Dikobraz, ianuarie-iunie 1974 (Anul 30, nr. 1-26)

1974-01-02 / nr. 1

2 BORIS CVETANOV SUSMfVEH.PROSlM... Prodavačka mu podala čtvrtku másla a přívětivě se usmála. Přija­la peníze, vrátila zpět drobné, poděkovala a zase se tak hezky usmá­la. Zneklidnilo ho to. „Mám snad nakřivo zapnuté sako?" pomyslel si. Podíval se, ne, všechno v pořádku. Nenápadně zašilhal na kalhoty — i tam dole bylo všecinko v pořádku. Přistoupil k velkému zrcadlu uprostřed obchodu a pečlivě studoval svůj zevnějšek. Ať se snažil sebevíc, nic podezřelého zjistit nemohl. Byl jako ze škatulky. Tak proč se ta prodavačka usmívala? Trápily ho pochybnosti. Nemohl přijít věci na kloub. A to ho moc mrzelo. Už se začal obávat, že to byla jen pouhá halucinace, že se ten úsměv jenom zdál. Aby přesvědčil sám sebe, přistoupil ještě jednou k pultu a poprosil o kávu za osm. Prodavačka mu s úsměvem podala sáček a přijala peníze. Když mu vracela drobné, přívětivě se usmá­la ... Ne, tohle určitě není v pořádku! Něco na tom bude! Ale co? . Vypotácel se z obchodu a vrávoravým krokem zamířil neznámo kam ... přel. AVk. • SKODA, ŽE S OTUŽOVÁNÍM ZAČÍNAJÍ MNOZÍ LIDÉ U - SVĚDOMÍ. Ze sovětského tisku gdPo sl®ch nuto K Jiřímu Hofmanovi z Ořechová letí padesátikorunová prémie za jeho odposlechnuto. V opravně tranzistorových přijímačů říká odborník zákazní­kovi: — Jestli chcete, aby se vám do toho tři týdny prášilo, tak to tu nechte. — NA NOVÝ ROK, O SLEPIČÍ KROK „CESTA K HŘÍCHU JE LEMOVÁNA dobrými předsevzetími ■■ jiří Šťuchal v. r Malý bar. V něm dva velikáni. „Kamaráde, dobrý je to, dvakrát se vyspíme a bude výpla­ta." „Ach jo ... a dvakrát se nevyspíme ... a bude po výplatě." Na Nový rok obvyklá domácí rozprava. Téma: Můžeš jít tam, kdes byl do rána! 95 decibelů. Prásknutí dveřmi. Maji­tel bytu odchází. Pláč. Matka poučuje: „Pamatuj si jedno: Nikdy nediskutuj. Hned plač!" • „Konec svétačení a rozmařilostí, mamin­ko. Ode dneška se bude šetřit. Já přestanu mlsat, a ty . . .?" „Já bych mohla přestat kouřit a nechodila bych už na ty babince . . ." „A co náš Kájínek?" „Já přestanu chodit do školy!' „Ale ano, půjde to, tatínek nám bude dávat půlku na ži­vobytí . . „Ale ... kde seženeme tu druhou?" „Pane doktore, říkáte, že nej­lepší rada pro mé je od Nové­ho roku přestat s pitim, ciga­­retama, s nočními podniky a s čim ...? jó, se ženský­mi... ale prosím vás, nemáte nějakou jinou, trochu horši radu?" Byla cestička šiapaná Šla panna po ní a plakala A slevovala z představ O vyšlapaných cestách A.R SBĚRNÉ SUROVINY • NEŽ BY O NĚČEM PŘE­SVĚDČOVAL, RADĚJI TOMU PŘESTAL SÁM VĚŘIT. • KDO ŘÍKÁ ŽE SE MÁ ŠPATNĚ, ODHÁNÍ OD SEBE PŘÁTELE. • NÁŠ ZÁPASNICKÝ KLUB, SEKCE TĚŽKÉ, VÁHY, MÁ 18 BRUTTOREGISTROVANÝCH ČLENŮ. • OMÍTKA POŘÁD A POŘÁD PADÁ A VEDOUCÍ BYTOVÉ SPRÁVY NE A NE PADNOUT. • NÁŠ ŘEDITEL O SOBĚ S HRDOSTÍ PROHLA­ŠUJE, ŽE LIDÉ Z JEHO POD­NIKU ODCHÁZEJÍ Z PRÁCE RADOSTNĚJI NEŽ DO NÍ RÁNO PŘICHÁZEJÍ Z DOMO­VA. J&.S m slavné monology EDUARDA PERGNERA — Tak šišíšnebonešišššíš? Ršřiíkámti. . přřdešvomoc . . .!!! Tak ty neotevřeš člověku, kterej se ti vrací z přemýšlení? Tak ty chceš opravdu vidět, jak se prochází dveřma bez votevření? Ty chceš nesoulad hned na Nový rok? Ihned se vyjdeš podívat na lepšího člověka, což jsem já, nebo . Mám pro tebe novinu Právě jsem skončil s alkoholem! Přál bych ti ho vidět.. . Sem se dohod stát se lepším člověkem, ale ty si můžeš vybrat. Buď lep­ším nebo člověkem. Otevři a já ti tady slavnostně slíbím, že tenhle rok si vostudu už neuříznu. A když uříznu, tak ale pořádnej kus a tim potom zmlátím každý­­ho, kdo by si snad na mé ukazo­val! Haničko, copak jsou ti moje předsevzetí lhostejná? Otevři! Uvidíš něco, co si eště neviděla. Haló, tady alkoholni likvidátor! Otevřete!!!! Dobra Počitám do tři a jestli ne, volám záchytku Jeden . dva . tři . Záchyt­ko!!! Záchytko!!!! Dobrá, když ne­chceš vidět lepšího člověka, budu ho vidět sám A přijdeš vo moc! Jak chceš. Lehnu si, kde le­žím a nikdo v životě mě už vod­­sud nezvedne! Až kolem mě bu­dou chodit pionýři do školy, hez­ký věci si vo tobě pomýšlej! To si socialistická manželka?!? Víš ty vůbec, co všechno já v sobě mám? Viš ty vůbec, jak těžko jsem se do toho lepšího člověka vžíval? Vpravoval? Tak nevote­­vřeš? Nevotevřeš. To sem si moh myslet. Dobrá, lep . . šššíhočlověka nechcešvidět­­přřdešvo­moc .... Ilustroval VLADIMÍR HLAVÍN CHVILKY V FORElffKTKťJ BAPE „Tatínek si dal no­voroční předsevze­tí, že přestane kou­řit." „Mamino, večeři mi nech v troubě, potřebuju si tady vyřídit pár- loňskej restů."

Next