Československý Svět, červenec-prosinec 1971 (XXVI/14-26)

1971-11-25 / No. 24

Sídlisko Fončorda, šiesta etapa, v Banskej Bystrici Nové centrum v Banskej Bystricu Štúdia budovy Štátnej banky k nit lirou Základem Státního ar­chívu v Třeboní byly rožmberské písemnosti z přivezené Petrem Vokem Českého Krumlova v roce 1602 a další pí­semnosti z tehdejší do­by. Dohromady celkem dvacet dva kilometry archívních materiálů a více než 500 000 evidenč­ních jednotek. Dnes jsou tyto obrovské (ondy bo­hatě využívány a zpří­stupněny pro potřeby badatelů Jedním z unikátů je vůbec nejstarší česky psaná královská listina z 25. srpna 1394, ve které se král Václav IV. zavazuje podrobit se výroku soudu o spo­ru s markrabím moravským 28letý Vojtěch Hurte z Plzně, zaměstnanec městské poštovní správy má zajímavou zálibu — výtvarnou činnost. Tento lidový umělec vytvořil řadu vyřezávaných dře­věných rituálních pseu­­domasek, textilních ko­láží, objektů i náhrdel­níků a v celostátní sou­těži získal druhé místo V pražské galérii Nová síň proběhla výstava obrazů Věčné moře akademického malíře Svatopluka Sulka Stotisícové súmestie BANSKÁ BYSTRICA ZVOLEN Banská Bystrica patrí medzi naj­krajšie mestá na Slovensku. Okolo historického jadra Banskej Bystrice vyrástli za posledných 25 rokov nové mestské štvrte, ktoré rovnocenne konkurujú svojou architektonickou hodnotou stredovekým susedom a vy­hovujú pritom, na rozdiel od rene­sančných a barokových skvostov sta­rej Bystrice, aj potrebám moderného bývania. Nová Banská Bystrica se hrdí vy­darenými stavbami, ktoré patria medzi tie najkrajšie, čo sa v posled­ných rokoch na Slovensku postavili. Zlatým klincom architektúry Banskej Bystrice, ale i súčasnej slovenskej architektúry je monumentálny „Pa­mätník — múzeum Slovenského ná­rodného povstania“. Banská Bystrica je prirodzeným centrom kraja, ktorý mal pred štvrťstoročím len troch architektov schopných držať krok s architektonickou tvorbou v Brati­slave a v českých krajoch. Dnes žijú a tvoria v Banskej Bystrici desiatky mladých nadaných a talentovaných architektov a urbanistov, ktorí na vy­sokej a kvalitatívnej úrovni plnia po­žiadavky investičnej výstavby v Ban­skej Bystrici, ale i v južných okre­soch stredného Slovenska. Čaká ich skutočne veľa práce. Srdce stredného Slovenska stojí iba na prahu svojho rozvoja, lebo Banská Bystrica — Zvolen sa stanú v najbližších desaťročiach novou mo­dernou metropolou Slovenska, roz­rastú sa na vyše stotisícové súmestie, utešene krásne a vábivé. Z najnov­ších atraktívnych prác architektov banskobystrického Stavoprojektu uvedieme prácu Ing. arch. Jozefa Chrobáka „Nový areál Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene“, potom atraktívne „Sídlisko Fončorda, šiesta etapa“ v Banskej Bystrici od Ing. arch. Rudolfa Bizoňa, „Nové ob­chodné centrum vo Zvolene“ od Ing. arch. Jozefa Pálku, nemocnica, Štát­na banka, at ď. Krematórium v Banskej Bystrici DB. BRIT BOLAJB A BOLÍCE Bývalé okresní město Holice ve Východ­ních Čechách se hrdině bránilo 5. května roku 1945 proti postupujícím o ku pontským silám od Vysokého Mýta. Z budov utrpěla největší zásah starobylá jednopatrová radnice s věži, která prohoře­­la do základů a nebyla již po revoluci ob­novena. Na jejím místě dnes stoji nová tří­patrová budova národního výboru. Ve staré radnici, kde měl byt i městský lékař MUDr. František Holub, se narodil 7. října 1647 syn Emil, později rovněž lékař, věhlasný a nejúspěšnějši český cestovatel. V červenci roku 1872 se rozhodl pro cestu do Afriky, nemaje ani dostatek finančních prostředků. Jeho mecenášem byl Vojta Ná­prstek, jehož finanční podporou dostal se do Kapského Města v jižní Africe. Odtud se odebral do Port Eiizabethu, kde se vě­noval z počátku lékařské praksi, ale záhy nastoupil badatelskou cestu přes Dutoit­­span s diamantovými poli do nitra Afriky a k řece Zambezi. Tato pouť trvala sedm roků (1872—1879) a jejim výsledkem byla rozsáhlá činnost sběratelská a národopisná. Do Prahy přivezl přes 30 000 trofeji a po čtyři roky se věnoval zpracováni těchto sbí­rek, přednáškám a sepisováni cestopisu „Sedm let v jižní Africe". Nová touha po dalších objevech ho hna­la znovu do Afriky. Druhou cestu podnikl však již s šesti nosiči a v doprovodu man­želky. Tato druhá cesto trvala čtyři roky (1883 až 1887). Podařilo se jim proniknouti až na území Mašukulumbů, kam nepřišel do té do­by žádný Evropan. Byli však nakonec pře­padení loupeživými Mašukulumby a o vše obráni. Po velkém utrpěni a strádáni byl dr. Emil Holub se ženou nucen se vrátit do Evropy na podzim roku 1887, se sbírka­mi shromažďovanými v předcházejících místech pobytu. Dr. Emil Holub koná opět přednášky a výstavy sbírek, k jejichž převozu bylo za­potřebí 72 železničních vagánů a píše dílo „Druhá cesta po jižní Africe. Z Kapského Města do země Mašukulumbů". Třetí africkou cestu již nepodnikl, navští­vil však USA, kde pobyl rok na pozváni ze­měpisné společnosti ve Washingtonu a přednášel v mnoha městech o Africe. MUDr. Emil Holub byl uznáván jako velký znalec a odborník. Kupříkladu belgický král Leopold II. se s nim radil o afrických otázkách a angličan Cecil Rhodes, uchva­titel rozsáhlého územi (Rhodesie) těžil znač­ně z Holubových výzkumů geografických a přírodovědeckých. 21. února roku 1902 zastihla po velké strastiplné pouti a vyčerpávající práci MUDr. Emila Holuba smrt a byl pochován ve Vídni, kde žil a pracoval. Růžena Holubová, která byla o 18 let mladší svého muže, dožila se věku 93 let v roce 1958, kdy skonala. Jejim odkazem dostaly rodné Holice pracovnu dr. Emila Holuba, knihovnu a část sbírek, zbylých po slavném cestovateli. Ucelený soubor všech sbírek dr. Emila Holuba se asi již nikdy nedostane do rodných Cech. Dr. Emil Ho­lub měl tehdy veliké starosti s umístěním sbírek, které lhostejnost tehdejších českých kruhů za rakousko-uherských poměrů odmí­tala. Byl nucen většinu sbírek rozdati ško­lám, ústavům a museím v Evropě, Americe i v Africe. U nás zůstala tedy nepatrná část velkolepých sbírek. Dnes se rodné Holice hlásí hrdě k slav­nému rodáku MUDr. Emilu Holubovi. Zbu­dovali mu pomník, ale také vedle nového kultumiho domu překrásný památník — „Africké museum MUDr. Emila Holuba" se 400 m2 výstavní plochy. Vstupní štít — relief sochaře Jana Štursy, znázorňuje Ho­lubovo rodiště - starou radnici, dáte piet­­ně vestavěna pracovna s úmrtním ložem, pracovním stolem, knihovnou a cetovním kufrem, podobizny jeho, choti a rodičů. Jsou zde obrazy, korespondence, doba dět­ství i studii, celá životni pouť s nástinem cest a písemných děl. Druhá část musea tvoři sbirky „Napříč Afrikou", zvěř lvi, žirafa, leopardi, antilopy, zebry, sloni, buvoli, kro­kodýli, hadi, brouci, motýli, rostlinstvo atd., a instalovaný model africké vesnice, péči pražského Národního musea. Je to překrásné novodobé museum, o něž pečuje ředitel kultumiho domu města Ho­lic Ladislav Marek, který s radosti přivítá každého návštěvníka. ALOIS ROZSYPAL Africké domorodé vesnice v Památníku dr. E. Holuba Holubova pracovna OTEVŘELA LIDER OČI Praha má vzácné památky z dávnych dob, které každým rokem obdivuji statisíce domácich a zahraničních turistů. Má však i významné kulturní památky z posledních sto let, tedy z doby ne tak vzdálené, které jsou namnoze tak vrostlé do denního živo­ta občanů, že o nich Pražané často ani ne­vědí a přecházejí je bez povšimnutí. To se ostatně dnes pociťuje v celém světě a hle­dají se cesty, jak bránit jejich poškozeni nebo i zničeni v rychlém tempu rozvoje mo­derního života. V každém historickém údo­bí vznikají také významné hodnoty architek­tonické. Nejlepši z nich je třeba uchovat jako trvalé památníky své doby, kulturního života města i celého státu. Také mezinárodni organizace UNESCO přispívá k ochraně architektur a výtvarných památek z druhé poloviny 19. století a prv-Pražšti rodáci nejednou s úžasem stanuli před dokumenty výstavy v překvapeni, kolik krás má jejich město i z posledních 100 let nich desetiletí století našeho. Českosloven­ská sekce UNESCO uspořádala v říjnů v našem hlavním městě mezinárodni sym­posium o ochraně architektury. K této pří­ležitosti byla v síni Mánes otevřena velmi zajímavá výstava, nazvaná „Praha 1860 až 1960, architektura, výtvarné památky a je­jich ochrana". Většinou ve fotografiích uká­zala objevným a poutavým způsobem, jak se stále intenzivněji v Praze pamatuje i na uchováni památek z tohoto období a jaké hodnoty se tak zajišťuji generacím budou­cím. Jejim smyslem bylo podnítit zájem ve­řejnosti o jejich ochranu v souladu s obsa­hem československého zákona o kulturních památkách. Ty jsou chráněny státem a po­vinností každého občana je být nápomocen v jejich ochraně. Péče o památky u nás neni chápána sta­romilec Iry ani jen slovně. Nejednou jsme svědky toho, jak - objeveny, obnoveny ne­bo opraveny a lidem zpřístupněny - přispí­vají zcela organicky k obohacováni život­ního a kulturního prostředí současného člo­věka. Mohli bychom vyjmenovat celou řadu příkladů, připomeňme si jen několik z po­slední doby - obnova Hanavského pavilónu z roku 1891, restaurováni vzácných seces­ních průčeli domů, při výstavbě metra bu­de zachována pozoruhodná budova Hlav­ního nádraží od arch. Fanty, obnovuje se krásná mozaiková dlažba v paláci Adria na Národní třídě atd. Zájem o výstavu v Mánesu se očekával. Avšak byl daleko větší, než se předpoklá­dalo. Výstava o Praze let 1660-1960 nejed­nou lidem otevřela oči. A to je dobře. Město tak krásné, s tolika památkami ze všech údobí historie, město vrostlé do srdci svých obyvatel - i v době techniky, dopra­vy, obchodu a modernizace si uchová svou ušlechtilou, spanilou tvářnost jako živý or­ganismus, v němž se misí minulost se sou­časností v základech jeho budoucnosti. Text a snímky: FR. ČIHAK Součásti výstavy bylo i několik ukázek do­bové bytové kultury ČESKOSLOVENSKÍ 8 VET vychází každý druhý ítrrtek - vydává Česko­slovenský Ostav zahraniční — Hdi re­dakční rada — Redakce a administrace Praha 1-Halá Strana, Karmelitská *5, telefon UNO al 42 — Cena Jednotlivé­ho čista 1.Z0 Kčs, předplatné v tuzem­sku M Kčs ročné, při zasíláni do za­hraničí, včetně poštovného SS Kčs reap. ],» US $ ročně — nebo přepočteno na přiztužnou částku v Jiné měně — Tis­kárny: Mír, novinářské aávody, n. P-, závod «, Václavské náměstí SS, Praha 1 a Svoboda, grafické závody, n. p, zá­vod 1. S. li. Kirova «3, Praha S

Next