Československý Rozhlas a Televise, 1962 (XXIX/1-52)
1962-01-01 / No. 1
Váleni a mílí přátelé, loučíme se S POHLEDNICEMI Z DOMOVA Přes čtyři toky vás provázely starou i novou -krásou naší vlastí. Týden co týden isme se s nimi vydávali na cestu po naší zemí: sledovali /sme místa, kudy kráčela historie, navštívili jsme. černé památníky a svědky revolučních tradic našeho lidu, zastavovali /sme se uprostřed osobité krásy mnoha našich krajů a krajin, ob evovall jsme nové rysy livola těchto let. Přes 200 „Pohlednic z domova“' — to už byla pěkná řádka míst a hezký kousek lasu. Kolik měst a městeček — s lejich minulostí, dneškem i výhledy do budoucna — tu bylo zmapováno pohledem plným lásky. Kolik osad a vsí isme navštívili, kde začínali psát první stránky zcela nové kroniky. Kolik isme podniku toulek a výletů na naše hrady a zámky, do našich lázní, na naše hory i do povodí našich řek. Kolik nových poznatků ze všech oblastí socialistické výstavby jsme získali v tomto pořadu, který byl neustále doprovázen opravdovým zájmem posluchačů, te;ich náměty, podněty a.připomínkami. Proto nemůle ten’o pořad jako rozhlasový typ z našeho vysíláni zmizet. Bude se oblevovat v nových formách, bude zastoupen I ve vysVání našich krajů. Avšak v dosavadním čase zakončeného cyk’u „poh’ednic“, Ij. v neděli odpoledne v 15.00 hod. na ok-uhu Praha a RPD bude počínaje 7. lednem t. r. vysílán nový cyklický pořad. Nazvali jsme jej ^ezap-c>yneyuxteiné stránky Jde o dlouhodobý rozhlasový počin, jím! chceme našim po sucha Čům,přiblížit, zpřístupnit kulturní dědictví Celého světa v oblasti literatury a upozornit na jeho živé umělecké hodnoty. Z té bohaté klenotnice budou postupně uváděny ukázky z ne významnějších děl světového písemnictví, která v tisíciletém vývoji lidstva zasáhla do společenského a kulturního dění své doby; která si uchovávap životnost a společenskou závažnost t za změněných dějinných podmínek; která pomů->atl dnešnímu člověku ne,en poznávat velké umění minulosti, ale i chápal správně dnešek jako výsledek historického vývo,e. alespoň prvního čtvrtletí tohoto roku Uvedeme ll st zde program — lolstoj: Anna Koreninová, Steinbeck: Hrozny hněvu, Cervantes: Don Qut ote, Sienkiewicz: Křižáci, Homér: Odyssea. Gogol: Taras Bulba, London: Martin Eden, Pratollni: Ulička chudých milenců. Tisíc a jedna noc, Laxness: Salká Valka, Hugo: Devadesát <it, Brecht: Třígrošový román — jistě sí utvoříme představu о ee’ku tohoto dlouhodobého cyklu, který se může stát velkou ra*Wasovou antologií světového literárního dědictví, jehož poznání je neoddělitelnou součásti našeho přítomného úsilí o dovršení kulturní revoluce jednotlivé ukázky z vybraných prací budou uváděny stručnými údaji a zajímavostmi o autorovi, o díle, o okolnostech jeho vzniku, o jeho osudech a tak podobně I tím má být zesílena poznávací hodnota tohoto pravidelného pořadu, který bezpochyby poskytne posluchačům silné umělecké prožitky, о к erý snad svým střídáním autorů jednotlivých národních literatur, volbou rozličných látkových oblasti, výběrem výrazných námětů a motivů l osobitých vypravěčských stylů získá na zajímavostí a poutavostí. Dr. Josef Štefánek A. N. SKRJABIN (narozen 6. 1. 1872) Skrjabinova tvorba byla ve své době předmětem prudkých sporů. Když se v koncertních síních objevily jeho první závažnější skladby, byly nadšeně přivítány proslulými osobnostmi ruské kultury. N. R Korsakov o něm prohlásil: „Je to hvězda prvního řádu,“ kritik V. V. Stasov s obdivem naslouchal jeho ..Patetické etudě“. Skrjabinovu hudbu vřele miloval L. N. TolStoj. A. N. Skrjabin byl složitou a svéráznou tvůrci osobností. Prožíval prudká vzepětí a stejně náhlé nálady beznaděje a skleslostí. Tyto kontrasty našly svůj výraz i v jeho skladatelském díle. jsou v něm místa horce vypjatá až grandiózně dramatická i zase plochy ovanuté pesimistickými tóny. Skrjabinova hudební fantazie neznala takřka hranicva odvážně razila cestu novým projevům hudebního umění. Ve svých skladbách Skrjabin citlivě pokračoval v klasické tradici ruské hudby a rozvíjel zejména hudební Dsychologísmus P. í Čajkovského. Převládala v něm vášnivá víra v život, láska к jeho krásnému smyslu,, byl prodchnut podivuhodně čistými vztahy к milostným citům. „Život — toť štěstí — toť veliký dar, může být a musí** být svátkem! A co z něho dělají lidé!“ — poznamenal v jed-nom z rozhovorů. Nejúchvatnější plody Skrjabinova geniálního talentu se zrodily v letech 1900 až 1903. Tvořil s horečnou posedlostí, po „Jdu lidem říci, že fscu silni a mocni**• hlubokém promýšlení základních filosofických myšlenek. V dálce viděl světlo, jež inu bylo předtuchou nového života. V jeho III. symfonii věnované tématice hrdinství s titánskými obrazy pociťujeme energické směřování vpřed, od mraků ke slunci. V hudbě z tohoto období Skrjabin strhujícími barvami vyjádřil napjaté očekávání očistných zvratů, jež je tak podmanivě zachyceno v dramatech Čechovových a zvláště pak v Gorkého povídce „Bouřlivák“. Skrjabin věřil, Že musí přijít obrovské otřesy, světový požár, který spálí vše prohnilé a staré. Uvítal proto revoluci 1905 a v dopise ze zahraničí napsal hraběnce Morosovové: „jak se máte a Jak na Vás zapůsobila revoluce v Rusku? Máte z ní Jistě radost. Konečně se u nás probouzí život!“ V té době se v Itálii velmi často setkával s Plechanovem a přehrával mu ukázky své symfonie „Poéma extasa“. Pro Její hlubší pochopení mu naznačil, že hudba je proniknuta revolucí, ideály. za něž bojuje ruský lid. Skrjabin však byl již natolik ovládán zhoubnými myšlenkami, že, ják výstižně napsal Plechanov „jeho hudba je zrcadlem revoluční epochy v pojetí ldealisty-mystika“. Skrjabin se nesetkal s novým hrdinou ruské skutečnosti, jemuž bylo dějinami předurčeno vztyčit nad Rusí rudý proletářský prapor. Skrjabinova hudba je živá i dnes a s neobvyklou emocionální silou vzrušuje srdce 1 mysl posluchačů. J. Stilec 2 ROZHLAS A TELEVIZE ČESKOSLOVENSKO II na VK\ Naši posluchači dostávali dnes poprvé časopis „Rozhlas a televize" s novým označením VKV. Dřívější označení VKV — vysílač Praha s výběrovým programem se neomezuje již po řado měsíců jen na vysíiáí v Praze, ale výbčrový program ja sířen vysílači v dalších krajích. Podie připravované programové koncepce, výběrový program vysílaný na VKV ve večerních hodinách nazývá se nyní Československo II Posluchači, kteří mají nové přijímače s pásmem VKV, noznali přednosti vysílání programu na velmi krátkých vlnách a dnes motion vysílače VKV zachytit téměř po celém územ! ČSSR V nejednom článku jsme psali o kvalitě vysílání na VKV. která se na středních a dlouhých vinári: nikdy nedocílí. Kromě věrného přednesu se neprojevuji atmosférické poruchy ani Interferenční hvizdy, nenp'atní se míchání |iných stanic do vysílání. Dnešní síť VKV vysítafifl, jejich antény json na stelnéra stožáru Jako antény televizních vysílačů, musí po unity rás nlrit dva úkoly: v fižních. západních a severovýchodních Čechách v době od 9 60 do 24 60 přejímali vysílače pronram Československa I. Je to noto. že v tčrb'o oblas'ech především ve večerní dobč je šnatná slv;i‘elnost Ceskos nvcoska 1. V o*»atnírh kra'írh českých zemí (e v i»bá<ení vysílání na VKV v 9ГП s programem Prahy, ale ve večerní do^ě ie vvsfián vOběrov« propraní Československa II. Začátek vysílaní Čnsko^'ovrnska II fe jiný ve všedn'ch dnech a fí”ý v soboto o v neděli. Podrobný pro—ram Je uveden na ka*dý den nod Mávl* kou Československo 4. Význántré zlepšení šíření pro"reirn na VKV nastane nd července f. r., kdy bude dána do nrovozu drnká sít vvsflařů VKV. k»erá n-n-ní vysíláni programu Československo II po celém území naši republiky. MIROSLAV MRÁZ: Pohled se skály Na konci minnlébo rokn uvedlo Realistické divadlo Zd. Nejedlého v Praze, za značné pozornosti kulturní veřejnosti, jevištní prvotinu Miro.sava Mráze „My:l a hvězdy“. V té době již také autor pracoval na rozhlasové hře „Pohlrd se skály“, která irá nyní rozhlasovou premiéru. Mráz ovšem není v rozhlasové práci nováčkem. Má bohafou praxi rozhlasového režiséra i autorozhlasevých pásem a kompozic. „Myši a hvězdy1* nkázaiy, Že Mráz je au*or s velice osobitým uměleckvm rukonisem, který fe nrčen snahou o výrazné, nelomené zobrazení současného Živo*a a člověka našich dnů. „Pohled se ski ly“ tento ná^or potvrzuje. Take jedna z trä’a her zobrazuje Člověka přímo unrostřrd jeho práce, jeho spo’erpneké činnost1; vz*ah к ní fe základním zdrojem konfliktů mezi postavami hry. Rozhlasovou hru ..Pob,ed se skálv‘* nastudoval re*i*ér josef Fpnke a jetí * premiéru js^e za^ndt»! »»a 1. ledna, na okruhu ČS I v 16 hodin. ALEXIS PARNISt Ostrov Afrodity Vypjatý, spravedlivý boj proti kolonialismu ve všech jeho formách, který piohChá v snučatné době, našel svůj výraz i ve své tové literatuře a dramatu. Jednou z významných současnech her je „Ostrov Afrodity“ řeckého dramatika Aloise Parnice, zobrazující boj kyperských vlastenců proti nadvfídě Angličanů. Velký politický zápas současné doby zachytil autor na dramaticky nosném a hluboce citovém konfliktu dvou žen-iratek; aristokratické Angličanky a prosté kyperské ženy, jejíž syn byl za svfit zápes O osvobození vlasti odsouzen к sirrtL „Ostrov Afrodity“ byl po-prvé uveden s velkým úsněchem na scéně Realistického divadla Zd. Nejedlého v Praze, v re*íi Karla PaTouše. Využili jsme proto této úříTeŽitostl, pozvali jsme tvůrce představení do rozhlasového stiid'a a zaznamenali jcfich provedení hry ra zvukový pás. Rozhlasovou premiéru hry wsí*á Čs. rozh’a* dne 7. 1. ve ?C hod. na okruhu Praha a v rozhlase po drátě. SYMFONICKÝ ORCHESTR ČS. ROZHLASU S JAPONSKÝM DIRIGENTEM H. IVVAKIM Lednový veřejný koncert Symfonického orchestru Čs. rozhlasu řídl japonský dirigent Hiroyuki Iwaki (na obrázku), který v letošní sezóně pohostinsky diriguje v Evropě. Naše obecenstvo poznalo Iwakiho nedávno, kdy zavita! do Prahy v čele Symfonického orchestru Japonské rozhlasové společnosti NHK na velmi zdařilém evropském turné tohoto dnes nejvýznamnějšího japonského tělesa. Za čtyři poslední léta uvedl Iwaki 235 japonských premiér a japonský svaz skladatelů ho zvolil svým členem, protože mu vděčí za uvedeni 90 °/o všech novinek. Posudky evropské kritiky — sovětské, polské, německé, rakouské, švýcarské a francouzské — jsou vesměs obdivné: Oceňuje se bohatý repertoár Iwakiho, jeho skvělá příprava 1 jeho muzikantský temperament. S naším orchestrem nastuduje Japonský host Divertimento Yuza Toyamy. Bartókovu Hudbu pro smyčce, celestu a bicí nástroje a Sostakovíčovu IX. symfonií. Koncert se koná ve Smetanově stol v Praze ve -čtvrtek 4. ledna 1962 v 19.30 hod. a bude vysílán přímým přenosem na VKV ČS li a jeho první část na okruhu Československo I. © čs. rozhlas 1961