Beseda Naši Vesnice, leden-březen 1970 (I/1-11)

1970-01-16 / No. 1

STANOVISKA řešeni jaksi „na úverw Systém osídleni se střediskovými obcemi neni zajisté špatná věc — ohromné změny v organizaci zemědělské výroby, požadavky na komplexnost služeb — a to na úrovni současné civilizace — i moderní způsob dopravy, to všechno samozřejmě ovlivfiuje vývoj osídleni. V konečném stádia prav* děpodobně budou střediskové obce skutečně exis­tovat — a v určitém okruhu kolem nich pak bu­dou žít lidé v malých sídlištích, dnešních vesnicích a vesničkách, budou-li to pokládat za účelné z hle­diska výroby, a za výhodné pro sebe a své rodiny. Ale tento vývoj bude ještě velmi složitý a ne­měli bychom na konto toho, co snad jednou bude, příliš hřešit. Tak třeba je na vesnici prodejna, ale má-li fungovat, vyžaduje generální opravu. Je účel­né na to vynaložit peníze nebo ne? Ti, kteří uva­žují o perspektivách, říkají — za tři, čtyři roky bude přece stát nová prodejna v sousední obci, a proč tedy vydávat desítky tisíc na opravu, která má sloužit jen tři, čtyři roky? Protože už nelze hygienicky prodávat, obchod se zavře a to je jeden z důvodů, že mizí z vesnic obchody a služby. Samozřejmě jich je víc, ale vždycky — jakoby na úvěr — se něco zruší, zavře, protože to někdy někde bude. A ty, venkovský člověče, čekej! jenomže — tlouct se po několik let za každou maličkostí bůhvíkam, to se nikomu nechce, za pod­mínek, že autobusová doprava v okresech většinou ještě nevzala na vědomí, že lidé nejezdí z vesnic jen za prací, ale i za nákupem a službami, popří­padě i za kulturou. Prosím vás, proč žít po leta ve zhoršených podmínkách? V žádné vesnici nelze zhoršovat životní podmín­ky na konto toho, že jednou to bude lépe zařízeno. Jednou! A co když se zatím vesnice vylidní. Proto by se měly hledat všechny možnosti, jak vrátit vesnicím, co tam ještě před lety bylo. No, a až jednou bude něco lepšího, dokonalejšího, lidé sami řeknou, že už to ve vlastní vesnici nepotřebují. NEEFEKTIVNÍ efektivnost ANEBO EFEKTIVNÍ NEEFEKTIVNOST? Podnikové ředitelství ÜPZT — po rozboru svého hospodařeni s náhradními díly za tři čtvrtletí 196S — prý došlo k závěru, že z hlediska vynaložených nákladů na dosažené výkony jsou výsledky mimo­řádně úspěšné. V historii OPZT prý nemají obdoby. CSDR a svazy STS a státních statků však hodnotí zásobování náhradními díly v uplynulém roce jako nejhorší za posledních deset let! Objevujeme podivuhodný rozpor — zásobováni sice bylo mizerné, zemědělské podniky těžce do­plácely na nedostatek náhradních dílů, jejich lidé cestovali týdně po celé republice, prosili, žebrali I nadávali a nakonec si museli v dílnách opravit stroje, jašc to zkrátka šlo, ale služba, která jim měla náhradní díly dodávat a tyhle radosti místo toho připravila, dosáhla mimořádného úspěchu. Vnucuje se otázka: Na konto koho? Věru by stálo za to porovnat dosažený efekt s odhadem strát, které měly zemědělské podniky kvůli nedo­statku náhradních dílů. PODNÉTY A SOUČASNĚ PŘEKÁŽKA? Není to tak dávno, abychom si nepamatovali: Družstva si uvědomila, že k zavedeni špičkové velkovýroby v některých oborech sama nestačí, a tak vstupovala do kooperace se sousedy. Zájem však brzy opadával, i když každý ví, že tohle je |ediná účelná cesta. Stačilo totiž vzít tužku do ruky a počítat. Ceny investic takříkajíc měsíc od měsíce rostly a dokázaly pozřít často celý efekt snažení, ba i víc. Potíže se získáním stavební orga­nizace, materiálu a vybavení starosti ještě znáso­bily. A tak bychom mohli uvést ještě řadu příčin, proč kooperace vázne. Ale povšimněme si ještě aspoů jednoho problé­mu, o kterém se už dávno ví, a který by šel řešit Za ztížené situace při pořizování investic stát po­máhá subvencemi. Je to podnět k tomu, aby se družstva od kooperace nedala odradit a hledala k jejímu uplatněni všechny možnosti. Výborně. Ve chvíli, kdy se však v takovém podniku začne vy­rábět, předepíše se důchodová daň. Každý předse­da pak uvažuje: Kdybych vyráběl doma, platit ji nebudu, ale takhle, za snahu přejit k velkovýrobě, musím platit navíc! Kdysi byla tato daii zavedena v představě, že v zemědělství se musí uplatnit podobné podmínky jako v národním hospodářství. Ale jak známo, je s tím potíž — a zemědělství ani dnes ve stejných podmínkách nepracuje. Vytvářet či udržovat stejné podmínky jen v něčem, to však může situaci znač­ně ztížit a vývoj zabrzdit, jak vidíme a kooperace. DOVOD K ROZVODU? Jako čtenářka vašeho časo­pisu vítám, te jste otevřeli ru­briku dopisů a chcete našim čte­nářům pomoci o jejich staros­tech. I Já bych od vás potřebo­vala poradit v otázce související s existencí mého manželství. Pracují Jako členka JZD v ži­vočišné výrobě a tuto práci mám ráda. Je mi 35 let a mám dvě děti. Můj manžel pracuje v prů­myslu. Nedávno prohlásil, že se se mnou rozvede, Jestli budu dál pracovat v živočišné výrobě v JZD, protože nesnáší pach kra­vína, kterým prý Jsem cítit at dělám co dělám. A myslí to váž­ně. Kvůli tomu máme Již přes půl roku rozvrácené manželství. Musím také něco říci na svou obhajobu, abyste st nemysleli, že na sebe nedržím. Byt máme pěkný, s koupelnou, denně se koupám, po příchodu ze stáje se převlékám a myli. Nedosta­tek je v tom, že náš kravín, I když Je novější, nemá náležitě vybudováno sociální zařízení. Například nemáme oddělenou šatnu a šaty si věšíme na sko­bu na zdi, takže i když se ve stájí převlékám, moje civilní ša­ty načichnou. Marně žádáme představenstvo JZD, že šatna by měla být oddělená, uzavíratelná a s větráním. Žádáme, aby kaž­dá pracovnice měla dvě skříňky, jednu na pracovní oděv a dru­hou na civilní, aby nedošlo k na­čichnutí. Naše požadavky Jsou odmítány, že by to hodně stálo. Proto, i když se doma převlé­káme a myjeme, přinášíme domů pach. Je ovšem také chyba, že můj manžel vyrostl ve městě, Jinak by mě spíše pochopil. Podle mé přítelkyně Je vše trochu Jinak, prý manžel asi půl roku trpí na jednu svou spolu­pracovnici. Od té doby se také datuji naše domácí potíže. Mohla bych na oplátku říci manželovi, že já z něho stále cítím olei a železo. Pracuje to­tiž u obráběcího stroje a třebaže se myje a převléká, je tímto čer­ným řemeslem nějak promaštěn až do kůže. A stejně Je to ast u mne a nemohu se toho zba­vit žádnou koupelí a žádným mýdlem. My ženy si přece ne-můžeme například každý den mýt vlasy. A ve vlasech se kaž­dé ženě drží pach z Jejího za­městnáni a nějaká voňavka to nezachrání. Žena z obchodu voní nebo páchne po zboží, mezí kte­rým se celý den pohybuje. Mně Je dnes Jasné, že nápravu 9 JZD Jen tak brzy nedosáhne­me, a že otázku mého manželství st budu muset vyřešit sama. Abych nedala manželovi důvod k rozvodu, budu muset asi vy­stoupit z JZD a lít dělat do čo­koládovny, Jako moje sousedka, která manželovi voní po čokolá­dě. Ale píši vám hlavně proto, abyste vaším tiskem působili na družstva všeobecně, aby byla budována sociální zařízeni ve všech provozech družstva. To by se dnes mělo stát věcí samo­zřejmou. C. K., Středočeský kraj JAK JE TO S DOVOLENOU? Jsme s manželem členy Jed­notného zemědělského družstva s takzvanou „nižší úrovní hos­podaření“. Nemáme proto ve vlastních stanovách JZD stano­veno právo na dovolenou. Pra­covní jednotka v družstvu je 16 Kčs. Na proplacení dovolených prý nejsou peníze. Z toho důvo­du od nás odešlo více pracov­níků do průmyslu, kde mají všechny výhody. Máme to udě­lat také, když máme práct o ze­mědělství rádi? Dovedete si před­stavit, Jaké to Je u nás bez do­volené. V rostlinné výrobě má každý nakonec volno v době ml­­mošpíčkových pradí, samozřejmě neplacené. Ale kdo pracuje v ži­vočišné výrobě, pracuje dnes a denně, celý rok a znova. Je to možné? Proč se s tím nic ne­dělá? Musíme odejít ze zemědělství do průmyslu, když chceme lid­sky žít? Proč pro nás, družstev­níky, neplatí také zákoník prá­ce? A. K. JSEM NARKOMANKA? Je mi 32 let. Ještě před dvěma roky, kdy Jsem slavila tolik obá­vanou a ženami často oplakanou třicítku, Isem vážila 95 (slovy devadesát pět/ kg. Dnes válím necelých 65. V tom je celá mole tragédie. Přítelkyně, která byla na o­­slavě mého Jubilea mi „diskrét­ně“ oznámila, že se na mne ne­může dívat, že za půl roku ne­projdu ani pořádnými vraty, na­tož normálními dveřmi v pane­láku. A že Jako vždy dobrá ka­marádka mi sežene něco, po čem zaručeně „shodím“ alespoň 20 kilo. Nikdy předtím mně kupodivu moje váha nevadila, mým dětem a manželovi, zdálo se, také ne, ale když ml přítelkyně přinesla „diskrétně“ deset tub fenmetra­­zinu, rozhodla Jsem se, že ze­­štíhlím, a že od své třicítky začnu dbát žádaně štíhlé linie. Polykala Jsem, podle rady pří­telkyně, pět prášků denně a Jíd­lo Jsem omezila na minimum. Sousedé si začali šeptat, že še­tříme na embéčko. Skutečně Jsem totiž začala po dvou měsí­cích rapidně hubnout. Měla Jsem radost. Po dalších dvou měsících Jsem začala trpět zá­vratěmi. Za půl roku mi vypa­dala polovina vlasů, chlouba mé­ho muže. Přítelkyní neustále podporovaná a dotovaná, jedla jsem Jenmetrazin dál v naději, že všemu trápení musí být Jed­nou konec. Opravdu, potíže ča­sem přešly a moje přítelkyně, spokojená, že mne „upravila“ podle poslední módy, opustila naše město a odstěhovala se manželem na východní Slove., sko. Přestala také dodávat práš­ky, které se za ty dva roky sta­ly Jakousi samozřejmostí mých dnů. Přítelkyně je pryč dva měsí­ce, Já vážím oněch necelých 65 kilogramů a dál toužím po fen­­metrazlnu. Je to hrozné. Poraď­te ml, prosím, co mám dělatI - oř — Z OKRESŮ Olomouc: NOVA ŠKOLA V LITOVLI Speciální učňovská škola — pro sladaře, pivovarníky a krmi­­váře — existuje od záři minu­lého roku v Litovli. ]e tříletá a v tomto školním roce se zde už učí posluchači ve všech třech ročnících, celkem 60 mladých lidí. Škola vznikla vlastně od­štěpením uvedených speciálních oborů od učňovské školy pekař­ské a cukrářské, která v Litovli existuje už řadu let. Vyhovělo se tak volání po větší speciali­zaci technického dorostu pro sladovny, pivovary a zejména pro mísírny krmív. Dr. F. L. Frýdek-Místek: DVOJNÁSOBEK NA REKREACI Letos začala Agrovia s podzim­ní a zimní rekreaci družstevních rolníků. Do okresu Frýdek-Místek bylo zasláno zkušebně 60 pouka­zů. Ukázalo se však, ša zájem je mnohem větší, a tak OV CSDR přiobjednal ještě dalších 90 po­ukazů. Jde o rekreaci v Praze, v Karlových Varech nebo v Ma­riánských Lázních. Poukazy do­stali od OV CSDR také tři nej­­lepší kombajnéři a jejich pomoc­níci, kteři ve vyhlášené soutěži ve žních sklidili v okrese nejví­ce obilí. Jsou to dvojice z JZD Rychaltice, Kunčice pod Ondře­­jovein a z Nozovic. šm Třebíč: NOVE VĚCI DO PRAXE na Za účelem koordinace Činnosti úseku vědeckotechnického rozvoje byla ustanovena okresní komise pro vědeckotechnický rozvoj. Tato komise, jejímiž čle­ny jsou zástupci Okresního ze­mědělského sdružení, Českého •vazu družstevních rolníků a České zemědělské společnosti, řídí vědeckotechnický rozvoj na okrese f>odle jednotného plánu a sdružuje také finanční pro­středky uvedených organizaci. S těmito prostředky se počítá výhradně na podporu nových, pokrokových technologií. Před­sedou komise byl zvolen ing. Rubáš, ředitel SZTŠ v Třebíči. Jičín: VYBAVEN! AGROLABORATORE Komise dodevatelsko-odběra­­telských vztahů se zabývala zku­šenostmi, jak jsou zajišťovány služby ZNZZ vůči zemědělským podnikům. Na základě toho se usnesla pozvat do příštího za­sedání ředitele ZNZZ, aby ob­jasnil stále neutěšenou situaci v zásobování a distribuci prů­myslových hnojiv. Dále komise doporučila před­stavenstvu OZS a vedení STS, aby byla agrolaboratoř vybave­na ještě polarografem k rozboru stopových prvků a ledničkou pro uskladnění vzorků. Jde o to, aby mohla zajišťovat služby země­dělským podnikům co nejkom­­plexnějl. SPOLUPRÁCE S PLEMENARI Plemenářský podnik ve Vlči­cích u Trutnova odchovává pla­menné býčky velkovýrobní tor­­mm (ve výstavbě má právě no­vou moderní odchovnu pro 174 býčků — náklad 2,5 mil. Kčs). K odchovu zastavuje podnik jed­nak telata z vlastního chovu, jed­nak telata nakoupená v země­dělských podnicích okresů Semi­ly, Jičín, Hradec Králové a Tr­sov, pouze však od krav zap ných do státní plemenné kolihy, které jsou předem vybrány • pa prověřených býcích. Noví velkovýrobní forma ed­­chovu je výhodní jak pro ple­menářský podnik, tak i pro ze­mědělské podniky, kde jsou tela­ta kupována: Vykupují se ve stá­ří cca 1—2 měsíce, v šivé váza 100—150 kg za paušální eenn 4—B tisíc Kčs. Cena se Fidí užit­­kovosti matky, kvalitou otce a telete atd. Je-li býk později za­řazen do Inseminace, obdrží ze­mědělský podnik, který ho od­chovně prodal, zvláštní prémii podle hodnoty a zařazeni býka. Dalšf odměnu může zemědělský podnik dostat, je-li býk kladně prověřen.

Next