Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

252 Tónuj ze Štítného wýznam we filosofii. nost od wýchodu (z Asie) к západu přecházela dle zákonů owšem posud hluboko w historii člowěčenstwa zahalených. Tóma rytíř ze Štítného (žil bez pochyby od r. 1330 —1400.) jest, zwlášť ze dvvau stránek pozorowán, wšeli­­kého účastenstwí hoden, a to přede wším vv nynějších po­hybech národních i wědeckých. Psal on totiž ku konci XIV. století, w onom wčku tedy, kdež školaslika potud nepřewrhlá we swé püwodnosti kwetla; při čemž se dílem i z Aristotela a Platona mnoho na Pražských školách před­nášelo, jejichžto nepoškwrněné wliwy we Štítného spisech na hustě znamenali lze; nebo Štítný sám prawí, že „w učení ztráwil prwá léta swé mladosti“ a že „z swé mla­dosti rád mistry slyšal. “W skutku byl wěk Štítného lite­rární činnosti jeden z nejkrásnějších naší wlasli. Univer­sita Pražská wywinowala we swé prwotiné čilosti kwět we­­škerého umění tehdejší Ewropy, i politické postawení bylo Karlem IV. uwolněno а к ducha okřáni přičiněno. Za klas­­sičnost wěku toho ručí wšak i to, že hned po Štítném učené hádky a rozmíšky na universitě a we wlasti po­­•wstaly, které, jak z historie ducha lidského wyswitá, wždy po silném dušewním wysálání jako každá sofistika buď к pohodlnému skepticismu wedau, bud к ochablosti a du­­šewní wysílenosti. Jest tedy Štítný representant wěku po­­wždy znamenitého, a za tau příčinau úkaz i pro wědu welmi zajímawý. — Než Štítný byl i wlastenec, a sice w moderním smyslu slowa. U prostřed totiž učenosti latinské wylknul si wlastní a to národní směr, ačkoli od „hrdých latiníků“ mnohého příkoří se mu dostalo, o nichž on píše, „že hyzdíc knihy české, ač i dobré, snad chtíc aby jen sami byli múdří widieni“, a jinde „že budu snad skřípěli zuby, chtiec sami jen widieni býti, by rozuměli.“ Způso­bem takowým stalo se, že spisowatel náš, pronikaje w nitro ťorcm řeči materské, samoděk weden ba přinutkán byl к půvvodnosti myšlénkowé; a tak lze spatřiti we spisech jeho nejen čistý odlesk tehdejší učenosti, ale i mnohý pů­­wodní a proto i národní pokus we fdosofii. Při lom byl

Next