Československý Svět, červenec-prosinec 1970 (XXV/13-26)
1970-07-02 / No. 13
Kulturu! aktuality 75 LET OD NÁRODOPISNÉ VÝSTAVY ČESKOSLOVANSKÉ V PRAZE Počátky českého národopisu (etnografie) sestávaly ze sbírání českých národních písní, pohádek a pověstí, obyčejů, krojů, lidových uměleckých předmětů apod. Z těchto sbírek vznikala řada krajinských výstav, jako byla krojová výstavka na Střeleckém ostrově v Praze roku 1879. Přelomem však byla Jubilejní výstava v Praze roku 1891, na které byly vystaveny i exponáty národopisného charakteru. Zájem návštěvníků o ně vedl k myšlence vytvořit samostatnou národopisnou výstavu, a to nejen českou, ale celoslovanskou. Tato myšlenka byla uskutečněna roku 1895 na Starém výstavišti v Praze (nyní Park kultury a oddechu J. Fučíka), kde byla 15. května slavnostně zahájena Národopisná výstava českoslovanská, která se stala vyvrcholením etnografického bádání 19. století. Do ukončení 23. října 1895 ji shlédlo přes 2 milióny návštěvníků. Mimo řady pavilónů, ve kterých byly umístěny jednotlivé exponáty, byly v areálu výstaviště postaveny modely celých vesnic, hradů a měst (např. Kokořín, stará Praha), které byly oživeny figurami v dobových krojích. Velkému zájmu návštěvníků výstavy se těšily exponáty, které na výstavu poslali američtí krajané, a které ukazovaly život Cechoameričanů — jejich obydlí a typické americké veřejné budovy (např. modely kostela, farmy, rezidence, srubu, saloonu ve skutečné velikosti), ukázky činnosti jednotlivých krajanských spolků a lóží aj. Národopisná výstava českoslovanská se stala signálem k širšímu zájmu o národopis, podnítila zájem o lidové památky, vyvolala zakládání muzeí na venkově a současně položila základy přísně vědecké etnografii. Již během příprav výstavy vznikla roku 1895 Národopisná společnost českoslovanská, která nejenže se stala přímým organizátorem výstavy, ale položila i základy Národopisného muzea v Praze, otevřeného o rok později (r. 1896), jehož prvním správcem se stal význačný český vědec-etnograf, prof. Luboš Niederle. Společnost zahájila rovněž vydávání odborného národopisného časopisu „Národopisný sborník českoslovanský“ (vycházel v letech 1897 až 1905), jehož pokračovatelem se Z Vídně do Kanady V jarní pražské výstavní sezóně uspořádaly Středočeská galerie a Galerie hl. m. Prahy přehlídku z díla letos pětasedmdesátiletého malíře Jaromíra Jindry, známého dobře také ve Vídni. Zde studoval a působil až do předvečera druhé světové války, kdy se vrátil do vlasti jako tehdy mnoho jiných krajanů. Za války maloval zejména krásnou středočeskou krajinu, po osvobození vytvořil pozoruhodný cyklus temper „Stopy války zarůstají", umělecké ztvárnění významných míst druhé světové války v Polsku, Rakousku, Francii, Anglii a v Československu. V posledních letech na jeho plátnech se nejčastěji objevuje velkoměstská Praha, viděná vroucím srdcem člověka. — Malíři Jaromíru Jindrovi se dostalo významných poct. V roce 1962 mu byla udělena cena hl. m. Prahy, o rok později byl vyznamenán Řádem práce. Grafika Jima Janíčka znají krajané v Kanadě, odkud pochází jako syn českých rodičů. Narodil se tam v roce 1935, a po letech, kdy navštívil zemi svých rodičů a studoval v Praze, rozhodl se u nás zůstat. Patří k talentovaným umělcům střední generace, a není divu, že mu v pražské Galerii D uspořádali výstavu. Měla dobrou návštěvnost, lidé si s velkým zájmem prohlíželi grafické listy, v nichž se umělec projevuje výrazně moderním způsobem stal „Národopisný věstník českoslovanský“. Národopisné muzeum bylo původně v paláci Sylva-Tarouccy Na Příkopě, později se stalo součástí Národního muzea v Praze a bylo umístěno v překrásném prostředí letohrádku Kinských v Petřínských sadech, jak jsme o něm psali v 7. čísle Cs. světa. V současné době připravuje k 75. výročí Národopisné výstavy výstavu „Lidové umění“, která bude zahájena počátkem července, a jejíž součástí je i výstavka z dějin českého národopisu s exponáty, připomínajícími významné postavy české etnografie a Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895. PETR SINKULA Jim Janíček měl pěknou výstavu v půvabném barokním letohrádku Portheimka v Praze-Smíchově a s pocity člověka uprostřed technizovaného světa. Figurální motivy se navzájem prostupují a vytvářejí tak epické obrazy, které citlivému diváku mnoho poví o jeho vlastním životě v tomto století. —an— Hynaisův plakát k Národopisné výstavě v Praze r. 1895 Prof. L. Niederle na Národopisné výstavě r. 1895 Letohrádek Kinských — sídlo Národopisného muzea v Praze Ve výstavní síni Svazu Československo sovětského přátelství na Václavském náměstí v Praze probíhala výstava dokumentárních fotografií „Osvoboditelé". Byly na ní fotografie z osvobození naší vlasti Sovětskou armádou V pražském Klementinu byla výstava „Lenin vědec v politice". O výstavu byl velký zájem V Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice byla výstava „Fotoreportéři k 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou" Exponáty Národopisného muzea — krabička vykládaná slamou (19. stol.) a majoliková skříňka na koření z Marianky u Bratislavy (19. stol.) Lidový kostelík z Medveduvců, postavený jako exponát Národopisného muzea v Petřínských sadech „Národní třída“, tempera malíře Jaromíra Jindry, který nyní vystavuje ve známém pražském kulturním středisku Obecním domě Představitel impresionismu Nedávno jsme vzpomínali výročí významného českého malíře, čelného představitele impresionismu Antonína Slavíčka, který se narodil před sto lety. Učitelem na Akademii, ale i přítelem a rádcem byl Slavíčkovi mistr šerosvitu a uhlu Julius Mařák. Na vývoj umělce měl vliv jeho pobyt v Hostišově a Kameničkách na Českomoravské vysočině nedaleko Hlinská a Svratky. Vznikla zde krásná díla Pohorská vesnice, U nás v Kameničkách, Podvečer a Na samotě. Výtečně ztvárnil život Prahy a její ruch. Z té doby jsou nejznámější díla Eliščin most, Deštivý večer, Ovocný a Uhelný trh, Mariánské náměstí, Letenský trh a Jatky. Slavíčkovo dílo je pro celý národ vzácným pokladem. Jeho práce najdeme zvláště v Národní galerii a v roudnické galerii Augusta Svagrovského. Pro naše filatelisty Kresby českého malíře Josefa Lady jistě naši čtenáři znají. Tím spíše potěší filatelisty nová emise příležitostných poštovních známek, kterou vydal Federální výbor pro pošty a telekomunikace. Jmenuje se Malíř Josef Lada a obsahuje čtyři známky: Sedesátihaléřovou — Josef Lada 1887 — 1957 — Podzim 1955 — kvaš, barva: černá, žlutá, červená, modrá. Korunovou — Josef Lada 1887—1957 — Divotvorný meč 1926 — kolorovaná kresba (B. Němcová, Národní pohádky). Barva: černá, žlutá, červená, modrá. 1,80 Kčs - Josef Lada 1887-1958 - Vodník 1953 — kolorovaná kresba (J. Lada Bubáci a hastrmani), barva: černá, žlutá, červená, modrá. 2,40 Kčs - Josef Lada 1887-1957 - Děti v zimě 1943 — kvaš, barva: černá, žlutá, červená, modrá. československý svet vychází každý druhý čtvrtek — vydává Československý ústav zahraniční řidl redakční rada, za obsah odpovídá Jiří Haine — Redakce a administrace Praha 1-Malá Strana, Karmelitská 25, telefon 53 04 41 až 42 - Předplatné v tuzemsku 34 Kčs ročně, Jednotlivá čísla 1,20 Kčs, předplatné v cizině US $ 2 - nebo přepočteno na příslnSnou částku v Jiné měně - Novinová sazba povolena ministerstvem spojů J. zn. ÜS/14-23 70 : 4798-55 ze dne 2. xn. 1969 - Tiskárny: Mír, novinářské závody, n. p., závod 4, Václavské náměstí ÍS. Praha l a Svoboda, n. p., závod 1, Praha 5-Smichov, S. M. Kirova 34 — Dohlédaci poštovní úřad Praha 022