Československý Rozhlas, 1976 (XLIII/1-52)

1975-12-29 / No. 1

V hrdinném městě na Něvě, v Leningradě, se sešli představi­telé mírových hnuti z celého světa, aby u příležitosti čtvrt­století od založení Světové rady míru přehlédli výsledky své do savadní práce a určili si pro gram další činnosti. Sešli se tom lidé ze všech kontinentů, před­stavitelé různých společenských vrstev a politických směrů, kte­ří, ač -měli různé názory, shodil se nakonec v jednom, že je tře­ba za mír bojovat, upevňovat jej a učinit trvalým na naši pla netě. Shromážděni v Leningradě schválilo jako hlavni dokument deklaraci, která je hrdou bilanci bojů mírových a pokrokových sil za uplynulá léta a dosaže­ných výsledků. Deklarace ovšem nehovoř! jen o tom, co bylo v minulosti. Obraci se к nám, к lidem dneška s naléhavou vý­v zvou, doplnit zmírňování napětí oblasti politických vztahů konkrétními opatřeními ke sní­ženi zbrojeni a к zastavení zóvo dé ve zbrojení vůbec. tělo do světa: »Na mír nelze če kat, za mír je třeba bojovat.« Zmíněná hesla, která vyjadřova­la vůli stamiliónů lidí, působila jako mobilizační výzva к boji proti válečnému nebezpečí, pro­ti imperialismu a kolonialismu, proti horečnému zbrojení. Padesátá léta našeho století byla těžkou zkouškou pro obrán ce míru. Imperialisté kladli jed nu překážku za druhou, vyvolá­vali různé provokace. Avšak ko­la dějin nelze obrátit zpět. Ti, kteří se snažili zabránit pokro­kovému vývoji a rozvoji míro­vého hnutí, upadli již dávno v zapomnění. Světová rada míru nepřestala existovat, ba na­­opok. Dnes Světová rada míru je mohutnou mezinárodní demo kratičkou organizací a iniciátor­kou řady významných akcí ve prospěch bezpečnosti a spolu práce mezi národy. Když generální tajemník ÜV Komunistické strany Sovětského svazu soudruh Leonid ' Brežněv obdržel nejvyšší vyznamenání Světové rady míru - zlatou me­daili Jolíota-Curieho - řekl mi­mo jiné, že široké hnutí veřej­nosti za mír se bezesporu stalo jedním z nejvýznamnějšlch čini­telů, jež zajistily úspěchy poli­tiky uvolňování napětí a norma­lizace vztahů mezi státy v po­sledních letech. Soudruh Brež­něv dále řekl, že mírové hnuti přispělo к tomu, že se změnilo politické ovzduší v mezinárod­ních vztazích a že svět byl zba­ven přízraků studené války. Přispělo též к tomu, že byly vypracovány významné meziná­rodni dokumenty o mírové spo­lupráci v rámci Organizace spo­jených národů. Světová rada mí­ru od samého začátku podporo vala úsilí sociclistických států o svolání konference o bezpeč­nosti a spolupráci v Evropě. Při­vítala její úspěšné zakončení jako zahájení nové etapy ve vztazích mezi státy evropského kontinentu, jako významný pří­slib pro mírovou budoucnost Evropy. Tak to chápeme i my, celé české mírové hnutí. Dnes je slyšet hlas Světové rady míru všude, kde je ohrožen mír. Její autorita se opírá o mo hutnou základnu, která vzešla ze Světového kongresu mírových sil, který se konal v Moskvě v roce 1973. Právem se. tento kongres považuje za nový mez­ník ve vývoji světového mírové ho hnuti. Jeho organizační zó kladna bylo rozšířena vytvoře­ním dolšich orgánů, což umož­ňuje mírovému hnutí rozšiřovat vliv na další společenské vrstvy i jednotlivce o zahrnovat do okruhu své působnosti ty vý­znamné sily, které dosud stály mimo mírové hnutí. Zásady spo­lupráce různých složek mírového hnutí, které byly na kongresu v Moskvě zformulovány, se uká­zaly v praxi jako správné a podnětné. Světové mírové hnutí si uvě­domuje, že rozhodující skuteč­ností pro další úspěšný boj je jednota a shoda v základních otázkách míru a boje proti vá­lečnému nebezpečí, proti impe­rialismu, proti fašismu a neoko­­lonialismu. V současné době je na předním místě boj za odzbro­jení a svolání celosvětové kon­ference o odzbrojení, jak o tom hovoří druhá stockholmská vý­zva Světové rody míru z června 1975. Úkolem mírového hnutí v sou­časné etapě je nepřipustit ochabnutí boje za mir. Musíme odholovat všechny snahy o po­kusy imperialistů a jejich poma­hačů zmařit nadějný vývoj ve světě. Je třeba ostražitosti o bdělosti proti pokusům sil fašis­mu a neofašismu získat moc ČI rozšířit svoje pozice. Důkazem toho jsou nesčetné rezoluce a protestnf dopisy, do­cházející denně na Český míro­vý výbor a další společenské or­ganizace. Lidé z továren, polí, úřadů a vysokých škol - prostě občané odevšad - vyjodřuj! v nich rozhodný protest proti zvůli fošistické junty v Chile. Vy­jadřují solidaritu s bojem špa­nělského lidu za svobodu a de mokracii, s bojem portugalského lidu za pokrok o nezávislost a s bojem národů všude tam, kde jde o právo na život a mír. Československé mírové hnutí od svého vzniku v roce 1949 stá­lo vždy v předních řadách bojov­níků za mír. Heslo dané do vín­ku našemu mírovému hnutí prv­ním dělnickým prezidentem sou­druhem Klementem Gottwaldem - Buduj vlast, posílíš mír - je platné i dnes, kdy náš pracující iid poctivou prací plní závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a je připraven se ctí plnit úkoly výstavby roz­vinuté socialistické společnosti, které určí nadcházející XV. sjezd Komunistické strany Českoslo venska. Dr. JOSEF MUDROCH, úřadující místopředseda čs. mírového výboru Uvá slova Jednání mírového hnuti pro bihalo v Leningradě v historic­kém paláci Smolné kde Lenin vyhlásil proslulý dekret o míru a dekret o půdě. Tehdy v roce 1917 se zrodila v Říjnové revo­luci sovětská moc, která, ač ví­tězná, musela od samého začát­ku těžce zápasit o svoje bytí. Mnozí delegáti připomněli chví­le, kdy se po druhé světové vál­ce zrodilo mírové hnutí. Mnohý z nás má tuto událost a její šir­ší mezinárodně politické souvis losti dosud v živé paměti. Tehdy se na obzoru znovu za­čalo objevovat válečné nebez­pečí. Americký imperialismus, mající dočasně monopol na vý­robu atomové pumy, si vytyčil jako cíl v úsilí o světovládu zni­čení Sovětského svozu a rodí­cích se dalších socialistických států. Politiko imperialistické agrese a násilí zrodilo studenou válku, která každou chvíli hrozi­la přerůst ve skutečnou válku, kde hlavní slovo by měla atomo vá puma. V dubnu 1949 byl vy­tvořen Severoatlantický pakt, nástroj politiky sily a boje proti pokroku a míru. Jako odpověď na tuto politi­ku imperialistických dobrodruhů vzniklo světové mírové hnutí, hnutí obránců míru. První svě­tový kongres se konal v dubnu 1949 souběžně v Poříži a v Pra­ze. A to na vzdor velikému úsilí imperialistů zabránit vzniku mí­rového hnutí. Sovětský spisova­tel Ilja Erenburg, jeden ze zakla­datelů světového mírového hnu­tí, vyjádřil mínění delegátů prv­ního kongresu, když řekl, že ogresoři rozdělili svět na dvě části, avšak hranice tohoto roz­dělení neprochází po čáře, kte­rou vytyčili autoři Severoatlan­tického paktu. Jednalo se o roz­kol mezi lidmi minulosti a lidmi budoucnosti, mezi dolarem a svě­domím, mezi atomovou pumou a humanismem, mezi rýčem hroba­ře o rýčem sadaře. První předseda Světové rady míru, francouzský atomový fy­zik Frédéric Joliot-Curie vyjád­řil bojové poslání mírového hnu­tí «lovy: »Nescházíme se proto, abychom o mír žádali, ale aby­chom cl na přívržencích války mír vynutili.« Tehdy se zrodilo i jiné heslo mírového hnutí, které se rozle­ (Vysílaná 7. 12. 1975) 1ПШШ1ШШШ1ШШ11Ш1Ш1Ш11ШШ11111Ш1Ш1Ш1ШШШ111Ш1111Ш1111ШШШ1ШШШ1ШШШШ1ШШНШ1 VÝHERCI VÁNOČNÍ ČTENÁŘSKÉ SOUTĚŽE TÝDENÍKU ROZHLAS immiHiHiNiiiiiiiiiiiiuifiiiiiiiHiiiimiiiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiHiiiHiiiiiui 1. cena — fotoaparát GORK1J Pavel Knesl, Hrušky 211, Křenovice. 2. cena — tranzistorový přijímač SONATA Miloslava Jarůňková, Močovice 92, Čáslav. 3. cena — tranzistorový přijímač ROSSIJA Jiří Růžička, Sídliště 573, Krupka. 4. -6. cena — náramkové hodinky Jaroslav Tesař, Sládkovičova 1242, Praha 4; Marie Veselková, třída Osvobození 32, Olomouc; Vladimír Rasi, Hillova 17, Opava. 7.—12. cena — spací pytle Otakar Strnnecký, Ukrajinská 92, Litvínov; Jaroslav Stibor, Dvo­ry 91, Nymburk; Jindřich Plaček, Palkovice 510, Frýdek-Místek; Vladimíra Jordánková, Podstránecká 110, Brno; Zdeněk a Jiřina Budských, Okrouhlická, MimQň; Antonie Lenexyková, Mírová 995, Bohumín. 13.—20. cena — knihy Jana Stebichová, Žireč 83, Trutnov; E. Spáčilová, Pod skalkou 1007, Opice; ing. Miroslav Krejčí; Hrdličkova 10, Plzeň; M. Novák, Dašická 1225, Pardubice; Marie Niklová, Mysločovice 104, Gott­waldov; Jana Svobodová, Engelso'va 11, Svitavy; František Rod, Jiráskova 740, Vamberk; Alexandra Vbrdsová, Na Hrádku 2, Pra­ha 2. 21.—30. cena — celoroční předplatné týdeníku ROZHLAS Bohumil Václavíček, Pavlovice, okr. Prostějov; Marie Jehličková, Pod pekárnou 5, Praha 9; Jana Psotová, Valdenská 10, Olomouc; Jaroslava Pavlíčková, Gottwaldovo náměstí 25, Hodonín; Marta Konečná, U vinohradské nemocnice 9, Praha 3; Bohumila Sefčí­­ková, Poděbradova 529, Kladno; Marie Konečná, Ftignerova 2218, Tábor; Zdeněk Krob, Svor 186, Česká Lípa; Milan Macháček, Sme­tanova 121, Chvaletice u Pardubic; Máša Příhodové, Jeronýmova 1095, Písek. Vylosování prémie pro soutěžící rodiny tranzistorový přijímač VEF rodina Linková, Čajkovského 36, Olomouc. Blahopřejeme! К soutěži se vrátíme v příštím čísle týdeníku ROZHLAS. Výhercům zasíláme dopisy. Kosmetická péče o plet je jistě důležitá, jenomže jsou i pří pády, kdy mohou některé kosmetické přípravky působit tak, že místo aby dodaly pleti svěží vzhled a krásu, naopak ji po škozují. Při volbě kosmetického preparátu si musíme uvědomit, že každý z nich je určen jiné pleti. Je tedy nutno zachovávat pří jeho používání postup uvedený na návodu к použití. Je také dobré vzít na vědomí, že běžné kosmetické přípravky jsou urče­ny pro zdravou plet. Přípravky pro nemocnou plet připravují lékárny. Jenomže i zdravá plet někdy negativně reaguje na běžné kosmetické přípravky. Je například nebezpečné použít při slu nění kolínskou vodu. Některé kosmetické přípravky dráždí oční spojivky. 1 alkalicky reagující mýdla a šampony mohou vést ke kožním změnám, používají-li se nevhodně. Některá plet ne­snáší ani základní kosmetický prostředek — vodu. Časté bývá poškození pleti způsobené přecitlivělostí — aler­gií na některou látku obsaženou v kosmetickém přípravku. Plet se na ni může stát alergickou až po delším užívání. Tato alergie se projevuje začervenáním, později mokváním nebo tvorbou pupínků. Jak tedy zacházet s kosmetickými přípravky? Především je nutné dodržovat přesně Instrukce uvedené v návodu. Nepo­užívat kosmetické přípravky na nemocnou plet. Jestliže zjisti те, že nás některý preparát dráždí, použijeme Jiný a nesnaž те se na něj plet navyknout. Jestliže plet vůbec nesnáší kos metické přípravky, poraďte se s lékařem. Nepoužívejte nikdy parfém nebo kolínskou vodu přímo na plet. Jestliže zachováte tato pravidla, budete uchráněni před mno ha nesnázemi nebo i vážnějším poškozením zdraví. MUDr. Otakar Feřtek (Z pořadů redakce Dobré jitro) ECHNICKÄ Způsob instalace se mi libí, jen zde není zmínka o bezpečností z hlediska CSN. Domnívám se, že 1 toto je v pořádku. Vezmu nyní problémy jeden po druhém. Anténní předzesilovač není vše­lék, ale zesílen! 14—15 dB není nikdy na škodu a ti, kterým ste­reo šumělo, mají většinou po po­tížích. Horší je to se šumem při slu­chátkovém poslechu na SP 201. I když nemám z Tesly žádné vy­jádření (a oni by mi řekli, že to je asi závada jen vašeho přijíma­če), domnívám se podle došlých dopisů, že jde spíš o typovou zá­vadu. Snad by pomohlo, jak jsem Již kdysi radil, zvětšit odpor pro sluchátka a tím snížit celkově úroveň. Pak by se při poslechu musel vyjet více regulátor úrov­ně, ale zlepšil by se tak poměr užitečného signálu к šumu. Do zesilovače se zatím nepouštějte. Nespokojenost s barvou zvuku soustav 1 PF 068 88 nemohu vy­světlit. Sám bych postupoval tak, že bych si nejprve změřil, co skutečně do soustav jde, pak bych eventuálně .soustavy porov­nal s jinými o stejném obsahu a pak bych se teprve pokusil o ko­rigování signálu, aby barva byla přirozená. Porovnání s jinou sou stavou je nutné provádět přímo na místě, protože tak můžete vzít v úvahu i akustiku prostoru. Pokud však má jinou barvu jen gramofonová deska, pak se mů­že soudit na předzesilovač. I to však musíte ověřit zkouškou s ji­ným přístrojem. Nejprve změna vložky a pak Jiný předzesilovač. Na závěr tohoto problému bych vás chtěl upozornit na jednu zá­važnou věc — subjektivní vjem. Vzpomínám si, jak jsem kdysi budoval reproduktorovou sousta­vu o obsahu 200 litrů. Byl jsem s ní spokojen až do chvíle, kdy do rozhlasu přišel jiný, nový typ »beden«. Opět jsem dělal úpravy a výsledek? Spokojen do doby nového poslechu ve studiu. S bednou jsem byl spokojen až v novém bytě, tedy v jiných akustických podmínkách. Pokud není možno objektivně měřit, můžeme se .vždy dopouštět chy­by v hodnocení. Doporučení nového magnetofo­nu na mně nechtějte. Pokud se však ptáte na ZK 246 (Polsko), pak myslím, že je dobrý. Pozor však při našem způsobu distri­buce na náhradní díly a servis. Při provozu GRAMO je nutno vždy více zesilovat než pro stej­nou poslechovou úroveň při po­slechu přijímače. Není to na záva du, protože 1 lOOwattový zesilovač při nulové vstupní úrovni má nu­lový výkon. To znamená, že výkon zesilovače je pro určité výstupní napětí, nikoliv pro to, jakým způsobem se docílí. Regulátor úplně vytočený při nízkém vstup­ním napětí nebo jen málo vyjetý při vyšším vstupním napětí, není tedy rozhodující. Důležité je, aby napětí na výstupních svorkách nepřesahovalo 7,5 V, což odpoví­dá 7 W/8 ohm. Tento výkon je udaný jako sinusový a protože hudební snímek není nikdy trva­le na jedné úrovni, dá se ve špič­kách i tato hodnota překročit. Není to však nutné, protože v do­mácích podmínkách si více jistě ani nemůžete dovolit. Vzo­­jfiček pro výpočet výkonu je U výst.2 ..... . p s=_----^----,kde je U ve vol to»«, Z impedance reproduktoru a P ve wattech. Toto je také vo­dítko pro ty majitele soustav s nižším výkonem, než jaký má zesilovač. Opačně se nestane nic, ale když je zesilovač 25 W a sou­stava 10 W, pak se SMÍ zesilovač vyjet jen do oněch 10 W, jinak by se mohla soustava poškodit. Pokud se indukuje signál z ně­jakého vysílače do modulace z přenosky, pak se musí okruh »rozladit«. Cívka přenosky a ka­pacita vedení, spolu se vstupním obvodem zesilovače, se v někte­rých momentech stávají jakoby vstupním dílem jednoduchého přijímače. Postupovat lze měně ním délky kabelu, nebo paralel­ním zapojením kondenzátoru o malé kapacitě, která by se ješ­tě neuplatnila na vyšších kmito čtech slyšitelného pásma. Řádo­vě stovky pikofaradö. I velmi malá kapacita se může uplatnit. Miroslav Křiž má gramorádio Bolero 1025 A z roku 1972 a opravna je nemohla opravit, protože nedostala tlačítkovou soupravu, kterou je nutno vymě­nit. Podle mých informací má být možnost opravy výrobku Tes­la do 10 let po skončení výroby. Protože neznám opravnu, odkud přístroj vrátili neopravený, a ne­vím, kdo skutečně na tom nese tPokračování) QRADNA ROZHLAS — programový týdeník československého rozhlasu, šéfredaktor ing. Josef DVORAK. — Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Otisk Jen se svolením redakce. Redakce týdeníku nemá možnost provést změny v programové ani článkové částí časopisu, které nastanou po uzávěrkách. Vydává Rudé právo, vydavatelství Ov KSČ, tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30. Redakce 120 99 Praha 2, Vinohradské 12. Telefon 24 38 64. Rozšiřuje Poštovní novinová služba (PNS). Informace o před platném podá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, odd. vývozu tisku, Jindřišská 14, Praha 1. Půlroční předplatné 47 232 26 Kčs. Toto číslo vyšlo 22. prosince 1975. Cena 1 Kčs. ROZHLAS 2

Next