Československý Architekt, 1974 (XX/1-26)

1974-03-28 / No. 4

PRAHA 28. 3. 1 974 • CENA 1,— KČS • ČÍSLO 4 ZASEDAL ÚSTŘEDNÍ VÝBOR FSA ČSSR Příprava na XII. kongres UIA v Madridu V Praze zasedal v únoru ústřední výbor Federálního svazu architektů ČSSR, jehož jednání zahájil a řídil mís­topředseda FSA ČSSR Ing. arch. Ladi­slav Horák. Zasedání navazovalo na jednáni Presidia ÚV FSA ČSSR, které se konalo předchozího dne za účasti hlavních architektů republiky a ředitelů některých projektových organizaci. Pre­sidium projednalo podklady k otázkám, k' budou konzultovány s představi­teli Federálního shromáždění a jeho kulturního výboru. Zprávu z jednání Pre­sidia podala členům ÜV FSA ČSSR ve­doucí tajemnice Federálního svazu ar­chitektů Ing. arch. Irena Komzalová. Při kontrole usnesení z minulého za­sedání byly projednány otázky, týkající se výstavy k pětadvacetiletí existence socialistických projektových ústavů, pro­blémy, spojené se spoluprací architek­tů s národními výbory a závazky k blí­žícím se významným výročím naši vlasti, především k 30. výročí Slovenského ná­rodního povstání. Ke všem těmto bo­dům se rozvinula podnětná a obsáhlá diskuse. Byla rovněž podána informace o ideologické konferenci ZSA, jíž se zúčastnili i zástupci architektů z čes-PŘEKRÁSNÝ INTERIÉR barokního kos­tela v Ústí nad Labem proměněného ve výstavní a koncertní síň hostil v úno­ru výstavu Krajského projektového ústa­vu. Citlivá expozice, která umocnila ba­rokní architekturu, prezentovala nejlepší výsledky práce architektů ze západní části Severočeského kraje. Samozřejmě, že převažovaly fotografie a modely obytných celků, které tvoří podstatnou část náplně jejich práce. Nechyběly však také zajímavé ukázky administra­tivních budov, sportovních a rekreačních areálů, k podnětným částem výstavy patřily i prezentované urbanistické práce. Výstavu uspořádal Krajský projektový ústav ve spolupráci s Krajskou organi­zací Svazu architektů ČSR. Členové Sva­zu se také největší měrou na instalaci a přípravě podíleli. Součástí výstavy se v den jejího za­hájení stalo i slavnostní shromáždění pracovníků ústavu, na němž byli odmě­něni dlouholetí a zasloužilí pracovníci. I když podobné architektonické vý­stavy se ještě před svým otevřením se­tkávají s obavami z malé účasti veřej­kých zemi a na níž byl přítomen i ná­rodní umělec profesor Jiří Kroha. Hlavním bodem bylo projednání ná­vrhu zabezpečeni přípravy delegace československých architektu na XII. kon­gres UIA, který se bude v příštím roce konat v Madridu. Základním cílem a posláním naší delegace je prokázat na tomto světovém architektonickém fóru výsledky společné práce architektů, stavbařů, investorů, národních výborů a resortů, dosažené pod vedením Ko­munistické strany Československa. Pří­pravné práce budou proto zaměřeny na úspěchy, dosažené při aplikaci techno­logie v architektuře v podmínkách so­cialistické výstavby a při tvorbě životní­ho prostředí. Československá delegace se bude podílet na vlastním jednáni kongresu v plénu i sekcích, ale rovněž i na mezinárodni studentské soutěži, na výstavě architektonické tvorby, na sou­těži časopisů, filmovém festivalu a na soutěži publikací. Byly proto vypracová­ny a stanoveny konkrétní úkoly, jejichž realizace zabezpeč! dobrou politickou i odbornou přípravu československé de­legace na XII. kongresu UIA. Plénum ÜV FSA ČSSR pak schválilo finanční bilanci za rok 1973 a návrh rozpočtu na rok 1974. Na zasedání byly rovněž projednány zprávy komisí ÚV FSA ČSSR a různé hospodářské a organi­zační otázky; mimo jiné i plán zahra­ničních cest na první pololetí letošního roku a čerpání devizového fondu za minulý rok. Jednání uzavřel a zhodnotil místopředseda FSA ČSSR Ing. arch. L. Horák. -nek-nosti, ústecké zkušenosti hovoří o ně­čem zcela jiném. Zájem byl velký. A je dobré, že mezi návštěvníky převažovali především mladí lidé. Zastihli jsme právě při prohlídce stu­denty 4. ročníku střední průmyslové školy stavební z Děčína. Zeptali jsme se jejich profesora Ing. arch. Vladimíra Cejnara: Proč jste vlastně vážili tu poměrně dlouhou cestu vlakem? To je nabíledni. Moji svěřenci mají před maturitou, dělají ročníkový projekt a proto je pro ně víc než dobré podí­vat se zblízka na práci skutečných ar­chitektů. Kromě toho je nesmírně důle­žité, aby se v nich posílil vztah k archi­tektonické práci — vždyť jde ve většině o mladé lidi, kteří po opuštěni školy nastoupí do práce v nejrůznějších sta­vebních organizacích. A pak by bylo moc špatné, kdyby architekturu nechá­pali. Jsme proto opravdu rádi, že se tato výstava v Ústí pořádá. Škoda, že po­dobných akcí není víc. ný CO S AUTOMOBILY V CENTRU PRAHY? (strana 4-5) SETKÁNÍ SJANEM ZRZAVÝM (strana 7) ČLOVĚK SLUNCE A ČAS (strana 3) NÁVŠTEVA VE "WOHNUNGS­BAUKOMBINAT BERUH” V roce 1967 se v hlavním městě Německé demokratické republiky spojily projektové ústa­vy a stavební organizace do jediného podni­ku. Vznikl Wohnungsbaukombinat — Kombi­nát bytové výstavby. Jde jistě o zajímavou for­mu organizace investiční činnosti. Proto jsme položili několik otázek arch. Ernstu Blumricho­­vi, odbornému poradci ředitele Kombinátu pro otázky architektury. Kombinát existuje letos již osmý rok. To je dostatečně dlouhá doba ke zhod­noceni jeho práce. Jak se osvědčil? Mohu zcela odpovědně říci, že je to šťastné řešení. Jsme velmi spokojeni. Před vznikem Kombinátu jsme se potý­kali s celou řadou problémů, vázla spolupráce stavbařů s projektanty a ta­ké kvalita dokončovaných staveb nebyla na požadované úrovni. Obrovské úkoly výstavby Berlína nás proto nutily k ra­dikálnímu opatření. Dnes zajišťuje Kombinát komplexně veškerou bytovou a občanskou výstavbu v hlavním městě. Jsme zodpovědní za vývoj, projekční činnost i realizaci. Pra­cujeme na jedné straně na nových kon­strukčních soustavách a na straně dru­hé musíme dbát i o nejmenší detaily při dokončování obytných celků. Nedosta­tek v jakémkoliv úseku naší činnosti se projeví v hospodaření celého podniku. Jaká je struktura nevýrobní části? V zásadě máme pět velkých oddělení. První se zabývá technickým rozvojem. Ovšem nejen rozvojem stavební techni­ky, ale také racionalizací projektové činnosti! Zde jsou podrobovány detail­nímu zkoumání nové metody projekto­vání, ale pracuje se tu také na nových technikách rozmnožování plánů apod. Tedy technický rozvoj jak stavebnictví tak i projekce. Druhé oddělení má komplexně na starosti investiční činnost — se vším, co k tomu patří. Odpadá tak vlastně i třetí faktor výstavby, samostatný investorský útvar pracující mimo podnik. Dvě další oddělení jsou místem, kde se přímo setkávají architekti se stavba­ři. Jedno se zabývá projektováním a vý­stavbou bytů v panelových soustavách, druhé má na starosti skeletový kon­strukční systém, který v převážné míře používáme pro výstavbu občanských za­řízení. A konečně poslední oddělení se věnu­je projektování a výstavbě inženýrských sítí. Můžete nám ve zkratce popsat celý proces od investičního záměru k reali­zaci? Samozřejmě, že v základních otáz­kách úzce spolupracujeme s hlavním architektem města. Podílíme se na vy­tváření koncepce rozvoje Berlína. Zámě­ry potom společně specifikujeme podle směrného územního plánu města na zá­kladě požadavků pětiletého plánu. V další fázi už je vybrán určitý rea­lizační komplex. Tady nastává vlastní projektová práce. Ovšem jí předchází podrobný rozbor situace, ujasnění zá­kladních podmínek, za nichž bude mož­ná realizace. Děláme průzkum celé ob­lasti, kam má být nový obytný okrsek umístěn, sledujeme, jaká je struktura obyvatel, kolik je tu mladých nebo star­ších rodin, kolik dětí apod. Na základě toho můžeme poměrně přesně určit, ja­kou strukturu velikostí bytů budeme po­třebovat. Máme totiž k dispozici širokou paletu nejrůznějších forem bydlení, tak­že můžeme vyhovět i nejrůznějšímu so­ciálnímu složení obyvatelstva. Poté se stanoví termín dokončení vý­stavby opět na základě pětiletého plá­nu. A tento termín se také splní! Pak přichází na řadu opět průzkum — tentokrát technicko-organizační. Zjis­tíme, zda je realizace v daném termínu možná. Není-li, pak se stanoví nezbyt­né podmínky, kterých je třeba, aby ne­možné se stalo možným. Při samotné výstavbě spolupracujeme s dalšími podniky, např. se specializo­vanou organizací zabývající se výstav­bou inženýrských staveb. Ovšem, to jsou pouze naši dodavatelé. Hlavni odpo­vědnost plně přejímá Kombinát. Uvažujeme o tom, že v nejbližší době rozšíříme naše projekční i stavební slož­ky o specializované úseky třeba pro ze­leň a parkové úpravy nebo vyšší měst­skou vybavenost. Dá se ale konstatovat, že již dnes jste do velké míry soběstační. Určitě. Dokonce sami navrhujeme a zajišťujeme výrobu oken, dveří, kování anebo tapet. O Československu se nedá říci, že by tu spolupráce mezi architekty a stavba­ři byla právě nejlepši. V NDR tomu bylo také tak — proto přece vznikl mamuti kombinát. Přesto se ale nechce věřit, že by se rázem všechny sporné otázky vy­řešily ... To nechci tvrdit. Zejména v prvních letech jsme se potýkali s celou řadou problémů. Mnohé se podařilo vyřešit. Stále zůstává problémem, že stavební podniky pracující v rámci kombinátu mají své určité koncepce. Architekti na­proti tomu hledají širší možnost uplat­nění. Ale je zcela nesporné — a mno­hokrát jsme se o tom mohli konkrétně přesvědčit, že skutečně lze najít společ­né řešení. Kolik pracovníků se v kombinátu po­dílí na samotném projektování? V projekci máme 470 zaměstnanců. Přitom v loňském roce jsme pro Berlín vyprojektovali a postavili 6000 bytů. Vlastními silami. Běžný panelový sedmi­­podlažní obytný dům postavíme od zá­kladů po předání na klíč za čtyři až pět měsíců. Děkujeme za rozhovor. Rozmlouvali SVOJMIL PETRÁNEK a JAN NOVOTNÝ * V. Banská Bystrica — snímek B. Čapky ■ Ústřední výbor SA ČSR jmenuje Ing. arch. V. Gleicha členem komise pro tisk a propa­gaci misto Ing. arch. K. Koutského, kterého zároveň z této funkce odvolává; Ing. arch. T. Havrdu a Ing. arch. J. Fibigera členy sub­komise pro nové metody v územním plánováni. Dále jmenuje Ing. arch. V. Hájka (Pardubice), Ing. arch. V. Hájka (Hradec Králové), Ing. arch. V. Emingera, Ing. arch. R. Mundila, akad. arch. A. Zikmunda a Ing. arch. J. Chrta členy subkomise pro legislativu a řízeni s tim, že ukládá předsedovi komise pro urba­nismus a územní plánováni s. Štěpánkovi za­jistit doplnění subkomise o architekty pracující na ONV a KNV. Československý architekt

Next