­moucká na to, aby ke zvýše­■ ní výroby dokonaleji využili všech základních prostředků, které představují hodnotu přes ' jednu pnliardu korun, tj. té­měř 17 000 Kčs na jeden hek­tar zemědělské půdy. Ve vy­užívání základních fondů jsou ještě na okrese velké rezervy. Existují rozdíly mezi jednotli­vými podniky, které hospodaří na půdě stjené bonity, a tento rozdíl v dosahované hrubé produkci čini mezi jednotlivý­mi družstvy deset až devate­náct tisíc korun na jeden hek­tar. Alespoň částečné vyrov­nání těchto rozdílů by . zna­menalo v této pětiletce zvý­šení hrubé výroby asi o 20 %. tj. o hodnotu zhruba 180 mi­liónů korun. ■ PRES 50 BSP SOUTĚŽI Značný zájem o další roz­voj zemědělské výroby mají družstevníci a pracovníci stát­ních statků v okrese Kladno. V zemědělských podnicích ob­novují činnost a zakládají se brigády socialistické práce. V současné době jich je již přes padesát. Některé z nich mají hodnotné socialistické závaz­ky, zaměřené k výrobě i spo­lečenskému životu vůbec. Tak třeba BSP na farmě Vrapice Státního statku Buštěhrad, ve­dená Marií Müllerovou, nosi­telkou státního vyznamenání Za výstavbu a Za vynikající práci, se na počest 50. výročí . založení KSČ rozhodla dosáh­nout u 50 kusů svěřených doj­nic. (dánek) 4562 1 mléka. Ve dnech XIV. sjezdu se BSP roz­hodla závazek zpevnit a chce dosáhnout roční dojivosti, na ustájenou krávu 5000 1. Proti původnímu plánu zvýši výro­bu mléka o 21 900 1 v hod­notě 52 560 Kčs. Podobné zá­vazky mají i další brigády. Podle slov náměstka OZS na Kladně Fr. Raichrta, soutěží letos v zemědělských podni­cích na tomto okrese již o 1000 zemědělců více než ve stejném období loňského roku. »>•» To není obrázek z řídicího panelu automatické družice. Náš fotoreportér 8. Nouza jej pořídil v JZD Nástup Bradlo na okrese Chrudim. O tomto družstvu a jeho nové cestě přinášíme reportáž uvnitř listu na zemědělské stránce. se zabydluji v létajícím botelu Moskva (čtk) — Včera v 10 hodin. 06 minut moskevské­ho času byly opět spuštěny motory kosmické laboratoře a Saljut podle programu přešel na pracovní oběžnou dráhu. V řídícím středisku pozorova­li složitý manévr na televiz­ních obrazovkách. Na spojení je Geórgij Dobrovolskij. „Ko­rekční motor naskočil přesně podíle programu,“ hlásí, „po­cítil jsem plavné zrychlení, zcela neznatelné. Motory pra­covaly 73 vteřiny.“ Na kosmické lodi je třetí pracovní den. Kosmonauti po­prvé cvičili se zvláštními ob­leky „pingvin“, které jejich svalům nahrazují pozemskou námahu. Život na oběžné drá­ze se dostal do normálních kolejí. Kosmonauti se zabyd­luji v kosmickém domě, němž jsou stěny, podlaha v strop udělány tak, aby se co i nejvíce podobaly běžnému po­zemskému bytu. Je zde velký komfort. Jsou tu vysavače, va­řiče, zařízení pro ohřívání po­travy, ledničky. Je to prostě moderní létající hotel, kde mají kosmonauti dokonce knihovnu plnou svých oblíbe­i ných knih. Je zde také mnoho vědeckého a technického za­řízení pro nejrůznější výzku­my a experimenty. Saljut je prostorný a pohodlný — to je první hodnocení nových oby­vatelů kosmu. Ohlasy světového tisku k le­tu Saljutu přinášíme na druhé straně. Za statečnost Praha (čtk) — President republiky udělil medaile za statečnost příslušníkům oddě­lení pasové kontroly Cheb-Po­­mezí kpt. J. Lažkovi a kpt. J. Kuncovi. Vyznamenání pře­dal včera jmenovaným náměs­tek ministra vnitra CSSR plk. inž. J. Hanuliak. Oba vyzna­menaní dne 7. dubna zneškod­nili na silničním hraničním ptL.jťzdu v Chebu-Pomezí za plného provozu dva narušitele státní hranice, kteří se s po­užitím zbraní a trhavin po­koušeli násilně opustit našp území. Díky statečnosti a roz­vaze příslušníků oddělení pa­sové kontroly, zvláště obou vyznamenaných, byli násilníci odzbrojeni bez použití služeb­ních zbraní. V Českých Budějovicích o závěrech sjezdu České Budějovice (čtk) — Předseda Ústřední kontrol­ní a revizní komise KSČ dr. M. Jakeš promluvil včera v Českých Budějovicích na , shromáždění stranického - akti­vu okresu a města o výsled­cích XIV. sjezdu strany. Na tisíc účastníků shromáždění se pak seznámilo s nejbližší­­mi konkrétními úkoly k za­bezpečení sjezdových usnese­ní. Celý průběh shromáždění vyzněl v jednoznačnou pod­poru linie XIV. sjezdu KSČ. t K otevření výstavy »50 let zemědělské politiky KSČ« Jak šel život Dnes bude v Zemědělském muzeu na zámku Kačina na Kutnohorsku slavnostně ote- , vřena velmi poučná výstava „50 let zemědělské politiky KSČ“, kterou u příležitostí vý­znamného jubilea strany při­pravily ministerstvo zeměděl-. ství a výživy ČSR společně s Českou akademií zeměděl­skou. Výstava umožní zajíma­vou procházku půlstoletím ná naší vesnici. Ze spousty do­chovaných písemností a foto­grafického materiálu v archí­vech, ale v nejednom případě i ochotně zapůjčených od na­šich občanů, seřadila tvůrčí skupina do jednotlivých tema­tických celků, jak šel život ze­mědělců a jak obětavě bojo­vala KSČ po pět desetiletí za jejich zájmy. Velkou pozornost nepochyb­ně upoutají dokumenty o po­zemkové reformě po první světové válce. Na nich si ná­vštěvník udělá představu, ko­mu tato reforma posloužila. Stačí se zamyslet nad tím, že dva tisíce statkářů dostalo za babku zbytkové statky, zatím­co víc než 600 000 drobných přídělcú se muselo spokojit s příděly kolem jednoho hekta-ru půdy. A právě tady začíná boj KSČ o odstranění a pře­konání očividných křivd na drobném zemědělském lidu. Píše se rok 1930. Česká a slovenská vesnice je zadlužena 30 miliardami korun. Jedno hospodářství za druhým jde na buben. Ne statkářů, ale právě těch nejmenšicb a nei­­chudších. Tuto statistiku, včet­ně toho, že v roce 1931 vlast­nilo 1,6 % zemědělských pod­niků více než 80% veškeré zemědělské mechanizace, spo­čítali sami agrární národohos­podáři. Pro neutěšené životní podmínky na 100 tisíc země­dělců emigrovalo. Krize třicá­tých let se na výstavě před­stavuje v plném světle. Jsou zde doklady o vyhazovech z práce, hladových mzdách de­pu tátníků, o troufalé panovač­nosti statkářů a velkých sed­láků. A vedle najdete jiné doku­menty. Jak KSČ vede soustav­ný boj za zájmy chudiny, drobných a středních rolníků, jak usiluje o vytvoření dělnic­­ko-rolnického svazku. Své místo zde má i expo­­(Pokračování na str. 2.) Jeden z dokumentů, jak KSC vedla boj za požadavky domkářů a drobných rolníků. (Foto Vlasák) STANOVSSKO NF ČSSR K ZÁVĚROM XIV, SJEZDU KSČ Jistota a perspektiva Praha (čtk) — Včera zasedalo v Praze předsednictvo ÜV Národní fronty ČSSR. Vyslovilo plný souhlas se závěry XIV. sjezdu KSC a zavázalo se k jejich rozpracování a realizaci v celém systému Národní fronty. Uložilo všem orgánům a or­ganizacím Národní fronty závěry sjezdu promyslet, projednat a připravit jejich realizaci v podmínkách každé členské orga­nizace. Na závěr přijalo předsednic­tvo stanovisko Národní fronty ČSSR k výsledkům jednání XIV. sjezdu KSČ. Praví se v něm mj.: XIV. sjezdem byla uzavřena pohnutá etapa v životě KSČ, a ve vývoji naší společnosti. Sjezd potvrdil, že pod vede­ním ústředního výboru se KSČ, opírající se o rostoucí podpo­ru pracujících, podařilo opět vytvořit podmínky pro klidný život a práci našeho lidu a upevnit mezinárodní postave­ní našeho státu. Již mnoho měsíců před jednáním sjezdu prokazovali naši pracující svůj vztah ke KSČ a socialistické vlasti plněním pracovních zá­vazků a mimořádných úkolů na počest 50. výročí založení KSČ a jejího XIV. sjezdu. Mi­lióny členů organizací NF s velkou pozorností sledovaly jednání XIV. sjezdu, který ve svých závěrech potvrdil odpo­vědný vztah československých komunistů k dalšímu všestran­nému rozvoji naší vlasti, k to­mu, aby každý občan měl ži­votní jistotu a perspektivu. Sjezd ocenil práci jednotlivých členských organizací Národní fronty, zdůraznil význam Ná­rodní fronty v životě naší spo­lečnosti při rozvoji socialistic­ké demokracie. Národní fronta ČSSR bude pod vedením KSČ mobilizovat síly a zkušenosti všech svých členů k zajištěni náročných úkolů, stanovených XIV. sjez­dem KSČ. ZE ZASEDÁNI ČESKÉ VLÁDY Dlouhodobý výhled rozvoje Opatření k regulaci chatové výstavby v ČSR Praha (čtk) — Vláda ČSR se včera sešla za řízení místo­předsedy vlády dr. Adamce na své plenární schůzi. Projed­nala zprávu České plánovací komise o programu prací na dlouhodobém výhledu rozvoje národního hospodářství na území ČSR. Základní rysy roz­voje do roku 1985 naznačují, že Československo bude inten­zívně pokračovat v budování vyspělé socialistické společ­nosti. V nastávajících etapách prací je zapotřebí hlouběji ob­jevovat všechny faktory, které budou limitovat perspektivní vývoj naší ekonomiky. Vláda podtrhla naléhavost řešení by­tového problému jako základu rozvoje životní úrovně. Podrobně se vláda zabývala zprávou o regulaci chatové vý­stavby v ČSR, která je pozna­menána řadou nedostatků, jež jsou v mnoha případech ne­gativním prvkem dobrého ži­votního prostředí a někde do­konce devastují území. Uložila radám KNV a národním vý­borům statutárních měst, aby bylo povoleno zakládání no­vých chatových lokalit jen za předpokladu, že pro dotčené území je schválen příslušný územní plán. Nikdy a nikde nedopusťme! Bylo to asi šest let po vál­ce, když mi vyprávěla lidic­ká matka o své Věnce: „Ně­kdy se mi zdá, že musí žít. Ze i někde musí být. Ale pak zase si uvědomím, že Věnuš­­ce bylo už čtrnáct, ta už by, se poněmčit nedala ... A ty naše ženy, které měly malé děti — to je hrůza. Ty mámy si pořád říkají, že jejich dítě je někde v Německu, ale jak je nalézt. Kdyby pro nic jiného, už jen pro tu věčnou hrůzu ma­tek nikdy nesmíme dopustit další Lidice, Ležáky, musíme je bránit, ať by byly ohrože­ny kdekoliv na světě.“ Dosud žijí matky, jimž se zdá, že slyší za dveřmi kroky svých zavlečených a zavraž­děných dětí. Dosud žijí vdo­vy po mužích, povražděných u humen rodných obcí. Je­jich osudy a osudy těch, kte­ré nade vše milovaly, jsou stálou výstrahou proti nebez­pečí fašismu a imperialistic­kých agresí. Paměť národů dosud ucho­vává hrůzný počátek léta 1942. Celým pokrokovým svě­tem tehdy zachvěla zpráva nacistického „vůdcova hlavní­ho stanu“, že 10. června 1942 byla do základu zničena čes­ká hornická obec u Kladna, jménem Lidice. Muži — nej­mladšímu bylo necelých pat­náct let, nejstarší byl čtyři­­aosmdesátiletý stařec — byli postříleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů, děti byly odeslány na převýchovu — pokud bylo určeno, že při­cházejí v úvahu pro poněm­čení. Téhož krvavého dne, kdy z Lidic bylo slyšet střelbu a zoufalý nářek mordovaných zvířat, kdy u Horákova statku fotografovali esesmani svůj bravurní výkon ve vraždění 192 českých chlapců, mužů a starců, kdy matky prosily sepjatýma neodnímaly rukama, aby jim jejich maličké, přišel osudný den i pro vzdá­lenou francouzskou obec, Oradour sur Glane. V Ora­­douru nacisté bezohledně po­bili 634 osoby. A téhož dne vyvrcholila i tragédie fašis­tické okupace pro řeckou ves­ničku v pohoří slavného Par­nasu — Distimon. Celkem by­lo zavražděno 250 mužů, žen a děti. O čtrnáct dní později, 24. června 1942, obklíčili esesma­ni osadu Ležáky, obec zničili a všechny její obyvatele po­stříleli. Fašismus udělal kruté, dra­matické gesto, které mělo znamenat jeho sílu a odstra­šující pohrůžku všem, kteří protestovali proti jeho zrůd­­nosti. Mělo to být gesto vše­mocného nacismu a měla to být záštita proti odporu vůči velkonémecké brutalitě. Stal se pravý opak. Pokrokoví lidé z celého světa nejprve strnuli hrůzou nad nelidskými činy, spácha­nými na bezbranném a ne­vinném civilním obyvatelstvu. A pak se vzdmula obrovská vlna celosvětového pobouření. Především ve všech sovět­ských republikách, v zemi, kde — aniž se tehdy ještě o tom příliš vědělo — fašisté vyhladili stovky vesnic a je­jich obyvatel. Angličtí pracující vyhlásili sbírku na výstavbu nových poválečných Lidic. po Ve Venezuele přejmenovali Lidících jednu městskou čtvrt. V Americe, vzdálené od pří­mých a otřesných prožitků války, rovněž způsobilo na­cistické běsnění silnou proti­­válečnou a protifašistickou odezvu, prostí lidé pořádali veřejné sbírky, statisíce děl­níků, studentů, rolníků, pra­cující inteligence se přidaly k hnutí anglických horníků pod heslem „Lidice budou žít“. A nešlo tu pouze o jedny české Lidice. Byla to odezva, plná lásky, porozumění a in­ternacionálního cítění se vše­mi vesnicemi, městečky a sa­motami, zničenými nacistic­kou soldateskou. Dvacet devět let uplynulo od strašných letních dnů, kdy nad pokojnými obcemi zhoust­ly dýmy vypalovaných domo­vů. kdy muži byli postaveni před narychlo zbudovaná po­­praviště, kdy byly děti vy­rvány z rukou naříkajících matek a ženy odváženy do neznámých lágrů, aby se mnohé již nevrátily. Dvacet devět let uplynulo, a těm mladým, a těm, nepoznali tvář fašismu kteří bez­prostředně, zdá se ta minu­lost jako něco dávného, té­měř neuvěřitelného. Ale fašismus, třebas se ha­lí do různých rouch, dosud nevyhynul a jeho vraždící schopnost je dosud ověřová­na praxí ve Vietnamu, na Středním východě, v Laosu, v některých zemích, kde vládnou samozvaní diktátoři. A dokud na světě bude je­diný diktátor, vládnoucí bez ohledu na zájmy lidu, dokud na světě bude v jediném stá­tě zřízení, cizí pracujícím a nenáviděné jimi, je nutno burcovat vědomí a svědomí poctivých lidí. Je nutno při­pomínat i to, co bylo před téměř třiceti lety a co dodnes zůstalo varovným vykřiční­kem. Nedopusťme opakování Li­dic, Oradourů, Ležáků, Disti­­monů! Braňme jejich pokoj­ný život svou prací a svým veřejným ne! jakékoliv ne­spravedlivé válce a agresi. Drahomíra VESELÁ Život naši mladé generace, její vývoj, je pochopitelně trva­lým tématem mnoha úvah. Na prvém místě těch, kdož jsou povoláni řešit otázky současnos­ti i budoucnosti celé naší spo­lečnosti. Tedy představitelů orgánů komunistické strany, spo­a lečenských organizací - tu pře­devším Socialistického svazu mládeže - i pracovníků škol­ství. Je skutečnosti, že mladí lidé ve své většině jsou na naší straně, že byli vyvedeni z pasi­vity a nezájmu o dění u nás, že pozitivními činy se účastní roz­voje naši společnosti. To platí o pracovištích, o veřejné práci atp. Samozřejmé ovšem také je, že i mezi mládeží najdeme ta­kové, kteři se dosud nevymanili ze zmatených názorů, jež jím byly imputovány v krizových le­tech 1968 a 1969 těmi, kdož chtěli mládež zneužit proti na­šemu zřízení - jinak řečeno pro­ti tomu, co s takovým úsilím a námahou vybudovali jejich otco-vé a matky za dvě desetiletí. Společnost je však odpovědna za každého svého člena, a pro­to ani tyto mladé lidi nemůže­me nechat nepovšimnuty, čekat, až „nějak sami" pochopí, kde opravdu je jejich místo. V prvé řadě náleží tento úkol - získávat mladé lidi pro živou součinnost při rozvíjení naší so­(Pokračování na str. 2J SSM, škola, rodina Ve 14.00 hodin 10. června 1942 začala v Oradouru sur Glane esesácká operace. Zeny s dětmi byly směstná.ny do kostela, muži do stodol a garáží. Včetně 247 dětí v doprovodu učitelů byly povražděny 634 osoby. (Foto: archív ČTK) • mm Z00M0VA A CIZINY • Vyučovací stroje Ještě před pěti lety byly u nás jazykové laboratoře věci neznámou. Dnes dodává „stro­je na výuku“ čtyř světových řečí n. p. Tesla do mnoha škol středních, vysokých i odbor­ných. Objevují se ve zjedno­dušené úpravě i na základních školách, především pro rušti­nu. Uvažuje se i o vyučování češtiny tímto způsobem. • TV v SSSR Sovětský svaz má v součas­né době už přes 1100 televiz­ních retranslačních stanic, a tak se zařazuje k největším televizním sítím na světě. V samotné Moskvě se dnes vy­sílá už 5 televizních progra­mů. Studia pro barevné vysí­lání mají také Kyjev a hlavní město Gruzínska, Tbilisi. • Čistý a — opatrný Ukaž mi, jak čistý je tvůj automobil, a já ti řeknu, jaký jsi řidič! Pravdivost tohoto hesla vyplývá z výzkumů ka­nadských psychologů, kteří do­kázali, že existuje přímá zá­vislost mezi vzhledem automo­bilu a jeho majitelem. Čím a čistší vůz, tím opatrnější řidič naopak. Představitelé ka­nadské dopravní policie, kteří působí v tomto oboru více než 20 let, tvrdí, že nikdy nezadr­želi čistý automobil. • Kabiny s kyslíkem U čerpacích stanic na po­honné hmoty na amerických dálnicích stavějí nyní kyslíko­vé kabiny. Je to zařízení pro řidiče, kteří, jsou-li unavení, mohou se v nich dosyta nadý­chat čerstvého vzduchu. Návrat domů Ruce a záda ani necítila, práce bylo dneska až nad hla­vu. Obličej ji pálil od sluníč­ka, které se už od rána opíra­lo do lesní školky. Ženské chtěly být s prací hotové, aby mohly jít zítra trochu dřív domů. Jí se to také hodilo, potřebovala si už vyprat. To víte, tři chlapi v chalupě, po­kud se mezi chlapy dají po­čítat i ti dva její kluci, kteří teprve nedávno začali chodit do školy. Podle množství za­špiněných košil mezi ně už určitě patří. Nedá se nic dě­lat, musí to zítra nějak zvlád­nout. V sobotu se chystají, na výlet ve zbrusu novém embéč­ku, však se ná něj našetřili a načekali. Pojedou asi proti proudu těch, kteří, budou utí­kat z města ven do lesů, pro­tože jejich cílem bude právě to město. . Vlastně si to všechno před­stavovala trochu' jinak, když se s ním seznámila. Řidič podnikově šestsettrojky, pořád jako ze škatulky. Bydleli u je­ho rodičů ve velkém městě, naděje na vlastní byt byla pramalá. Přišly děti a místa bylo čím dále tím méně. Tak šli sem, byt dostali okamžitě, on vyměnil šestsettrojku za náklaďák, věčně plný dřeva a ona plášt skladnice za pracov-• • • ní oděv lesní dělnice. Jemu se zároveň splnila dávná touha být tak trochu myslivcem, a jí, však to znáte jaké radosti má žena, žije vždycky tak trochu radostí těch druhých. Ale zvykla si a nakonec jí ta nekonečná a mravenčí práce v lese těší. Už zdálky ji vítal křik klu­ků, kteří se k ní přihrnuli ja­ko velká voda. „Mami, Tonda nachytal žáby a říkal, že nám uděláš žabí stehýnka k večeři, že to není pravda, viď?“ „To víš, že ne a Tonda bude bit, jak ty žabky hned nepus­tí. K večeři bude bramborák. A teď honem domů a at se před večeří pořádně umyjete.“ Bylo na ní vidět, že z nich obou má radost. Cítila se tu už dlouhou dobu, uprostřed rodiny, opravdu doma. (jp — kresba: J. Petrželka)

Next