Československý Sport, duben-červen 1971 (XIX/77-152)

1971-06-11 / No. 136

výkony ů 1971 prvního měsí­­zóny a před mezinárodním iga academica rehled nejlep* i 1971. Rekor­­ly tučně, stav Sičervnu. ían a :říž 10,4, Kynos sla­­ímeč a Szöge- i Janček 10,5). a Tulis 21,1, lohman 21,3, větrem Boh­­; 21,0, Šprdlík a: Tulis 46,2, Kučera 48,2, 800 m: Bláha 1:49,1, Jahn ý 1:49,7, Jung­­ál 1:50,4, Pla- 1500 m: Pěn* Bláha 3:44,2, Kováč 3:44,6, Hořčic 3:45,4. ffman 13:54,8, Jánský 14:03,6, uchán 14:12,4. ánský 29:00,8, 3.0, Suchán 30:07,6, Lich­- 3000 m př.: Bartoš 8:49,0, Olášek 8:54,6, ,0, Zvoníček i př.: Nádení­­tínek a Hoferek Rosa 14,3, ítrem Slavotí­­ejš 14,4). — 400 51,3, Kár- í 52,1, Laczo 1.1. — Výška: Moravec 215, )ner, :háček, Borodáč Janků Tyč: Odvár- / a Topol, Tomášek Papp, inger 460. — 760, Brož a íček 733, Sol­­větrem Fišer k: Fišer 16,55, D 16,07, Broda 15,55. - Kou- 73, Janoušek , Smíd 18,01, Pataky 17,54. 64,82, rna 15,52, ,rák ,58. — Oštěp: Němec 74,38, Neckář 71,78, )jtek 71,02. — 65,04, Char- 63,06, 60,70, Koukal Kunst 60,48. — De- I 7593. — 20 < 1:31:44,0. — lilek 4:25:34,2. Cián 2:21:53,8. ;SR 40,0, Duk­­,00 m: Sparta IY tová a Olbri­­nová, Vozáko­­á 11,8 (s vět­­vá 11,8). — tová 23,9, Sei­­nečková a 01- ’utnová a Ma­- 400 m: Kej­­mečková 58,0, 5,4, Paříková a suchánko­­: OtOVá 2:08,2, ,0, Eliášová •vá 2:11,2, Lo- Zubková 2:12,3. Jíšilová 4:27,0, ,2, Hradecká ■á 4:34,9 Při- Marg vá i př.: Si -CO* á 14,0, Krcho­­tvá 14,2, Brož­­.4,5 (s větrem 3, Černá 14,3). Krchová 28,3, Slavičová 28,6, Paříková 28,9. :rov* 383, Kar­­mtová a Pros­­čová a Koleč­­nová a Život­­- :ková 171, Se-Dálka: Bob­ková 604, De­­ová 592, Birn­­> větrem Bře­­inská 597. Hu-Koule: Fibin- Srbová 14,94, 55, Peterková íová 14,31. — 1,54, Vyhnalo­­tová 47,86, Si­­iostková 46,32. .vá 50,28, Ho­­f. Sedláčková 46,24, KlOUb- X100 m: ČSSR )v a Zbrojov­­.00 metrů: RH K KOHLMANN ČERVNA Turnov—ČSSR, íí čs. Přebor repre- ČSR ově p. Radh.: —Dukla Pra-TIKA: Praga Strahově od finále Davis­­>R na Štvani- I. liga: RH— 0. . lavia Plzeň VŠ liga (18.00) rybníku. .00 Sportovní R—SSSR V DC líca. 19.25. Za- OBLIBA TENISU V SSSR PRUDCE ROSTE Překvapení z Kazachstánu Přítomnost sovětského daviscupového týmu v Praze byla pro nás i pří­ležitostí pohovořit si s nehrajícím kapitánem S. Andrejevem a trenérem K. Kreem o tom, jak je podporován v jejich zemi rozvoj tenisu. A n d r e j e v: »Ve všech zemích svě­ta je nyní věnována mimořádná pozor­nost juniorskému sportu. Také my sa­mozřejmě hledáme mezi mládeží talen­ty, které by dosahovaly alespoň tako­vé úrovně jako Metreveli a Morozovo­­vá. Od útlého věku se snažíme mladé adepty tenisu vést k útočné hře, pod­ložené perfektním zvládnutím techniky všech úderů. Důsledně také nacvičuje­me podání a jeho příjem, stejně tak i hru it sítě. Nezapomínáme ani na návyk hry v různých podmínkách a základní taktické prvky. Myslím, že pod vedením dobrých trenérů by u nás mohlo vyrůst hodně dobrých hráčů.« K r e e: »Chtěl bych připomenout, že tenisu je věnována na našich sportov­ních školách velká péče. Velice pro­spěšné jsou také časté soutěže mladých sportovců.« A n d r e j e v: »Jak víte, mezinárodně jsme začali hrát tenis před 12—13 le­ty. V poslední době ale obliba teni­su v naší zemi prudce vzrůstá. V Ka­zachstánu například nebyl tenis done-dávna příliš rozšířen. Poslali jsme tam ale zkušené trenéry a dnes je v re­prezentačním celku několik juniorů z Alma Aty. Za všechny jmenujme ales­poň Marinu Krošinovou, finalistku loň­ské juniorky ve Wimbledonu.« K r e e: »Doposud máme málo krytých dvorců. To zčásti znemožňuje masovou komplexní přípravu v zimních měsících. Momentálně je ale rychle řešen i ten­to problém. Nové dvorce byly postave­ny v Moskvě, Leningradě, Kyjevě a před dokončením jsou stavby v mnoha dalších městech.« Rozhovor s trenéry Andrejevem a E. Kreem ★ S. Důraz na útočnou hru ★ Mladí jezdí na zkušenou do zahraničí Y xyxtsssssjrrs/jv/sssssssxzm Andreje v: »Do zahraničí posílá­me mimo dospělých špičkových borců také nejlepší a nejperspektivnějši ju­niory. Velmi nás potěšila Jelena Gra­­naturovová. Startovala poprvé v cizině a hned vyhrála juniorskou soutěž na mezinárodním mistrovství Francie v Pa­říži. Především se ale staráme o to, aby naši mladí tenisté měli dobré pod­mínky doma. Usilujeme také o to za­jistit dobrou konkurenci i pro turna­je pořádané u nás.« K r e e: »Existují i určité formy spo­lupráce mezi tenisovými svazy socia­­litsických zemí. Je sice těžké najít ter­míny pro soutěže elitních dospělých hráčů, příznivější by ale asi byla si­tuace v juniorském tenisu. Tady uvítá­me jakoukoliv iniciativu z vaší strany a budeme podporovat návrhy například na společný trénink našich nadějí ap.« Andreje v: »Chtěli bychom i jmé­nem hráčů poděkovat za opravdu milé přijetí ve vaší zemi. Pořadatelé da­viscupového střetnutí nám ve všem vy­cházejí vstříc. Cítíme se u vás velmi dobře.« (han) v \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\^^^ Velká cena Sparty — to je mamutí podnik Proč bylo Vítovo zaplněno vodáky? Ještě jednou se několika poznámkami vracíme k Velké cene Sparty vodáků, která byla pozoruhodná hlavně rekordní ůčastf — 1265 star­tujících ze 49 oddílů. Pro pořadatele to bylo značné sousto a po závodech si oprávněně oddechli, že mají za sebou tak náročný ma­ratón. • Myšlenka pořádat Velkou cenu Sparty vznikla před čtyřmi roky. hned v úvodním ročníku si tento pod­A nik získal nadšence a rok co rok po­pularita stoupá. Nejde jen o závod jednotlivců, ale Pražanům se podařilo Memoriálem M. Friče, který je součástí Velké ceny Sparty, hodnotit i oddíly. Dnes přijíždějí do Prahy prakticky zá­vodníci a závodnice z celé ČSSR. a Jsou dva hnací momenty: VC Spar­ty je volena vhodně termínově. Koná se v úvodu sezóny, kdy vodáci přímo prahnou po kvalitním závodě. Dále je tento závod první kvalifikací členů re­prezentačního družstva a každý může ukázat své kvality pro nastávající se­zónu. A v neposlední řadě nelze opo­menout jeden fakt: že Velká cena Spar­ty je jedna z mála vodáckých akcí, v níž lze získat opravdu hodnotné ce­ny. Například letos věnoval Čs. film filmovací kameru, značnou část cen dal přímo Spartaklub a další praž­ské závody a instituce. • Pořadatelé museli upustit od ka­tegorie mladšího dorostu, protože ne­bylo v jejich možnostech — hlavně ča­sových — aby mladou směnu pustili na start. Je třeba si uvědomit, že po dva dny a po deset hodin denně pro­bíhal jeden závod za druhým. Jakékcy liv zdržení znamenalo narušení progra­mu. Ale při této příležitosti si kla­deme otázku: zdu jsou organizátoři i přes velké úsilí schopni zvládnout tak náročnou akci. V první řadě jde o regulérní průběh, který nemůže být zajištěn do té doby, dokud nebude trať řádně vybojkována, jako tomu je všude v zahraničí na tak velkých zá­vodech, byť jen domácích. Ovšem to je bolest Prahy a už řadu let na to trenéři, funkcionáři i závodníci pouka­zují. Stává se často, že ne vinou zá­vodníků dochází ke zmaření jejich úsi­lí — k diskvalifikaci. Ovšem tato ná­prava není už v samotné Spartě, ale v koncepčním řešení využití vodácké­ho stadiónu v Praze na Smíchově. • Závody měly vysokou úroveň. Nej­lépe bychom to poznali, kdybychom porovnávali časy z prvního a posled­ního ročníku. Dále je podstatné, že přece jen dochází k větší konkurenci domácích vodáků, že rozdíly mezi prv­ními se podstatně snížily a že se obje­vují nové tváře. Platí to hlavně o dvo­jici Haspala—Řezníček (kánoe), která ještě v minulém roce nehrála význam­nou úlohu a nebyla doceněna. Příjemně překvapil i mladý Rubišar. Celkově udě­lala pokrok Dukla Praha, která k do­savadním oporám — čtvrtečkovi, Souč­­kovi, Bohutínskému — získala zpět Mokrého, ukazují se další talentované tváře. Rubišar, scheder a další jsou toho nejlepším dokladem. • Velká cena Sparty byla ještě z jed­noho pohledu zajímavá: čs. vodáci měli výtečnou generálku na pražskou mezi­národní regatu, která bude nejhodnot­nější v posledních letech. Dokazuje to počet a jména přihlášených vodáků ze z zahraničí — z NDR 30členné družstvo, Maďarska 15, z Polska 12, z Ru­munska 20, dále přijedou Jugoslávci, Sověti a další. (vei\ a O D B 1 r B N A Mezinárodní turnaj vysokoškoláků (pořadatel ČVUT Praha) vyhrálo muž­stvo Pedagogického institutu Riga, po­razilo ČVUT Praha 3:2, Technickou uni­versitu Lipsko 3:1 a MAFC Budapešť 3:0. Druhá skončila Fraha, 3. Lipsko, 4. Budapešť. Ve finále přeboru ČSR dorostu hrají: dorostenci — Sezimovo Ústí: Chem. Ústí n. L.t SB jablonec, TJ Praga, VS Praha, Lok. Č. Budějovice, Škoda Plzeň, Zbrojovka Brno, Havířov, NHKG Ostra­va. Dorostenky — Lanškroun: RH Pra­ha, Tex. Liberec, SI. Hr. Králové, Sj Braník, Spofa Praha, Lok. Plzeň, MEZ Frenštát, NHKG a Starý Lískovec. ZE ZAHRANIČÍ BYTOW: Zahajovací etapu (128 km) cyklistického závodu juniorů Pobalt­ská družba vyhrál Tucumchanov (SSSR) za 2:57:17 hod., před Gorkém (NDR) —34 vt. a Myckem (Pol.) —51 Vt. Družstva: 1. SSSR 8:55:07, 2. NDR —34 vt. Naši se neumístili mezi nej­lepšími. , LIPSKO: NDR—Kuba 3:0 (5, 10, 7), mezistátní odbíjená mužů. Kubánští volejbalisťé kromě NDR budou hrát ještě v Polsku a Bulharsku. MADRID: Zasedání výkonného výboru boxerské amatérské federace rozhodlo, že mistrovství^ Evropy 1973 bude uspo­řádáno v Bělehradě. NAIROBI: Angličanka Sheila Scottová se chystá se svým jednomotorovým le­tadlem Piper Aztec k dálkovému letu Nairobi—Ecuador, vzdálenost chce ura­zit za 18 hodin bez mezipřistání. BARCELONA: Rozlosování semifinálo­vého utkání Davisova poháru Španěl­sko—Francie v tenisu. Pátek: Gisbert— Jauffret, Orantes—Proisy, sobota: Oran­­tes, Gisbert—Barthes, Goven, neděle: Orantes—Jauffret, Gisbert—Proisy. VlDEN: Šestou etapu cyklistického zá­vodu Okolo Rakouska vyhrál Holanďan Cess Priem, celkově vede Rakušan Hu­­menberger a tým Rakouska. SAO PAULO: Brazilský stát Sao Paulo se chce podle' rozhodnutí ministerstva pro kulturu, sport a turistiku uaháizet o uspořádání OH 1980. V najbližší do­bě bude kandidatura oficiálně ozná­mena MOV. NOTTINGHAM: Ve čtvrtfinále teniso­vého turnaje vyhrála Courtová (Austr.) nad Durrovou (Fr.J 6:4, 8:6. MILÁN: 301etý Svéd Gösta Petters­­son vyhrál profesionální cyklistický závod Giro d’Italia. Růžový trikot oblékl teprve v úterý. Další pořadí: 2. Van Springel (Bel.) —2:04 min., 3. Colombo (It.) —2:35, 4. Galdos (Šp.) —4:27, 5. Vianelli —6:41, 6. schiavon —7:27, 7. Gimondi (všichni It.) —7:30. Dnes se už se zážitky čs. košíkářek definitivně rozloučíme. Vrátíme se ještě k různým nezapo­­• menutelným dojmům z průběhu šampionátu a také k tomu, jaký měla naše děvčata úspěch jako ženy. Do tohoto povídání se Mileně Jindrové a Aleně Spej­­chalcvé moc nechtělo — prý aby si čtenáři nemysleli, že se náš tým chce chlubit. My však se domníváme, že je-li úspěch sportovní podtržen úspěchem spole­čenským,* nejde o chloubu, ale o fakt. Tak proč by jej neměli znát i naši čtenáři. T entokrát snad začneme koncem. Tedy závěrem šam­pionátu. Hrálo se SSSR—Brazílie, mistryně světa vedly o 30 bodů, ale hlediště vyvádělo, jako kdyby to bylo nerozhodně. Na hrací plochu létala zmrzlina, papíry, klacky, placky, dokonce i peněženky s drobný­mi a bůhví co ještě. O zvukové kulise nemluvě, ta byla při všech zápasech Brazílie stejná. My seděly na tri­buně a jen jsme si říkaly: »jak jsme mohly v tomhle hrát? A vyhrát?!« A dodatečně jsme to nemohly pocho­pit. Zápas skončil, reprezentantky SSSR získaly počtvrté titul mistryň světa, a šlo se na slavnostní nástup. Na hrací plochu mezitím ještě »podestýlky« přibylo, na vše­chno začal padat shůry papírkový zlatý déšť, a bylo to moc krásné — až na tu podlahu. Vyhýba.t se nemělo smysl a nebylo kam, a tak jsme sl pro medaile vlastně doklouzaly po zmrzlině, banánových slupkách a jiných nepatřičnostech. Ale to už nám bylo jedno: pro stříbr­né bychom si bývaly ochotně došly třeba po jehlách. Pěkné překvapení nám přichystaly v průběhu soutěže Australanky: naučily se české »Do toho, do toho« a vy­trvale nás povzbuzovaly v každém zápase. Bylo to oprav­du milé. Asi se budete divit, ale v zemi kávy, v Brazílii, jsme většinou pily — našeho českého turka, přivezeného z do­mova! Brazilská káva je totiž na náš vkus příliš silná a příliš sladká, zkrátka — »smrťák«. Snad je to ostuda, ale opravdu jsme dávaly přednost tomu, nač jsme z do­mova zvyklé. M inule jsme mluvily o tom, jak jsou krásné brazilské ženy. Tím víc nás ovšem jako ženy těšilo, že o nás psaly noviny a mluvili lidé jako o nejhezčím druž­stvu. Když se nás poprvé ptali, jestli jsou u nás všechny ženy tak hezké nebo jestli nás pro šampionát zvlášť vybírali, tak jsme se smály. Když jsme tutéž otázku sly­šely po xté, už jsme jen žasly. Jednou jsme dokonce měly za sklem autobusu lístek s otázkou, zda jsou vše­chny ženy v ČSSR tak krásné. Z legrace jsme napsaly — tedy pan tlumočník — že ještě 'hezčí. Načež ^se nám pisatel přišel představit jen proto, aby řekl: »Můj bože, to bych tedy v tom Československu chtěl žít.« Fakt je, že tolik obdivovatelů a ctitelů budeme těžko ještě někdy mít. Tolik nádherných kyticí růží jsme ne­dostaly za celý život, kolik za poměrně krátkou dobu v Brazílii. Zvlášť pokoje, kde bydlely Alena Spejcha­­lová a Eva Petrovičová, připomínaly spíš květinářství než místnost na spaní. Nemluvě o dopisech a bonboniérách. Ale musíme konstatovat, že přes obdiv, nabídky k sňatku a množství ctitelů nemůže ani jedna z nás říci na adresu brazilských mužů jediné špatné slovo. Ani jednou jsme se totiž nesetkaly s nějakou dotěrností. Jen s galant­ností, dvorností a úctou. Jestli jsou Braziléi takoví i ke svým ženám, pak asi není špatné být tam příslušnicí »slabého« pohlaví . .. O volbě královny krásy víte. Jak dopadla, také. Ale patrně se ještě u nás nepsalo o tom, že ze všech družstev byly vybrány celkem tři uchazečky — a všechny z týmu ČSSR: Dekanová, Jarošová a Spejchalová. Také o nás noviny psaly jako o nejpořádnějším a nej­disciplinovanějším družstvu. I z toho jsme měly radost. Ale posoudit to nemůžeme, protože o pořádku a disci­plíně ostatních celků jsme nevěděly a nevíme vůbec nic. Nás hlavně těšilo, že slovo Tchecos se všude ozývalo s obdivem a sympatiemi, že nás lidé na ulicích zdravili a podávali nám ruce, že jsme zkrátka udělaly v Brazílii pořádný kus práce jak po sportovní, tak i po společen­ské stránce. A teď jsme rády, že jsme zase doma. Protože opravdu: všude dobře, ale doma nejlíp. Šťastná sběrna f Sbírna Spartaku na Gottwaldove náměstí v Třebíči se těší zašlou # žene pozornosti sázejících. Najdou zde totiž vždy ochotu a navíc #i dobrou pohodu, optimismus a přirozené spoustu známých, kteří se Jzde každý týden pravidelně scházejí. Dnem je to největší sběrna na #třebíčském okrese. Každoročně se zde přijímají sáz­ky za více než dva milióny korun' A že je to sběrna opravdu šťastná, o tom svědčí skutečnost, že zde sázející vyhráli jako prémie už čtyři osobní auta. Jedno dokonce odevzdával vedoucí sběrny Josef Kopečný šťastným novomanželům Česnekovým z Trnavy právě před radnicí. Dvakrát vypláceli ve sběr­ně peněžité prémie 60 a 20 tisíc korun, sázející vyhráli bezpočet druhých pořadí. V roce 1967 měli ve sběrně velkou slávu. Pro výhru 200 000 Kčs si přišly tři sestry spolu se švagrovou. Nejvyšší vý­hra tedy zůstala v rodině. Dobrá a přesná práce kolektivu sběrny Sazky v TJ Spartak Tře­bíč je uznávána i vedením SAZKY, o čemž svědčí to, že v Třebíči se už šestkrát konal tah Sportky. Dvakrát při ledním hokeji, dvakrát při košíkové a jednou při kopané a lehké atletice. Tah při lehko­atletickém utkáni byl v Třebíči 19. března a šťastná čísla vytáhli přední třebíčští sportovci — sami Josefové. O historii sběrny a její činností řekl vedoucí Josef Kopečný, že ne­ní dlouhá, ale zato bohatá. Začí­nali 1. dubna 1965 v maličké, ne­vyhovující místnosti. Za rok se však už stěhovali do dnešních místností na Gottwaldově náměstí, kde mají otevřeno kromě soboty po celý týden, a to 1 přes poled­ne. Je zajímavé, že i v Třebíči se v sázení projevují značné výkyvy. Závisí to i na pořadu utkání v Saz­ce. Jinak se na tržbách sběrny projevuje 1 období výplat, silný provoz zaznamenávají v Třebíčí v zimě, pokles naopak lze pozo­rovat v létě. Především o dovole­ných a potom po dovolených, kdy jdou děti do školy. Není bez zají­mavosti, že MATES má téměř stále stejné zájemce, z nichž většina ne^ sází ani v Sazce, ani ve Sportce, a těší se vždy na televizní pořad, kdy přímo vidí průběh tahu. A tak lze říci o sběrně Sparta­ku v Třebíči, že je šťastná. Lídě sem rádi chodí, pravidelně zde podávají své sázenky. A pan! Štěstěna jl rozhodně také nene­chává stranou. Co budeme tipovat ve 25. týdnu? Loučení s ligou (jen dočasné)! Tak tu máme poslední kolo I. i II. ligy, čili loučení s ligovým fotbalem v Sazce. Celé jaro jsme si pochvalovali, ale nedá se nic dělat, i léto sázkař přečká a no­vého ročníku ligy se opět dočká. V posledním kole však je několik zajímavostí. V nejvyšší soutěži jde například Teplicím o třetí místo a tím i hru v poháru UEFA, ve druhé lize jde stále Nitře a Jab­lonci o postup do I. ligy. Jestliže oba vyhrají, postupuje Nitra, pro­tože má lepší skóre. Ve II. lize však jde i o sestup. Zachraňuje se Bardejov — proto chce určitě vyhrát doma s Klad­nem, dokonce i poslední Dukla Tá­bor má ještě teoretické šance. Bude dobré si vsadit. Sázející bude zkoumat nejen formu muž­­.stev, domácí prostředí, ale i zain­teresování jednotlivých mužetev^. Někomu nejde o moc, jinému jde o všechno! Pořad 25. týdne: I. LIGA 1. TŽ Třinec—VSS Košice 2. J. Trenčín—Sparta 3. T. Prešov—Trnava 4. SU Teplice—Škoda Plzeň 5. Slavia—Lok. Košice 6. ZVL Žilina—Gottwaldov II. LIGA 7. Dukla Tábor—Dukla B. B. 8. Sn Liberec—Sp. Ústí 9. Nitra—Bohemians 10. Chomutov—Sp. Hradec 11. Bardejov—SONP Kladno 12. Jablonec—Pov. Bystrica Přečtěte si ještě podrobností o každém utkání v úterním Čsl. sportu a potom si hned vsaďte! STALO SE VÁM TO TAKÉ? Každý týden si v zaměstnání kaž­dý zvlášť podáváme Sportku, ale — bohužel — jen zřídka kdy se nám podaří vyhrát. A když — tak jen čtvrtou cenu. Ani nevím, kdo z nás přišel na ten nápad podat si mimo­řádně také Sazku. Stalo se. Já a moje kolegyně ze zaměstnání jsme podali Sazku za čtyři koruny. Tipovala se II. hokejová liga a ně­jaké zápasy anglické fotbalové li­gy. Věřte nebo nevěřte — vyšlo nám třetí pořadí. Bralo však jen 35 korun. A to víte, jak jsme od kolegů zkoušeli. Narážky jako »Aby­ste je tam nepřivedli na mizinu z těch výher« byly na denním po­řádku. Nás to však neodradilo. Druhý tý­den nám sice nevyšlo vůbec nic, avšak v dalším týdnu, kdy se opět sázelo na anglickou fotbalovou IV gu, jsme měli opět třetí! Oba jsme byli přesvědčeni, že nás nemine 30—40 korun, ale řekli jsme si — i ty budou dobré na další sázení. Při zveřejnění částek ve čtvrteč­ních novinách jsme však nemohli oba věřit svým očím. Za třetí po­radí tam bylo — 1580 Kčs! Ihned jsme výhru kontrolovali i v dru­hých novinách, zda ten »omyl« je i v nich. A byl . . . Moje spolusázející tomu stále ne­chtěla věřit. Až teprve při výplatě na poště, když viděla před nás odpočítávané zelené stokoruny. A tak se nám naše vytrvalost vy­platila a úloha se obrátila. Ted jsme mohli kolegům strouhat mrkvič­ku na oplátku my. ZDENĚK SLADKÝ, Praha čétfcstcveMký Spčft O Ještě tento a příští týden má vaše naděje zelenou! Stačí jen vsadit sázenko Sportky vyplněnou ve všech třech sloupcích a můžete vyhrát mimořádnou prémii Sportky AUTO ŠKODA 100. Na dovolenou svým autem!

Next