Československá Televize, 1966 (No. 3-52)

1966-01-10 / No. 3

CS. TELEVIZE, týdeník Českosloven­ské televize v Praze. — Ročník 1. — Řídí redakční rada. — Vedoucí re­daktor Karel A. Krejčí. — Grafická úprava S. Jílek. — Vydává Česko­slovenská televize ve vydavatelství Orbis. — Tiskne Mir, novinářské závody, n. p., závod 1, Praha 1, Václavské náměstí 15. — Redakce Praha 1, Jindřišská 18, tel. 230851. — Nevyžádané rukopisy se nevracejí. — Rozšiřuje PNS. — Předplatné při­jímá každá pošta a doručovatelé. — Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, odd. vývoz tisku, Jindřišská 14, Praha 1. — Cena jednotlivého výtisku 0,80 Kčs. Toto číslo vyšlo 5. 1. 1966 A-12*51914 Kolem dokola , obrazovky ľnám V V těchto dnech nám pošta přinášela mnohem více dopisů než obvykle. PredvánoCní období je pro televizi nej­pernější, příprava programu na svát­ky a Silvestra se podobá maturitě skládané před celou veřejností. Přes tento shon se nikdo nezlobil na velký příliv pohlednic, korespondenčních lístků či dlouhých dopisů. Naopak. S radosti a dojetím jsme četli slova neznámých lidí, kteří nám vyslovovali uznání za oaši práci a upřímná přání к svátkům а к Novému roku. Co říci například slovům rybáře Kindla, který nám píše: Patříte alespoň platonicky do naší rodiny, a proto promiňte mo­ji odvahu a smělost, že vám všem pře­ji, co se přeje к vánocům а к Nové­mu roku dobrým známým — to naj­lepší. Anebo přání žáků třetí třídy ZDŠ v Letohradě a jejich třídní s. Te­­saříkové, či dopisu rodiny Zikových, kteří se omlouvají, že letos mají špat­nou úrodu jablek, a proto je nemohli к svátkům poslat jako v předešlých letech? Dopisy jsou adresovány všem tele­vizním pracovníkům, známým i nezná­mým, pamatuje se v nich na hlasa­telky, kameramany, herce, zpěváky, režiséry, redaktory, prnstě na vše­chny, kteří se jakýmkoliv způsobem přičiňuji o zdárnou práci televize. Píši je jednotlivci, kolektivy, závody, školy, študenti, důchodci z celé repu­bliky. Pro nás tato přátelská a skutečně láskyplná slova znamenají mnoho. Vidíme, že naše práce je přes veške­ré oprávněné výhrady přijímána s po­vděkem, že naše úsilí připravit divá­kům radost a zábavu není marné. Zároveň si uvědomujeme i velkou zodpovědnost, kterou máme vůči di­vákům, abychom jejich důvěru nezkla­mali a uznání si zasloužili. Děkujeme vám, přátelé za všechny vaše pozdravy a přáni, ale i za dopi­sy kritické, které nám během roku posíláte. I my, televizní pracovníci, vám všem ještě jednou přejeme šťast­ný a veselý nový rok, a samozřejmě mnoho příjemných chvil u obrazo­vek! KDO S KÝM, O CEM, PRO KOHO ■ Pořád sé haší rodině líbil nejen proto, že jsme zasě po dlouhé době uslyšeli a uviděli sympatického Vladi­míra Dvořáka, ale zejména z toho dů­vodu, že tento pořad je nepochybně jednou ze správných cest, jak dospět к vyšší kultuře v oblasti české taneční písně — strádající jednou nedostat­kem duchaplných textů, jindy líbivý­mi melodiemi — po které všichni mi­lovníci již delší dobu toužebně volají. Nechtěl bych oznaěit některou z pís­niček za myšlenkově nejlepší, neboť po subjektivní stránce jistě všechny měly svoje klady i Zápory. Mnohem důležitější je dobrý úmysl poskytnout uváděné píshi maximum reprodukční­ho umění — o to se všichni poctivě snažili. Ota Kořínek, Praha SPARTAKIÁDNÍ OZVĚNY ■ S ohromnou radostí a nadšením jsme přivítaly televizní program Spar­takiádní ozvěny. Chtěly bychom podě­kovat redakci, která je připravuje, za zopakováni rušných chvil na obrazov­ce. Cvičily jsme skladbu žen Zpěv míru. Nábor byl sice dost problema­tický, ale po nádherném týdnu v Pra­ze byla každá z nás ochotna začít s novým nácvikem kdykoliv a za ja­kýchkoliv podmínek. Špartakiádnťdňy v Praze, to jsou prostě nezapomenu­telné dny a celkovou atmosféru nepo­chopí nikdo z těch, kteří tam upro­střed toho ruchu a shonu nežili, ni­kdo, kdo nebyl sám malou tečkou velkých obrazů na ploše Strahovské­ho stadiónu. Blok 24 A, Ostí nad Orlicí (10 podpisů) PŘIPOMÍNKY К PROGRAMU H Sleduji dopisy diváků v časopisu CT, г nichž většina je veltfii netole­rantních, a vždycky mě trochu za­mrazí v zádech, když si představím, že snad budete chtít těmto radikál­ním požadavkům vyhovět. Tito radi­­kalisté většinou hlučně žádají více zá­bavy, více estrád, a čím plytčíeh, tím lépe. I když je vaše situace obtížná, myslím si, že byste neměli podléhat těmto hlasům, které požadují po te­levizi, aby je vyvedla z nudy, neboť jiný program na svůj volnV čas ne­mají. Značná, vlastně převážná část našeho obyvatelstva žije mimo velká města, 1 když nejsou všichni venko­vané. Tito občané pociťují nepříjemně zejména nedostatek možnosti kul­turního vyžití ve srovnání s obyvateli Prahy, Brna apod. Je to zejména mož­nost navštěvovat pravidelně divadelní představení. Tuto diskriminaci ne­mestských obyvatel by mohla a měla televize zmírňovat především, a to daleko častějším a pravidelnějším uváděním převzatých představení pražských divadel. Jsem si vědom ur-čitých potíži, které s tím souvisejí, ale to by snad mělo být v socialistickém státě řešitelné! Pokud se týká vysíla­cího času, mohlo by se tak dít bez nejmenší újmy na úkor promítání fil­mů, které většina diváků stejně už viděla v kinech v dokonalejším před­vedení. Pří vší tolerantnosti к odliš­ným názorům se domnívám, že těžiště programu by měly vytvořit třt druhy pořadů: publicistika, dramatická tvor­ba a sportovní přenosy. Kvalitní estrádní ftebo jiná zábava by snad stačila jednou týdně. MUDr.' Milan Uhlíř, Kyjov В Chtěl bych napsat pár řádků ô pro­gramu, který je vzácným a ojedině­lým hostem na našich obrazovkách. Mám na mysli uvádění operních před­stavení. Vlastním televizní přijímač již tři a půl roku. Kdybych chtěl vy­počítat procenta (jak někteří diváci činí), kolik vysílacích hodin bylo za tu dobu na vysílání tohoto žánru po­užito, musel bych mít к dispozici asi velmi důmyslný počítací' stroj. Vím, že snad většina diváků nemá operu ráda, a když se někdy na obrazovce objeví, rozzuřeně vypínají aparát Myslím, že to není příliš lichotivé pro náš národ, který má tak bohatou mu­zikantskou historii. Domnívám se, že byste mohli alespoň několikrát za rok vysílat opery světových skladatelů, například Verdiho, Dvořáka, Smetany, Čajkovského a jiných. Končím dota­zem: Nemají naše operní scény ta­ková díla ve svém repertoáru, anebo není ve vašich silách z technických důvodů anebo jiných tyto přenosy uskutečňovat? Ivan Škubal, Kroměříž Pozn. red. К této otázce se můžete vyslovit prostřednictvím naší ankety na str. 3. ROZHOVOR VÍDEft—PRAHA В Měl některá zajímavé vystoupení z naší strany (Galuška a Mňačko), ale i z rakouské strany byla vidět snaha ke sblížení v oblasti kultury. Je pochopitelné, že Rakušané dělají z rozšiřování novin klíčový problém — pro nás to skutečně není tak ože­havé a odpověď s. Galuškv byla do­stačující. Postrádám však skutečnou diskusi o otázkách kulturní politiky; к této diskusi došlo Zřejmě teprve po ukončení přenosu. Co še fhňě alé vů­bec nelíbilo, bylo vystoupení soudruha ředitelé Pelikána. Zbytečně dloťlho a rozvláčně mluvil. Přimlouvám se ze pokračování podobných rozhovorů s cizinou kapitalistickou i socialistic­kou. Musí to však být diskuse, to jest výměna různých názorů, abychom do­spěli k odhalení a tím í к možnostem odstranění nedostatků, к sjednocení názorů anebo jasně vyhraněným roz­porům. Nakonec: nemáme šetřit ča­sem Když předpokládáme, že dvě ho­diny by nestačily, plánujme ’hned re­zervní čas na prodloužení, anebo hned druhý dvouhodinový večer. Publicis­tické pořady si to Zaslouží. Inž. Emanuel Wasserman, Pmha В Bývá mnoho stesku na televizní re­lace, ať už právem či neprávem — tkví to někdy v osobním posuzováni nebo mentalitě jedinců. Nentohh však mlčky přejít skvělý a všemi společen­sky myslícími diváky jistě uznávaný nápad pořádat „meziměstské rozhovo­ry“, které jste vysílali. Členové obou delegací, ve své plodné diskusi na­prosto splnili svůj úkol právě v době, kdy je néjpotřebnější vzájemné spo­lužití a respektování, Dík soudruhu Pe­likánovi, který velmi účinně usměr­ňoval diskusi, i členům naší delega­ce, jejichž cenným příspěvkům patří uznání. Chceme-ll pokojně žít, musí­me se znát, znát životní mentalitu a způsoby toho druhého; a proto je nutné vzájemně vyměňovat své názo­ry, poznatky a touhy. A právě v tom byla naše delegace na výši, neboť po­ukázala na ony nu*né předpoklady a cestičky, které jsou podmínkou pro uskutečnění vzájemného poznání. Jan Kubíček, Praha В Tak jsem se v pátek díval na tu vaši televizní soutěž s Vídní a jako fanda z Prahy jsem byl zklamán. Kdyby to byl fotbalový zápas a měl komentátora, tak by začátek toho utkání komentoval asi takto: Naši nervózně začli hru, chtěli strhnout převahu na sebe, ale nemohou se do­stat ze své obranné půle. Prodlužuji záměrně hru držením míče a tlm chtě­jí získat drahocenný čas; zdá se, že se spokojili nerozhodným výsledkem, čímž hra ztrácí na zajímavosti... Jaroslav Vodička, Vodňany В Reaguji na polemický dialog Pra­ha—Vídeň, který jsem sledoval s ohromným zájmem. Předpokládal jsem od začátku, že z rakouské strany bude vyvinut tlak především v otázce tisku. Na tento dotaz velmi brilantně a se smyslem pro hutnot odpověděl s. Galuška. Bylo vůbec naší před­nosti v tomto večeru, že diskuse z na­ší strany byla vedena ve velkém stylu, zároveň velmi lidsky a srdečně pros­tě. Hlavně však věcně a bez frází. Jaroslav Malý, Opice A nakonec ještě jeden dopis naší redakci, и něhot jsme upřímně řeče­no poněkud na rozpacích, jak na něj jeho autorce odpovědět. Nedomnívá­me se totiž, že by naše recepty — převážně na labužnické speciality — byly určeny pro každodenní jídelní­ček ... ■ Vážení soudruzi! Dosud vyšlo deset čísel (tj. v prosinci m. r.) Vašeho nové­ho časopisu ČT, v každém čísle Je jeden kuchařský recept a dosud ke každému byl doporučován alkoholický nápoj. Ani jeden jste nedokázali uvést bez nabádá­ni к pití alkoholických nápojů: 1. dopo­ručeno к plti světlé pivo, 2. silné čer­vené víno, 3. silné červené víno, 4. leh­ká červené vino, 5. silnější červené víno nebo pivo, 6. sklenka vodky, 7. červené trpčí víno, 8. lehké červené víno, 9. sil­né bíié maďarské víno, 10. lehčf červe­né víno. К čemu tím směřujete, co tím chcete dosáhnout? Kdybychom bylí ka­pitalistickou zemí, tak bych to pocho­pila — provizel Ale co si o tom máme myslet my, občané socialistického státu? Nebo píšete recepty pro splnění plánN vinných sklepů? V úvodu ustanovení protialkohotnfho zákona č. 120/62 sb. je uvedeno, že „alkoholismus brzdí upevňování a rozvoj socialistického sou­žití. působí škody společenské, hospo­dářské, mravní 1 zdravotní, a může na­rušovat rozvinutí socialistické společ­nosti“! Každá sedmá sebevražda, každý šestý rozvod, každá šestá dopravní ne­hoda, každý šestý trestný čin jdou na vrub alkoholu. Zvyšuje se zachycený po­čet mladistvých opilců a alkohol se po­dlil na trestnosti mládeže až 40 procen­ty a při výtržnictví až 80 procenty. Žád­ný se pijákem nenarodil, každý jednou začal. Konečně víno u nás po jídle užívá jistě jen mizivé procento rodin (а I těm to není třeba schvalovat), tak proč z to­ho dělat samozřejmou věc? Zdravím Vás s přáním, aby Váš časopis byl informá­torem o prospěšných věcech naší spo­lečnosti. Svatava Cálábkcvá, Brno 18 ■ V Odstocké nemocnicí (Salisbury, Anglie] bude zaveden nový televizní systém, ktérý umožní sledovat stav kriticky nemocných pacientů. Malý přístroj bude informovat zdravotní sestru o pulsu a krevním tlaku pa­cienta, aniž bude mušét opustit svůj pokoj. Systém přenosu je založen na stejném principu jako televizní sle­dovaní zdravotního stavu kosmonautů v kosmu. Práce na instalaci nového Systému v nemocnici mají být hotovy V listopadu 1966. Předpokládané cel­kové náklady budou činit asi 120 tisíc liber. • Na četná přání diváků uvedla tele­vize NDR jíž podruhé filmové Zpraco­vání románu H. Fallady VLK MEZI VLKY. LÍČÍ Osudy lidstva mezí dvěma světovými Válkami. Film má čtyři díly. Naši teleVizhl diváci jej v blízké době uvidí ná svých obrazovkách. ■ Nejvyšší soud státu New York za­mítl žalobu osmdesátiletého ruského prince Felixe Jusupova proti televizní společnost! CBS. Jusupov JI žaloval proto, že v uvedené televizní hře If I should die (Kdybych měl zemřít), pojednávající o smrti „šíleného mni­cha“ Rasputina, ho líčí jako kuplíře, který použil své ženy Iriny jako ná­vnady, aby mohl Rasputina zabít. Ju­supov žádal od CSB náhradu 1,5 mi­liónu dolarů. '■ V ulicích Milána natočili televizní pracovníci televizní film, který má věriiě reprodukovat poslední velkou loupež v jedné milánské bance za bí­lého dne. Film bude mít nádech gro­tesky se zpěvy — jako výsměch čet­ným civilním a policejním orgánům, před jejíchž zraky se odvážná loupež tak bleskově odehrála, в Francouzská televize ORTF vysílala jako památku na šansoníérku Edithu Píaffovou baletní komedii HLAS. Ne­dlouho před smrtí slavné zpěvačky jí navrhl režisér Pierre Lacotte spolu­práci na tomto pořadu. Edith Piaffová je autorkou několika písní a spolu­pracovala i na režii. Smrt jí však ne­dovolila práci dokončit. ■ Maďarská televize počítá s pozvá­ním cizích producentů, režisérů a her­ců, jako například vynikajícího ame­rického režiséra Llonela Ragosina, rumunské hvězdy Iriny Petrescu aj. ■ President Johnson vystoupli za ne­celé dva roky své vlády celkem 58krát v americké televizi. Je to de­větkrát víc než president Eisenhower za osm let, a dvacetpětkrát více než John Kennedy za tři roky ■ Jeden z nejznámějšfch komentátorů BBC (British Broadcasting Corpora­tion) Richard Dimbleby onemocněl ra­kovinou. Podrobil se operaci zhoub­ného nádoru ve svatotomášské nemoc­nicí v Londýně. Královna mu poslala darem několik lahví šampaňského. ■ Polská televize vysílala sedmidíl­­ný seriál televizních filmů pod ná­zvem PODZEMNÍ FRONTA. Tématem filmů je polské hnutí odporu za oku­pace. Jednotlivé části seriálu: X-XIV odpovídá, Poste restante, Setkání s vrahem, Až nastane úsvit, O životě nepřítele. Přeprava, Poslední souboj. ■ Majitel největší půjčovny rozhlaso­vých a televizních přijímačů v Anglii „Radio Rentals“ prohlásil, že veškerá cenová ujednáni o prodeji starých přijímačů padnou. Následkem toho se prý prodejny televizorů budou předhá­nět v nabízení nejvyšších cen za sta­rý přijímač prbtiúčtem. ■ Výsledek dotazníkové akce fran­couzské televize ukázal, že 44 % z do­tázaných diváků Sí přeje především zábavné pořady, 19 % vzdělávací a 16 °/o informace. ■ Stavba drážďanského televizního vysílače dosáhla výšky více než 140 m a je už nejvyšší stavbou ve městě. Pamatuje se 1 na kavárnu pro 150 osob a vyhlídkový balkón. S anté­nou bude celková výška věže 252 m. Celá konstrukce váží 7 300 tun a bude mít ve svém vnitřku 20 pater s vysí­lacími prostorami, kancelářemi, čtyřmi krátkovlnými vysílači a další tech­nikou. ■ Anglická Nezávislá televizní spo­­lečnots (ITV) zahájila loni na pod­zim poprvé televizní kurs ruštiny. Je rozvržen na 60 půlhodinových lekcí jednou týdně a připravilo jej ruské oddělení durhamské university. Jsou pro ně tištěny zvláštní učebnice. ■ V ateliérech maďarské televize se natáčí televizní seriál podle románu Kálmána Mikszátha SÄNDOR ROSZA. Pojednává o životě legendárního vůd­ce maďarského rolnictva. ■ Několtkadílný film TICHÝ DON, na­točený podle románu Michaile Šolo­­chova, uvedla švédská televize. ■ Americká televizní stanice WCPO TV nabízí ve svém nočním programu odměny až 100 dolarů těm majitelům jednodolárových bankovek, kteří se (po vyhlášení jejich čísel v televizi) přihlásí do čtvrt hodiny telefonem. ■ POdle statistické zprávy UNESCO je z latinskoamerických států v hus­totě sítě televizních přijímačů na prv­ním místě Kuba, která má 7,4 televi­zorů na 100 obyvatel. Pak následují Venezuela, Argentina, Mexiko, Brazí­lie a další S výjimkou Chile a Kolum­bie (kde je televize v rukou univer­sit nebo státu) je televize v ostatních latinskoamerických zemích majetkem soukromých .společností. Nejvíce zisku přináší argentinským, nejméně brazil­ským televizním koncernům. O Zave­dení barevné tělevizé se zatím nej­vážněji zajímá Argentina, Kolumbie a Mexiko. ■ Režisér Jiří Nesvadba studuje ma­lou detektivní komedii D. L. Sayerso- . vé VNUKNUTI PANA BUDDA. V hlav- >, nich rolích uvidíte Felixe le Breux, д Luďka Kopřivu, Františka Oldřicha Janovského a další.Hanuše, „ ■ Československá televize připravuje e pro intervizní pořad IV. ALBUM SU-H PRAPHONU. Bude to přehlídka nej- < úspěšnějších tanečních písniček uply-1— nulého roku, v niž se setkáte s řadou ^ známých a populárních zpěváků. щ ■ Vysílání pro děti a mládež zkouší H původní televizní inscenaci podle slavného románu Honoré de Balzaca>{jj EVŽENIE GRANDETOVA. Režisérka Věra Jordánová obsadila hlavní roli Blankou Bohdanovou. V ostatních ro- ” lích uvidíte Blanku Waleskou, Otu * Sklenčku, žasl. umělce Miloše Nedbá la, Slávku Budínovou a další. ■ Režisérka Věra Barešová dokončila ^ televizní dabing Italské filmové tragl- й komedie SVÁTEČNI VYJÍŽĎKA. V čes- H kém znění uslyšíte Václava Vosku, i>i laureáta státní ceny, Janu Drbohla- и> vovou, Vladimíra Brabce aJj ■ Ostravské studio uvede původní te­­leviznl inscenaci hry Johna Mortlmeratd POLEDNI PŘESTÁVKA. Podle překladu Jg Gabriely Nové ji studuje režisér Zde­něk Havlíček, který obsadil role Hel- И gou Čočkovou, Miroslavem Horákem CQ a Dagmarou Veselou. ■ ZVĚDAVA KAMERA si tentokrát za «й ostřila svůj objektiv na záhady, které щ si nedovedeme představit. Podíváme ^ se na ně zblízka ve filmu MEZI NE­В EM A ZEMI. * ■ ZELENÉ OBZORY je název nového щ seriálu zemědělské redakce ČT. Bude * to veselé i vážné vyprávění o tradi- ~ cích a současnosti našeho venkova. ^ První pořad tohoto cyklu ZABIJAČKA 2 dokončuje režisér dr. J. Látal. U ■ Isac Dinesenová je dánská autorka, která se dostává prvně na naši obra- ^ zovku. Televizní zpracování její své- O rázné novely NESMRTELNÝ PŘÍBĚH » připravuje brněnské studio v režii СЛ Zdeňka Kaloče. Z herců se vám před­­staví Miroslav Částek, Dagmar Pisto- q rová, Ladislav Lakomý, Otakar Dadák M a Stanislav Hejný. ,j Pochybuji, Ze kdykoli jindy snad jen s výjimkou některých sportovních přenosů — jsou obrazovky v takovém provozu, jako právě o vánocích. A kolik očí, tolik představ o tom, Jak by měly televizní vánoce vypadat. Není dlvu, že snaha televize najít pro každého něco ústi v pokus postihnout jakousi průměr­nou nebo — přesněji řečeno — střední míru nároků a vkusu. Zdá se ml, že do letošních vánoc vstupovala televize prá­vě s touhle snahou, s chuti dát těm třem dnům odlišnou podobu, i s určitou premiérovou zásobou nastřádanou během roku. U nejširší obce divácké patrně Obstála. Jiří Pittermann, RUDĚ PRAVO 28. 12. 1965 Ö ca Televizní pracovníci jsou jistě pře- ^ svědčeni, že čím víc zábavných pořadů, м tím lépe. Myslím však, že v řadě tři * svátečních večerů by diváci přijali 1 ně- ® jaký ten pořad vážný. Dobré drama, ope­­ru. Domnívám se ostatně, že zábavné щ může být všechno, co je skutečně za- y, JImavé. Eva Pleskotová, MLADA FRONTA *W 28. 12. 1963 H O Podle mého osobního vkusu — tento ^ krát, myslím, je to třeba zdůraznit — ** neměl zůstat týden, na který se soustře jjg dila taková dramaturgické pozornost — bez účasti soudobých domácich autorů. 2 A jsou-li už potíže s dramatiky, kterých щ není ani pro divadla dost, pak tedy 15/5 mohli slovo dostat básníci. Poezie a vá- «5« noce к sobě patří mnohem víc, než si zřejmě v televizi uvědomují. ** ÍPP) - LIDOVÁ DEMOKRACIE 29. 12. 1965 > ЛЛ 2OSw2 2 ы P ŕ I Š 1Q• í\*‘v ’*• P • (Ú '*>./ K-v %?'Л . i v«*# $гЩ. i'.,-* psaní Üfpllll Kresba M. Volfa ■ Щф. H I a s у pramene B VÍDEŇ—PRAHA Kreslil M. Volf 2 Z amerického televizního průzkumu

Next