Zemědělské Noviny, únor 1973 (XXIX/27-50)

1973-02-05 / No. 30

Ročník XXIX - Číslo 30 Mládí se sjíždí do Brna Brno (čtk) — První stovky návštěvníků přišly v sobotu na II. celostátní veletrh hnutí Zenit v Brně, který je vy­vrcholením účasti mladých li­dí na rozvoji vědy a techniky. Tušimičtí svazáci přivezli na veletrh čtyři panely, které obrazem i slovem dokumen­tují jejich práci a zájmovou činnost. Středočeský krajský výbor SSM měl patronát nad neděl­ním dnem na II. celostátním veletrhu hnutí Zenit. Ze střed­ních Čech přijely na veletrh dva autobusy s mladými lid­mi v čele s předsedou KV SSM P. Kopeckým. Organizá­toři veletrhu uvítali v Brně též delegaci z Jihočeského kraje. Pondělí je vyhrazeno návštěvám učilišť a škol dru­hého cyklu z Jihomoravského kraje. Nejlepší v kroji Gottwaldov (čtk) — Cestný název „Kolektiv I. sjezdu SSM“ získalo na Gott­­waldovsku již 16 mládežnic­kých kolektivů z 51 přihláše­ných do soutěže o tento titul. Mezá nejlepší v Jihomorav­ském kraji patří „Brigáda čes­­koslovensko-sovětského přá­telství“ ze železniční vlečky n. p. Rudý říjen v Otrokovi­cích, kterou vede L. Bouchal. Svazáci loni věnovali přes 4500 brigánických hodin na pře­kročení plánovaných úkolů a včasnou manipulací s vagóny ušetřili závodu 120 000 korun. Kontejnery šetří dopravní náklady Varnsdorf (čtk) — Více než třetinu deviz ušetří ročně v n. p. Velveta Varnsdorf na dopravních nákladech. Před třemi léty totiž zahájili kon­tejnerovou přepravu textilní­ho zboží, určeného pro export po vodě, především do Ho­landska. V odborné skupině racionalizace Velvety se za­bývají nyní možnostmi další­ho rozšíření kontejnerové pře­pravy do Austrálie. chladnokrevných ryzákň, klisnu a valacha, znalých prací v lese. TI SOKOL, Osík u Litomyšle. ■ PRODÁME LlHNÉ BIOS a bate­rie. JZD Syrovice, okres Brno-ven­­kov. H KOUPÍME PRAGA S5T-3 SKLÁ­PĚČ, nebo RTO tramhus sklápěč, spěchá. JZD „Ječmínek“ se sídlem v Zářečí, 768 11 p. Chropyně, okr. Kroměříž, tel. Kroměříž 932 78. ■ 3 KOMBAJNY SK-4, 2 vysoko­tlaké lisy K 442, 2 silážní kom­bajny SK-2,8, 3 rozmetadla mrvy PZ-35 RM, postřikovač S-05 a S­­-293, ařezávač cukrovky 3-OCZ, pluh 4 PX 35 a 4 PZ-35 M, univer­zální závěs Z-4,5, těžké brány (radličkové), secí stroj SCZ - 3H 29, dále auta Garant 30 K, ZUK skříňový a valník před GO - pro­dá STS Uherské Hradiště - Staré Město, tel. 4411-3. ■ PRODÁME DOSUD NEPOUŽITÝ nízkotlaký parní poloautomatický kotel zn. Dukla, výhřevnost 25,5 m3. Bližší informace na uči­lišti STS Uničov, Stromořadí 20, tel. 402, okres Olomouc. ■ ELEKTRICKÉ KVOČNY BIOS­­-KE-500 ihned dodá ZNZZ nov - odd. strojů, tel. 2051-2.Trut­■ PRODÁME NAKLADAČ T-172 t motorem Z - 3011. Vyžaduje opravu. JZD Žlunice, okres Jičín. ■ KOUPÍME Š 706 R NEBO RT sklápěč nebo valník, stav neroz­hoduje - prodáme hlavu motoru RN a zadní nápravu RN. jZD Česká Olešná, okres Hradec, 378 55 p. Popelin.Jindřichův ■ PRODÁME TRAKTOR Z 25 K, nakladač na řepu - upravený z vy­­orávače 2-VCZ, náhradní díly na Z 25. JZD Hrušky, okres Břeclav. ■ KOUPÍME PRO STAVBU DlLEN 2 ks traverz o rozměru 15 m dél­ky a výšky 45 cm, dále kotel E IV.-41 m2 výhřevná plocha - 14 či. s úpravou pro hořák na LTO vý­hřevnost 270 000 kalorií/hod. JZD Litkovice, okres Pelhřimov. ■ KOUPÍME KOMBINÁTOR KON­­-375, rotační plečku 6 KRX, ře­začku SP-152 a prodáme elektric­ké kvočny BIOS KE-500 - 4 ks, JZD Koldín, tel. 2, p. Choceň 565 01. ■ PLUHY B 200 A 4-PX-35 prodá JZD Kamenice, okres Jihlava, PSD 588 23, tel. 9675, 9669. ■ PRODÁME OBILNÍ KOMBAJN SK-4, řádkovač obilí ŽÉZ-305, vy­­orávač cukrovky 2VCZ, vyorávaě cukrovky 6-VCN, nakladač řepy NRCN-120, kopkovač pice NPK-180, kladívkový šrotovník SUKR-3, ná­kladní auto třístranný sklápěč P S5T-2 (nový motor) - vše v pro­vozuschopném stavu. JZD MORA­VA Moravičany, okres Šumperk, sm. č. 789 82. ■ KOUPÍME POJÍZDNOU DOJICÍ aparaturu DZ II. K - výrobek Agrostroje Pelhřimov, dále vymě­níme 100-150 q sadby průmyslo­vých brambor za sadbu Radka. JZD Smolový, okres Havlíčkův Brod. tel. Havlíčkův Brod 2643. ■ PRODÁME TRAKTOR ZT 300, 2 traktory DT-54 s radlicemi, lis K 441, vše v provozuschopném stavu. JZD Modřice u Brna, okres Brno-venkov. ■ KOUPÍME SECI stroj na řepu 12-Se, CXP-450. JZD Uhlířská Lho­ta, okres Kolín. Praha, pondělí 5. února 1973 Cena 50 hal. Náš aktuální rozhovor o řepařské technice Nároky na obsluhu se zvyšují Je teprve začátek února, ale ani to není pro řepaře čas klidu. Mechanizátoři mají s přípravami své jarní řepařské techniky plné ruce práce. Na nich je, aby se pracnost pěsto­vání cukrovky co nejvíce přiblížila potřebě, vyplývající ze současného i perspektivního vývoje pracovních sil v země­dělství. Jak vyplývá z velkoprovozních ověřovacích pokusů, je to možné. Jsou dnes k dispozici technologie se sníženou potřebou i technologie s minimální potřebou ruční práce. A je už dost zemědělských podniků, kde ve stále větší míře využívají technologie pěstování cukrovky bez ruční práce. Výsledky minulého roku ukázaly, že vedle dostatečné­ho množství kvalitního osiva, účinných herbicidů, je ne­zbytná spolehlivá technika. A to přípravou půdy počínajíc přes secí stroje až k technice sklízečích souprav. Co v tom­to směru mohou řepařské ze­mědělské podniky očekávat, na to jsme se zeptali ING. JOSEFA HAVLA, vedoucího odbytu Agrostroje Jičín. ■ Pomineme-li pluhy, potom ■ první technikou řepařů, ■ která do značné míry ■ ovlivňuje pracnost pěstová­■ ní cukrovky, jsou stroje pro ■ přípravu půdy a setí. S čím ■ lze pro tento rok počítat? Příprava půdy k výsevu cukrovky patří k základům pěstitelského úspěchu. V po­sledních letech se její úroveň zřetelně zlepšila a my věříme, že tomu tak bude i letos. V letošním roce totiž rozšiřuje­me řadu strojů pro pěstování a sklizeň o nový dvanáctiřád­­kový univerzální stroj 12- -SEPUZ s adaptérem pro pá­sový postřik herbicidy 12- POAZ. Už letos budou tyto stroje v ověřovací sérii; ově­řovány budou ve vybraných zemědělských podnicích. Na­plno se výroba rozběhne až v příštím roce. ■ Mechanizátory bude jistě ■ zajímat něco z technických ■ novinek na tomto stroji. Tento secí stroj má zlepšené výsevní ústrojí, umožňující nejen setí cukrovky, ale také kukuřice, hrachu a některých druhů zeleniny. Konstrukce umožňuje přestavět výsevní ústrojí na různé meziřádkové vzdálenosti. Tento stroj má už také automatickou signalizaci, takže jsou předpoklady pro to, aby tento dvanáctiřádek jezdil bez obsluhy. Lepšímu využití stroje pomůže také to, že u něj lze měnit vzdálenost rostlin v řádku, protože má čtyřstupňovou převodovou skříň. ■ Spolu s kvalitou výsevu ■ spolurozhoduje o pracnosti ■ pěstování také tak zvaná H „meziřádková řepařská ■ technika“. Mohou v praxi R i v tomto případě počítat R s dalším technickým pokro- R kem? Kolektiv Agrostroje se snaží reagovat na skutečné potřeby provozu a proto můžeme i v tomto směru nabídnout novin­ku. V nejbližší době bude mít praxe k dispozici skutečně progresivní stroj — šestiřád­kový automatický jednotič závěsný 6-JECZ. Bude to dob­rý a potřebný stroj a musím říci, že se nám práce na něm daří dík mnohaleté usilovné práci a úspěšné spolupráci s pracovníky Výzkumného ústa­vu zemědělských strojů Chodově a s pracovníky ZPA v Trutnov. Tento jednotič na­hradí namáhavou práci zhru­ba 27 žen. Je tu využito elek­troniky, takže lze říci, že ten­to stroj patří do kategorie těch, u nichž se náročnost na obsluhu výrazně zvyšuje. A to nejen pro obsluhu, ale bude u něj nezbytný i specifický přístup k opravám. Ještě v této pětiletce bude tento jed­notič v sériové výrobě. Pro meziřádkovou kultivaci vyrábíme ovšem také osvěd­čené již rotační kultivátory 6-KRX, u kterých je mnohé zmodernizováno. H Hovoříme-li o řepařské R technice pro setí a mezi- R řádkovou kultivaci, je to R v souladu s naplňováním se R řepařského času. Zmínka o R další technice pro sklizeň H se může zdát předčasná. R Jenže v loni proskočila H praxí zpráva, že ve skliz- R ňové technice v Agrostroji H Jičín dojde k nějakým R změnám. Můžete říci k ja- R kým? Ta zpráva říká, že nebude­me vyrábět šestiřádkový vy­­orávač. Je pravdivá. Tyto stroje budeme pro kompletaci šestiřádkových souprav dová­žet, protože ho budou vyrábět v rámci RVHP v SSSR ve spolupráci s NDR, MLR a BLR. U nás počítáme s výro­bou šestiřádkového ořezávače samochodného 6-OCS, kterým u nás prakticky začíná gene­race samochodných řepař­­ských sklizňových strojů. Jeho výkon se pohybuje kolem hektaru za hodinu. Zkoušky potvrdily, že to bude význam­ný pomocník řepařů. Pokud jde o třířádkové sou­pravy, vyrábíme ořezávače 3-OCXP a vyorávače 3-VCXA s automatickým naváděním na řádky. A že jsou třířádkové soupravy schopny vysokých výkonů, to se potvrdilo loni, kdy s nimi bylo sklizeno také až 210 hektarů. Karel BURES Pardubické Pozemní stavby zahájily nedávno zkušební provoz ve vlastní panelárně ve Vysokém Mýtě, která bude vyrábět panely pro 600 bytů ročně. Panely přicházejí na stavbu velmi dobře připra­veny - mají kvalitní omítku, zavedenou elektroinstalaci, osazené okenní rámy a zárubně. (Foto ČTK - B. Krejčí) ■■HHBaDII poCasi DNES: Budou mlhy nebo nízká oblačnost, která se bě­hem dne místy zvláště v Ce­chách rozpustí a bude polo­jasno. Ranní teploty minus 2 až minus 4 st., v mastech s vy­jasněním a sněhovou pokrýv­kou až minus 7 st., odpolední teploty kolem plus 2 st. Servisní vozy pro Vietnam Praha (fro) — Také členo­vé SSM ve Vývojovém podni­ku STS a OZS v Praze-Male­­šicích s velkou radostí přija­li zprávu o ukončení války ve Vietnamu. V této době však chtějí vietnamskému lidu po­moci budovat jejich vlast. Pro­to na počest 25. výročí Února uzavřeli závazek, že odpracují každý do konce března 10 ho­din navíc ve svém podniku a získané prostředky použijí na zakoupení servisních vozů, které pošlou vietnamským ze­mědělcům. Současně vyzývají všechny mladé lidi v STS a opravnách zemědělských stro­jů v ČSR k následování a fi­nanční prostředky ze svých mimořádných směn aby zaáílali na konto generálního ře­ditelství STS a OZS u Státní banky Praha-západ 44-23- -0120-2. Všechny budou slou­žit na zakoupení a vybavení servisních vozů. Pro mimořádné směny na pomoc zpustošenému Vietna­mu se rozhodly v Českých zá­vodech motocyklových ve Stra­konicích brigády socialistické práce v nástrojárně, strojírně, elektrodílně a hydraulice i pra­covní kolektiv kalírny, který současně vstupuje na počest 25. výročí únorového vítězství do soutěže o titul brigáda socialis­tické práce. Mimořádnou smě­nu ve prospěch Vietnamu od­pracuje také kolektiv V. Ko­houtové z konfekce píseckého Jitexu. Pracující závodu Elek­tropřístroj na témže okrese od­pracují mimořádnou směnu již příští sobotu. Mléko v lednu na výbornou Praha (mz) — Je to už měsíc, kdy jsme nad součtem výsledků nákupu mléka v CSR za rok 1972 s uspokojením konstatovali, že plán nákupu byl překročen o 68 miliónů litrů a nakoupeno bylo o 168 miliónů litrů více mléka než r. 1971. Také v letošním lednu měl vývoj dodávek stále stou­pající tendenci. Bylo nakoupe­no o 31,2 miliónů litrů mléka více než v lednu 1971, tj. o 13,9 %. Časové plnění plánu je 104,1 %, což představuje 0 10 085 000 litrů více než sta­novil plán na leden 1973. Příznivý vývoj je vizitkou úsilí pracovníků v zemědělství 1 vysoké pozornosti a podpory, která je mléku nadále věnová­na na všech stupních řízení. Přitom je nutno vidět, že vý­voj výroby je ovlivňován opti­málními klimatickými podmín­kami a dobrou krmivovou zá­kladnou pro zimní období a vysokými' příděly z centrální­ho fondu krmív. lira je nepřelvopí České Budějovice (čtk) — Na první etapu jarních pra­cí je v jižních Cechách při­praveno na sedm tisíc trakto­rů, tedy zhruba dvě třetiny jejich celkového stavu. Opra­vena je také přibližně stejná část secích a sázecích strojů i rozmetadel a postřikovačů. Strojů na kukuřici jsou v po­hotovosti již tři čtvrtiny, na Strakonicku a Prachaticku všechny. TŘI Z TISÍCŮ Před pár lety dostali výuční list nebo maturitní vysvědčení odborné školy. Stali se mistry svého oboru. První z nich se na­učil řídit traktor, ovládl zaklínadlo jeho soustrojí, druhý měřil svými kroky terasy vinic a zkoušel, zda bobule hroznů mají správnou velikost. Třetí si vybral řemeslo, které prý kdysi mí­valo v Cechách zlaté dno - je kovářem. O několik let později jim už nestačil titul mistra a připojili k němu přívlastek „zítřka“. Chtěli poznat chuť slov, zručnost, elán, nápad, inicia­tiva, tvořivost. Jejich počáteč­ní písmena dala vzniknout po­divnému názvu: ZENIT, ce­lostátní soutěž Socialistického svazu mládeže. Právě ta dá­vala šanci kýžený přívlastek získat. Začátek byl zcela fádní — do řádek přihlášky vepsali své jméno. Hlavou se honily nej­nepokojnější myšlenky ... Ne­přehnal jsem to, prokoušu se nástrahami, neudělám si ostu­du? První kolo, které se to­čilo jen na mapě okresu me­zi sousedy, kamarády ze ško­ly, jim dodalo odvahu. Sta­nuli i na nejvyšším stupín­ku žebříku v kraji. Zbývaly slastné vidiny stupně vítězů. Místo na nich je jen pro tři... Pro tři z tisíců. Po kolikáté už usedal Ladi­slav Levínský za řídící páku traktoru, po kolikáté už slyšel jeho známé brumlání. Na le­tošním finále v Hradci Králo­vé zopakoval důvěrně známé pohyby s nádechem premiéry. S trochou strachu, jak to do­padne, s touhou vystoupit na tři schody nejlepších. Zastavil se na druhém. Mladý trakto­rista Jednotného zemědělské­ho družstva Stojíce na Pardu­bicku říká, že nemá se sou­těžemi velké zkušenosti, ale osobně jim dává zelenou. Ne­ní prý lepší' způsob, jak do­kázat, aby se i zemědělská po­volání stala populárními. Nejvíc, se mu líbil slalom, vést těžký kolos mezi tyčkami není legrace. Rozhodně by se však mělo uvážit, zda do sou­těže zařazovat jízdu s pleč­­kou. Některá JZD tento stroj vůbec nemají. Mnoho chlapců zde s ním jelo poprvé v ži­votě. ☆ Polkne doušek perlivého vi­na, chvíli se zadumá a pak vám přesně oznámí, který druh vám právě nalili. Osob­ně doporučuje Tramín, Mül­ler Thurgau a Vavřinecké. Proč? Inu, to je tajemstvím odborníka — vinaře Emila Studýnky. Sotva dostal výuční list na učňovské škole ve Val­ticích, přihlásil se hned na Střední vinařskou školu v Modre. Zůstal samozřejmě věrný rodné Moravě a pracu­je jako agronom vinic Jednot­ného zemědělského družstva Kobylí na Břeclavsku. Jeho každoročním úkolem je vy­pěstovat šťavnaté, kulaté hroz­ny a dopravit je do sklepů. Tady jsou podrobeny složité proceduře,' která však úž ne­ní Emilovou starostí. V tom­to okamžiku se v myšlenkách vrací k soutěži. Do jeho kate­gorie spadalo i předvést umě­ní ve sklepích. Ne však vši­chni vinaři mají možnost pra­covat právě tam, pro ně byla disciplína tvrdým oříškem. Jak je však vidět Emil jej roz­louskl bez potíží a stal se mistrem vinařským a vino­­hradnickým. ☆ Kolik lidí umí asi okovat koně? Pomalu je budeme po­čítat na prstech dvou rukou. Karlovi Šímovi z Dolní Pěnné na Jindřichohradecku je te­prve osmnáct let, ale nasadit koni podkovy, je pro něj ma­ličkost. Když se jej někdo ze­ptá, čím je a on odpoví ko­­vář-podkovář, shledá se mnohdy s úsměškem. Dneska a kovář? Zastaralé. Karel se škodolibý nenechá vyvést z míry. Má svoje řemeslo rád, zdědil jej po tátovi. Právě teď vyrábí kovanou mříž do před­síně s věšákem a poličkou. Umělecká kovařina jej láká, dokonce uvažuje o dalším stu­diu na uměleckoprůmyslové škole. Známí však Karla va­rují, prý by „utekl“ ze země­dělství, a to by byla škoda. Za několik let přibude totiž k výučnímu listu kováře ješ­tě vysvědčení ze Střední ze­mědělské technické školy v Českých Budějovicích, kde studuje obor mechanizace. A to jej také přivedlo do sou­těže mistrů zítřka v opravě zemědělských strojů, kde se umístil na nejvyšším stupni. Přál by si, aby soutěž byla v budoucnosti ještě náročnější. Senzace by byla, kdyby si tak mohl změřit síly ve svém vlastním oboru — kovařině. Snad by také potom roztave­ná pec, měch a kovářské kla­divo nalezlo své obdivovatele. ☆ Jsou tři... Tři z tisíců. Tři mladí a úplně obyčejní kluci, umějí jen o kus víc než jejich vrstevníci. Mají spoustu elá­nu, nápadů a plánů. Ty však patří zítřku. Oni jsou jeho mistry. Daniela KUPSOVA S více než deseti mladými zemědělskými odborníky, vítězi jed­notlivých kategorií soutěže Mistrů zítřka, jsme se viděli na je­jich už tradičním setkáni v Praze. Tajemník českého ŰV SSM ing. L. Semrád zde předal Sl. Mayerovi z JZD Dambořice zlatou medaili ZENITu za vítězství v mezinárodní soutěži oráčů v Maďarsku- (Foto E. FAFEK) Mezi málo experimentálních škol se zaměřením na klasické lyžařské disciplíny patří ZDŠ v Jilemnici. Vede ji známý lyžařský trenér Mečíř, který vychoval už mnoho reprezentantů. Třídu navštěvuje 13 chlapců a 14 divek. Maji 5 hodin tělocviku týdně. Každé úterý děti po vy­učováni nasednou do autobusu a jezdi za sněhem na Mísečky. (Foto ČTK — D. Nováková) Zemědělství zemí RVHP Výrazné úspěchy rostlinné i živočišné výroby Praha (čtk) — V členských státech RVHP činil přírůstek hrubé zemědělské výroby na jednoho obyvatele v letech 1968 až 1970 v průměru ročně 2,5 %. Nejvyššího průměrného ročního tempa přírůstku — 4,6 % — dosáhla v tomto období ČSSR. S do­saženými hektarovými výnosy pšenice a ječmene se ČSSR řadí v zemích RVHP na přední místo; z kapitalistických státu zůstá­vají za námi např. Itálie a Rakousko, vyrovnáme se Francii a Německé spolkové republice. Produkce masa na jednoho obyvatele je ve většině zemí RVHP vyšší než např. ve Vel­ké Británii, NSR a Itálii, v produkci masa na jeden hektar, ČSSR předstihlo Švéd­sko, Rakousko a Itálií. Nejvyššího přírůstku výroby masa za období 1950 až 1970 v členských státech RVHP dosáhly SSSR, BLR a ČSSR. V indexu přírůstku výroby mléka za stejné období je ČSSR na předposledním místě z osmi členských států, stejně jako ve výrobě vajec. Podíl členských států RVHP na světové produkci obilnin se zvýšil v roce 1970 na téměř 20% proti podílu 16,7,% vle­tech 1951—1955. Na světové produkci mléka se členské státy v roce 1970 podílely 29,4% (v r. 1950 jen 21,1%). Z REPORTÉROVA NEDĚLNÍHO BLOKU Směr: Velký černý obr Recepční v Parkhotelu v Novém Smokovci už nejméně po­dvacáté odpovídala do telefonu: „Ne, ještě nedojeli.“ Po oran­žové tatrovce s předvojem naší horolezecké expedice Himálaj 73 nebylo árii stopy. Teprve když tatranskou nocí začaly probles­kovat první paprsky nového dne, objevila se tolik očekávaná Tatra 148. Místo v devět dopoledne, vyjela ke své první etapě cesty dlouhé 30 tisíc kilometrů až v pět odpoledne... Pod plachtoů tatrovky modré Avie 30, která se svou a posádkou přenocovala v Po­­pradě, leží ukryty před zraky zvědavců všechny ty části expedičního materiálu, které se v minulých týdnech hro­madily ve skladě na pražském Strahově. Většina beden kon­zerv a další výstroje a vý­zbroje je teď srovnána do po­hledných 30kilových balíků. Ivan Fiala jako muž odpo­vědný za balení, stejně jako ostatní členové expedice, s tím měl spoustu práce. Ale y ne­­pálském Dharaš Bazare, kde skončí cesta doprovodných automobilů, to přijde vhod. Větší zátěž totiž žádný z 300 nosičů neponese, navíc ne­vznikne zdržení s novým ba­lením. Sobotní dopoledne zname­nalo pro první šestici z 19- (Pokračováni na str. 2.) V plechové záplavě Havárie letounu, při níž zahy­nou desítky pasažérů, vzbudi v nás rozruch a zármutek. Ale - kupodivu! - už skoro přechází­me, že k takové katastrofě do­chází měsíc co měsíc přímo na území našeho nevelkého státu. Nevěříte? Ale ano; zamlčeli jsme jen, že se tak nestalo mezi nebem a zemi, ale na silnicích. Loni při­šlo na vozovkách ČSSR každý týden o život víc než 40 osob. Přes 200 jich bylo těžce zraněno a kolem 600 vyvázlo naštěstí s lehčími úrazy. Nechtějme čísla o hmotných škodách! Jsou ob­rovská, ale ustupují před stíny mrtvých mužů, žen, dětí. Může nás to nechat lhostej­nými? Jen málo uklidní, že jin­de jsou dopravní zhouby ještě častější. Pramálo též uspokojí, že počet nehod v posledních letech procentuálně pokulhává za pří­růstkem automobilů. Ani nemů­žeme obezdít svá svědomí tvrze­ním, že — nedá se nic dělat — splácíme daň civilizaci, motoris­tické explozi, plechové záplavě. Tak nemůže mluvit nikdo, kdo například vi, že v ČSR sedm pro­cent všech loňských dopravních nehod - a na Slovensku dvakrát tolik - zavinili řidiči s alkoho­lem v krvi. Nemůžeme ani v plném rozsahu přijmout názor o vždy nepředvídatelném „lid­ském selhání", je-li mnohdy za nepřiměřenou rychlosti či ne­správném předjíždění ukryta po­šetilá nerozvážnost a někdy i doslova zločinné hazardérství. Samozřejmě, že auta a mo­torky ze silnic neodčarujeme. Jejich provoz ovlivňuje každý náš krok, jakmile opustíme čtyři stě-Budapešf (čtk) — V Ma­ďarsku se zvyšuje zájem o sovětské osobní vozy Ziguli a o naše Škodovky: z celkového počtu 105 500 žadatelů je při­bližně 27 000 zájemců o Ži­­guli a 20 000 o Škodovky. Po­žadavky na sovětské automo­bily budou uspokojeny, na československá auta si však budou muset maďarští zájem­ci počkat. Podle dosud uza­vřených kontraktů doveze MLR letos 30 000 Ziguli a jen 6300 Škodovek. ny svých domovů. Ani venkov dávno neni idylickým zátiším. Zemědělské podniky jsou cen­try různorodé motorové mecha­nizace, i v někdejších zapadlých vesničkách se dnes musi děcka dobře vlevo, vpravo rozhlédnout, než vstoupí do jízdní dráhy. Zkrátka: doprava nás obklopu­je, její bezpečnost je a musí být stejně věci obecného veřejného zájmu jako třeba ochrana socia­listického vlastnictví'. Znamenalo by ovšem mít klap­­(Pokračování na str. 2.) Ministr Chilinek jednal v Libanonu Bejrut (čtk) - Čs. mi­nistr zahraničních věcí B. Chňoupek jednal v pátek v Bej rútu se svým libanonským kolegou Chalílem Abú Hamá­­dem. Oba ministři se vzájem­ně informovali o vývoji ve svých zemích, zhodnotili vý­voj dosavadních vzájemných vztahů a posoudili konkrétní možnosti jejich dalšího rozší­ření a. prohloubení zejména v hospodářské a kulturní ob­lasti. Byla zahájena rovněž výměna názorů na řešení kri­ze na Středním východě, na otázku evropské bezpečnosti a situace ve Vietnamu. President Libanonské re­publiky Sulajmán Franžíe uspořádal v pátek večer v presidentském paláci na po­čest našeho ministra a jeho průvodců večeři. V sobotu pokračovaly ofi­ciální rozhovory mezi oběma ministry zahraničních věcí. Allende oceňuje pomoc SSSR Santiago de Chile (čtk) — Sovětskou pomoc po­skytovanou chilskému lidu ocenil v projevu na slavnost­ním ceremoniálu položení zá­kladního kamene ke stavbě velkého rybářského přístavu ve vesnici Colcura v provin­cii Arauco chilský president S. Allende. Při stavbě poskyt­ne technickou pomoc Sovět­ský svaz. S pomocí sovětských rybářských lodí, zdůraznil S. Allende, se loni zvýšil chil­ský výlov ryb o 22 procent. Na shromáždění promluvil také ministr rybného hospo­dářství SSSR Á. Iškov, který je na návštěvě v Chile. Vy­zdvihl velký význam sovětsko­­-chilské spolupráce v oblasti rybolovu pro další rozvoj přátelství mezi národy obou zemí. 2 DOMOVA A CIZINY ■ • Ještě bílá místa Plzeňský kraj a sama Plzeň jsou dosud jen neúplně pro­bádaným územím. Četné ná­lezy to potvrzují. V nedávné době se prováděl archeologic­ký průzkum rotundy-kostelí­­ka z konce 10. století na Hůr­ce ve Starém Plzenci, kde stá­valo významné slovanské hradiště. Na území dnešního Plzence stávalo ještě dalších pět kostelů. Celému kraji vé­vodil pak feudální hrad Plzeň, předchůdce dnešní Plzně. • Podivný irský zákon V Dublinu se dostal před soud případ manželské nevě­ry. Manžel žaloval milence, že mu odloudil manželku. Proto­že podle irského zákona je manželka mužovým majetkem, soud rozhodl, že milenec musí zaplatit citelnou pokutu a tak nahradit „ztrátu na majetku“. • Muzeum hodin O vývoji měření času od starověku až do současné do­by poučuje návštěvníky mu­zeum hodin v rumunské Ploiesti. Má dnes už na 2000 exponátů a k nejvzácnějším patří kapesní hodinky na pe­ro, které byly vyrobeny po roce 1500 v německém Norim­berku. • Hra na zvony V jednom jediném místě v Evropě, a to v Melechenu v Belgii, je možné se naučit hře na zvony. Tato kvalifikace se získává na tamější Královské škole hry na zvony. Tato ško­la dokonce oznámila uspořá­dání mezinárodní soutěže pro hudební výtvory složené vý­hradně pro zvony. V roce 1972 se konal na této škole jeden z nejoriginálnějších hudebních koncertů, a to právě — kon­cert na zvony. Pozvání přes kontinenty Už více než měsíc žijeme jížděli sem a stále přijíždějí v roce 1973, ale vietnamský lid slavil Nový rok teprve mi­nulou sobotu. Vždyť také čle­nové kačinského JZD Česko­­slovensko-vietnamského přá­telství se rozjeli do Prahy na velvyslanectví VDR, aby svým mnohaletým přátelům blaho­přáli nejen k novému roku ale i k velkému vítězství. Jejich přátelství s vietnam­ským lidem se nezrodilo ná­hodou. Začalo vlastně již v roce 1960. Mezi družstevníky tehdy přijel akademik A. Klečka, který byl ve Vietna­mu. Vyprávěl o hrdinství viet­namského lidu, který nejen bojuje proti nepřátelům své vlasti, ale za neuvěřitelně těž­kých podmínek pracuje v to­várnách a na polích. „Tenkrát jsme se rozhodli dát nově vzniklému — slou­čenému — družstvu do vínku název Kačina podle nedaleké­ho zámku, ale i družbu s ně­kterým zemědělským druž­stvem ve Vietnamu,“ vzpomí­ná předseda JZD ing. Břeti­slav Vařečka a pokračuje: „Hekli jsme si také. že pokud nám to možnosti dovolí, bu-­­deme vietnamským zeměděl­cům pomáhat. Když ootom o rpk později zavítala do našeho JZD delegace VDR v čele s předsedou vlády Phan-van­­-Dongem. byli jsme ujištěni, že družba nezůstane jen na paDíře.“ Do JZD Kačina sp sjížděly delegace z Vietnamu, které navštívily naši republiku. Při­ Jan BUCHÁČEK soudruzi z velvyslanectví a hlavně pak studenti, kteří zde rok co rok tráví své prázd­niny. Ale družstevníci z JZD Ka­čina nezapomínají ani na své přátele v zemědělském druž­stvu v Giam-viengu nedaleko Hanoje. Už v roce 1965 jim poslali traktor Zetor 25. Za ten krásný dar dostali mnoho děkovných dopisů. A loni 1. listopadu jim poslali sil­nější Zetor 35. Ted po veli­kém vítězství vietnamského lidu nad americkými agresory, se družstevníci z JZD Kačina opět rozhodli pomoci svým vietnamským přátelům. „Víme, co to znamená bu­dovat socialismus na vesnici, vysvětluje předseda JZD ing. Vařečka. Na vlastních zkuše­nostech jsme se přesvědčili, co vše musí zvládnout člověk, který pracuje ve velkém ko­lektivním podniku. Proto jsme se rozhodli, že pozveme do našeho JZD třeba i deset na­šich přátel z Giam-viengu a zaplatíme jim cestu letadlem do ČSSR i zpět. Budou našimi hosty. Ukážeme jim celé naše družstevní hospodářství a za­vezeme je do našich JZD a státních statků, aby viděli, co všechno se u nás od historic­kého Vítězného února změni­lo. Zkušenosti, které' v naší socialistické vlasti načerpají, budou pomocí pro jejich práci doma ve Vietnamu.

Next