Československý Svět, červenec-prosinec 1970 (XXV/13-26)

1970-07-02 / No. 13

Kulturu! aktuality 75 LET OD NÁRODOPISNÉ VÝSTAVY ČESKOSLOVANSKÉ V PRAZE Počátky českého národopisu (etno­grafie) sestávaly ze sbírání českých národních písní, pohádek a pověstí, obyčejů, krojů, lidových uměleckých předmětů apod. Z těchto sbírek vzni­kala řada krajinských výstav, jako byla krojová výstavka na Střelec­kém ostrově v Praze roku 1879. Pře­lomem však byla Jubilejní výstava v Praze roku 1891, na které byly vy­staveny i exponáty národopisného charakteru. Zájem návštěvníků o ně vedl k myšlence vytvořit samostat­nou národopisnou výstavu, a to ne­jen českou, ale celoslovanskou. Tato myšlenka byla uskutečněna roku 1895 na Starém výstavišti v Praze (nyní Park kultury a od­dechu J. Fučíka), kde byla 15. květ­na slavnostně zahájena Národopisná výstava českoslovanská, která se stala vyvrcholením etnografického bádání 19. století. Do ukončení 23. října 1895 ji shlédlo přes 2 milióny návštěvníků. Mimo řady pavilónů, ve kterých byly umístěny jednotlivé exponáty, byly v areálu výstaviště postaveny modely celých vesnic, hradů a měst (např. Kokořín, stará Praha), které byly oživeny figurami v dobových krojích. Velkému zájmu návštěvníků výstavy se těšily exponáty, které na výstavu poslali američtí krajané, a které ukazovaly život Cechoameri­­čanů — jejich obydlí a typické ame­rické veřejné budovy (např. modely kostela, farmy, rezidence, srubu, sa­loonu ve skutečné velikosti), ukázky činnosti jednotlivých krajanských spolků a lóží aj. Národopisná výstava českoslovan­ská se stala signálem k širšímu zájmu o národopis, podnítila zájem o lidové památky, vyvolala zaklá­dání muzeí na venkově a současně položila základy přísně vědecké etno­grafii. Již během příprav výstavy vznikla roku 1895 Národopisná spo­lečnost českoslovanská, která nejen­že se stala přímým organizátorem výstavy, ale položila i základy Náro­dopisného muzea v Praze, otevře­ného o rok později (r. 1896), jehož prvním správcem se stal význačný český vědec-etnograf, prof. Luboš Niederle. Společnost zahájila rovněž vydávání odborného národopisného časopisu „Národopisný sborník čes­­koslovanský“ (vycházel v letech 1897 až 1905), jehož pokračovatelem se Z Vídně do Kanady V jarní pražské výstavní sezóně uspo­řádaly Středočeská galerie a Galerie hl. m. Prahy přehlídku z díla letos pěta­­sedmdesátiletého malíře Jaromíra Jin­dry, známého dobře také ve Vídni. Zde studoval a působil až do předvečera druhé světové války, kdy se vrátil do vlasti jako tehdy mnoho jiných krajanů. Za války maloval zejména krásnou stře­dočeskou krajinu, po osvobození vytvořil pozoruhodný cyklus temper „Stopy vál­ky zarůstají", umělecké ztvárnění vý­znamných míst druhé světové války v Polsku, Rakousku, Francii, Anglii a v Československu. V posledních letech na jeho plátnech se nejčastěji objevuje velkoměstská Praha, viděná vroucím srdcem člověka. — Malíři Jaromíru Jindrovi se dostalo významných poct. V roce 1962 mu byla udělena cena hl. m. Prahy, o rok později byl vyznamenán Řádem práce. Grafika Jima Janíčka znají kra­jané v Kanadě, odkud pochází jako syn českých rodičů. Narodil se tam v roce 1935, a po letech, kdy navštívil zemi svých rodičů a studoval v Praze, roz­hodl se u nás zůstat. Patří k talento­vaným umělcům střední generace, a není divu, že mu v pražské Galerii D uspořádali výstavu. Měla dobrou ná­vštěvnost, lidé si s velkým zájmem pro­hlíželi grafické listy, v nichž se umělec projevuje výrazně moderním způsobem stal „Národopisný věstník českoslo­­vanský“. Národopisné muzeum bylo pů­vodně v paláci Sylva-Tarouccy Na Příkopě, později se stalo součástí Ná­rodního muzea v Praze a bylo umís­těno v překrásném prostředí leto­hrádku Kinských v Petřínských sa­dech, jak jsme o něm psali v 7. čísle Cs. světa. V současné době připra­vuje k 75. výročí Národopisné vý­stavy výstavu „Lidové umění“, která bude zahájena počátkem července, a jejíž součástí je i výstavka z dějin českého národopisu s exponáty, při­pomínajícími významné postavy čes­ké etnografie a Národopisnou vý­stavu českoslovanskou v Praze roku 1895. PETR SINKULA Jim Janíček měl pěknou výstavu v pů­vabném barokním letohrádku Portheim­­ka v Praze-Smíchově a s pocity člověka uprostřed technizova­­ného světa. Figurální motivy se navzá­jem prostupují a vytvářejí tak epické obrazy, které citlivému diváku mnoho poví o jeho vlastním životě v tomto století. —an— Hynaisův plakát k Národopisné výstavě v Praze r. 1895 Prof. L. Niederle na Národopisné výstavě r. 1895 Letohrádek Kinských — sídlo Národopisného muzea v Praze Ve výstavní síni Svazu Československo sovětské­ho přátelství na Václav­ském náměstí v Praze probíhala výstava doku­mentárních fotografií „Osvoboditelé". Byly na ní fotografie z osvobo­zení naší vlasti Sovět­skou armádou V pražském Klementinu byla výstava „Lenin vědec v politice". O výstavu byl velký zájem V Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staro­městské radnice byla výstava „Fotoreportéři k 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armá­dou" Exponáty Národopisného muzea — kra­bička vykládaná slamou (19. stol.) a ma­­joliková skříňka na koření z Marianky u Bratislavy (19. stol.) Lidový kostelík z Medveduvců, postave­ný jako exponát Národopisného muzea v Petřínských sadech „Národní třída“, tempera malíře Jaromíra Jindry, který nyní vystavuje ve zná­mém pražském kulturním středisku Obecním domě Představitel impresionismu Nedávno jsme vzpomínali výročí vý­znamného českého malíře, čelného před­stavitele impresionismu Antonína Sla­víčka, který se narodil před sto lety. Učitelem na Akademii, ale i přítelem a rádcem byl Slavíčkovi mistr šerosvitu a uhlu Julius Mařák. Na vývoj umělce měl vliv jeho pobyt v Hostišově a Ka­­meničkách na Českomoravské vysočině nedaleko Hlinská a Svratky. Vznikla zde krásná díla Pohorská vesnice, U nás v Kameničkách, Podvečer a Na samotě. Výtečně ztvárnil život Prahy a její ruch. Z té doby jsou nejznámější díla Eliščin most, Deštivý večer, Ovocný a Uhelný trh, Mariánské náměstí, Leten­ský trh a Jatky. Slavíčkovo dílo je pro celý národ vzác­ným pokladem. Jeho práce najdeme zvláště v Národní galerii a v roudnické galerii Augusta Svagrovského. Pro naše filatelisty Kresby českého malíře Josefa Lady jistě naši čtenáři znají. Tím spíše potěší filatelisty nová emise příležitostných poštovních známek, kterou vydal Fede­rální výbor pro pošty a telekomunikace. Jmenuje se Malíř Josef Lada a obsahuje čtyři známky: Sedesátihaléřovou — Josef Lada 1887 — 1957 — Podzim 1955 — kvaš, barva: černá, žlutá, červená, modrá. Korunovou — Josef Lada 1887—1957 — Divotvorný meč 1926 — kolorovaná kres­ba (B. Němcová, Národní pohádky). Barva: černá, žlutá, červená, modrá. 1,80 Kčs - Josef Lada 1887-1958 - Vodník 1953 — kolorovaná kresba (J. Lada Bubáci a hastrmani), barva: černá, žlutá, červená, modrá. 2,40 Kčs - Josef Lada 1887-1957 - Děti v zimě 1943 — kvaš, barva: černá, žlutá, červená, modrá. československý svet vychází každý druhý čtvrtek — vydává Čes­koslovenský ústav zahraniční řidl redakční rada, za obsah odpo­­­vídá Jiří Haine — Redakce a admi­nistrace Praha 1-Malá Strana, Kar­melitská 25, telefon 53 04 41 až 42 - Předplatné v tuzemsku 34 Kčs ročně, Jednotlivá čísla 1,20 Kčs, předplatné v cizině US $ 2 - nebo přepočteno na příslnSnou částku v Jiné měně - Novi­nová sazba povolena ministerstvem spojů J. zn. ÜS/14-23 70 : 4798-55 ze dne 2. xn. 1969 - Tiskárny: Mír, novinář­ské závody, n. p., závod 4, Václavské náměstí ÍS. Praha l a Svoboda, n. p., závod 1, Praha 5-Smichov, S. M. Ki­rova 34 — Dohlédaci poštovní úřad Praha 022

Next