Československý Sport, červenec-září 1976 (XXIV/155-233)

1976-08-06 / No. 186

Z pokladnice skvostů na 64 polích V roce 1894 porazil 261etý dr. Emanuel Lasker v pomě­ru 10:5—4 mistra světa W. Steinitze a stal se druhým mistrem světa v šachu. Ve světovém tisku nebylo vítězství mladého Laskera při­jato zvlášf nadšeně, naopak, více byl ceněn houževnatý odpor té­měř OOletého Steinitze. Řídí zasloužilý mistr sportu ing. JAROSLAV -ŠAJTAR Na rozhraní let 1895—1896 zví­tězil sice dr. E. Lasker na tur­naji v Petrohradě před Steinit­­zem, Pillsburym a Cigorinem, což podtrhlo jeho úspěch nad Steinitzem v zápase o světový šampionát, ale stále se pochybo­valo o tom, zda je Lasker skuteč­ně nejsilnější. Nedošlo totiž ješ­tě k jeho střetnutí s ambicióz­ním dr. Síegbertem Tarraschem, který rovněž patřil _k vážným kandidátům v boji o šachový trůn. Proto Lasker vítal příleži­tost, kterou poskytl turnaj v No- Norimberk 1896 -LASKERŮV TRIUMF rimberku, aby přesvědčil všech­ny pochybovače a dokázal, že je titul mistra světa v rukou nej­povolanějšího. Turnaj se hrál v době od 19. 7. do 11. 8. 1896 a na startu se se­šla elita tehdejšího šachového světa. Mezi 19 účastníky obsadil Lasker první místo, když dosáhl 13,5 bodu. Prohrál tři partie, a to s Pillsburym, Janovskim a Charouskem. Ve třech partiích se se svými soupeři rozešel smírně. O bod zpět skončil na druhém místě maďarský mistr Maroczy a o 3.—4. místo se dě­lili s 12 body Pillsbury a dr. Tarrasch. Dále následovali: 5. Janovskí 11,5, 6. Steinitz 11, 7. až 8. Waldbrodt a Schlechter 10.5, 9.—10. čigorín a Siífers 9,5, 1L Blackburne 9, 12. Charousek 8.5, 13. Marco 8, 14. Albin 7, 15. Winawer 6,5, 16.—17. Porges a Showalter 5,5, 18. Schallopp 4,5, 19. Teichmann 4. Partie s dr. Tarraschem měla veliký psychologický význam. Lasker se četnými výměnami snažil u svého protivníka vzbu­dit dojem, že se chce spokojit s remízou, a tato »léčka bezsta­rostnosti« se povedla. Stačilo ně­kolik slabších tahů, na které mistr světa čekal, a norimberský doktor kapituloval. ( O rok později Lasker znovu potvrdil své prvenství v odvet­ném utkání se Steinitzem, kte­rého rozdrtil v poměru 12,5:4,5. Z turnaje je následující par­tie. která byla odměněna cenou za krásu. PILLSBURY—LASKER (Francouzská obrana) 1. e4 éS 2. d4 d5 3. Jc3 Jf8 4. e5 Jfd7 5. f4 c5 6. dXc5 Jc8 (Dob.ré je i 6___SXc5 7. JÍ3 Jc6 atd. Nebo 7. Dg4 0—0 8. Jf3 Jc6 9. Sd3 Í5 10. Dh3 Jd4! s rovnou hrou.) 7. a3 (Jinak se hrává 7. Jf3 S X c5 8. Sd3 a6 10. De2 Dc7 s přibližně vyrovnanou hrou.) JXc5 8. b4 Jd7 (Podle Laskera se mělo hrát 8. ... d4 9. Jce2 d3 9. Jg3 Dd4 s iniciativou černého.) 9. Sd3 a5 (Zbytečná netrpělivost. Mělo se hrát 9. ... Jb6, s dalším Sd7 a Vc8.) 10. b5 Jb8 11. Jf3 Jc5 12. Se3 Jbd7 13. 0—0 g6 (Hro­zilo již nepříjemné Í5.) 14. Je2 Se7 (Lepší šance dávalo Sg7.) 15. Del Jb6 16. Jfd4 Sd7 17. DÍ2 Jba4 (Černý chce útočit pfoti pěšci b5, a proto se snaží za­mezit postup a4. Lepší však bylo Dc7.) 18. Vabl h5 19. b6! JXd3 20. cXd3 SXa3 (Černý má pěš­ce navíc a bezprostřední hrozba bílého není vidět. Po Sb4 by si upevnil postavení. Bílý ne­může čekat, a proto následující poziční obětí hodlá využít slabin v černém postavení.) 21. f5! g X f5 22. Jef4 (Nyní hrozí Df2— g3—g7.) h4 23 Val Se7 24. VXa4! SXa4 (Viz diagram! Stře­lec byl odlákán od krytí polí e6 a Í5 a následující oběť na eo je již rozhodující.) 25. JdXeB IXeB 26. JXe6 (Nyní hrozí mimo jiné 27. DXf5. Například po 26....DC8 27. DXf5 Dc6 28. Vfcl LASKER nebo 1 útočné Sg5 atd. Černý se rozhodl proto obětovat dámu, ale stejně prohrál.) Sd7 27. JXd8 VXdB 28. Sc5 Vc8 29. SXe7 K Xe7 30. De3 Vc6 31. Dg5+ Kf7 32. Vel VXcl+ 33. DX cl Vc8 34. Del h3 35. gXh3 Vg8+ 36. Kf2 a4 37. Db4 VgB 38. Kf3 a3 39. DXa3 VXb6 40. Dc5 Ve6 41. Dc7 Ke7 42. Ki4 b6 43. h4 Vc6 44. DbB Se8 45. KXÍ5 Vh6 46. Dc7 + Kf8 47 Dd8 b5 48. e6 Vh7 49. Ke5 b4 50. Dd6+ a čer­ný se vzdal. Ptllsbury a Lasker v kresbě O. Maška PILLSBURY Postavení po 24. tahu černého. Fischer se připravuje! Americký šachový velmistr — v exmistr světa — Robert Ftscher se soukromí, -mimochodem v ráji amerických diskařů Long Beach, přtpravule ná znovuvstoupenl na šachovou arénu světa. »Šachy Isou pro mne vším, mám je rád a jsou pro mne životní útěchou. Mým cí­lem je vrátit Americe titul mistra světa.. Musím přiznat, že műi ■ ná­stupce Karpov překvapil. Nebojí se hrát a má úspěchy. Budu muset vy­naložit hodně úsilí, abych se próbá­lóval až na Karpovovo „tělo",* ří­kal v lednom z interview nečekaně skromně Fischer, ale v závěru se opět oblevilo ieho velikášství: »Po­raz ím všechny] lsem nellepším ša­chistou. Nebojím se žádného soupe­ře. Když ne já, tak Mecklng porazí Karpova!* (jiň) UČÍME SE KOMBINOVAT Dnešní úkol představuje za­jímavou studii druhého mistra světa Emanuela Laskera, která byla uveřejněna v Deutsches Wochenschach v roce 1890. Při stejném materiálu vynutí bílý výhru poučným způsobem. Bílý na tahu vyhraje. Kontrola: Ka8, Vg7, Pc7; Ka4, Vc2, Pg2. (»alejqjCA 8 z8XA 'L ZEM +E8a 9 Z»A £**» £ + Z9A 99M f £«X + **A E Z^A 901 Z + ZqA MX *T :jua;jas) UQIMQ VODOROVNE: A. Tišina; dravý pták. — B. Nabal­zamovaná mrtvola; čibuk. — C. Osobní zájmeno; ??? (3. místo); označení dlouhohrajících desek. — D. Žen­ský hlas; druh likérové sklenky; plť. — E. Doupě; končetina; jeden ze smyslů. — F. Druh karty; kaz ve dřevě; předložka; náš básník; solmizačnl slabika. — G. Souhlas; kopytnatec s hladkými dutými rohy; kus trávníku; prostorná místnost. — H. Latinsky »umění«; hvězda, jejíž jasnost náhle stoupne; dobrý nápoj. — I. Tíha; trnovník. SVISLE: 1. ??? (1. místo). — 2. Nemnoho; osobní zájmeno. — 3. Koupě; chomáč; horníkovo pracoviště. — 4. Mužské jméno; zámezí; SPZ okresu Stará Ľu­bovňa. — 5. Druh látky; šelma s cennou kožíšinou. — B. Plod lubenice obecné; časová Jednotka. — 7. Obal plodů; čísievka základní. — 8. Malá ucha; po­hádková příšera. — 9. Srst ovcí; potomek; přivlast­ňovací zájmeno. — 10. Slovensky »jaký«; šelma pso­­vitá; rohovnický úder. — 11. Pobídka; tekutina k na­kládání. — 12. ??? (2. místo). 1. plod kokosovníku, 2. slepice domáci drůbeže, 3. Inkoustová skvrna, 4. závěr, 5. organizovaný potlesk, 6. proutěná nádoba, 7. květiny, 8. nízký keř ROHAČEK značka draslíku MPZ Polska vyhynulý pštros německy »země« přípravky k mazání plochá lodice gymnastické nářadí Řešení hádankářského trojboje z čísla 188: Přejeme našim olympionikům hodně medailí — Montreal — Kanada. Knižní odměnu obdrží tito vylosovaní luštite­­lé: A. Müller, Skalná, okr. Cheb, V. Lang, Cerhovlce, D. Váltóvá, Bohosudov, J. Bubák, Rovensko p. T., D. Bachurec, Hranice. Rozluštění posílejte na kores­pondenčním lístku do týdne na adresu pražské redak­ce. Pro zařazení do slosování stačí vyřešit jen dvě části trojboje. I i 3 k S t 1 ě i io II n DOPLŇOVAČKA ??? 3s vítězové v letošním cyklistickém závodě Bohemia. VÍTĚZSLAV HOUSKA Holeček a Paraguay Už jsme si tu nejednou řekli, že každé OH jsou příležitostí (a mnohdy 1 vítanou záminkou) pro četné poštovní správy k vydáváni aršíků a přečetných sérií se spor tovnl tematikou, jen si představme, jak by naše veřejnost »uvítala« ěs. známku, na níž by byl např. zobra­zen hráč španělské míčové hry pe­­lota nebo hvězda australského ba seballu. Víme, že by to bylo nevhodné, nepochopitelné a neipož né. Naproti tomu však Paraguay, nevelká jihoamerická republika s dvěma milióny obyvatel a bez výraznější sportovní tradice, vydá vá, ba co víc chrli jednu pestro­barevnou sportovní emisi příleži tostných známek za druhou. Že ni koli pro vnitřní poštovní potřebu, nýbrž pouze pro vývoz, je jasné jak hlahol zvonů. Zatímco naše fe derálni ministerstvo spojů vydalo k letošním ZOH v Innsbrucku tři­­známkovou emisi (a ani pak vítěz­ství našich hokejistů na dubnovém První srpnový kviz bude o sko­cích do vody. 1. Která země je považována za kolébku skoků do vody? a) Polsko, b) USA, c] Německo. 2. Milena Ducbková získala na prvním MS v Bělehradě v roce 1973 ve skocích z věže: a) zlatou me­daili, b) stříbrnou medaili, c) bron­zovou medaili. 3. V kterém roce se v Českoslo­vensku začaly organizovat soutěže ve skocích do vody? a) 1920. b) 1950, c) 1959. 4. Kdo je letošním mistrem re­publiky ve skocích z 3m prkna? a) Černý, b) Krčma, c) Sladký. 5. Skoky do vody byly zařazeny do olympijského programu v ruce: a) 1920, b) 1936, c) 1904. MS v Katovicích neoslavilo něja­kým zvláštním prítlskem), Para guay věnovala zimním 1 letním OH nenáležitě značnou pozornost, lak koll jsou sportovní filatelisté za ujati proti jakékoli spekulační a Inflační nadproduket poštovních známek, přece jen rádi registruje me, že na jedné paraguayské no vlnce vidíme typický zákrok Jiřího Holečka, naší 1 světové brankárske jedničky, před najíždějícím útoční­kem sovětského reprezentačního mužstva; a podle čisia vime, že je to Kapustin. Sportovní filatelisté stoji nyní před »vynuceným tahem« na sběratelské šachovnici, nebof vědí, že tuto známku mít musí... Rozluštěni kvizu z čísla 168. v 1. V r. 1896 v Aténách, 2. V r. 1956 Melbourne, 3. Londýn 1908, 4. 10 X, 5. Od 26. 8. —10. 9. 1972. — Výherci: V. Jirka, Plzeň, V. jiřiček, Frenštát p. R., D. Pavlusová, Dě­čín. — Odpovědi posílejte na ko­respondenčním lístku do týdne na adresu pražské redakce. Pro zařa­zení do slosování stačí uvést jen tři správné odpovědi! (PO) Ve dnech 2.—16. srpna 1936 — před 40 lety — se konaly neblaze proslulé XI. olympijské hry v Ber­líně. Měly být velkou propagandis­tickou přehlídkou »vzorového stá­tu* řízeného nacisty. Očekávala se rovněž řada skvělých vítězství, dotvrzujících převahu německého sportu. »Vůdce* byl připraven ke gratulacím domácím závodníkům, z nichž mnozí zvedali na stupních vítězů ruku k nacistickému pozdra­vu. stačí. lenže sebepeěllvější režie ne­Lehkoatletické soutěže byly vé znamení úžasného triumfu čtyř­násobného vítěze, sprintera a dál­­kaře, lesse Owense, úspěšní byli í dalíi barevní Američané, obrovitý Woodruj vyhrál půlku, Johnson skok vysoký. A Adolf Hitler utekl, aby nemusel podat ruku představi­telům »nízké rasy*. Rána, kterou Owens a další za­sadili fašistické zpupnosti, fe do­dnes v živé paměti. Už se však téměř pozapomnělo na to, že sou­těž ve skocích do vody z prkna vyhrála I3letá Marjorie Gestringo­­vá ze Spojených států a stala se tak na mnoho let nejmladší vítěz­kou olympijských her Nám přinesla tato olympiáda tři prvenství. Zasloužili se o ně gym­nasta Alois Hudec, jenž vyhrál sou­těž na kruzích, a dvojice kanoistů Vladimír Syrovátka a fan Brzák- Felix na tratí 1000 m a Václav Motl se Zdeňkem Skdlantem na trati 10 000 m. Pořadatelům nebylo příliš po chuti, že« zvítězili spor­tovci státu, proti němuž už nacisté vedli soustavnou pomlouvačnou kampaň. Při ceremoniálu hráli len první část hymny. Zástupci ěs. vý­pravy protestovali, byli však od­byti poznámkou, že se operatér zmýlil, v následujícím případě mě­lo být vše v pořádku, jenže příště se odehrálo přesně totéž. Tehdy st »nadlidé* vylévali zlost alespbň tímto způsobem, později dokonce vraždili. Vždyt obétml domácího teroru l pozdější nesmyslné války se stala i řada sportovců, účastní­ků berlínské olympiády.

Next