Československý Svět, leden-červen 1967 (XXII/1-13)
1967-01-05 / No. 1
ČESKOSLOVENSKÍ V PRAZE DNE 5. LEDNA 1967 ROČNÍK 22 ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ CESTOVNÍ RUCH - CESTOVNÍ PAS K MÍRU MEZINÄRODNf ROK CESTOVNÍHO RUCHU Kezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národu ze 4. listopadu minulého roku byl rok 1967 vyhlášen Mezinárodním rokem cestovního ruchu. Organizace spojených národů tím dodává nový nevšední rámec průběhu letošního cestovního ruchu ve světě i řadě významných mezinárodních událostí, jako jsou 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, 100. výročí nezávislosti Kanady, 1000. výročí založení Bagdádu, světová výstava v Montrealu a další. Schválením rezoluce poukázala největší a nejdůležitější světová organizace poprvé v dějinách na postavení, které cestovní ruch trvale zaujal nejen ve světovém hospodářství, ale i v mezinárodně politickém dění. Svědčí o tom i symbolické heslo, pod kterým bude tato mezinárodní akce probíhat a které je možno volně přeložit „Cestovním ruchem za mír“. Přijetí rezoluce i předběžné přípravy na Mezinárodní rok cestovního ruchu připravovala Mezinárodní unie vládních orgánů cestovního ruchu (UIOOT), která má poradní statut Organizace spojených národů a bude i nadále koordinovat v mezinárodním měřítku průběh této akce. Československá socialistická republika od počátku podporovala myšlenku Mezinárodního roku cestovního ruchu a velmi aktivně prosazovala na půdě Organizace spojených národů jeho vyhlášení. Jako jedna z prvních vyzdvihovala již v minulých letech rostoucí politický význam cestovního ruchu. Poukazovala přitom na to, že setkávání miliónů lidí nejrůznějších národností a navazování osobních přátelských vztahů mezi nimi umožňuje nejlépe najít cestu k vzájemnému poznání i lepšímu porozumění mezi národy. Prostřednictvím cestovního ruchu se tedy šíří i myšlenka mírového soužití, která tvoří páteř československé zahraniční politiky. Československé orgány cestovního ruchu se již v průběhu minulého roku zabývaly přípravami pro Mezinárodní rok cestovního ruchu. Opatření přijatá k zabezpečení jeho průběhu směřují v prvé řadě k tomu, aby pro zahraniční hosty bylo v tomto roce připraveno prostředí, které bude důstojně reprezentovat dlouholetou tradici československé národní pohostinnosti a které v každém návštěvníku zanechá nezapomenutelné dojmy. K tomuto cíli je zaměřena i propagace Mezinárodního roku cestovního ruchu, jejímž účelem je získat největší podporu a aktivní účast všeho obyvatelstva při zabezpečování jeho průběhu. Tento úkol byl svěřen československému tisku, rozhlasu i televizi, které budou ve svých reportážích, zprávách i relacích průběžně informovat občany o všech událostech cestovního ruchu doma i v zahraničí. Návštěvníkům Československa budou Mezinárodní rok cestovního ruchu připomínat poštovní známky s emblémem této události a s motivy Prahy i jiných významných center, nálepky na zápalkách, plakáty, znaky i hesla v tiskových prostředcích obchodních organizací. Pořádáním nejrůznějších soutěží bude vystupňováno úsilí o vysokou výtvarnou úroveň výloh obchodní sítě, která již dnes dobře reprezentuje a které bude v nejdůležitějších střediscích cestovního ruchu využito i k přímé propagaci. Hada událostí kulturních, sportovních i společenských, které jsou dokladem vyspělosti veřejného života v Československu, bude prováděna pod heslem Mezinárodního roku cestovního ruchu. Na přípravách Mezinárodního roku cestovního ruchu se v Československu podílí celá řada organizací. Také Československý ústav zahraniční vychází ve své činnosti z vůdčí myšlenky Mezinárodního roku cestovního ruchu. V roce 1967 zaměří svou činnost především k tomu, aby prohlubováním přátelských i odborných vztahů se zahraničními organizacemi uváděl tyto myšlenky do života. Při tom se soustředí zejména na to, aby poskytl co nejvíce informací i užitečných rad krajanům v zahraničí a aby jim přiblížil jejich starou vlast, o kterou se nepřestali živě zajímat mnohdy ani po generacích. Krajané ze zahraničí tvoří dosti značný podíl zahraničních návštěvníků Československa. Mnozí z nich se rádi vracejí do země, kterou před mnoha lety opustili, aby daleko za jejími hranicemi hledali práci. Přesvědčují se o tom, jak velký kus cesty urazila od té doby ve svém vývoji i o tom, že se přesto nezměnila a stále láká nespočetnými krásami své přírody, bohatstvím kulturního odkazu minulosti i tradiční vlídností a pohostinností lidu. Ministr JINDŘICH CHEB, předseda Vládního výboru pro cestovní ruch NA SNÍMKU LETECKÝ POHLED PÍtES KARLÜV MOST NA STARÉ MÉSTO PRAŽSKÉ