Československý Svět, červenec-prosinec 1971 (XXVI/14-26)
1971-11-25 / No. 24
Sídlisko Fončorda, šiesta etapa, v Banskej Bystrici Nové centrum v Banskej Bystricu Štúdia budovy Štátnej banky k nit lirou Základem Státního archívu v Třeboní byly rožmberské písemnosti z přivezené Petrem Vokem Českého Krumlova v roce 1602 a další písemnosti z tehdejší doby. Dohromady celkem dvacet dva kilometry archívních materiálů a více než 500 000 evidenčních jednotek. Dnes jsou tyto obrovské (ondy bohatě využívány a zpřístupněny pro potřeby badatelů Jedním z unikátů je vůbec nejstarší česky psaná královská listina z 25. srpna 1394, ve které se král Václav IV. zavazuje podrobit se výroku soudu o sporu s markrabím moravským 28letý Vojtěch Hurte z Plzně, zaměstnanec městské poštovní správy má zajímavou zálibu — výtvarnou činnost. Tento lidový umělec vytvořil řadu vyřezávaných dřevěných rituálních pseudomasek, textilních koláží, objektů i náhrdelníků a v celostátní soutěži získal druhé místo V pražské galérii Nová síň proběhla výstava obrazů Věčné moře akademického malíře Svatopluka Sulka Stotisícové súmestie BANSKÁ BYSTRICA ZVOLEN Banská Bystrica patrí medzi najkrajšie mestá na Slovensku. Okolo historického jadra Banskej Bystrice vyrástli za posledných 25 rokov nové mestské štvrte, ktoré rovnocenne konkurujú svojou architektonickou hodnotou stredovekým susedom a vyhovujú pritom, na rozdiel od renesančných a barokových skvostov starej Bystrice, aj potrebám moderného bývania. Nová Banská Bystrica se hrdí vydarenými stavbami, ktoré patria medzi tie najkrajšie, čo sa v posledných rokoch na Slovensku postavili. Zlatým klincom architektúry Banskej Bystrice, ale i súčasnej slovenskej architektúry je monumentálny „Pamätník — múzeum Slovenského národného povstania“. Banská Bystrica je prirodzeným centrom kraja, ktorý mal pred štvrťstoročím len troch architektov schopných držať krok s architektonickou tvorbou v Bratislave a v českých krajoch. Dnes žijú a tvoria v Banskej Bystrici desiatky mladých nadaných a talentovaných architektov a urbanistov, ktorí na vysokej a kvalitatívnej úrovni plnia požiadavky investičnej výstavby v Banskej Bystrici, ale i v južných okresoch stredného Slovenska. Čaká ich skutočne veľa práce. Srdce stredného Slovenska stojí iba na prahu svojho rozvoja, lebo Banská Bystrica — Zvolen sa stanú v najbližších desaťročiach novou modernou metropolou Slovenska, rozrastú sa na vyše stotisícové súmestie, utešene krásne a vábivé. Z najnovších atraktívnych prác architektov banskobystrického Stavoprojektu uvedieme prácu Ing. arch. Jozefa Chrobáka „Nový areál Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene“, potom atraktívne „Sídlisko Fončorda, šiesta etapa“ v Banskej Bystrici od Ing. arch. Rudolfa Bizoňa, „Nové obchodné centrum vo Zvolene“ od Ing. arch. Jozefa Pálku, nemocnica, Štátna banka, at ď. Krematórium v Banskej Bystrici DB. BRIT BOLAJB A BOLÍCE Bývalé okresní město Holice ve Východních Čechách se hrdině bránilo 5. května roku 1945 proti postupujícím o ku pontským silám od Vysokého Mýta. Z budov utrpěla největší zásah starobylá jednopatrová radnice s věži, která prohořela do základů a nebyla již po revoluci obnovena. Na jejím místě dnes stoji nová třípatrová budova národního výboru. Ve staré radnici, kde měl byt i městský lékař MUDr. František Holub, se narodil 7. října 1647 syn Emil, později rovněž lékař, věhlasný a nejúspěšnějši český cestovatel. V červenci roku 1872 se rozhodl pro cestu do Afriky, nemaje ani dostatek finančních prostředků. Jeho mecenášem byl Vojta Náprstek, jehož finanční podporou dostal se do Kapského Města v jižní Africe. Odtud se odebral do Port Eiizabethu, kde se věnoval z počátku lékařské praksi, ale záhy nastoupil badatelskou cestu přes Dutoitspan s diamantovými poli do nitra Afriky a k řece Zambezi. Tato pouť trvala sedm roků (1872—1879) a jejim výsledkem byla rozsáhlá činnost sběratelská a národopisná. Do Prahy přivezl přes 30 000 trofeji a po čtyři roky se věnoval zpracováni těchto sbírek, přednáškám a sepisováni cestopisu „Sedm let v jižní Africe". Nová touha po dalších objevech ho hnala znovu do Afriky. Druhou cestu podnikl však již s šesti nosiči a v doprovodu manželky. Tato druhá cesto trvala čtyři roky (1883 až 1887). Podařilo se jim proniknouti až na území Mašukulumbů, kam nepřišel do té doby žádný Evropan. Byli však nakonec přepadení loupeživými Mašukulumby a o vše obráni. Po velkém utrpěni a strádáni byl dr. Emil Holub se ženou nucen se vrátit do Evropy na podzim roku 1887, se sbírkami shromažďovanými v předcházejících místech pobytu. Dr. Emil Holub koná opět přednášky a výstavy sbírek, k jejichž převozu bylo zapotřebí 72 železničních vagánů a píše dílo „Druhá cesta po jižní Africe. Z Kapského Města do země Mašukulumbů". Třetí africkou cestu již nepodnikl, navštívil však USA, kde pobyl rok na pozváni zeměpisné společnosti ve Washingtonu a přednášel v mnoha městech o Africe. MUDr. Emil Holub byl uznáván jako velký znalec a odborník. Kupříkladu belgický král Leopold II. se s nim radil o afrických otázkách a angličan Cecil Rhodes, uchvatitel rozsáhlého územi (Rhodesie) těžil značně z Holubových výzkumů geografických a přírodovědeckých. 21. února roku 1902 zastihla po velké strastiplné pouti a vyčerpávající práci MUDr. Emila Holuba smrt a byl pochován ve Vídni, kde žil a pracoval. Růžena Holubová, která byla o 18 let mladší svého muže, dožila se věku 93 let v roce 1958, kdy skonala. Jejim odkazem dostaly rodné Holice pracovnu dr. Emila Holuba, knihovnu a část sbírek, zbylých po slavném cestovateli. Ucelený soubor všech sbírek dr. Emila Holuba se asi již nikdy nedostane do rodných Cech. Dr. Emil Holub měl tehdy veliké starosti s umístěním sbírek, které lhostejnost tehdejších českých kruhů za rakousko-uherských poměrů odmítala. Byl nucen většinu sbírek rozdati školám, ústavům a museím v Evropě, Americe i v Africe. U nás zůstala tedy nepatrná část velkolepých sbírek. Dnes se rodné Holice hlásí hrdě k slavnému rodáku MUDr. Emilu Holubovi. Zbudovali mu pomník, ale také vedle nového kultumiho domu překrásný památník — „Africké museum MUDr. Emila Holuba" se 400 m2 výstavní plochy. Vstupní štít — relief sochaře Jana Štursy, znázorňuje Holubovo rodiště - starou radnici, dáte pietně vestavěna pracovna s úmrtním ložem, pracovním stolem, knihovnou a cetovním kufrem, podobizny jeho, choti a rodičů. Jsou zde obrazy, korespondence, doba dětství i studii, celá životni pouť s nástinem cest a písemných děl. Druhá část musea tvoři sbirky „Napříč Afrikou", zvěř lvi, žirafa, leopardi, antilopy, zebry, sloni, buvoli, krokodýli, hadi, brouci, motýli, rostlinstvo atd., a instalovaný model africké vesnice, péči pražského Národního musea. Je to překrásné novodobé museum, o něž pečuje ředitel kultumiho domu města Holic Ladislav Marek, který s radosti přivítá každého návštěvníka. ALOIS ROZSYPAL Africké domorodé vesnice v Památníku dr. E. Holuba Holubova pracovna OTEVŘELA LIDER OČI Praha má vzácné památky z dávnych dob, které každým rokem obdivuji statisíce domácich a zahraničních turistů. Má však i významné kulturní památky z posledních sto let, tedy z doby ne tak vzdálené, které jsou namnoze tak vrostlé do denního života občanů, že o nich Pražané často ani nevědí a přecházejí je bez povšimnutí. To se ostatně dnes pociťuje v celém světě a hledají se cesty, jak bránit jejich poškozeni nebo i zničeni v rychlém tempu rozvoje moderního života. V každém historickém údobí vznikají také významné hodnoty architektonické. Nejlepši z nich je třeba uchovat jako trvalé památníky své doby, kulturního života města i celého státu. Také mezinárodni organizace UNESCO přispívá k ochraně architektur a výtvarných památek z druhé poloviny 19. století a prv-Pražšti rodáci nejednou s úžasem stanuli před dokumenty výstavy v překvapeni, kolik krás má jejich město i z posledních 100 let nich desetiletí století našeho. Československá sekce UNESCO uspořádala v říjnů v našem hlavním městě mezinárodni symposium o ochraně architektury. K této příležitosti byla v síni Mánes otevřena velmi zajímavá výstava, nazvaná „Praha 1860 až 1960, architektura, výtvarné památky a jejich ochrana". Většinou ve fotografiích ukázala objevným a poutavým způsobem, jak se stále intenzivněji v Praze pamatuje i na uchováni památek z tohoto období a jaké hodnoty se tak zajišťuji generacím budoucím. Jejim smyslem bylo podnítit zájem veřejnosti o jejich ochranu v souladu s obsahem československého zákona o kulturních památkách. Ty jsou chráněny státem a povinností každého občana je být nápomocen v jejich ochraně. Péče o památky u nás neni chápána staromilec Iry ani jen slovně. Nejednou jsme svědky toho, jak - objeveny, obnoveny nebo opraveny a lidem zpřístupněny - přispívají zcela organicky k obohacováni životního a kulturního prostředí současného člověka. Mohli bychom vyjmenovat celou řadu příkladů, připomeňme si jen několik z poslední doby - obnova Hanavského pavilónu z roku 1891, restaurováni vzácných secesních průčeli domů, při výstavbě metra bude zachována pozoruhodná budova Hlavního nádraží od arch. Fanty, obnovuje se krásná mozaiková dlažba v paláci Adria na Národní třídě atd. Zájem o výstavu v Mánesu se očekával. Avšak byl daleko větší, než se předpokládalo. Výstava o Praze let 1660-1960 nejednou lidem otevřela oči. A to je dobře. Město tak krásné, s tolika památkami ze všech údobí historie, město vrostlé do srdci svých obyvatel - i v době techniky, dopravy, obchodu a modernizace si uchová svou ušlechtilou, spanilou tvářnost jako živý organismus, v němž se misí minulost se současností v základech jeho budoucnosti. Text a snímky: FR. ČIHAK Součásti výstavy bylo i několik ukázek dobové bytové kultury ČESKOSLOVENSKÍ 8 VET vychází každý druhý ítrrtek - vydává Československý Ostav zahraniční — Hdi redakční rada — Redakce a administrace Praha 1-Halá Strana, Karmelitská *5, telefon UNO al 42 — Cena Jednotlivého čista 1.Z0 Kčs, předplatné v tuzemsku M Kčs ročné, při zasíláni do zahraničí, včetně poštovného SS Kčs reap. ],» US $ ročně — nebo přepočteno na přiztužnou částku v Jiné měně — Tiskárny: Mír, novinářské aávody, n. P-, závod «, Václavské náměstí SS, Praha 1 a Svoboda, grafické závody, n. p, závod 1. S. li. Kirova «3, Praha S