Československý Rozhlas a Televise, 1961 (XXIX/1-52)

1961-01-02 / No. 1

Z dopisů posluchačů VŠECHNA MLÄDEŽ JE NAŠE Vždy novinách v pondělí v Rozhlasových pokračujeme v hledání příčin, které vedly několik mladých chlapců a dívek к spáchání různých deliktů. Podívejme se dnes na tento pořad trochu z jiné stránky: Z hle­diska vás, našich posluchačů, kteří jste nám už napsali stovky dopisů^ bez nichž bychom snad vůbec ne­mohli, nebn/jen velmi těžko mohli řešit problémy celého příběhu. Vaše dopisy jsou dvojího druhu. V jedněch píšete к otázkám, o kte­rých se v pořadech hovořilo, uka­zujete na momenty, které měly ne­blahý vliv na výchovu některého člena skupiny, a potom dostáváme dopisy, ve kterých se obecně za­mýšlíte nad problémy výchovy a pí­šete tedy o svých zkušenostech. Sem většinou patří i velmi zajímavé dopisy chlapců a dívek, přibližného věku jako jsou naši provinilci. Stojí za to se nad nimi zamyslet. А. V., Praha, 22 let: Také já mi­­lnji malířství, galerie, obrazárny, různá muzea. Ráda bych vám ale přála slyšet jaké výtky mně činí rodiče, když se vrátím z těchto pod­niků. „Přeceňuješ se! Děláš ze sebe chytřejší než jsi! Jsi stejně hlonpá, pro tebe se to nehodí! Manžel ti vyžene ty brouky z hlavy.“ Jsem z toho celá nešťastná a mnobdy ne­vím, jestli rodiče nemají pravdo. Také je mi neustále vyčítáno, že se nechci vdávat, že jsem příliš sobec­ká .. . Jsem jedináček. Nemusím sice doma nic dělat, ale opět je mi to na druhé straně vyčítáno. Ma­minka sama nechce, abych jí po­máhala v jakékoli domácí práci. I. I., Severočeský kraj: Maminka hleděla jen na prospěch ve škole, na to, mám-Ii spravené punčochy a na podobné věci, ale nikdy mi v ni­čem neporadila. Jediné knihy, které se u nás četly, byly „červená knihovna“. Tu četli všichni mimo otce. Teprve v internátě jsem po­znala, že je lepší četba než ta, co jsme měli doma. Zamilovala jsem se přímo do knih a do práce v závodě, v kolektivu. M. O., Podkrkonoší; 18 let: Rodiče jsou rozvedeni. Žiji s otcem. U mě, jako u každého mladého člověka, se vyskytují různé problémy. Jedním z nich je láska . .. (M. pak popisu­je, jak tatínek nedovolí, aby ji tře­ba soused-spolužák vyprovodil do­mů. Jak se seznámila s chlapcem, také funkcionářem OSM, . jak mají společně zájmy a Jak „taťka", když se o tom dozvěděl, řekl, že ji ne­smí s ním vidět, jinak, že jí před chlapcem nafackuje.) Již Jsem bez­radná. Nikdy jsem otci nelhala až nyní. Před dvěma dny jsem se sna­žila otce poprosit o dovolení, abych směla s chlapcem mluvit. On mne odbyl slovy: Ani mi s ním nezačínej nebo dostaneš tak, žes to neviděla! L. J., C. Budějovice, 17 let: Loň­ský rok jsem začala chodit do ta­nečních. Jak to bývá, začala jsem chodit i s chlapcem, se kterým cho­dím dodnes. Maminka ho částečně zná z tanečních, z fotografií a z mé­ho vypravování. Dříve jsme spolu byli skGro každý den, ale nyní chodí do večerní průmyslovky, tak jsme spolu málokdy. On má školu, já také a mimo to se připravuji na reprezentaci školy na SHM a to je každou chvíli tréning. Doma jsem velmi ráda. Dobře si rozumíme. Ře­šíme společně důležité otázky doma. Rodiče mají ke mně důvěru, jako já к nim. Mohu se jim se vším svě­řit, a proto vědí, že je na mne spo­lehnutí. Věřte mi, je to tak krásné, když si rozumíme! Ještě mnoho stránek bychom po­psali, kdybychom chtěli zveřejňovat obsahy všech dopisů. Ale 1 těchto několik úryvků ukazuje, že naše mládež se hluboce zamýšlí nad způsobem, jakým žije, a že mnohdy my starší nejsme к jejieh problé­mům dost citliví. H. Orlický SÚDÁN Súdánská republika, měřící asi ** 2 505 000 km2 (je asi 20krát větší než Československej má 10 milió­nů obyvatel, při čemž sever obývají Arabové,í zatímco na jihu žijí africké černošské kmeny. Hlavní 'město Chartum má 300 000 obyvatel. Arabského obyvatelstva je asi 5 a půl miliónu. Ze soužití Aj^abů a četných černošských kmenů vyplývají různé specifické, nábo­ženské a politické potíže, které zajisté budou překo­návány v procesu výstavby země a jejího hospodář­ského rozvoje. 1. ledna 1961 slaví Súdánská republika 5. výročí vyhlášení nezávislosti. Dříve se země nazývala Anglo­­egyptským Súdánem (na rozdíl od Francouzského Sú­dánu v bývalé Francouzské západní Africe, který se nyní nazývá republikou Mali), avšak Britové zde sami suverénně uplatňovali svou moc. Pro Súdán má životní význam africký veletok — Nil. Dokonce ještě větší, než pro egyptskou část SAK, ne­boť Súdán nemá tak výhodně položenou přímořskou část hranic, jako jeho severský soused. V zemědělství, které je naprosto převládajícím odvětvím hospodářství, je produkce pro nedostatek dešťů závislá výhradně na vodách Nilu. Hospodářsky je nejdůležitější území Dže­­zíra s úrodnou černou půdou v trojúhelníku Modrého a Bílého Nilu, na jejichž soutoku bylo hlavní město Chartum postaveno. Hlavni pěstovanou plodinou je bavlník. Aby se sní­žila závislost hospodářství na bavlně, činí vláda po­kusy s pěstováním nových kultur, jako pšenice, čajov­níku, kávovníku, cukrové třtiny, rýže apod. Ve sna­ze vymanit se z hospodářské závislosti a zaostalosti, zřizují se výzkumné šlechtitelské stanice pro pěstová­ní plodin v písečných pouštích, jílové půdě a zvláště velký význam má výstavba, zavodňovacích systémů. V severním Egyptě měl značný úspěch geologický a hydrologický průzkum, který objevil značné spodní vody na západ od Nilu, souběžně s ním. V nejbližší době se počítá s tím, že i v Súdánu by mohl hydro­logický průzkum přinést výsledky životně důležité pro tuto zem. К nejdůležitějším projektům patří výstavby přehrady Khasm el Gibra. V souvislosti s hospodář­skou strukturou Súdánu je ještě nutné připomenout, že je tato země největším světovým producentem arabské gumy. Z hospodářského zvířectva je nejrozšířenějším chov ovcí a koz, hovězího dobytka a velbloudů. Brit­ské statistiky ukazují, že zahraniční obchod Súdánu, dříve podstatně orientovaný na Anglii a Egypt, začal, zejména po vojenském převratu v listopadu 1958 více inklinovat i к jiným západním státům — USA, NSR. Američané nabídli značnou tzv. pomoc, z níž se finan­cuje stavba obytných domů pro zahraniční „experty“, stavba strategických dálnic, ale vůbec nezahrnuje pod­poru pro neodkladnou výstavbu národního průmyslu, který Súdán tak naléhavě potřebuje. Letos v létě brit­ský buržoázni list Times konstatoval, že súdánská vlá­da nevěnuje industrializaci žádnou zvláštní pozornost. To by ovšem znamenalo odsuzovat Súdán i nadále к hospodářské zaostalosti, jež má za následek velmi nízkou životní úroveň. Přitom nerostné bohatství, které by mohlo sloužit zprůmyslnění země, je značné. Ve větším množství se těží zlato, sůl a vápenec. Známa Jsou ložiska železné, měděné, olověné, cínové, manga-nové a zinkové rudy 1 dalších nerostů, například kao­linu. U nich se s těžbou ještě nezačalo. Systematický geologický průzkum dosud proveden nebyl. Súdánští činitelé zastávají názor, že státy na mezi­národním fóru by měly zachovávat politiku přátelství, a v poslední době při mnoha významných příležitos­tech odsoudili kolonialismus, který zejména v Africe usiluje o zachování svých pozic a vlivu. Lid Súdánu vřele sympatizuje s bojem konžského lidu za svobodu proti beígičkým a americkým kolonizátorňm. Súdán také na jihu sousedí se Stani-eyvillskou provincií, která zachovává věrnost a je největší oporou ministerského předsedy Lumumby. Snaha Súdánu přispět к řešení tak vážných problémů jako je likvidace kolonialismu a osvobození Afriky mu vynáší sympatie celého demo­kratického světa. A zvláště v poslední době se uka­zuje, že súdánské demokratické složky, se chtějí stále rozhodnější měrou podílet na zdravém vývoji vnitro­politickém i zahraničním. —pbay— 2 JiOZHJ-AS A TELEVIZE JITRO NAD AFRIKOU LIBYE Fašer Atbar. Ummdurmánt, Port Súdán HARTŮM AĎOIS ABEBA & , hranica ш silnice železnice' 500 TOOOVm. ■ PONDĚLÍ P'I 6.00 Radostn pracovat, radostně žítl (P i 20.00 , P I 21.00 Koncert Symfonického oi chestru bratislavského rozhlasu - P II 17.00 SafronovoVi: Vnuci našiel vnuků — P II 20.20 Život psal tu piir tituru fVII. symfonie „Leningradská* D. Sostakoviče) — P II 21.00 Ze světí a z domova (besedy, zprávy a ko­mentáře — denně kromě soboty a neděle). В OTERÝ PI 9.30 Bernhard Kel­lermann: Tunel. I. část četby na po­kračování. — P II 14.05 Anatolij Kuz­­něcov: Legenda o řece. — p II. 19.30 Budu do toho mluvitl Zábavný porad. Й STŘEDA PI 13.50 Malá hu­dební encyklopedie. I. Tón — prvek hudebního projevu. — 18.00 Rok An­tonína Dvořáka 1961. Cyklus pořadů к 120. výročí skladatelova, narození. I. 'B Počátky Dvořákovy slávy ČTVRTEK P I 20.00 Tibor Nyiri: Svatební tanec. Hra. — P II 13.40 Kdy — kde — kdo — co — jak nač? Padesátý druhý záhadný pří­běh všedního dne pro detektivy ama­téry. (Sobot# P I 18.00). И PÁTEK PÍ 14.30 К mrakům Magellanovým. I. část četby na po­kračování. — P I 20.00 Večerní ho­vory o hudbě. — P I 20.45 Jak socia­listický žít. — P I 21.40 Z klenotnice světové literatury. Homér: Odys- v. — VKV 20.00 D. F. E. Auber/ Diavolo. Opera. В SOBOTA PI 20.00 Muži v of-\ sajdu. Četba na pokračování z knihy Karla Poláčka. — P II 17.00 Ten umí to a ten zas tohle. Vesele i vážně o lidských povoláních. I. část. В NEDĚLE PI H.OO Četba pro děti. Příběhy don.a Quijoťá. —^ P I 16.00 Živá slova o hudbě. I. část: Nám stačí h)as husitský na chorál. —- P I 20.00 Viktor Dusil: Cirkus Kontinent. Rozhlasová hra. ■— P II 14.05 Michail Šolochov: Rozrušená země. — P II 17.30 Karel Nešvera: Smrt je tvým spolujezdcem. Rozhlasová detektivka. — VKV 19.00 Leoš Janáček: Káťa Ka­hanová. Opera. © Cs. rozhlas I960 So z•< > <Z < СЯ>« > zwu <HСЛ Ы СЛ ZЫ >o►J СЛ one co и(J PRAHA I Praha 470 m -4 638 kHz — 150 kW, Brno 314,7 m — 953 kHz — 100 kW а 202 m — 1484 kHz — 2 kW (Jihlava), Plzeň 314,7 m — 953 kHz — 15 kW. Technické prestávky: Brno, pondělí až pátek 16.00 až 17.00, Plzeň, pondělí až pátek 17.00— 18,00. PRAHA II Dlouhá vlna 1102,9 m — 272 kHz — 200 kW, Praha 233,3 m — 1286 kHz — 100 kW 18.00 hod.), Praha 197 m — - kHz — 20 kW (od 18.00 hod.), C. Budějovice 197 m — 1520 kHz — 5 kW, Plzeň II 202 m — 1484 kHz — 2 kW, K. Vary 197 m — 1520 kHz — 15 kW. Ostrava 197 m — 1520 kHz — 30 kW а 202 m — 1484 kHz — 2 kW, Ostí n. L. (od 18.00) 202 m --- 1484 kHz — 2 kW, Liberec (od 18.00) 197 m — 1520 kHz — 3 kW. Technické přestávky: Č. Budějovice pondělí-až sobota 16.00— 17.00, vysílač 1^ Vary 'j^.OO až 18.00. PRAHA III (rozhlas po dráte). Technické přestávky pondělí až súbota 8.05—8.35. ÜST1 N. LABEM (seveřrní Cpchy). Vysílání:- 11.00—17.GÓ, neděle 10.00— 16.00 / 427,9 m — 701 kHz — 2 kW; Liberec 202 m r— 1484 kHz — 2 kW. HRADEC KRÁLOVÉ [východní, Ce­­chy). Vysílání: 11.00-- 17.00, ne­děle 10.00—16.00 •/ 243.5* in’ 1232 kHz — 2 kW. Á 5 VKV (velmi krátké vlny) — kmi­točet 66.67 MHz. Pondělí až pá­tek 18.00—22.50, sobota a neděle 17.00— 22.50 BRATISLAVA 273,5 m — 1097 kHz — 150 kW, VKV Bratislava 63,84 M Hz.

Next