Československý Zpravodaj, 1958 (No. 188-224)

1958-01-07 / No. 188

NEWS FROM CZECHOSLOVAKIA COMPILED BY FREE EUROPE PRESS Číslo 188 TÝDENNÍ INFORMAČNÍ BULLETIN KONEC JFDNE KAPITOLY D ivi sion of Free Europe Committee, Inc. Two Park Avenue, New York 16, N.Y. 7»ledna 19^8 Vše nasvědčuje tomu, že koncem roku 1957 s® v Československu uzavřela jedna kapitola literárního vývoje: komunistická strana se svými komisaři opět ovládla literární a 1 iterárně-kritické pole. Po dva roky trval zápas mezi režimem a spisovateli. S národního hlediska se tak končí jedna z nejsvětlej— šíoh kapitol osvobozovacího úsilí české a slovenské inteligenoe z komunistioké nadvlády. Jako vždy, když se srazí brutalita a jemnost, barbarství a vzdělanost, omezenost a svoboda, člověk no.d porážkou hodnot oítí spíše smutek nežli zlost. A z téhož důvodu je tato literární kapitola, jež se blíží к svému konci, spíše inspirujíoí a posilující, než deprimující. Je totiž bohužel v moci totality, aby umlčela hlasy, jež chtěly l>ýt skutečným hlasem lidu, svědomím národa a projevem lidského důstojenství. Co se vlastně stalo, je celkem dlouhá a složitá historie, jejíž počátky se da­tují někdy od konoe roku 1955» Tehdy jsme v zahraničí měli po prvé možnost vy­cítit, že mezi intelektuály-literáty v Československu vzniká jakási kolektivní bojová vůle к větší a větší tvůrčí svobodě. Ještě před Dvacátým sjezdem KSSS v Moskvě vystoupil na veřejnost zesnulý Antonín Zápotocký a pravil, že kdyby režim dal českým a slovenským spisovatelům takovou Svobodu, jakou chtějí, " pak bychom v Československu socialismus nevybudovali ". Ale jaksi ho tehdy nikdo nebral na vědomí. Naopak, jarní měsíce roku 1956 přinesly v literatuře a lite«« rámích časopisech takovou bouři proti režimu a proti komunistickému systému, že od uohopení moci v republice nebyla komunistická strana na poli ideologickém v kritičtější situaci. Sjezd československých spisovatelů v dubnu 1956 byl vy­vrcholením tohoto mohutného vzepěti inteligenoe, která se dožadovala občanských i tvůrčíoh svobod a která v projeveoh vpravdě historických obžalovala komu­nistický režim ze zločinů proti člověku, kultuře a národu. Tehdy to byla poznaňská revolta, jež dala režimu příležitost к utažení policej­ního šroubu, к uvalení přísnější censury na tisk а к zavedení nové politiky vůči spisovatelům a umění obecně. Ze zasedáni ústředního výboru Komunistioké strany v červnu 1956 tehdy hřměly vyhrůžky na adresu inteligenoe. Výsledkem bylo že ze stránek literárních časopisů byly rukou politických komisařů vymazány všechny projevy demokratisace života,. Avšak tím se zápas o to, kdo bude mít

Next