Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

Začátkoteé českého mnění. 309 Již w nejstarších dobách člowěčenstwa zakládalo se weškeré snažení umělecké w ideích náboženských, leskem básnickým ozářených. Důkazy toho nám netoliko historie, nýbrž i čelné ostatky pradáwných náboženských způsobů poskytují jenž se nalézají wšude, kde člowěk stán swůj rozbil, toliž slaupy, chrámy, náhrobní památky atd. К ta­­kowýmto dosawáde zachowalým ostatkům nejstaršího umění patří obrovské, we skále wytesané modly u Bamianu, na pohoří Paropamiském, jewící se co památka dřevněj­šího náboženstwí Budhy. Připomínáme chrámy poxvěstné, do skal wtesané v Elloře, Karli, Salsettě a Elephantě w Indii, kolébce nesčíslných národů ; připomínáme dále egyptské chrámy a paláce mrtvých w Kernaku, Luxoru, Kurnahu atd., i pyramidy a obelisky země faraonůw, též hroby králůw we skalách Thebanských a velkolepé po­hřební chrámy v Nubii ; — a kdož neslyšel pověst o pradávných chrámech a budovách, jenž na planině Baby­lonské za naších časů objeveny jsau? Písemní důkazy, kterák náboženstvím umění se budí a zvelebuje, vysky­tují se již we starém zákoně, počínajíc od pauhého ka­­mena, jejžlo Jakub na onom místě postavil, kde se mu we snách Jehova ukázal (I. kn. Mojž. k. 28, 18.) a od hromady kamení, na znamení smlauwy mezi Jakobem a Labanem udělané (1. kn. Mojž. 31, 46.) až na přeskvost­­nau archu, která se v I. kn. Mojž. kap. 25. obšírně popi­suje. Hroby i mohyly, jenž rozmanité nádoby, kamenné a kovové zbraně i nástroje w sobě kryjí, nalézají se co ostatky pradávných pohřebních obřadů po půdě Asie i Evropy roztraušeny. Sem náležejí zvláště prastaré ostatky vznikajícího umění, které dávnému, zpaměti historické vy­šlému náboženstwí přičítány jsauce, po březích Černého moře, z\\ lášlě pak na pokraji Kymerského Bosforu se na­lézají. Třeba též zmínku učinili o předpotopních oněch kamenořezbách, na nichž se představují bozi s nohama v jedno srostlýma, a s rukama křížem položenýma, které se z pradávných rovů na Altické půdě vykopaly, jichžto

Next