Československý Sport, leden-březen 1973 (XXI/1-77)

1973-01-31 / No. 26

DVĚ PLODNÁ »IKDľVAlVt ATLETICKÝCH SYAZC Nezůstal ani na okaofök stát Obě plenárni zasedání atletických svazů — v sobotu Českého, v ne­děli Československého — v Praze měla mnoho společných rysů. Na obou jednáních se sice hovořilo o úspěšné bilanci loňské, jubilejní 75. sezóny československé atletiky, o Daňkově vítězství i radostných výsledcích dal­ších závodníků i národních družstev, ale zcela pudle slov místopředsedy ČAS Lva Vodrážky »se úspěchy docenily, ale nikoliv přecenily«. Jak v sobotním, tak v nedělním jednání převažovalo totiž nad bi­lancováním loňska hledání cest k ještě lepší realizací letošních úkolů. Proto se v referátech před­sedy ČSAS ing. Petra Berčíka 1 předsedy ČAS dr. Viktora Trkala hovořilo tolik o problematice mlá­deže, základní atletiky, o politicko­­výchovné práci v oddílech i vyš­ších složkách, o přípravě důležitého úseku předsjezdové kampaně — přípravě republikové 1 celostátní konference. Mládeži zelenou Za čtyři roky, od jara roku 1969, se počet atletů zdvojnásobil. Dnes je v ČSR téměř 17 000 registrova­ných, téměř 4000 rozhodčích, více než 1200 trenérů atd. »To jsou kád­ry, s kterými můžeme zabezpečit současný rozvoj naší atletiky. Ale chceme-li atletiku 1 nadále rozvíjet do masovosti, musíme předpokládat další přírůstek. Během čtyř let by se měl počet aktivních atletů opět zdvojnásobit. Pak však už nebude­me moci s dnešním zlatým fondem naší atletiky vystačit. Proto musí­me už teď hledat cestu, jak vycho­vávat nové trenéry, rozhodčí, jak pro atletiku angažovat další nad­šence a zájemce. Na tomto úseku musíme být v předstihu, abychom byli dobře připraveni na úkoly příštích let.« Tahle slova dr. Vik­tora Trkala v závěru jednáni jsou skutečně nejdůležitější směrnicí pro činnost celého atletického hnutí. V ČSR i na Slovensku. Na plénu Českého atletického sva­zu se v diskusi vystřídalo hodně pracovníků z malých, venkovských oddílů. Na příkladech z Velkého Meziříčí i odjinud ukazovali cesty, jak i v malých místech lze atleti­ku rozvíjet, jak pracovat s mlá­deží. Proto se v Poháru Českého rozhlasu připravují nové směrnice, které mají vyjít vstříc vesnickým školám, proto vedení ČAS uvolnilo 75 % prostředků na výcvikové tá­bory na činnost s mládeží. A právě tuto koncepčnost v zajišťování dal­šího rozvoje atletiky ocenil ve svém diskusním příspěvku 1 místopředse­da ŰV ČTO Drahoslav Břehovský. Za čtyři roky se počet atle­tů zdvojnásobil • Masovost základem vrcholové atleti­ky • Začíná příprava na Montreal i na Moskvu uiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiir Montreal - Moskva Stejné příklady jsme vyslechli druhý den i ze Slovenska. O Bar­dejovu a dalších místech se hovo­řilo jako o příkladech pro celé hnutí. A to jsou nakonec i odrazo­vé můstky pro zajištění vrcholové atletiky, pro kvalitní výběr na Montreal 1976 i Moskvu 1980. Tre­nér dr. Jaroslav Šimonek upozornil na to, že v současném trendu svě­tové atletiky se podstatně zkracuje období potřebné pro výchovu špič­kového atleta. Z osmi na Šest let a v některých případech 1 jedno olympijské období stačí k výchově olympijských medailistů (příklady: Meyfarthová, Stones atd.). Proto dr. Sušanka poukazoval na potřebu týmové spolupráce včetně využití vědeckých poznatků, protože dosa­vadní trinagl — trenér, závodník, lékař — už nestačí. Dva plodné dny strávili atletičtí pracovníci v zasedací síni. Největ­ším kladem obou jednání byla sna­ha o řešení koncepčních otázek — na podružné diskuse o dílčích de­tailech už není místo. Plány obou svazů, jak ČAS a ČSAS, jsou kon­krétní. A tak lze předpokládat, že do dalšího funkčního období, které začne konferencemi ČAS v září a s ČSAS v říjnu, půjde atletické hnutí ucelenou koncepcí při realizaci úkolů XIV. sjezdu KSČ a letošních sjezdů národních organizací i ČSTV. ČENĚK KOHLMANN 'Zsuitm/osti 5==>2e Světa. tel SBĚRATEL. Uli Libor, 32letý drži­olympijské bronzové medaile v jachtingu z Kie­lu, sbírá stříbrné lžíce. ročním Při každo­přijetí hamburských špičkových spor­tovců na radnici překvapil zde starostu města: »Před rokem jsem měl obavy, že budu na tomto historickém místě přijat Jako úspěšný reprezentant naposledy, vzal jsem si tedy suve­nýr. Smím vám ho nyní, pane sta­rosto, vrátit?* Šlo o těžkou stříbr­nou lžíci z roku 1641. Hlava města se nezlobila: »Jsem přesvědčen, že tu ani letos nejste naposledy, a tak vám k lžíci zapůjčím ještě vidličku a nůž!« ■ ENCYKLOPEDII SVĚTOVÉHO FOTBALU v pěti objemných svaz­cích v jasně červených deskách, zdobených zlatém, vydalo milánské nakladatelství Perná. Hlavním re­daktorem byl sám majitel podniku s Valentin Perná, který spolupracoval 19 zahraničními a 81 italskými autory. V knihách se vypráví o his­torii fotbalu, pravidlech této hry, fotbalových organizacích v jednotli­vých zemích, předních klubech, hráčích, rozhodčích, všech meziná­rodních turnajích, dorostem počí­naje a olympijskými hrami konče, mistrovstvích světa, Evropy i ostat­ních kontinentů. ■ KONKUROVALI VZPĚRAČOM. V západoněmeckém Wendlingenu se osm zanícených kuželkářů usadilo na čtyřiadvacet hodin v kuželně, a za tu dobu porazilo 28 022 kuželek. Při čtyřkilogramové kouli, házené pětkrát za minutu, to znamená, že kuželkáři dali do pohybu celkem 29 tun. ČSSR—Trnava 3:2 V přípravném utkání v Zeistu (Hol.) zvítězili reprezentanti ČSSR nad fotbalisty Sp. Trnava 3:2 (1:2). Podle slov trenéra reprezentantů V. Ježka splnilo utkání plně 6vůj účel. V dresu ČSSR nastoupilo kro­mě Petráše a Bičovského všech 14 hráčů. Trnava vedla již 2:0 bran­kami Masrny. Poté snížil Pekárik, vyrovnal Samek a vedení zajistil Slezák, jehož přítomnost na hříšti v druhé půli oživila hru reprezen­tantů. Trnava hrála svižně a tech­nicky perfektně v prvním poločase, potom jí docházely síly. Na vynika­jícím terénu se hrálo úporně. ržákatfoveHSfaf Vydává OV České tělovýchovné orga­nizace. Vychází šestkrát týdně kromě neděle. Šéfredaktor GUSTAV VLK, zá­stupce šéfredaktora JAROSLAV JAROŠ. Adresa redakce: Praha 1, Na poříčí 30, poštovní směrovací číslo 115 23. Te­lefony: ústředna 24 96 51, sekretariát 24 77 96, sportovní odděleni a infor­mace 24 95 21, kopaná 22 79 91, orga­nizační 24 10 03, zahraniční 24 11 58, dopisů 24 77 98, hospodářské 24 77 96. — Dálnopis 113114. — FILIÁLNÍ RE­DAKCE: BRNO, nám. Rudé armády 13—15, telefon 538 18, 584 36. Poštovní adresa: Poštovní schránka 314, 658 48 Brno. — OSTRAVA 2, Novinářská 3, telefon 521 71, 524 31, dálnopis 052502. Poštovní adresa: Pošt. schránka 18, 709 18 Ostrava 9-Mar. Hory. — TELE­FONY KRAJSKÝCH ZPRAVODAJŮ: PLZEŇ 243 42, PARDUBICE 317 83, BRATISLAVA 550 26. — Měsíční předplatné 12,80 Kčs, čtvrtletní 38,40 Kčs. — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplat­ném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední ex­pedice tisku, odděleni vývoz tisku. Jindřišská 14, Praha 1. — NEVY­ŽÁDANÉ PŘÍSPĚVKY SE NEVRACEJÍ. m tt QČMlostcvmkýtpértr POZNATKY ZE DVOU ZÁPASU HÁZENKÁŘEK seveRanky ha nás platí Nastává období, v němž jde řadě družstev ženské házené o vrcholnou formu, neboť v kvalifikačních zápasech si mohou zajistit účast na pro­sincovém mistrovství světa v Jugoslávii. Čs. celek čeká tato kvalifikace ve dnech 23. a 25. března. Dva poslední zápasy s Norskem mnohé na­pověděly. Potvrdilo se, že způsob hry se­verských celků nemáme ještě plně zažitý. V polovině listopadu jsme doma prohráli s Dánskem (11:14), poté vyhráli dvakrát v Norsku (12:8 a 12:10), v sobotu a v neděli při­daly naše házenkářky na své konto opět dvě vítězství (10:8, 11:8). Už z tohoto přehledu je vidět, že v zá­pasech se severskými celky je do­sahováno poměrně málo branek. Norky totiž dokázaly hrát nároč­nou vysunutou obranu a tím vytla­čovaly naše střelkyně z dálky do míst, z nichž nejsou zvyklé razant­ní střelbou obranu soupeře překva­pit. Dalším důležitým momentem je, že Norky dovedou už v zárodku založení útočné akce soupeře »při­tlačit«, donutit rozhodčí, aby pře­rušili hru. Narušují rychlost a tem­po soupeře, získávají vteřiny ke konsolidaci ve vlastních řadách. V Praze a v Chebu jsme viděli, do jakého stadia tvrdosti se může dostat házená žen, jestliže rozhodčí nedovedou včas nasadit něžnému ipohlaví správný metr. Rozhodně je správné, když naše házenkářky mo­hou v přípravě na mistrovství svě­ta okusit i tento styl. ho Čs. celek odvedl to, co bylo v je­silách. Cenným poznatkem je hlavně bojovnost, taktické pojetí, umění ve vyrovnaném zápase na­sadit rozhodující úder k získání náskoku. To se v obou utkáních podařilo. Nepodařilo se však získat správnou orientaci, vnutit soupeři rytmus hry. To je závislé na pří­pravě v hale. Vždyť pouze mistrov­ský celek Plastiky Nitra (s jednou reprezentantkou Kovalovskou) je v této době v plné zátěži. Díváme-li se na statistiku ženské házené ve světovém měřítku za rok 1972, čs. házenkářky obsazují pěk­né páté místo za NDR, Jugoslávií, Rumunskem a Dánskem před Ma­ďarskem, Norském a SSSR. Mají za sebou vítězství nad NDR 14:11, ne­rozhodné výsledky s Jugoslávií 10:10 a Maďarskem 14:14. Recept na hru Seveřanek (Dánsko, Norsko) hledá­me. Proto také poslední dvě utkání s Norskem byla poučná. Může se stát, že se s některým z těchto tý­mů setkáme při případné účasti na letošním mistrovství světa, (vel) Porada předsedů svazu ČTO Předsjezdová kampaň V Praze se v úterý konala pora­da předsedů sportovních svazů CTO, kterou vedl místopředseda ČTO Dra­hoslav Břehovský. Hlavním bodem jednání byla Informace o zajišťo­vání a přípravě předsjezdové kam­paně. Zkušenosti z výročních schů­zí oddílů a tělovýchovných jednot ukazují na dobrou účast, zájem mládeže. V současné době se věnu­je pozornost nastávajícím konferen­cím okresních svazů. (vel) Tip dr. Maxe Euweho a Flohrův »žebří­ček« # Rozmetač »remízové smrti šachu«, Alexandr Alechin • Ještě na skok do Hastingsu • Před mým nejtěžším utká­ním s geniálním Alexandrem Při posledním posezení s velmistrem Salo Flohrem Jsme st poslechli jeho několik zajímavých postřehů, o žáku exmistra světa Mlchaila Botvin­­nika, mladém sovětském velmistru Karpovovl, o názorech Botvinnika na simultánky, a o Talovi, letošním přeborníku SSSR, který vyhrál s ne­čekanou převahou. Dnes se k této výjimečné postavě světového šachu na začátku krátce ještě vracíme v souvislosti s dalšími postřehy vel­mistra Salo Flohra. Tak naslouchejte: V loni, když se tak horečně projednávaly komplikace s mís­tem utkání Spasski]—Fischer, kdy se zdál tento souboj krkolom­nými požadavky vyzývatele Fische­ra načisto ohrožený, tak jsme se zeptali v Moskvě při jednom pose­zení exmistra světa Maxe Euweho, současného předsedy FIDE, koho považuje za největší osobnost v his­torii šachu. Euwe tehdy prohlásil, že podle jeho názoru to je — Robert Fischer. No, moc se nám to od něho nelí­bilo. Bylo to ve společnosti Bot­vinnika, Smyslova, Spasského, kte­rý byl tehdy přece ještě mistrem světa. Ne že bychom toužili po nějaké diplomatické odpovědi, ale myslím, že správněji by byl Euwe měl odpovědět (Fischer ještě mis­trem světa nebyl!), že největší po­stavou světového šachu bude Ro­bert Fischer. K aždý má právo na svůj názor. Já si myslím, že největší po­stavou šachových dějin byl Alexand Alechin. Z generace dneš­ních aktivních velmistrů bych pova­žoval za největší, abecedně seřaze­no, Fischera, Spasského, Tala. A z těch je podle mne největším »přírodním, šachovým talentem roz­hodně »malý Míša« Tal. Však to také vzal na počátku své velmis­­trovské dráhy tryskem — velmistr, přeborník SSSR, vítěz turnaje kan­didátů a mistr světa takřka v jed­nom roce! Proč ta jeho meteorovitá dráha měla tak časté výkyvy, to jsme si již řekli. Věčné Michailo­­vy potíže se zdravím, jeho nesou­středěnost, kuřáctví, neumění od­řeknout si zábavy života. Každý však není asketickým Fischerem ... ani by to nebylo pěkné na světě. T ak ten Alechin. Nerad užívám velkých slov, ale to byla opravdu výjimečná postava, to byl — génius. Přišel právě do doby, kdy »neomylný« Capablanca vyhla­šoval »smrt šachu«, protože byl tak přesvědčen o své neporazitelnosti, o tom, že prozkoumal všechny ša­chové možnosti tak geniálně, že sejdou-11 se nad 64 políčky s 32 figurkami prý dva capablankovští mistři, nemůže to skončit jinak, než — remízou. Nebo-li, rozvoj šachu povede k Jeho »remízové smrtl«l Alechin dokázal tuto teorii roz­metat. Přišel do té hrozící nudy jako romantický gigant, a právě Capablancovi ukázal v souboji s ním, jaké ještě dalekosáhlé, nekonečné, neuvěřitelné jsou možnosti v roz­voji této nádherné hry. Romantik s vědeckou precizností, bouřlivý bojovník 1 přísný analytik. Pro mne zkrátka — génius. S Alechinem jsem prožil kus ži­vota svého, a vzpomínky na něho by vydaly na knihu. Hrálo se mi s ním vždycky špatně. I v době, kdy jsem ho ještě za takového génia, jako se ml jevf s odstupem času, nepovažoval. My šachisté máme, a musíme mít dobrou paměť. Když se nám s ně­kým hrávalo dobře, když Jsme nad ním vítězili, pamatujeme si ta ví­tězství tah po tahu. Když s někým prohráváme, tak nám paměť nějak selhává___ Já se však pamatuji přesně, že jsem s velkým Aljošou — nevyhrál nikdy! Která z našich partií byla nejtěžší? Vidíte, na tu se pamatuji docela přesně. Alespoň do určité chvíle. B ylo to zrovna v tom anglickém Hastingsu, o kterém jsem na začátku besedy začal. Konec roku, na přelomu z let 1933—1934. Dohráli jsme kolo a chtěli se tro­chu rozloučit se starým rokem. Jenže to bychom museli být v naší milované Praze, kde se to slavívá až do rána bílého. V Hastingsu, a vůbec v Anglii, pro to nemají buň­ky. Tam je ten konec roku nějak smutný, všednf. Fádní. O půlnoci se zahraje hymna, Got save the King, popřeje se nový rok, a hajdy domů. Světla se v zábavních míst­nostech zhasnou — padla. Tak se to dalo čekat I v Qeens hotelu, kde jsme tenkrát bydleli. Jenže majitel hotelu, který byl sám šachovým fanouškem, nedbal nic na koženou tradici, a když jsme vstoupili do haly, měl pro nás pře­kvapující návrh. Jsme-li prý ochot­ni sehrát konzultační partii. Bílé bude mít dvojice Alechin, Sergent, černé Flohr s Thomasem. Souhla­­síme-li, světla se neshasnou, spát se nepůjde. Uvítali jsme ten návrh s ochotou. A to byla má nejtěžši partie s Alechinem. Proč, a Jaký byl její průběh, se dovíte v další besedě še Salo Flohrem. SF ALEXANDR ALECHIN v kresbě O. Maška • Dokončeni ze str. 1 Foreman odmítl účast na protirasových pro­testech černých olympioniků v Mexiku, vede­ných zejména sprinterem Carlosem, před tele­vizní kamerou mával státní vlajkou USA a po návratu z Mexika se dal najmout do předvoleb­ní suity demokratického presidentského kan­didáta Humphreye. Po volbách podepsal pro­fesionální smlouvu, kterou mu nabídla promo­­térská skupina v Kalifornii, a v červnu 1969 vybojoval první zápas v profesionálním ringu. Ve 3. kole knockoutoval neznámého Dona Wald­­heima a ve svém 38. profesionálním utkání na­stoupil letos 22. ledna v Kingstonu na Jamajce k boji o titul s 291etým »championem« Fra­­zlerem. Byl to jednostranný zápas. Foreman se vy­řítil ze svého rohu, spustil sérii těžkých háků, z nichž polovina šla nad hlavou o 12 cm men­šího (97 kg) Fraziera, ale ty, které zasáhly, byly otřesné. Frazier, nejistý od začátku, se marně snažil dostat kratšími pažemi do boje zblízka. Foreman je] vždy odstrčil oběma pa­žemi a tloukl nemilosrdně dál. Frazier byl v 1. kole třikrát na zemi, při třetím pádu ho zachránil gong, vždy se zvedl předčasně, což byla chyba, a v druhém kole, když byl zas potřetí na zemi a už neschopen boje, skončil rozhodčí zápas. Bilance nového mistra: 38 zá­pasů (profesionálních), z toho 35 k. o., na které potřeboval 88 minut, tedy 2 a půl kola průměr­ně. Jeho hlavni síla je v rychlém, těžkém a přesném pravém háku. Muhammad All (Cassius Clay) zápas neviděl ani v televizi, byl v té době ve svém trénin­kovém táboře (boxuje 14. února s mistrem Evropy Bugnerem), a poslal vítězi telegram: »Blahopřeju, ale nebylo to fair, Frazier byl rezervován osobně pro mne___« Kromě toho prohlásil, že výsledek očekával, že Frazier byl vyřízen od března 1971, kdy po boji s Clayem byl dva měsíce léčen na neurologické klinice. V tom se shodli po zápase v Kingstonu i exper­ti: Clay připravil Foremanovl půdu. Novy »CHAMP K odvetě Clay—Frazier už patrně nedojde, Frazier Je pokládán za vyřízeného, měl by po­dle mínění lékařů nechat boxu. Clay byl při­praven o možnost být znovu mistrem. A o velké peníze ovšem. Vlivné kruhy USA si nepřejí, aby vietnamský zběh byl první ve sportu, který je v USA půdou .pro individualistické uctívání siláckých hrdinů. Nechají ho stárnout. Clay »sesadil« svého trenéra Browna, který po zápa­se v Kingstonu vlezl do ringu a zval Foremana k utkání s Clayem. Clay: »Je to hanba, aby za mne někdo prosil o zápas nedávného amatéra, který porazil vysloužilce Fraziera. Nepotřebuji nikoho, ani Foremana, ani Fraziera. Skutečným šampiónem svého lidu jsem já.« Muhammadu Allmu jde skutečně především o to, aby byl uznáván za předáka černého lidu USA. Aspoň ve svém oboru. Roste mu na tom­to místě ve Foremanovl soupeř? Jisté Je, že Foreman už není oním »věrným Američanem« z doby OH 1968. Pustil se po olympiádě do studia a je zapsán v oboru sociologie na Har­­wardské koleji. Po zápase se rozpovídal: »Ne­chtěl jsem v druhém kole už Joea tlouci. Říkal jsem očima jeho manažeru Durhamovl, aby Fra­ziera stáhl z boje. Durham odmítl a já musil pokračovat v tvrdé práci.« Po utkání hladil plačícího Fraziera po vlasech. »Jsem šťasten, že jsem měl tolik síly a rozumu, abych vyhrál. S kým se utkám nyní? Nechci vůbec myslit na box. Po mně přijde jiný, mladší a silnější, který mne porazí. Nyní chci Jet do Houstonu, kde jsem se narodil, a odtud po celé zemi. Chci mluvit s mladými chlapci, říkat jim, co mají dělat, aby dosáhli v životě úspěchu. S chlapci barvy mé pleti...« Není to řeč připomínající Claye? Při utkání v Kingstonu stála celá černá Amerika za Fore­­manem, Fraziera neuznávala, ten byl »strýč­kem Tomem«, jak černí označují ty, kteří slouží bílým a odmítají boj za rovnoprávnost. »Sociolog« Foreman hledá své místo v ži­votě současné Ame­riky. To je jeden z poznatků krátkého zápasu v Kingstonu. « fot Zdi 1. Bayen 2. Düssel 3. Köln 4. Duisbi 5. Wuppe 8. Mönch 7. Stuttgi 8. Offent 9. Kaiser 10. Bochu 11. Frankl 12. Hanno 13. Herthe 14. Bremy 15. Braun­ 16. Schall 17. Hambi 18. Oberhi 1. FC Bi 2. Stand« 3. Racing 4. Ander 5. Maline 8. Beersc 7. Lierse 8. Cercle 9. Bercin 10. Antvei 11. FC Lu 12. Bering 13. St. Tr 14. St. Gi 15. Crossi 16. Diest 1. Benfic 2. Belem 3. Sporti 4. Setubc 5. Boavis 0. Porto 7. Guima 8. Leixoe 9. CUF 10. Montij 11. Barrei 12. Farén: 13. Beira 14. ’'mb 15. .iái 16. mletie 1. Milan 2. Juvent 3. inter 4. Lazio 5. Fioren 6. Roma 7. Caglia 8. Torino 9. Veron; 10. Bologi U. Atalan 12. Napoli 13. Ternai 14. Sampč 15. Palerr 16. Vicen2 P 1. Barcel 2. Atletic 3. Espaň 4. Real I 5. Malag 6. San S 7. Zaragc 8. Atletic 9. Valent 10. Grana 11. Castel 12. Las P 13. ;on 14. is 15. ^viedc 16. Celta 17. Burgo: 18. Coruň; 1. Range 2. Celtic 3. Hiberr 4. Dunde 5. Aberdi 6. Dunde 7. Hearts 8. Ayr 9. East I 10. St. Jol 11. Patric’ 12. Mothe 13. Falkri: 14. Arbroi 15. Mortoi 16. Dumbo 17. Kilmai 18. Airdrii Aberdee rie—Celtic St. Johnst —Motherv Falkirk 1 dee broath 1:1 2: 1:2, Parti I. d li 21. kolc vinov—Sp no—Motoi mutov—Pi Plzeň 1:0. 1. SONP 2. Sparta 3. Motor 4. Chomui 5. Plzeň 6. Písek 7. Litvino-8. Lovosic Skupina dec 5:3, 6:7, Hav] 4:7, Ml. dubice 5: 1. PZ 2. Jihlava 3. H Bro 4. Tesla 5. ČLTK 0. Kolín 7. Hradec 8. Ml. Bol

Next