Československý Svět, leden-červen 1954 (IX/1-25)
1954-01-09 / No. 1
y----------------------------------------------------n Z obsahu llstui Na str. 2: Zprávy z domova i zahraničí na str. 3: Péče o zdraví pracujících na str. 4: Zo života v novom Zemplíne L________________J Ret cifer RófdsQ^ř ROČNÍK IX. • CENA 60 HAL. V PRAZE 9. LEDNA 1954 TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO NA PRAHU ROKU 1954 Jak je u nás každoročně zvykem, promluvil k našemu lidu na zahájení nového roku 1. ledna 1954 rozhlasem president republiky Antonín Zápotocký. President republiky pravil: Váženi spoluobčané, soudružky a soudruzi, bratři a sestry! Při nástupu do nového roku přeji vám všem, abychom i nadále uchovali klid a mír v naší zemi a úspěšně křížili plány všech válečných štváčů, kteří by tento klid a mír u nás i ve světovém měřítku chtěli narušovat. Klid a mír znamená pro nás další možnost rozvíjet poctivou a činorodou práci v továrnách, na polích, na stavbách a na všech ostatních úsecích naší činnosti. Jenom stále se zvyšující produktivita práce, rozmnožování národního důchodu a stále stoupající výroba nových hodnot je nám zárukou dalšího zvyšování existenční i kulturní úrovně našeho lidu. Máme-li dnes, po skončení první pětiletky, činit bilanci činnosti a hodnotit výsledky práce, pak to, že jsme uchránili mír, je, myslím; největším úspěchem naší politiky. Mír a klid republiky byl skutečně ohrožován. Víte všichni, že již v roce 1948 naše domácí reakce, vyvolávajíc únorový puč, kterým chtěla zmařit vývoj k soeialisaci republiky, ve spojení se zahraničními válečnými štváči ria válku spekulovala a brzkým vypuknutím války hrozila;. Na adresu těchto válečných štváčů ze řad reakční emigrace i zahraničních nepřátel prohlásil jsem ve svém vánočním projevu roku 1948: „Nic se nesplnilo z jejich předpovědí. Válka nepřišla a my pevně věřírpe, že nepřijde. Marně budou o ni naši reakční emigranti spolu s válečnými štváči za hranicemi usilovat a po n> toužit. Lidově demokratické, protiválečné síly rok od roku rostou. Neskládají ruce v klín. Vědí, že po míru není možno jen toužit, za mír není možno jen se modlit, mír je potřebí chránit, plány válečných štváčů je potřebí křížit a proti jejich úmyslům klid porušit a válku vyvolat je potřebí bojovat.“* My jste ■ 7 \ udrž“.,: n);-u .-po'u se »větovým t&borem míru v čele s naším nejlepším přítelem a spojencem Sovětským svazem bojovali. Proto také zločinné úmysly válečných štváčů a zrádné emigrace se v tomto pětiletí nesplnily. Věříme, že se ani v budoucnosti nesplní, a jspe odhodláni nadále stát na stráži, válku znemožnit, mír ubránit a možnost dalšího rozkvětu naší československé vlasti i stálé zvyšování životní úrovně jejího lidu v českých zemích i na Slovensku činorodou prací zaručit. Dalším úspěchem, na který můžeme být právem hrdi, je splnění plánu nové hospodářské výstavby, kterým byla naše první Gottwaldova pětiletka. Uzavírajíce dnes bilanci našeho pětiletého snažení o výstavbu nového hospodářského života naší země, můžeme se odvolávat na to, že jsme nikdy nestavěli vzdušné zámky, nikdy jsme neklamali náš lid nesplnitelnými sliby, bláhovými sny a nadějemi. Vždycky jsme zdůrazňovali, že cesta k blahobytu a radostnému žití jě cestou tvrdé, usilovné práce, při níž se vyskytuji i překážky, svízele a obtíže, které nutno vlastní usilovnou prací a někdy i oběťmi přemáhat. Ve svém projevu v Národním shromáždění dne 7. října 1948 při předkládání osnovy zákona o pětiletém plánu jsem řekl: „Aby naše životní i kulturní úroveň mohla být zvýšena, je nutno splnit plán, tp je přebudovat výrobu průmyslovou i zemědělskou, převést ji na vyšší technický stupeň, docílit, aby se více vyrábělo v továrnách i na polích, zvýšit pracovní výkony i produktivitu práce, rozmnožit národní důchod a tento národní důchod pak spravedlivě rozdělovat, aby se mohlo lépe, spokojeněji a radostněji žít. Výstavba a přestavba nebude uskutečněna jen proto, že má někdo zbožné přání ji uskutečnit. Výstavba a přestavba znamená zvýšenou práci i zvýšené náklady.“ A dále jsem zdůraznil, že musíme: „Vybudovat a provést přestavbu svého hospodářství^ na účet své vlastní práce, na účet svých vlastních prostředků, na účet vlastních úspor a já neváhám říci i obětí.“ Uplynulých pět let nebylo pětiletím lehkých a snadných úspěchů. Byly obtíže a překážky, byly i záškodnícke úklady vnějších i vnitřních nepřátel. Byli i mnozí, kteří upadali v paniku a malomyslnost. Všechny tyto překážky jsme však překonali dík nezdolné vůli a nadšení ohromné většiny našeho pracujícího lidu ve městech i na venkově. Směle a hrdě můžeme přehlížet bilanci uplynulých pěti let, v nichž naše země procházely dějinnými převratnými změnami. Provedení výstavby a přestavby našeho hospodářství spočívalo především na vedoucím článku hospodářství: irůmyslu. Podle prozatímních předběžných výsledků můeme již dnes konstatovat, že jsme v průběhu pětiletéh ňánu dosáhli v rozvoji průmyslové výroby velikého, nikdy iředtím nebývalého rozmachu. Proti roku 1948 vzrostla průmyslová výroba podle preděžného odhadu v letošním roce na více než dvojnásobek Je srovnání s rozsahem naší průmyslové výroby před válou můžeme odhadovat, že jsme zhruba na úrovni dva^ o tvrtkrát vyšší než v předválečném roce 1937, ačkoli počei obyvatel naší republiky se podstatně snížil. Zvláště potěšitelné jsou skutečnosti v rozvoji průmyslu na Slovensku. Výroba slovenského průmyslu vzrostla během posledních pěti let tak, že proti předválečnému stavu z roku 1937 můžeme odhadnout vzestup výroby na Slovensku zhruba o 350%. Takové jsou výsledky naší politiks urychlené irvdustriaUsáre Slovenska kt«rou vytváříme ekonomickou základnu pro upevňování bratrského svazku Cechů a Slováků. Rozmachem socialistického průmyslu jsme zároveň podstatně přispěli k upevnění socialistického sektoru v našem hospodářství. V samotném průmyslu byly do konce prvni pětiletky prakticky zlikvidovány zbytky kapitalistického sektoru. Mohutným rozvojem našeho průmyslu a zejména' strojírenství, jehož výroba dosáhla během pěti let téměř tříapůlnásobného zvýšení, vytvořili jsme pevnou materiálni základnu pro provádění rekonstrukce a výstavby celého hospodářství, pro upevnění obranyschopnosti naší země i pro účinnou pomoc při budování socialismu v zemích mírového tábora. Původní pětiletý plán a jeho úkoly, vytyčené v roce 1948, jsme nejen splnili, ale o celou jednu čtvrtinu překročili. Počáteční úspěchy vedly nás v roce 1951 ke zvýšení úkolů původního plánu. I tyto zvýšené úkoly plánu podařilo se splnit téměř na 99%. Z toho je možno odvodit, že i tento zvýšený plán byl reálný a mohl být; splněn, kdyby nebylo záškodnické činnosti odhalených a potrestaných zrádců z bandy Slánského i mnohých nedostatků a chyb, které se na některých místech nejen dole, ale i ve vedoucích orgánech našeho hospodářství vyskytly. Víme o těchto nedostatcích a chybách. Nezakrýváme si je. Právě naopak, snažíme se je odhalit, zjistit a napravit. Dosavadní dosažené výsledky nám ukazují, že máme dostatek sil, schopností a možností všechny chyby odstranit, obtíže zvládnout a vybudování socialismu a tím i šťastného života pro národy naší republiky zajistit. ■Nepřátelé republiky i socialismu mají pochopitelně radost z každé obtíže a chtěli by namluvit světu, že tyto obtíže signalisují krach našeho socialistického budování. Jejich naděje a spekulace ukáží se tak nicotnými, jako se ukázaly až doposud všechny spekulace a pokusy nás od nastoupené cesty budování nového socialistiqkého života odvrátit. Jejich škodolibá snaha nesmí nás nikdy svést k tomu, abychom si vlastní chyby a nedostatky zakrývali a je utajovali. Byly a jsou u nás ještě mnohdy pokusy zakrývat chyby a potlačovat kritiku. Proti tomu musí ze všech sil bojovat celá naše komunistická strana, Národní fronta i vláda. Vládní prohlášení ze dne 15. září 1953 musí se stát opravdovým základem širokého boje proti všem nedostatkům, chybám i nesprávnostem, které by rozvoj našeho hospodářství' brzdily a možnosti stále stoupajícího uspokojování potřeb a požadavků zpomalovaly. Při té příležitosti chci zvláště upozornit na otázky naší zemědělské výroby. Stále se zvyšující životní úroveň našeho občanstva přináší s sebou pochopi4 elně také stále se zvyšující požadavky na poli zásobování potravinami Těmto zvýšeným požadavkům neodpovídá však dnes rozvoj naší zemědělské výroby. Zemědělská výroba zůstala daleko za rozvojem výroby průmyslové. Z toho nám vznikají mnohé zásobovací potíže. Odstranit je můžeme jen zvýšením zemědělské produkce obilnin, zvláště pak živočišné. Zvýšit zemědělskou produkci není mnžr starými me Sodami. Je nutno učit se nově 1 'spodaři.. Socia'istickoi průmyslovou výrobu musí doplňovat i socialistické mědělské hospodářství. K němu není imžno přecházet mechanicky a šablonovitě. O tom nás zk .šenosti přesvědčily. Jednotná zemědělská družstva jsou a zůstanou základem nového, produktivnějšího a výnosnějšího hospodaření. 0 této pravdě je však nutno zemědělce přesvědčit a není ji / ežno nadiktova*Proto všude tam, kde se od správná cesty přesvědčování uchýlili a sáhli k diktátu, zakládání jednotných zemědělských družstev nepřineslo prospěch, přineslo neúspěchy a zklamání. Nebáli jsme se tyto chyby odhalit, pranýřovat, nedáme >e však jimi také odradit, abychom upustili pro některé ne:dary od jediné správné cesty, postavit pomocí správného Iružstevního hospodaření zemědělskou výrobu na vyšší echnický stupeň. Jednotná zemědělská družstva jsou velikým přínosem našemu socialistickému budování, když jejich hospodaření a výnosy v obilní i živočišné produkci předstihují soukromý sektor a dávají také členům družstva lepší existenci a kulturní podmínky, než může dát malé, roztříštěné zemědělské hospodaření. Tuto pravdu celé stovky prosperujících a správně hospodařících družstev potvrzují, a proto je nutno obrátit všechnu snahu příslušných činitelů k tomu, abychom měli skutečně jen řádná, prosperující a dobře hospodařící zemědělská družstva. Slib, že pětiletý plán zajistí pro všechny naše občany trvalou práci, byl do důsledků splněn. Úspěšnost našeho celkového hospodaření je charakterisována stálým vzrůstem počtu zaměstnaných osob. Je nutno si uvědomit, že v roce 1933 bylo v republice 920.000 nezaměstnaných. V důsledku nemožnosti najít zaměstnání a obživu emigrovalo z republiky v letech 1928 až 1938 průměrně každoročně na 17.000 osob. Jestli dnes někdo z republiky odchází, pak je to ten. kdo poctivě pracovat nechce, anebo mladý dobrodruh, který svého činu později trpce lituje. V době pětiletky zvýšil se u nás počet zaměstnaných v průmyslu a ve stavebnictví o 36 procent. Velký podíl na tomto zvýšeném počtu zaměstnaných mají ženy, Potřeba pracovních sil ani v budoucnosti nebude se zmenšovat, bude stoupat. Přitom pochopitelně bude nutno pracovní síly rovnoměrněji a účelněji rozdělovat. Není jistě zdravým zjevem, že počet pracovníků zaměstnaných v zemědělslví snížil se v posledních letech o několik set tisíc. I když v důsledku mechanisace bylo s úbytkem pracovních sil v zemědělství počítáno, úbytek pracovních sil neodpovídá postupu mechanisace a zaviňuje mnohé nedostatky a poruchy, které se nám dnes v zemědělském hospodaření ke škodě celku objevují. Je proto zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro každý výrobní úsek našeho hospodářství, počítaje v to 1 zemědělskou výrobu, otázkou nejen tohoto úseku ale otázkou zájmu celéhó národa a zajištění naší další cesty vpřed. Svědí ’tví o konsolidaci našeho hospodaření podává také zavedení jednotného trhu, spojené s provedením měnové reformy. Bylo-li zavedení jednotného trhu uvítáno všeobecným souhlasem, je nutnrf přiznat, že provedení měnové reformy nebylo věcí populární. Snaha po správném hospodaření a zajištění stále stoupající životní úrovně vyžaduje však někdy provést i nepopulární opatření, jejich? proměšnbst a nutnost je teprve dalším vývojem potvrzena. Tak se to má i s měnovou reformou. Nebvlo možno provést uvolnění vázaného trhu bez odčerpání té přebvtečné nákupní síly, která byla ve většině případů pozůstatkem starého kapitalistického hospodářství a nebyla výsledkem President republiky A. Zápotocký při novoročním projevu