Československý Rozhlas, 1969 (XXXVI/1-52)
1968-12-30 / No. 1
Z novoročních „Gratulačních dialogů“ Filmový režisér EWALD SCHORM Praha v rozhovoru s režisérem Štefanem Uhrem: . .. Kdybych ti chtěl něco popřát, tak bych přál teda tobě i sobě, abychom se nebáli, abychom se pokud možno nebáli ničeho — jestli je to vůbec možný — a odpust mi takový až moc vážný slovo — že to říkám zrovna teď — abychom se nebáli třeba ani smrti. Protože když se podaří tenhleten strach aspoň trošku překonat, pak už člověku nikdo nemá čím vyhrožovat. A tobě bych přál nejen štěstí v práci a v životě, ale přál bych ti taky štěstí, který bys mohl mít v sobě a sedět na něm jako kvočna na kuřatech, abys ho mohl v sobě zahřívat a ohřívat, mít v sobě tajnou komůrku, kam by nikdo nemohl, a co by ti nikdo nemohl vzít. Ai se děje, co se děje .., Publicista RUDOLF OLŠINSKÝ Bratislava v rozhovoru s pražským kolegou Jaroslavem Pacovským: ... Dnes, keď má človek želat niečo svojim blízkym, to znamená vám, sebe a všetkým okolo, tak by som rád želal, aby ten budúci rok sa vyznačoval tým, čím sa vyznačoval začiatok a ešte aj stred tohto roku. Otvorenostou, rozhovormi o všetkom bez zábran, bez postranných úmyslov. Keď si spomínam na náš rozhovor, spomínam si aj ne to, o čom sme rozprávali. Dnes sme si nielen my dvaja, ale aj obidva naše národy, oveľa bližší, ako sme bolí kedykoľvek predtým, je do 'dôsledok čohosi, čo sme vtedy v našom rozhovore nečakali. Myslím, ale že nech už je to dôsledkom čohokoľvek, je to hrozne veľká vec a prepotrebná vec pre našu exist tenciu v tomto roku, do ktorého vstupujeme, i v rokoch dalších,,, Dr. JÄN OLEJNlK, etnograf Tatranská Lomnica: Co já Želám našim poslucháčom k Novému roku a do nastávajúceho celého nového roku 1969? — No hádam to, ako to želajú kolednici, ktorí prlt chádzajú vo včasné ráno novoročné do našich podtatranských domácností: A ja Vam vinšujem ščešt livý Nový rok, že by vám dal Pan Boh ščešce, zdravé, hojne božské požehnane. Do jari jahničku, do leta celičku, a vam, šicke mlade nevesty pod Tatrami do roka šumných chlapcov s kandratu hlavičku. A že bysce v novým roku žili bez strachu a mali ho čim menej.., JULO SATINSKÝ: ... /o by som v mene našej dvojice tiež chcel zaželal pánu Horníčkovi všetko najlepšie do Nového roku 1969 až 1975. Zároveň by som ho chcel vyzvať, aby častejšie chodil do Bratislavy. Do našej drahej Slovenskej socialistickej republiky ... MILAN LASICA: ... Áno, ja sa pripájam ku kolegovi Satinskému a pozývam vás k nám domov. Máme už pripravené celé umývadlo halušiek ... MIROSLAV HORNIČEK: ,. .No já bych ještě — kdybyste byli takoví laskaví — к těm haluškám přidali aspoň jednu porci gróbske husy .., MILAN LASICA: ,..Äno, zariadime. Vyberieme nejakú hus v Grobe, prehovoríme ju, aby šla do Prahy, no a potom už s ňou naložte ako uznáte za vhodné .., První číslo dalšího ročníku našeho časopisu obsahuje v sobč obvyklý rozpor, že v tomto týdnu dobíhá ještě starý rok a rok 1969 začíná až ve středu. To vlastně symbolizuje kontinuitu života, kdy jen málokdy začínají věci zrovna v pondělí, aby se to pak lépe počítalo podle listů kalendáře. Kdo je zvyklý činit si к Novému roku různá předsevzetí, může je tedy letos začít naplňovat až ve středu. Různá předsevzetí si činí nejen jednotlivci, ale i kolektivy. Mezi nimi i Čs. rozhlas a samozřejmě i rozhlasový časopis. Rozhlas i jeho časopis chtějí realizoval svá předsevzetí dokonce až od 8. ledna. Ne proto, že toho dne je Tří králů, ale protože je pondělí a začíná normální programový týden. O všech změnách, к nimž v rozhlasovém vvsíTShí dojde, budeme vás informovat v příštím čísle. Změny, к nimž dojde v časopise, poznáte jistě sami, až jím budete listovat. Věříme, že všechny tyto nové momenty ve vysílání i v časopise budou pro vás znamenat příjemný poslech i zajímavé počtení. Na shledanou v Novém roce 1 Psychodrama po bádenskám kongresu Kdo se zúčastnil 3. mezinárodního kongresu o psychodramatu v rakouském Badenu tvrdí, že to byl nezapomenutelný zážitek. Několik desítek nejuznávanějších psychiatrů z celého světa lezlo v kongresové hale po zemi, tahali se za nohy po pódiu improvizovaného jeviště, sborově mručeli a vydávali nesrozumitelné skřeky, domlouvali se řečí posunků — zvanou giberish, a prováděli celou řadu dalších kousků, za které by se nemusel stydět ten nejposlednější pacient psychiatrické léčebny. Náhodní chodci kteří procházeli kolem skleněné kongresové haly, a na které ti nahoře dělali dlouhé nosy, byli zděšeni. To, co se odehrávalo uvnitř, mohl však pochopit skutečně jen zasvěcený pozorovatel. Světové špičky psychiatrické vědy, spolu se zakladatelem psychodramatu, Američanem J. L. Morenem, tu v září minulého roku demonstrovali nejnovější psychoterapeutické metody, které lze používat při léčbě psychicky nemocných. Známý anglický psychiatr Roy Hart zde například předváděl léčbu řvaním. Jeho hlasový fond byl tak pestrý, že, dovolte mi ten výraz, po několika minutách systematického „seřvání“, každý, i ten největší bouřlivák, zkrotí jako beránek. Českoslovenští psychiatři, vedení presidentem Kongresu docentem doktorem Ferdinandem Knoblochem, CSc., předvedli psychogymnastiku — naši specialitu, která používá neverbální metody, například pantomimy. Těžištěm kongresu se však stalo psychodrama. Je to jedna z posledních, dodnes ne zcela probojovaných metod, kdy pacient přehrává před ostatními nějaký svůj problém. Jevištěm je kruhová scéna, pacienti sedí kolem pódia v kruhu a vždy jeden z nich je vybídnut psychiatrem — někdy též zvaným ředitelem — aby vystoupil na scénu. Ve vhodných chvílích se může к podtržení celé nálady scéna osvětlit různými barvami. V průběhu psychodramatického představení dochází к jakémusi uvolnění pacienta, který se třeba nějakou dobu stranil lidí, zůstával stranou, nechtěl s nikým hovořit a byl zádumčivý. A najednou tento člověk jako by se rozhodl, řekne o sobě něco, co by jinak neřekl, dojde u něho к jakémusi emocionálnímu výboji. Prostě к něčemu, co mění jeho nesympatičnost, kdv ti ostatní najednou vidí, že mají podobné problémy, že mu mohou rozumět. Od té chvíle se onen pacient zcela změní, začne být uvolněný — což je vlastně cílem a snahou psychodramatu. . К dokreslení celkové atmosféry bádenského „workshopu“ jsme pro vás připravili zkrácený záznam panelové diskuse československých účastníků kongresu, který vysíláme ve čtvrtek ve 22.00 na Třetím programu. Milan Bauman Čestný president kongresu J. L. Moreno vlevo, dole redaktor pražského rozhlasu Boris Riegler. Snímek MUDr. Jana Vanýska, Brno 2 ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS