Československý Rozhlas, 1969 (XXXVI/1-52)

1968-12-30 / No. 1

Z novoročních „Gratulačních dialogů“ Filmový režisér EWALD SCHORM Praha v rozhovoru s režisérem Štefanem Uhrem: . .. Kdybych ti chtěl něco popřát, tak bych přál teda tobě i sobě, abychom se nebáli, abychom se pokud možno nebáli ničeho — jestli je to vůbec možný — a odpust mi takový až moc vážný slovo — že to říkám zrovna teď — abychom se nebáli třeba ani smrti. Protože když se podaří tenhleten strach aspoň trošku překonat, pak už člověku nikdo nemá čím vyhrožovat. A tobě bych přál nejen štěstí v práci a v životě, ale přál bych ti taky štěstí, který bys mohl mít v sobě a sedět na něm jako kvočna na kuřatech, abys ho mohl v sobě zahří­vat a ohřívat, mít v sobě tajnou komůrku, kam by nikdo nemohl, a co by ti nikdo nemohl vzít. Ai se děje, co se děje .., Publicista RUDOLF OLŠINSKÝ Bratislava v rozhovoru s pražským kolegou Jaroslavem Pacovským: ... Dnes, keď má človek želat niečo svojim blíz­kym, to znamená vám, sebe a všetkým okolo, tak by som rád želal, aby ten budúci rok sa vyznačoval tým, čím sa vyznačoval začiatok a ešte aj stred tohto roku. Otvorenostou, rozhovormi o všetkom bez zábran, bez postranných úmyslov. Keď si spo­mínam na náš rozhovor, spomínam si aj ne to, o čom sme rozprávali. Dnes sme si nielen my dvaja, ale aj obidva naše národy, oveľa bližší, ako sme bolí kedykoľvek predtým, je do 'dôsledok čohosi, čo sme vtedy v našom rozhovore nečakali. Myslím, ale že nech už je to dôsledkom čohokoľvek, je to hrozne veľká vec a prepotrebná vec pre našu exist tenciu v tomto roku, do ktorého vstupujeme, i v ro­koch dalších,,, Dr. JÄN OLEJNlK, etnograf Tatranská Lomnica: Co já Želám našim poslucháčom k Novému roku a do nastávajúceho celého nového roku 1969? — No hádam to, ako to želajú kolednici, ktorí prlt chádzajú vo včasné ráno novoročné do našich pod­tatranských domácností: A ja Vam vinšujem ščešt livý Nový rok, že by vám dal Pan Boh ščešce, zdravé, hojne božské požehnane. Do jari jahničku, do leta celičku, a vam, šicke mlade nevesty pod Tatrami do roka šumných chlapcov s kandratu hlavičku. A že bysce v novým roku žili bez strachu a mali ho čim menej.., JULO SATINSKÝ: ... /o by som v mene našej dvojice tiež chcel za­želal pánu Horníčkovi všetko najlepšie do Nového roku 1969 až 1975. Zároveň by som ho chcel vy­zvať, aby častejšie chodil do Bratislavy. Do našej drahej Slovenskej socialistickej republiky ... MILAN LASICA: ... Áno, ja sa pripájam ku kolegovi Satinskému a pozývam vás k nám domov. Máme už pripravené celé umývadlo halušiek ... MIROSLAV HORNIČEK: ,. .No já bych ještě — kdybyste byli takoví laskaví — к těm haluškám přidali aspoň jednu porci grób­­ske husy .., MILAN LASICA: ,..Äno, zariadime. Vyberieme nejakú hus v Grobe, prehovoríme ju, aby šla do Prahy, no a potom už s ňou naložte ako uznáte za vhodné .., První číslo dalšího ročníku na­šeho časopisu obsahuje v sobč obvyklý rozpor, že v tomto týdnu dobíhá ještě starý rok a rok 1969 začíná až ve středu. To vlastně symbolizuje kontinuitu života, kdy jen málokdy začínají věci zrovna v pondělí, aby se to pak lépe počítalo podle listů kalen­dáře. Kdo je zvyklý činit si к No­vému roku různá předsevzetí, může je tedy letos začít naplňo­vat až ve středu. Různá předse­vzetí si činí nejen jednotlivci, ale i kolektivy. Mezi nimi i Čs. roz­hlas a samozřejmě i rozhlasový časopis. Rozhlas i jeho časopis chtějí realizoval svá předsevzetí dokonce až od 8. ledna. Ne proto, že toho dne je Tří králů, ale pro­tože je pondělí a začíná normál­ní programový týden. O všech změnách, к nimž v rozhlasovém vvsíTShí dojde, budeme vás infor­movat v příštím čísle. Změny, к nimž dojde v časopise, poznáte jistě sami, až jím budete listovat. Věříme, že všechny tyto nové mo­menty ve vysílání i v časopise budou pro vás znamenat příjemný poslech i zajímavé počtení. Na shledanou v Novém roce 1 Psychodrama po bádenskám kongresu Kdo se zúčastnil 3. mezinárod­ního kongresu o psychodramatu v rakouském Badenu tvrdí, že to byl nezapomenutelný zážitek. Ně­kolik desítek nejuznávanějších psychiatrů z celého světa lezlo v kongresové hale po zemi, taha­li se za nohy po pódiu improvi­zovaného jeviště, sborově mručeli a vydávali nesrozumitelné skře­ky, domlouvali se řečí posunků — zvanou giberish, a prováděli celou řadu dalších kousků, za které by se nemusel stydět ten nejposled­nější pacient psychiatrické léčeb­ny. Náhodní chodci kteří pro­cházeli kolem skleněné kongre­sové haly, a na které ti nahoře dělali dlouhé nosy, byli zděšeni. To, co se odehrávalo uvnitř, mohl však pochopit skutečně jen za­svěcený pozorovatel. Světové špičky psychiatrické vědy, spolu se zakladatelem psychodramatu, Američanem J. L. Morenem, tu v září minulého roku demonstro­vali nejnovější psychoterapeutic­­ké metody, které lze používat při léčbě psychicky nemocných. Zná­mý anglický psychiatr Roy Hart zde například předváděl léčbu řvaním. Jeho hlasový fond byl tak pestrý, že, dovolte mi ten vý­raz, po několika minutách syste­matického „seřvání“, každý, i ten největší bouřlivák, zkrotí jako be­ránek. Českoslovenští psychiatři, vedení presidentem Kongresu do­centem doktorem Ferdinandem Knoblochem, CSc., předvedli psy­­chogymnastiku — naši specialitu, která používá neverbální metody, například pantomimy. Těžištěm kongresu se však stalo psycho­­drama. Je to jedna z posledních, dodnes ne zcela probojovaných metod, kdy pacient přehrává před ostatními nějaký svůj pro­blém. Jevištěm je kruhová scéna, pacienti sedí kolem pódia v kruhu a vždy jeden z nich je vybídnut psychiatrem — někdy též zvaným ředitelem — aby vystoupil na scénu. Ve vhodných chvílích se může к podtržení celé nálady scéna osvětlit různými barvami. V průběhu psychodramatického představení dochází к jakémusi uvolnění pacienta, který se třeba nějakou dobu stranil lidí, zůstá­val stranou, nechtěl s nikým ho­vořit a byl zádumčivý. A najed­nou tento člověk jako by se roz­hodl, řekne o sobě něco, co by ji­nak neřekl, dojde u něho к jaké­musi emocionálnímu výboji. Pros­tě к něčemu, co mění jeho ne­­sympatičnost, kdv ti ostatní na­jednou vidí, že mají podobné pro­blémy, že mu mohou rozumět. Od té chvíle se onen pacient zcela změní, začne být uvolněný — což je vlastně cílem a snahou psy­­chodramatu. . К dokreslení celkové atmosfé­ry bádenského „workshopu“ jsme pro vás připravili zkrácený zá­znam panelové diskuse českoslo­venských účastníků kongresu, který vysíláme ve čtvrtek ve 22.00 na Třetím programu. Milan Bauman Čestný president kongresu J. L. Mo­reno vlevo, dole redaktor pražského rozhlasu Boris Riegler. Snímek MUDr. Jana Vanýska, Brno 2 ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS

Next