Československý Svět, červenec-prosinec 1953 (VIII/27-52)
1953-07-04 / No. 27-28
ť A Z obsahu listu: Toto číslo má 12 stran Na str. 2: Husitské revoluční hnutí Na str. 7: Povídka Jar. Haška: V přírodovědeckém časopise V_____________ J ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO \ DVANÁSTE VÝROČIE Posledná vojna nás mnohému naučila. Ponajprv sme poznali, že za mier treba neustále bojovať. Poznali sme ďalej, že na svete sú zradní politikovia, ktorým záujmy ľudu nie sú ničím iným, než aby tieto záujmy využili na svoje sebecké ciele. Poznali sme ďalej, že tí, čo najviac kričali, že chcú svet zachrániť pred komunizmom, chcú ho zachrániť pre fašizmus. Veď Hitler nič iného nerobil, než na každom svojom kroku nadával na Sovietsky sväz, osočoval, vymýšľal kde akú špatnosť, ktorú prišíval Sovietskemu sväzu, hovoril o potlačovaní slobody a sám dal naplniť všetky koncentráky. Mnoho rokov vykrikoval, že svet treba chrániť pred rozpínavosťou Sovietskeho sväzu, ktorý chce cudzie zeme okupovať, ale sám dal rozkaz svojim vojskám vtrhnúť do Rakúska a podrobiť si ho. Urobil smluvu, že voči Československej republike po Mníchove nemá požiadavky a jednako jedného rána ako kobylky zaplavily slobodné mestá a dediny našej vlasti fašistické hordy jeho príslušníkov, ochotné každú vôľu svojho „fiirera“ vyplniť, a aj ju vyplňovali na bezbranných ľuďoch v koncentračných táboroch. Hitler dal záruku Poľsku, aby ho napokon za dva týždne porobil a ľudia, čo boli pred tým slobodní, stali sa ujarmení. V horiacom Rotterdame, zapálenom bombami fiirerových štuk, mohol sa čítať jeho záväzok na smluve, že zaručuje nedotknuteľnosť hraníc. Aj Sovietskemu sväzu ponúkol pakt o neútočení. A Sovietsky sväz — ochotný vždy ako v minulosti tak i dnes — podporiť každé snaženie o zabezpečenie mieru, ak sa ono nedotýka nezávislosti a cti štátu, podpísal pakt o neútočení s Nemeckom. A .nebol to. -Sovietsky svaz,' ktorý t by bol porušil tento, pakt. V noci na 22. júna 1941 bol hitlerovskej armáde vydaný rozkaz k náhlemu. útoku nä, 'Sovietsky sväz bez ohľadu na'existujúci pakt o neútočení medzi Sovietskym sväzom a Nemeckom. A tu je treba znovu si pripomenúť, že toto porušenie ďalšej mierovej smluvy pocítil celý svet. Veď každá hruda zeme od Liverpoolu až po Stalingrad, od- Archangelska až po púšte Libye, bola niekoľkokrát obrátená od výbuchov bomb a šrapnelov. V mestách, v dedinách, v horách, pri riekach vyrástly lesy cintorínov, ktorých pochované telá bojovníkov proti fašistickým utláčateľom zaväzujú nás živých. Sovietsky ľud vydržal vystupňovanú besnotu náporu hitlerovských armád, vyhnal ich zo svojej zeme, oslobodil ďalšie národy a napokon porazil tých, čo dňa 22. júna 1941 si mysleli, že sú jedine povolaní a jedine určení, aby vládli nad druhými národami a ničili všetko to, čo nie je z ich rasy. Dvadsiatydruhý jún 1941 stal sa veľkou poučkou i pre všetkých agresorov, ktorí si mysleli, že Hitlerové armády zlikvidujú ža 3 až 4 mesiace Sovietsky sväz. Avšak títo páni zabudli na jedno — že v Sovietskom sväze vyrástli ľudia, ktorí vedia, čo je sloboda a pre túto slobodu šli sa biť tak príkladne, že ich hrdinstvá nemajú páru v dejinách. V Sovietskom sväze do roku 1941 vyrástli ľudia, ktorí vedia, čo je láska k vlasti a za túto lásku obetovali svoje životy. Početné sú svedectvá hrdinných činov na ceste víťazstva sovietskych ľudí od Stalingradu až po Berlín. A tu je treba znovu si oživiť pamäť. Treba sa rozpamätať na ten májový večer roku 1945, kedy v celom svete zaznela najradostnejšia zpráva, že vojna je ukončená, že nastáva mier. Objímali sa ľudia v Moskve, bozkávali sa v Prahe, v Budapešti, vo Varšave, v Paríži, v Londýne, v Ríme a aj v amerických mestách a prisahali si vtedy, že nedopustia nikdy viac vojnu. Práve 12. výročie prepadnutia Sovietskeho sväzu je vhodnou príležitosťou pripomenúť všetkým mierumilovným ľuďom na celom svete ich prísľub, ktorý si dali v máji 1945. A ten znel: nepripustíme novú vojnu, budeme brániť mier. A ak táto prísaha nemá byť prázdnymi slovami, ak táto prísaha nemá byť, výsmechom nad tými, čo svoje životy obetovali v druhej svetovej vojne za záchranu nás všetkých, aby naše ženy a deti nikdy viacej nepoznaly .príšera hrôzy vojny, vtedy si sľúbme, že budeme aktívne podporovať každé úsilie, ktoré je zamerané na udržanie mieru mezi národami. Bojujme proti politike tých, čo nedodržiavajú smluvy medzi národami, bojujme proti tým, ktorí chcú prekaziť dorozumenie medzi národami. Bojujme za mier, za šťastnú a pokojnú budúcnosť našich detí. Dr Štefan Gazda - I „Píseň nám pomáhá stavět a žít” se říká v textu jedne naší písničky a věřte. m.ilí přátelé, je v tom hodně pravdy. Písničky a tance vyjadřují u nás po celé republice radost z dobře: vykonané práce a úspěchů,, které 'z. ní plynou. Zpívá se v našich divadlech a koncertních síních, ale i dělníci přímo v ‘továrnách si zakládají pěvecké a taneční soubory a zpívají a tančí pro široké okolí. Jedním takovým amatérským souborem místní skupiny Československého svazu mládeže v Turej Lúke je taneční soubor Kýčer. Na obrázku předvádějí děvčata svatbu. Soubor, o němž hovoříme, čerpá z tradic lidového umění. Tanec „svatba"'byl nastudován podle svatebních zvyků v myjavském kraji. RADOSTNĚ PRACOVAT ■ RADOSTNĚ ŽÍT Poslanec Rudolf Pytlík,-předseda přípravného výboru Festivalu lidové umělecké tvořivosti Ve dnech 27. června až 5. července probíhá v Brně celostátní Festival lidové umělecké tvořivosti. Je to po mezinárodním hudebním Jaru nejvýznamnější kulturní •akce tohoto roku. Vždyť se sjedou soubory závodních klubů, škol, vesnic, učilišť státnich pracovních záloh, jakož i vojenské soubory, které mají ukázat mohutný rozvoj této kulturní činnosti v naší lidově demokratické republice. Lidová uměleGká tvořivost navazuje na pokrokové tradice naší lidové tvořivosti v písních, tancích i hudbě. Lidová tvořivost seznamuje nás s celou pokrokovou tradicí našeho lidu, je proto národní a přitom nezapomíná na rozšiřování lidové umělecké tvořivosti národů SSSR a ostatních lidově demokratických států. Obnovuje proto naši národní lidovou kulturu a přibližuje nás ještě těsněji k pracujícím SSSR a lidových demokracií. Čerpajíc z pokrokových tradic lidového umění, nezapomíná však lidová tvořivost ani na zachycováni naší nové tvořící se lidové kultury, (Psáno pro Čs. svět) vycházející z našeho budování ,nové šťastné společnosti. Proto heslo: Radostně pracovat — radostně žít, stalo se hlavním heslem celostátního festivalu. Vyjadřuje též dnešní obsah a směr lidové umělecké tvořivosti. Jejím úkolem je, aby účinně napomáhala k převýchově nového člověka. Zpěvem, hudbou i tancem vyzdvihuje hrdinství práce a ostrou satirou jako metlou tepe všechny nedostatky, které nás zpožďují při výstavbě socialismu a brzdí naši cestu k největšímu rozvoji našeho socialistického hospodářství. Lidová umělecká tvořivost se stala takovým účinným prostředkem, protože je rozšířena ve všech vrstvách lidu. Již dnes vidíme, žé tam, kde dříve pracovali jedinci, nastupují stovky mladých nadšenců a naše lidová umělecká tvořivost se široce rozvíjí. Významným přínosem pro tento mohutný rozvoj je značná podpora vlády, bez níž by nebylo možno dosáhnout tak vynikajících úspěchů. Lidová tvořivost za buržoasní republiky byla i u nás brzděna a její programy censurovány; Žila někdy poloillegálně a jen důmyslností nadšených pracovníků podařilo se jí se svým pokrokovým programem před dělnickou veřejnost vystoupit. Ta i žije dosud lidová umělecká tvořivost v kapitalistických státech. Činnost souborů jak v programu, ve výkonu i v pojetí se zaměřuje co nejvíce k.podpoře našeho socialistického budování. Vyzdvihuje vzorné příklady tohoto budování, tepe všechny nedostatky a tak n uomáhá k rozvinutí široké iniciativy mas k plnění .'a1 překračován. našich výrobních úkolů. Lidová tvořivost usiluje také o to, aby byla osvěžením pracujícím po práci, snaží se svým uměleckým pojetím i provedením přiblížit se k pracujícím tak, aby byla vyhledávána a zatlačila z našeho kulturního života všechno to Staré, nepokrokové. Dosahovaná návštěvnost na podnicích našich lidových souborů je jedním z významných měřítek, jak úspěšně splnit tyto úkoly se našim souborům podařilo. I T