Dějepis a Zeměpis ve Škole, 1968-1969 (XI/1-10)

1968-10-01 / No. 2

koncem dubna 1915 anglické vládě velké memorandum „Indepedent Bohemia“, v němž narýsovil konkrétní český politicko-díplomatický program. Vyšel z předpokladu, že válka je především válkou proti Německu a proti nebez­pečí, že Německo se stane rozhodující velmocí na evrop­ském kontinentě, že vytvoří tzv. Německou střední Evropu a bude moci proniknout na Střední východ. Toto nebez­pečí spojuje východ a západ Evropy, Rusko s Anglií, které mají stejné zájmy na porážce Německa. Na základě anglo-ruského spojenectví ve válce proti Německu bude po válce možné přestavět celou Evropu na základě de­mokracie a národnostního principu. Bude vytvořeno svo­bodné Polsko, samostatný československý stát, jihoslovan­­ský stát, vznikne velké Rumunsko, rozšířené o rumunské oblasti rakousko-uherské monarchie, budou splněny ná­rodní požadavky Italů atd. Do plánů těch, kteří doma oěekávali příchod osvobodi­telů, a do počátků diplomatické činností Masaryka, za­sáhly změny na frontách světově války. Na začátku května 1915 došlo к velikému průlomu ruské fronty, která pak byla vržena až o 500 km na východ. Ukázalo se, že válka bude velice dlouhá, že její výsledek je nejasný a že se dá těžko předvídat, kdo vlastně ve válce zvítězí. Rakousko-Uhersko získalo nové sebevědomí, došlo к dal­šímu zatýkání českých politiků. Byl zatčen Kramář, Rašín a Scheiner; Beneš musel v září 1915 uprchnout do emi­grace. Většina českých politiků, tzn. především přísluš­níci koalice tří největších českých politických stran — mladočeské strany, agrárníků a sociální demokracie — se na podzim 1915 shodla na společném programu, který předpokládal, že Rakousko-Uhersko válku přežije, a že tedy úkolem české politiky je loajálním, pozitivním po­stojem vůči monarchii ubránit alespoň ty pozice, které česká politika měla již před válkou. Za této situace se Masaryk rozhodl založit v emigraci politické centrum, které by bylo vedoucím orgánem boje za vytvoření československého státu. V listopadu 1915 pak vyšlo prohlášení tzv. Českého komitétu zahraničního, které podepsali i představitelé krajanských spolků z USA, Ruska, Francie a Anglie. V tomto provolání byl stanoven program české politické emigrace, který koncipoval Masaryk. Program vycházel z toho, že válka zostřila rozpory mezi českým národem a Rakousko-Uherskem. Protože demokra­cie v českých zemích je potlačována, vytvořil se v zahra­ničí komitét české emigrace, který chce informovat evrop­skou veřejnost, státníky, politiky a publicisty ve státech neutrálních i ve státech, které bojují proti Německu, o českém politickém programu. „Všechny strany domá­haly se dosud samostatnosti národa v rámci Rakousko- Uherska; průběh války nás nutí domáhat se samostatností bez ohledu na Rakousko-Uhersko. Usilujeme o samostatný československý stát. Český národ se přesvědčil, že se M. R. Štefánik se zástupci Českého národního sdruženi ve Washingtone na podzim 1917 Gen. Graziani přehlíží československé legionáře v Římě v dubnu 1918 40

Next