Hlas Revoluce, 1952 (V/3)

1952-01-17 / No. 3

Ročník 5. — Číslo 3. Spomíname na nesmrteľné dielo V. I. Lenina Dňa 21. januára spomíname 28. raz na veľkú stratu pracujúceho ľudu celého sveta, úmrtia Vladimíra Iljiča Lenina. Vodca Veľ­kej októbrovej socialistickej revolúcie a otec prvého sovietskeho štátu umrel dlho odolá­vajúc smrteľnému zraneniu, ktoré namieril zákerný triedny nepriateľ priamo na jeho osobu ako na hlavu oslobodzovacieho boja zotročeného ľudstva. Zomrel muž, ktorý dlhoročnou vedeckou prácou a úmorným bojom založil a zorgani­zoval Komunistickú stranu v Rusku a polo­žil základy Tretej internacionály. Viedol re­volúciu a po jej víťazstve aj založil prvý so­cialistický štát. Vložil do jeho organizačných zásad najmodernejšie a najmocnejšie prin­cípy udržiavania štátu robotníkov a roľni­­kov. Bránil a ubránil tento štát proti von­kajšiemu hospodárskemu nátlaku i politic­­ko-vojenskému útoku zahraničných impe­rialistov i domácej reakcie. Reakcionári sa vo svojej politickej slepote nazdávali, že s Leninom odišiel i marx-leni­­nizmus a že je koniec boľševizácie robotníc­kej triedy. Zaháňali vlastný strach myšlien­kou, že to, čo sa im nepodarilo intrigami, blokádou a ozbrojenou intervenciou zničiť, teraz samo sa potkne na ťažkostiach obnovy hospodárstva, na prekážkach budovania so­cializmu v zaostalej krajine a s ich výdat­nou pomocou zahynie. Sklamali sa. Leninizmus víťazil ďalej. Jestvovanie a rozmach prvého socialistického štátu stával sa neodolateľným príkladom možnosti spra­vodlivejšieho života pre vždy väčšie a väčšie masy pracujúceho ľudu v kapitalistických krajinách. Nebezpečie pre starý, nespravod­livý svet vzrastalo. A tak strach z pohybu pracujúceho ľudu sjednotil rozvadených ka­pitalistov, ktorí hľadajúc záchranu svojich režimov, vypestovali viac-menej otvorene Hitlera s jeho ohavným fašizmom vo viere, že táto barbarská moc bude schopná zahrdú­­siť mladý rozvíjajúci sa Sovietsky štát. Tento druhý pokus o zničenie Leninovho diela — sovietskej moci'— táto druhá otvo­­rcná--uitTriveitc.a kapnaliAnru píoď soeiďiiz­­mu priniesla veľké utrpenie a straty väčšine ľudstva. A výsledok? Druhé ešte väčšie skla­manie. Slávna Červená armáda dala náležitú odpoveď útočiacim fašistom i intrigujúcim kapitalistom. Dnes stojí Sovietsky sväz pred kapitalistickým svetom oveľa silnejší ako kedykoľvek predtým. Leninove dedičstvo, zveľaďované s. Stali­nom a chránené mocným Sovietskym štá­tom, žije, rozvíja sa a mohutnie ďalej. Táto skutočnosť právom nedá spať imperialistom západu, marí ich plány a veští im ich osud. Nepodarilo sa im rozdeliť svet na dva územ­ne ohraničené bloky, naopak, strane Lenina a Stalina sa podarilo vytvoriť medzinárodnú solidaritu bojovníkov za mier i za národnú a sociálnu slobodu. Keď v týchto dňoch spomíname výročie odchodu najväčšieho génia našich čias, robí­me tak s veľkou vďačnosťou k nemu za to, že nám ukázal cestu do postavenia, v kto­rom nás už nijaký ani sjednotený kapitaliz­mus poraziť nemôže. Národy Českosloven­ska patria k tým šťastným národom, ktoré boly oslobodené z fašistického utrpenia a po­tupy slávnou Červenou armádou, založenou Leninom a vedenou Stalinom. To nás viaže do pevnej reťaze mierumilovných národov, vedených v Leninovom duchu k boju za miôr a socializmus. To nás vedie k tomu, aby sme na ceste výstavby socializmu neuhli ani o krok so spoločenstva s SSSR a ľudo­vými demokraciami. Sme hrdí na to. že naša leninská strana v Československu, vedená veľkým robotní­kom s. Gottwaldom, zocelená v tvrdých bo­joch s vonkajším nepriateľom, vedela po prí­klade svojho zakladateľa rázne siahnuť i na agentov triedneho nepriateľa vo svojom vnútri, že ich vedela odhaliť a zneškodniť. Radosť a uznanie celého nášho pracujúceho ľudu je veľkým dokladom jej správneho po­stupu v prípadoch Slánskovcov. Schlingovcov a Clementisovcov. V týchto dňoch skloní sa celý pokrokový svet, všetci slobodumilovní ľudia pred pa­miatkou V. I. Lenina a pred jeho oslobodzujú­cim dielom. My odbojári máme svoi osobitný dôvod k vďačnosti k tomuto veľkému mysli­teľovi a revolucionárovi. Sme mu zvlášť za­viazaní za jasnú perspektívu nášho boja, ktorá nám pomáhala vydržať na pozíciách i v žalároch. Preto v mieri musíme lepšie poznať učenie prvého revolucionára a stra­téga minulých i budúcich oslobodzovacích revolúcií. Naše rady musia stvrdnúť presved­čením, nadobudnutým z histórie ruskej re­volúcie a jej vodcov. Naše postavenie pred­­bojovníkov výstavby socializmu nám ukladá, aby sme kráčali tesne v šľapajách našej leninskej strany, osnovateľky všetkých na­šich víťazstiev, aby sme sa učili byť prví ako v boji, tak i vo výstavbe našej vlasti. A to dokážeme, keď si osvojíme heslo nášho nesmrteľného V. I. Lenina: „Učiť sa, učiť sa, učiť sa!“ D. Üstřední orgán Svazu protifašistických bojovníků v Československu. Ti. ledna 1952. — Cena 3 Kčs. VELIKÝ MAJÁK LIDSTVA Moskva se oděla do bílého snežného hávu, jenž se jiskří pod paprsky slunce. Obrysy starobylých věží a kremelských stěn jsou v ledinu zvlášť zřetelné. Mlčelivé stříbřité jedle sklánějí své větve pod tíhou kypré vrstvy sněhu. Uprostřed Rudého náměstí se tyči žulové Leninovo mausoleum. Nad kupolí domu vládních úřadů vlaje rudý prapor. Masivní dveře mausolea jsou dokořán ote­vřeny. Mladé tváře příslušníků čestné strá­že jsou slavnostně přísné. Nevysychající je potok, pramenící ve všech koutech Sovětské­ho svazu — dlouhá je řada sovětských lidí, přicházejících projevit svou synovskou lásku a vděčnou úctu geniálnímu objeviteli nového světa. Muži i ženy. Starci, hoši, děti i dospě­lejší mládež. Synové a dcery všech národů Sovětského svazu. Přátelé — hosté ze zahra­ničí. Se zatajeným dechem a vzrušeně bijí­cím srdcem vstupuji do slavnostního ticha hrobky otce lidského štěstí. Soustředěnými pohledy se dívají na drahé rysy Leninovy tváře. Nikdy od té doby, co bylo na Rudém ná­městí vybudováno Leninovo mausoleum, ne­přestávala sem plynout živá řeka lásky li­du — stékala se po kapičkách, po potůčkách sem, do stínu starodávných kremelských stěn. A ve dnech velikých lidových slavnosti přicházejí sem nepřehledné masy lidí slav­nostně oblečených, radostně manifestujících před mausoleem. Od rána do večera znějí tu tisícihlasé výkřiky na pozdrav pokračovateli Leninova díla, slavnému praporečníku idejí komunismu, soudruhovi Stalinovi: „Ať žije Stalin!“ „Ať žije nesmrtelné dílo Lenina—Stalina!“ Když nastane půlnoc a hodiny na Spasské věži odbijí dvanáct a melodie státní hymny dozní v modrém mrazivém nebi, ustane ruch lidí a vozidel v ulicích hlavního města. Jde-li člověk v pozdní popůlnoční hodinu po Ru­dém náměstí, pocítí v tichu spícího ohromné­ho města zvlášť silně velikost a význam toho, jehož světlému rozumu jsme zavázáni i za slavnostní šustot rudého praporu nad kre­melskou stěnou, třepetajícího se v paprscích reflektoru, i za nehasnoucí záření rubínových hvězd nad kremelskými věžemi i za nezměr­né perspektivy budoucnosti, kterou před zra­ky člověka nemůže skrýt ani hustá modř lednové noci. A každý chodec se dívá do oken budovy za kremelskou stěnou a myslí na to, že tam, na kapitánském můstku lodi dějin, bdí Stalin. Veliký vůdce vniká do chytrác­­kých proradných úmyslů nepřátel Budouc­nosti. A přesvědčivě vede sovětský lid po ví­tězné cestě ke komunismu. V první polovině dvacátého století uvrhl kapitalismus svět dvakrát do ničivých světo­vých válek, které zahubily desítky milionů lidských životů, prolily moře slz vdov, matek a sirotků, zničily materiální a kulturní hod­ ALEXEJ SURKOV noty, nashromážděné národy za dlouhá sta­letí. Kapitalismus plodí nepřetržité „malé války“ ve všech koutech zeměkoule. Každým rokem prohlubuje zubožování milionů pracu­jících, přináší hlad a „degeneraci milionům obyvatel koloniálních a závislých zemí, trpí­cích pod knutou zahraničních utiskovatelů — imperialistů. Přináší rozpad a zahnivání vychválené buržoasní kultury a civilisace. Co slibuje kapitalistické zřízení lidstvu ve druhé polovině dvacátého století, jež za­oceánští drzouni nazývají „americkým stole­tím“? „Svobodu“ podle receptu „senátní ko­mise pro vyšetřování neamerické činnosti“ i zaoceánských gestapáků. „Rozkvět“ podle životního standardu obyvatel zemí, oblažova­ných proslulým Marshallovým plánem, živo­řících skoro o hladu. „Civilisaci“ trumanovců a achesonovců i jejich přisluhovačů — řec­kých monarchofašištů, opovrženíhodných vrahů národů Jugoslávie — titoveů, vší pro­dejné krvelačné bandy v podobě Čankajška, Li-Syn-mana a pod. Mír a štěstí národů po­dle Trumana, mávajícího atomovou bombou. K štěstí lidí, žijících na zemi, naše století není a nikdy nebude „americkým stoletím“. Veliké události v první polovici tohoto sto­letí určily již jeho místo v dějinách jako sto­letí Lenina a Stalina, jako století, v němž se natrvalo zakoření komunistický společenský řád. 'Již třetina lidstva navždy svrhla se svých beder těžké břímě kapitalistického otroctví. Není takové síly, která by mohla tyto ohrom­né masy lidí, které se pocítily pány svého osudu, tvůrci budoucnosti všeho lidstva, za­hnat zpět do tmavého, otrockého života. Ve středu tohoto nového světa, jako nedo­bytná pevnost, jako maják, ozařující cestu národům, se tyčí Svaz sovětských socialistic­kých republik, vybudovaný geniem Lenina a Stalina. V Sovětském svazu vře tvůrčí práce. Na roké frontě, od Kurdského pohoří až po aliningrad, pod věčným ledem sevřených vrcholků Pamiru až daleko na sever, probí­há výstavba komunismu. Ve jménu života šli sovětští lidé v nezapo­menutelném sedmnáctém roce k útoku na tvrze kapitalismu. Ve jménu života bojovali bez bázně se zbraní v ruce za svou budouc­nost. Ve iménu života šli do pouští a budo­vali tam města, přetínali gigantickými pře­hradami řečiště řek a vyjímali z útrob země její, nerostné bohatství. Ve jménu života vy­vedli rolníky na široký prostor kolchozních niv a pochovali navždy pod radlicemi trakto­rových pluhů meze. rozdělující lidi. Ve jménu života, ve jménu budoucnosti přikročili sovětští lidé, vedeni prvním obča­nem nového světa Josefem Stalinem, k ta­kovým pracím, jež nemají sobě podobných v dějinách lidstva. Obrovský je rozmach stalinských staveb, započatých sovětskými lidmi v poválečných letech stalinské pětiletky. O takovém rozma­chu se ani nesnilo zaoceánským podnikav­cům, pyšnícím se svou podnikatelskou smě­lostí, ani v nejlepších letech růstu hospodář­ské moci Spojených států amerických. A pro sovětské lidi je to stále málo. Sní o dalším rozmachu. Prohlížejí si mapu své vlasti, vypočítávají, odhadují, plánují. Dívají se na tok velikých sibiřských řek, nesoucích tajgou a tundrou miliardy krychlových metrů životodárné vláhy, aniž přinesly uži­tek. A v hlavách sovětských lidi vznikají od­vážné myšlenky — napravit omyly přírody, postavit přehrady do řečiště řek a stočit ve­liké řeky tam, kde žíznící půda prosí o vodu. Po tisíciletí snili lidé, trpící pod dvojím útiskem přírodních živlů a lidí-pokořitelů, o zaslíbené zemi, v níž budou všichni žít v souladu a štěstí, kde příroda nebude ne­přítelem člověka a bude mu pomáhat. Práce sovětských lidí nesmírně předstihla nejsmělejší fantasie lidí minulosti. Zářivý příklad Sovětského svazu ukazuje milionům lidi na celém světě cestu ke štěstí, ke skutečnému rozkvětu lidské osobnosti. Rychle, přesvědčivě si budují cestu k socia­lismu bratrské národy evropských zemí lido­vých demokracií. S vyhrnutými rukávy jde čtyřistapětasedmdesátimilionový čínský lid k pracovním hrdinstvím, odhodiv navždy se svých ramen útisk domácich i zahraničních zotročovatelů. K hrdinskému boji za svá práva nastoupily národy Koreje, Vietnamu, Malajska. Koloniální a závislé země, skované do pout koloniálního otroctví, se probouzejí a povstávají k boji. Ne pohádkový pták-ohni­­vák utopistického snu o nepoznané „spra­vedlivé společnosti“. ale reálný, hmatatelný příklad Sovětského svazu vede stovky milio­nů lidí v jejich boji za svobodu, za budouc­nost. Ať sebevíc běsní podněcovatelé nové války, zachvácení blouznivou touhou po světovládě a temnou nenávisti k světu skutečné demo­kracie. svobody a spravedlnosti, — miliony lidí na celé pevnině povstávají k boji za mír! Sklánějíce se před světlou památkou milo­vaného Lenina, jenž otevřel dveře do nového světa, sovětští lidé a spolu s nimi všichni jejich zahraniční přátelé písněmi oslavují toho, jemuž jsou zavázáni pracující celého světa velikou radostí své víry ve svůj dnešek a ve svůj krásnější zítřek, oslavují svého moudrého a geniálního velikého vůdce a učitele soudruha Stalina. Jeho moudrostí, jeho nezdolnou vůlí je utvrzena ve vítězstvích Sovětského svazu ne­smrtelnost Lenina. Jeho tvůrčí genius je zárukou toho. že věčně bude vlát nad zemi vítězný rudý lenin­ský prapor — zářivý symbol svobody a štěstí lidstva.

Next