Československý Svět, leden-červen 1954 (IX/1-25)

1954-01-09 / No. 1

y----------------------------------------------------n Z obsahu llstui Na str. 2: Zprávy z domova i za­­hraničí na str. 3: Péče o zdraví pracujících na str. 4: Zo života v novom Zemp­líne L________________J Ret cifer RófdsQ^ř ROČNÍK IX. • CENA 60 HAL. V PRAZE 9. LEDNA 1954 TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO NA PRAHU ROKU 1954 Jak je u nás každoročně zvykem, promluvil k našemu lidu na zahájení nového roku 1. ledna 1954 rozhlasem pre­sident republiky Antonín Zápotocký. President republiky pravil: Váženi spoluobčané, soudružky a soudruzi, bratři a sestry! Při nástupu do nového roku přeji vám všem, abychom i nadále uchovali klid a mír v naší zemi a úspěšně křížili plány všech válečných štváčů, kteří by tento klid a mír u nás i ve světovém měřítku chtěli narušovat. Klid a mír znamená pro nás další možnost rozvíjet pocti­vou a činorodou práci v továrnách, na polích, na stavbách a na všech ostatních úsecích naší činnosti. Jenom stále se zvyšující produktivita práce, rozmnožování národního dů­chodu a stále stoupající výroba nových hodnot je nám zá­rukou dalšího zvyšování existenční i kulturní úrovně naše­ho lidu. Máme-li dnes, po skončení první pětiletky, činit bilanci činnosti a hodnotit výsledky práce, pak to, že jsme uchrá­nili mír, je, myslím; největším úspěchem naší politiky. Mír a klid republiky byl skutečně ohrožován. Víte vši­chni, že již v roce 1948 naše domácí reakce, vyvolávajíc únorový puč, kterým chtěla zmařit vývoj k soeialisaci re­publiky, ve spojení se zahraničními válečnými štváči ria válku spekulovala a brzkým vypuknutím války hrozila;. Na adresu těchto válečných štváčů ze řad reakční emi­grace i zahraničních nepřátel prohlásil jsem ve svém vá­nočním projevu roku 1948: „Nic se nesplnilo z jejich předpovědí. Válka nepřišla a my pevně věřírpe, že nepřijde. Marně budou o ni naši reakční emigranti spolu s válečnými štváči za hranicemi usilovat a po n> toužit. Lidově demokratické, protiválečné síly rok od roku rostou. Neskládají ruce v klín. Vědí, že po míru není možno jen toužit, za mír není možno jen se modlit, mír je potřebí chránit, plány válečných štváčů je potřebí křížit a proti jejich úmyslům klid porušit a válku vyvolat je potřebí bojovat.“* My jste ■ 7 \ udrž“.,: n);-u .-po'u se »větovým t&borem míru v čele s naším nejlepším přítelem a spojencem So­větským svazem bojovali. Proto také zločinné úmysly vá­lečných štváčů a zrádné emigrace se v tomto pětiletí ne­splnily. Věříme, že se ani v budoucnosti nesplní, a jspe odhod­láni nadále stát na stráži, válku znemožnit, mír ubránit a možnost dalšího rozkvětu naší československé vlasti i stálé zvyšování životní úrovně jejího lidu v českých zemích i na Slovensku činorodou prací zaručit. Dalším úspěchem, na který můžeme být právem hrdi, je splnění plánu nové hospodářské výstavby, kterým byla naše první Gottwaldova pětiletka. Uzavírajíce dnes bilanci našeho pětiletého snažení o vý­stavbu nového hospodářského života naší země, můžeme se odvolávat na to, že jsme nikdy nestavěli vzdušné zámky, nikdy jsme neklamali náš lid nesplnitelnými sliby, bláho­vými sny a nadějemi. Vždycky jsme zdůrazňovali, že cesta k blahobytu a radostnému žití jě cestou tvrdé, usilovné práce, při níž se vyskytuji i překážky, svízele a obtíže, které nutno vlastní usilovnou prací a někdy i oběťmi přemáhat. Ve svém projevu v Národním shromáždění dne 7. října 1948 při předkládání osnovy zákona o pětiletém plánu jsem řekl: „Aby naše životní i kulturní úroveň mohla být zvýšena, je nutno splnit plán, tp je přebudovat výrobu průmyslovou i zemědělskou, převést ji na vyšší technický stupeň, docí­lit, aby se více vyrábělo v továrnách i na polích, zvýšit pracovní výkony i produktivitu práce, rozmnožit národní důchod a tento národní důchod pak spravedlivě rozdělovat, aby se mohlo lépe, spokojeněji a radostněji žít. Výstavba a přestavba nebude uskutečněna jen proto, že má někdo zbožné přání ji uskutečnit. Výstavba a přestav­ba znamená zvýšenou práci i zvýšené náklady.“ A dále jsem zdůraznil, že musíme: „Vybudovat a provést přestavbu svého hospodářství^ na účet své vlastní práce, na účet svých vlastních prostřed­ků, na účet vlastních úspor a já neváhám říci i obětí.“ Uplynulých pět let nebylo pětiletím lehkých a snadných úspěchů. Byly obtíže a překážky, byly i záškodnícke úkla­dy vnějších i vnitřních nepřátel. Byli i mnozí, kteří upa­dali v paniku a malomyslnost. Všechny tyto překážky jsme však překonali dík nezdolné vůli a nadšení ohromné většiny našeho pracujícího lidu ve městech i na venkově. Směle a hrdě můžeme přehlížet bilanci uplynulých pěti let, v nichž naše země procházely dějinnými převratnými změnami. Provedení výstavby a přestavby našeho hospodářství spočívalo především na vedoucím článku hospodářství: irůmyslu. Podle prozatímních předběžných výsledků mů­­eme již dnes konstatovat, že jsme v průběhu pětiletéh ňánu dosáhli v rozvoji průmyslové výroby velikého, nikdy iředtím nebývalého rozmachu. Proti roku 1948 vzrostla průmyslová výroba podle pred­­ěžného odhadu v letošním roce na více než dvojnásobek Je srovnání s rozsahem naší průmyslové výroby před vál­­ou můžeme odhadovat, že jsme zhruba na úrovni dva^ o tvrtkrát vyšší než v předválečném roce 1937, ačkoli počei obyvatel naší republiky se podstatně snížil. Zvláště potěšitelné jsou skutečnosti v rozvoji průmyslu na Slovensku. Výroba slovenského průmyslu vzrostla bě­hem posledních pěti let tak, že proti předválečnému stavu z roku 1937 můžeme odhadnout vzestup výroby na Sloven­sku zhruba o 350%. Takové jsou výsledky naší politiks urychlené irvdustriaUsáre Slovenska kt«rou vytváříme eko­nomickou základnu pro upevňování bratrského svazku Cechů a Slováků. Rozmachem socialistického průmyslu jsme zároveň pod­statně přispěli k upevnění socialistického sektoru v našem hospodářství. V samotném průmyslu byly do konce prvni pětiletky prakticky zlikvidovány zbytky kapitalistického sektoru. Mohutným rozvojem našeho průmyslu a zejména' strojírenství, jehož výroba dosáhla během pěti let téměř tříapůlnásobného zvýšení, vytvořili jsme pevnou materiálni základnu pro provádění rekonstrukce a výstavby celého hospodářství, pro upevnění obranyschopnosti naší země i pro účinnou pomoc při budování socialismu v zemích mí­rového tábora. Původní pětiletý plán a jeho úkoly, vyty­čené v roce 1948, jsme nejen splnili, ale o celou jednu čtvrtinu překročili. Počáteční úspěchy vedly nás v roce 1951 ke zvýšení úkolů původního plánu. I tyto zvýšené úkoly plánu podařilo se splnit téměř na 99%. Z toho je možno odvodit, že i tento zvýšený plán byl reálný a mohl být; splněn, kdyby nebylo záškodnické čin­nosti odhalených a potrestaných zrádců z bandy Slánské­ho i mnohých nedostatků a chyb, které se na některých místech nejen dole, ale i ve vedoucích orgánech našeho hospodářství vyskytly. Víme o těchto nedostatcích a chybách. Nezakrýváme si je. Právě naopak, snažíme se je odhalit, zjistit a napravit. Dosavadní dosažené výsledky nám ukazují, že máme do­statek sil, schopností a možností všechny chyby odstranit, obtíže zvládnout a vybudování socialismu a tím i šťastného života pro národy naší republiky zajistit. ■Nepřátelé republiky i socialismu mají pochopitelně ra­dost z každé obtíže a chtěli by namluvit světu, že tyto obtíže signalisují krach našeho socialistického budování. Jejich naděje a spekulace ukáží se tak nicotnými, jako se ukázaly až doposud všechny spekulace a pokusy nás od nastoupené cesty budování nového socialistiqkého života odvrátit. Jejich škodolibá snaha nesmí nás nikdy svést k tomu, abychom si vlastní chyby a nedostatky zakrývali a je uta­jovali. Byly a jsou u nás ještě mnohdy pokusy zakrývat chyby a potlačovat kritiku. Proti tomu musí ze všech sil bojovat celá naše komunistická strana, Národní fronta i vláda. Vládní prohlášení ze dne 15. září 1953 musí se stát opravdovým základem širokého boje proti všem nedostat­kům, chybám i nesprávnostem, které by rozvoj našeho hospodářství' brzdily a možnosti stále stoupajícího uspo­kojování potřeb a požadavků zpomalovaly. Při té příležitosti chci zvláště upozornit na otázky naší zemědělské výroby. Stále se zvyšující životní úroveň na­šeho občanstva přináší s sebou pochopi4 elně také stále se zvyšující požadavky na poli zásobování potravinami Těm­to zvýšeným požadavkům neodpovídá však dnes rozvoj naší zemědělské výroby. Zemědělská výroba zůstala daleko za rozvojem výroby průmyslové. Z toho nám vznikají mnohé zásobovací potíže. Odstranit je můžeme jen zvýšením ze­mědělské produkce obilnin, zvláště pak živočišné. Zvýšit zemědělskou produkci není mnžr starými me Sodami. Je nutno učit se nově 1 'spodaři.. Socia'istickoi průmyslovou výrobu musí doplňovat i socialistické mě­­dělské hospodářství. K němu není imžno přecházet me­chanicky a šablonovitě. O tom nás zk .šenosti přesvědčily. Jednotná zemědělská družstva jsou a zůstanou zákla­dem nového, produktivnějšího a výnosnějšího hospodaření. 0 této pravdě je však nutno zemědělce přesvědčit a není ji / ežno nadiktova*­Proto všude tam, kde se od správná cesty přesvědčování uchýlili a sáhli k diktátu, zakládání jednotných zeměděl­ských družstev nepřineslo prospěch, přineslo neúspěchy a zklamání. Nebáli jsme se tyto chyby odhalit, pranýřovat, nedáme >e však jimi také odradit, abychom upustili pro některé ne­­:dary od jediné správné cesty, postavit pomocí správného Iružstevního hospodaření zemědělskou výrobu na vyšší echnický stupeň. Jednotná zemědělská družstva jsou velikým přínosem našemu socialistickému budování, když jejich hospodaření a výnosy v obilní i živočišné produkci předstihují soukro­mý sektor a dávají také členům družstva lepší existenci a kulturní podmínky, než může dát malé, roztříštěné země­dělské hospodaření. Tuto pravdu celé stovky prosperujících a správně hos­podařících družstev potvrzují, a proto je nutno obrátit všechnu snahu příslušných činitelů k tomu, abychom měli skutečně jen řádná, prosperující a dobře hospodařící země­dělská družstva. Slib, že pětiletý plán zajistí pro všechny naše občany trvalou práci, byl do důsledků splněn. Úspěšnost našeho celkového hospodaření je charakteri­­sována stálým vzrůstem počtu zaměstnaných osob. Je nutno si uvědomit, že v roce 1933 bylo v republice 920.000 nezaměstnaných. V důsledku nemožnosti najít za­městnání a obživu emigrovalo z republiky v letech 1928 až 1938 průměrně každoročně na 17.000 osob. Jestli dnes někdo z republiky odchází, pak je to ten. kdo poctivě praco­vat nechce, anebo mladý dobrodruh, který svého činu poz­ději trpce lituje. V době pětiletky zvýšil se u nás počet zaměstnaných v průmyslu a ve stavebnictví o 36 procent. Velký podíl na tomto zvýšeném počtu zaměstnaných mají ženy, Potřeba pracovních sil ani v budoucnosti nebude se zmenšovat, bude stoupat. Přitom pochopitelně bude nutno pracovní síly rov­noměrněji a účelněji rozdělovat. Není jistě zdravým zje­vem, že počet pracovníků zaměstnaných v zemědělslví sní­žil se v posledních letech o několik set tisíc. I když v dů­sledku mechanisace bylo s úbytkem pracovních sil v země­dělství počítáno, úbytek pracovních sil neodpovídá postupu mechanisace a zaviňuje mnohé nedostatky a poruchy, kte­ré se nám dnes v zemědělském hospodaření ke škodě celku objevují. Je proto zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro každý výrobní úsek našeho hospodářství, počítaje v to 1 zemědělskou výrobu, otázkou nejen tohoto úseku ale otázkou zájmu celéhó národa a zajištění naší další cesty vpřed. Svědí ’tví o konsolidaci našeho hospodaření podává také zavedení jednotného trhu, spojené s provedením měnové reformy. Bylo-li zavedení jednotného trhu uvítáno vše­obecným souhlasem, je nutnrf přiznat, že provedení měno­vé reformy nebylo věcí populární. Snaha po správném hos­podaření a zajištění stále stoupající životní úrovně vyža­duje však někdy provést i nepopulární opatření, jejich? pro­­měšnbst a nutnost je teprve dalším vývojem potvrzena. Tak se to má i s měnovou reformou. Nebvlo možno pro­vést uvolnění vázaného trhu bez odčerpání té přebvtečné nákupní síly, která byla ve většině případů pozůstatkem starého kapitalistického hospodářství a nebyla výsledkem President republiky A. Zápotocký při novoročním projevu

Next