Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
O zatměni slunce. эоз Toni« trojhra» udáwá podlé známých zásad trojhranoměrstwí skloněk n relativní dráhy měsíce proti ekliptice, jako též i cenu A dráhy MM\ kterau měsíc w jedné hodině swým relativním pohybem odbýwá, a sice těmito stejnostmi: , /1 ß , Jß í) z/ Я Cos. ß sin. n W čas nejwětšího zatmění čili když střed zatmění nastane, musí středek měsíce nejblíže stáli středu slunečnímu. Táhneme-li tedy w našem obrazu od S к relativní dráze měsíční proslopadlau přímku SM", tehdy se bude muset w prostřední čas zatmění měsíc w M" nacházeli. Trojhran MM"S udáwá polom dráhu MM", neboť i tu jest úhel MSM" =• n ze stejnosti í) známý. Tedy jest MM" = ß. sin. n a M"S ■= ß. cos. n. 2) W jedné hodině = 60' odbýwá měsíc dráhu A, kolik minut tedy potřebuje, aby odbyl dráhu MM"? Tato proporce nám podá čas, jejž к známému již času konjunkce T přidali musíme, abychom obdrželi čas prostředního zatmění, tak že T x ■= času nejwětšího čili středu zatmění. К wyzpytowání času, kdy zatmění začíti má, myslemež si, že se měsíc w čase, kdy se slunečního kolku dotkne čili když zatmění začíná, w M‘" nachází. Spojíine-li M‘" s S, ledy jest M"‘S hranicí zatmění, a podlé předeslaného bude M"‘S - p -J- m -f- n — p. Trojhran M"SM‘", kterýž při M" rowný úhel má, podáwá dráhu M" M"', kterau měsíc odbýwá od počátku do prostřed zatmění, a sice takowauto stejností: M" M"‘ =• У -|- m -\- n — p) * — ß*. cos. ‘*11. Další proporce ale: w jedné hodině odbýwá měsíc dráhu A, kolik hodin bude potřebowati, aby odbyl dráhu M" M‘"? podá nám čas od počátku zatmění až do prostředku. Když se tento čas odpočítá od času prostředního zatmění, zůstane čas začátku zatmění, přidá-li se ale к