Československý Rozhlas, 1976 (XLIII/1-52)
1975-12-29 / No. 1
V hrdinném městě na Něvě, v Leningradě, se sešli představitelé mírových hnuti z celého světa, aby u příležitosti čtvrtstoletí od založení Světové rady míru přehlédli výsledky své do savadní práce a určili si pro gram další činnosti. Sešli se tom lidé ze všech kontinentů, představitelé různých společenských vrstev a politických směrů, kteří, ač -měli různé názory, shodil se nakonec v jednom, že je třeba za mír bojovat, upevňovat jej a učinit trvalým na naši pla netě. Shromážděni v Leningradě schválilo jako hlavni dokument deklaraci, která je hrdou bilanci bojů mírových a pokrokových sil za uplynulá léta a dosažených výsledků. Deklarace ovšem nehovoř! jen o tom, co bylo v minulosti. Obraci se к nám, к lidem dneška s naléhavou výv zvou, doplnit zmírňování napětí oblasti politických vztahů konkrétními opatřeními ke sníženi zbrojeni a к zastavení zóvo dé ve zbrojení vůbec. tělo do světa: »Na mír nelze če kat, za mír je třeba bojovat.« Zmíněná hesla, která vyjadřovala vůli stamiliónů lidí, působila jako mobilizační výzva к boji proti válečnému nebezpečí, proti imperialismu a kolonialismu, proti horečnému zbrojení. Padesátá léta našeho století byla těžkou zkouškou pro obrán ce míru. Imperialisté kladli jed nu překážku za druhou, vyvolávali různé provokace. Avšak kola dějin nelze obrátit zpět. Ti, kteří se snažili zabránit pokrokovému vývoji a rozvoji mírového hnutí, upadli již dávno v zapomnění. Světová rada míru nepřestala existovat, ba naopok. Dnes Světová rada míru je mohutnou mezinárodní demo kratičkou organizací a iniciátorkou řady významných akcí ve prospěch bezpečnosti a spolu práce mezi národy. Když generální tajemník ÜV Komunistické strany Sovětského svazu soudruh Leonid ' Brežněv obdržel nejvyšší vyznamenání Světové rady míru - zlatou medaili Jolíota-Curieho - řekl mimo jiné, že široké hnutí veřejnosti za mír se bezesporu stalo jedním z nejvýznamnějšlch činitelů, jež zajistily úspěchy politiky uvolňování napětí a normalizace vztahů mezi státy v posledních letech. Soudruh Brežněv dále řekl, že mírové hnuti přispělo к tomu, že se změnilo politické ovzduší v mezinárodních vztazích a že svět byl zbaven přízraků studené války. Přispělo též к tomu, že byly vypracovány významné mezinárodni dokumenty o mírové spolupráci v rámci Organizace spojených národů. Světová rada míru od samého začátku podporo vala úsilí sociclistických států o svolání konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Přivítala její úspěšné zakončení jako zahájení nové etapy ve vztazích mezi státy evropského kontinentu, jako významný příslib pro mírovou budoucnost Evropy. Tak to chápeme i my, celé české mírové hnutí. Dnes je slyšet hlas Světové rady míru všude, kde je ohrožen mír. Její autorita se opírá o mo hutnou základnu, která vzešla ze Světového kongresu mírových sil, který se konal v Moskvě v roce 1973. Právem se. tento kongres považuje za nový mezník ve vývoji světového mírové ho hnuti. Jeho organizační zó kladna bylo rozšířena vytvořením dolšich orgánů, což umožňuje mírovému hnutí rozšiřovat vliv na další společenské vrstvy i jednotlivce o zahrnovat do okruhu své působnosti ty významné sily, které dosud stály mimo mírové hnutí. Zásady spolupráce různých složek mírového hnutí, které byly na kongresu v Moskvě zformulovány, se ukázaly v praxi jako správné a podnětné. Světové mírové hnutí si uvědomuje, že rozhodující skutečností pro další úspěšný boj je jednota a shoda v základních otázkách míru a boje proti válečnému nebezpečí, proti imperialismu, proti fašismu a neokolonialismu. V současné době je na předním místě boj za odzbrojení a svolání celosvětové konference o odzbrojení, jak o tom hovoří druhá stockholmská výzva Světové rody míru z června 1975. Úkolem mírového hnutí v současné etapě je nepřipustit ochabnutí boje za mir. Musíme odholovat všechny snahy o pokusy imperialistů a jejich pomahačů zmařit nadějný vývoj ve světě. Je třeba ostražitosti o bdělosti proti pokusům sil fašismu a neofašismu získat moc ČI rozšířit svoje pozice. Důkazem toho jsou nesčetné rezoluce a protestnf dopisy, docházející denně na Český mírový výbor a další společenské organizace. Lidé z továren, polí, úřadů a vysokých škol - prostě občané odevšad - vyjodřuj! v nich rozhodný protest proti zvůli fošistické junty v Chile. Vyjadřují solidaritu s bojem španělského lidu za svobodu a de mokracii, s bojem portugalského lidu za pokrok o nezávislost a s bojem národů všude tam, kde jde o právo na život a mír. Československé mírové hnutí od svého vzniku v roce 1949 stálo vždy v předních řadách bojovníků za mír. Heslo dané do vínku našemu mírovému hnutí prvním dělnickým prezidentem soudruhem Klementem Gottwaldem - Buduj vlast, posílíš mír - je platné i dnes, kdy náš pracující iid poctivou prací plní závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a je připraven se ctí plnit úkoly výstavby rozvinuté socialistické společnosti, které určí nadcházející XV. sjezd Komunistické strany Českoslo venska. Dr. JOSEF MUDROCH, úřadující místopředseda čs. mírového výboru Uvá slova Jednání mírového hnuti pro bihalo v Leningradě v historickém paláci Smolné kde Lenin vyhlásil proslulý dekret o míru a dekret o půdě. Tehdy v roce 1917 se zrodila v Říjnové revoluci sovětská moc, která, ač vítězná, musela od samého začátku těžce zápasit o svoje bytí. Mnozí delegáti připomněli chvíle, kdy se po druhé světové válce zrodilo mírové hnutí. Mnohý z nás má tuto událost a její širší mezinárodně politické souvis losti dosud v živé paměti. Tehdy se na obzoru znovu začalo objevovat válečné nebezpečí. Americký imperialismus, mající dočasně monopol na výrobu atomové pumy, si vytyčil jako cíl v úsilí o světovládu zničení Sovětského svozu a rodících se dalších socialistických států. Politiko imperialistické agrese a násilí zrodilo studenou válku, která každou chvíli hrozila přerůst ve skutečnou válku, kde hlavní slovo by měla atomo vá puma. V dubnu 1949 byl vytvořen Severoatlantický pakt, nástroj politiky sily a boje proti pokroku a míru. Jako odpověď na tuto politiku imperialistických dobrodruhů vzniklo světové mírové hnutí, hnutí obránců míru. První světový kongres se konal v dubnu 1949 souběžně v Poříži a v Praze. A to na vzdor velikému úsilí imperialistů zabránit vzniku mírového hnutí. Sovětský spisovatel Ilja Erenburg, jeden ze zakladatelů světového mírového hnutí, vyjádřil mínění delegátů prvního kongresu, když řekl, že ogresoři rozdělili svět na dvě části, avšak hranice tohoto rozdělení neprochází po čáře, kterou vytyčili autoři Severoatlantického paktu. Jednalo se o rozkol mezi lidmi minulosti a lidmi budoucnosti, mezi dolarem a svědomím, mezi atomovou pumou a humanismem, mezi rýčem hrobaře o rýčem sadaře. První předseda Světové rady míru, francouzský atomový fyzik Frédéric Joliot-Curie vyjádřil bojové poslání mírového hnutí «lovy: »Nescházíme se proto, abychom o mír žádali, ale abychom cl na přívržencích války mír vynutili.« Tehdy se zrodilo i jiné heslo mírového hnutí, které se rozle (Vysílaná 7. 12. 1975) 1ПШШ1ШШШ1ШШ11Ш1Ш1Ш11ШШ11111Ш1Ш1Ш1ШШШ111Ш1111Ш1111ШШШ1ШШШ1ШШШШ1ШШНШ1 VÝHERCI VÁNOČNÍ ČTENÁŘSKÉ SOUTĚŽE TÝDENÍKU ROZHLAS immiHiHiNiiiiiiiiiiiiuifiiiiiiiHiiiimiiiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiHiiiHiiiiiui 1. cena — fotoaparát GORK1J Pavel Knesl, Hrušky 211, Křenovice. 2. cena — tranzistorový přijímač SONATA Miloslava Jarůňková, Močovice 92, Čáslav. 3. cena — tranzistorový přijímač ROSSIJA Jiří Růžička, Sídliště 573, Krupka. 4. -6. cena — náramkové hodinky Jaroslav Tesař, Sládkovičova 1242, Praha 4; Marie Veselková, třída Osvobození 32, Olomouc; Vladimír Rasi, Hillova 17, Opava. 7.—12. cena — spací pytle Otakar Strnnecký, Ukrajinská 92, Litvínov; Jaroslav Stibor, Dvory 91, Nymburk; Jindřich Plaček, Palkovice 510, Frýdek-Místek; Vladimíra Jordánková, Podstránecká 110, Brno; Zdeněk a Jiřina Budských, Okrouhlická, MimQň; Antonie Lenexyková, Mírová 995, Bohumín. 13.—20. cena — knihy Jana Stebichová, Žireč 83, Trutnov; E. Spáčilová, Pod skalkou 1007, Opice; ing. Miroslav Krejčí; Hrdličkova 10, Plzeň; M. Novák, Dašická 1225, Pardubice; Marie Niklová, Mysločovice 104, Gottwaldov; Jana Svobodová, Engelso'va 11, Svitavy; František Rod, Jiráskova 740, Vamberk; Alexandra Vbrdsová, Na Hrádku 2, Praha 2. 21.—30. cena — celoroční předplatné týdeníku ROZHLAS Bohumil Václavíček, Pavlovice, okr. Prostějov; Marie Jehličková, Pod pekárnou 5, Praha 9; Jana Psotová, Valdenská 10, Olomouc; Jaroslava Pavlíčková, Gottwaldovo náměstí 25, Hodonín; Marta Konečná, U vinohradské nemocnice 9, Praha 3; Bohumila Sefčíková, Poděbradova 529, Kladno; Marie Konečná, Ftignerova 2218, Tábor; Zdeněk Krob, Svor 186, Česká Lípa; Milan Macháček, Smetanova 121, Chvaletice u Pardubic; Máša Příhodové, Jeronýmova 1095, Písek. Vylosování prémie pro soutěžící rodiny tranzistorový přijímač VEF rodina Linková, Čajkovského 36, Olomouc. Blahopřejeme! К soutěži se vrátíme v příštím čísle týdeníku ROZHLAS. Výhercům zasíláme dopisy. Kosmetická péče o plet je jistě důležitá, jenomže jsou i pří pády, kdy mohou některé kosmetické přípravky působit tak, že místo aby dodaly pleti svěží vzhled a krásu, naopak ji po škozují. Při volbě kosmetického preparátu si musíme uvědomit, že každý z nich je určen jiné pleti. Je tedy nutno zachovávat pří jeho používání postup uvedený na návodu к použití. Je také dobré vzít na vědomí, že běžné kosmetické přípravky jsou určeny pro zdravou plet. Přípravky pro nemocnou plet připravují lékárny. Jenomže i zdravá plet někdy negativně reaguje na běžné kosmetické přípravky. Je například nebezpečné použít při slu nění kolínskou vodu. Některé kosmetické přípravky dráždí oční spojivky. 1 alkalicky reagující mýdla a šampony mohou vést ke kožním změnám, používají-li se nevhodně. Některá plet nesnáší ani základní kosmetický prostředek — vodu. Časté bývá poškození pleti způsobené přecitlivělostí — alergií na některou látku obsaženou v kosmetickém přípravku. Plet se na ni může stát alergickou až po delším užívání. Tato alergie se projevuje začervenáním, později mokváním nebo tvorbou pupínků. Jak tedy zacházet s kosmetickými přípravky? Především je nutné dodržovat přesně Instrukce uvedené v návodu. Nepoužívat kosmetické přípravky na nemocnou plet. Jestliže zjisti те, že nás některý preparát dráždí, použijeme Jiný a nesnaž те se na něj plet navyknout. Jestliže plet vůbec nesnáší kos metické přípravky, poraďte se s lékařem. Nepoužívejte nikdy parfém nebo kolínskou vodu přímo na plet. Jestliže zachováte tato pravidla, budete uchráněni před mno ha nesnázemi nebo i vážnějším poškozením zdraví. MUDr. Otakar Feřtek (Z pořadů redakce Dobré jitro) ECHNICKÄ Způsob instalace se mi libí, jen zde není zmínka o bezpečností z hlediska CSN. Domnívám se, že 1 toto je v pořádku. Vezmu nyní problémy jeden po druhém. Anténní předzesilovač není všelék, ale zesílen! 14—15 dB není nikdy na škodu a ti, kterým stereo šumělo, mají většinou po potížích. Horší je to se šumem při sluchátkovém poslechu na SP 201. I když nemám z Tesly žádné vyjádření (a oni by mi řekli, že to je asi závada jen vašeho přijímače), domnívám se podle došlých dopisů, že jde spíš o typovou závadu. Snad by pomohlo, jak jsem Již kdysi radil, zvětšit odpor pro sluchátka a tím snížit celkově úroveň. Pak by se při poslechu musel vyjet více regulátor úrovně, ale zlepšil by se tak poměr užitečného signálu к šumu. Do zesilovače se zatím nepouštějte. Nespokojenost s barvou zvuku soustav 1 PF 068 88 nemohu vysvětlit. Sám bych postupoval tak, že bych si nejprve změřil, co skutečně do soustav jde, pak bych eventuálně .soustavy porovnal s jinými o stejném obsahu a pak bych se teprve pokusil o korigování signálu, aby barva byla přirozená. Porovnání s jinou sou stavou je nutné provádět přímo na místě, protože tak můžete vzít v úvahu i akustiku prostoru. Pokud však má jinou barvu jen gramofonová deska, pak se může soudit na předzesilovač. I to však musíte ověřit zkouškou s jiným přístrojem. Nejprve změna vložky a pak Jiný předzesilovač. Na závěr tohoto problému bych vás chtěl upozornit na jednu závažnou věc — subjektivní vjem. Vzpomínám si, jak jsem kdysi budoval reproduktorovou soustavu o obsahu 200 litrů. Byl jsem s ní spokojen až do chvíle, kdy do rozhlasu přišel jiný, nový typ »beden«. Opět jsem dělal úpravy a výsledek? Spokojen do doby nového poslechu ve studiu. S bednou jsem byl spokojen až v novém bytě, tedy v jiných akustických podmínkách. Pokud není možno objektivně měřit, můžeme se .vždy dopouštět chyby v hodnocení. Doporučení nového magnetofonu na mně nechtějte. Pokud se však ptáte na ZK 246 (Polsko), pak myslím, že je dobrý. Pozor však při našem způsobu distribuce na náhradní díly a servis. Při provozu GRAMO je nutno vždy více zesilovat než pro stejnou poslechovou úroveň při poslechu přijímače. Není to na záva du, protože 1 lOOwattový zesilovač při nulové vstupní úrovni má nulový výkon. To znamená, že výkon zesilovače je pro určité výstupní napětí, nikoliv pro to, jakým způsobem se docílí. Regulátor úplně vytočený při nízkém vstupním napětí nebo jen málo vyjetý při vyšším vstupním napětí, není tedy rozhodující. Důležité je, aby napětí na výstupních svorkách nepřesahovalo 7,5 V, což odpovídá 7 W/8 ohm. Tento výkon je udaný jako sinusový a protože hudební snímek není nikdy trvale na jedné úrovni, dá se ve špičkách i tato hodnota překročit. Není to však nutné, protože v domácích podmínkách si více jistě ani nemůžete dovolit. Vzojfiček pro výpočet výkonu je U výst.2 ..... . p s=_----^----,kde je U ve vol to»«, Z impedance reproduktoru a P ve wattech. Toto je také vodítko pro ty majitele soustav s nižším výkonem, než jaký má zesilovač. Opačně se nestane nic, ale když je zesilovač 25 W a soustava 10 W, pak se SMÍ zesilovač vyjet jen do oněch 10 W, jinak by se mohla soustava poškodit. Pokud se indukuje signál z nějakého vysílače do modulace z přenosky, pak se musí okruh »rozladit«. Cívka přenosky a kapacita vedení, spolu se vstupním obvodem zesilovače, se v některých momentech stávají jakoby vstupním dílem jednoduchého přijímače. Postupovat lze měně ním délky kabelu, nebo paralelním zapojením kondenzátoru o malé kapacitě, která by se ještě neuplatnila na vyšších kmito čtech slyšitelného pásma. Řádově stovky pikofaradö. I velmi malá kapacita se může uplatnit. Miroslav Křiž má gramorádio Bolero 1025 A z roku 1972 a opravna je nemohla opravit, protože nedostala tlačítkovou soupravu, kterou je nutno vyměnit. Podle mých informací má být možnost opravy výrobku Tesla do 10 let po skončení výroby. Protože neznám opravnu, odkud přístroj vrátili neopravený, a nevím, kdo skutečně na tom nese tPokračování) QRADNA ROZHLAS — programový týdeník československého rozhlasu, šéfredaktor ing. Josef DVORAK. — Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Otisk Jen se svolením redakce. Redakce týdeníku nemá možnost provést změny v programové ani článkové částí časopisu, které nastanou po uzávěrkách. Vydává Rudé právo, vydavatelství Ov KSČ, tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30. Redakce 120 99 Praha 2, Vinohradské 12. Telefon 24 38 64. Rozšiřuje Poštovní novinová služba (PNS). Informace o před platném podá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, odd. vývozu tisku, Jindřišská 14, Praha 1. Půlroční předplatné 47 232 26 Kčs. Toto číslo vyšlo 22. prosince 1975. Cena 1 Kčs. ROZHLAS 2