Hlas Revoluce, 1952 (V/3)
1952-01-17 / No. 3
Ročník 5. — Číslo 3. Spomíname na nesmrteľné dielo V. I. Lenina Dňa 21. januára spomíname 28. raz na veľkú stratu pracujúceho ľudu celého sveta, úmrtia Vladimíra Iljiča Lenina. Vodca Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie a otec prvého sovietskeho štátu umrel dlho odolávajúc smrteľnému zraneniu, ktoré namieril zákerný triedny nepriateľ priamo na jeho osobu ako na hlavu oslobodzovacieho boja zotročeného ľudstva. Zomrel muž, ktorý dlhoročnou vedeckou prácou a úmorným bojom založil a zorganizoval Komunistickú stranu v Rusku a položil základy Tretej internacionály. Viedol revolúciu a po jej víťazstve aj založil prvý socialistický štát. Vložil do jeho organizačných zásad najmodernejšie a najmocnejšie princípy udržiavania štátu robotníkov a roľnikov. Bránil a ubránil tento štát proti vonkajšiemu hospodárskemu nátlaku i politicko-vojenskému útoku zahraničných imperialistov i domácej reakcie. Reakcionári sa vo svojej politickej slepote nazdávali, že s Leninom odišiel i marx-leninizmus a že je koniec boľševizácie robotníckej triedy. Zaháňali vlastný strach myšlienkou, že to, čo sa im nepodarilo intrigami, blokádou a ozbrojenou intervenciou zničiť, teraz samo sa potkne na ťažkostiach obnovy hospodárstva, na prekážkach budovania socializmu v zaostalej krajine a s ich výdatnou pomocou zahynie. Sklamali sa. Leninizmus víťazil ďalej. Jestvovanie a rozmach prvého socialistického štátu stával sa neodolateľným príkladom možnosti spravodlivejšieho života pre vždy väčšie a väčšie masy pracujúceho ľudu v kapitalistických krajinách. Nebezpečie pre starý, nespravodlivý svet vzrastalo. A tak strach z pohybu pracujúceho ľudu sjednotil rozvadených kapitalistov, ktorí hľadajúc záchranu svojich režimov, vypestovali viac-menej otvorene Hitlera s jeho ohavným fašizmom vo viere, že táto barbarská moc bude schopná zahrdúsiť mladý rozvíjajúci sa Sovietsky štát. Tento druhý pokus o zničenie Leninovho diela — sovietskej moci'— táto druhá otvorcná--uitTriveitc.a kapnaliAnru píoď soeiďiizmu priniesla veľké utrpenie a straty väčšine ľudstva. A výsledok? Druhé ešte väčšie sklamanie. Slávna Červená armáda dala náležitú odpoveď útočiacim fašistom i intrigujúcim kapitalistom. Dnes stojí Sovietsky sväz pred kapitalistickým svetom oveľa silnejší ako kedykoľvek predtým. Leninove dedičstvo, zveľaďované s. Stalinom a chránené mocným Sovietskym štátom, žije, rozvíja sa a mohutnie ďalej. Táto skutočnosť právom nedá spať imperialistom západu, marí ich plány a veští im ich osud. Nepodarilo sa im rozdeliť svet na dva územne ohraničené bloky, naopak, strane Lenina a Stalina sa podarilo vytvoriť medzinárodnú solidaritu bojovníkov za mier i za národnú a sociálnu slobodu. Keď v týchto dňoch spomíname výročie odchodu najväčšieho génia našich čias, robíme tak s veľkou vďačnosťou k nemu za to, že nám ukázal cestu do postavenia, v ktorom nás už nijaký ani sjednotený kapitalizmus poraziť nemôže. Národy Československa patria k tým šťastným národom, ktoré boly oslobodené z fašistického utrpenia a potupy slávnou Červenou armádou, založenou Leninom a vedenou Stalinom. To nás viaže do pevnej reťaze mierumilovných národov, vedených v Leninovom duchu k boju za miôr a socializmus. To nás vedie k tomu, aby sme na ceste výstavby socializmu neuhli ani o krok so spoločenstva s SSSR a ľudovými demokraciami. Sme hrdí na to. že naša leninská strana v Československu, vedená veľkým robotníkom s. Gottwaldom, zocelená v tvrdých bojoch s vonkajším nepriateľom, vedela po príklade svojho zakladateľa rázne siahnuť i na agentov triedneho nepriateľa vo svojom vnútri, že ich vedela odhaliť a zneškodniť. Radosť a uznanie celého nášho pracujúceho ľudu je veľkým dokladom jej správneho postupu v prípadoch Slánskovcov. Schlingovcov a Clementisovcov. V týchto dňoch skloní sa celý pokrokový svet, všetci slobodumilovní ľudia pred pamiatkou V. I. Lenina a pred jeho oslobodzujúcim dielom. My odbojári máme svoi osobitný dôvod k vďačnosti k tomuto veľkému mysliteľovi a revolucionárovi. Sme mu zvlášť zaviazaní za jasnú perspektívu nášho boja, ktorá nám pomáhala vydržať na pozíciách i v žalároch. Preto v mieri musíme lepšie poznať učenie prvého revolucionára a stratéga minulých i budúcich oslobodzovacích revolúcií. Naše rady musia stvrdnúť presvedčením, nadobudnutým z histórie ruskej revolúcie a jej vodcov. Naše postavenie predbojovníkov výstavby socializmu nám ukladá, aby sme kráčali tesne v šľapajách našej leninskej strany, osnovateľky všetkých našich víťazstiev, aby sme sa učili byť prví ako v boji, tak i vo výstavbe našej vlasti. A to dokážeme, keď si osvojíme heslo nášho nesmrteľného V. I. Lenina: „Učiť sa, učiť sa, učiť sa!“ D. Üstřední orgán Svazu protifašistických bojovníků v Československu. Ti. ledna 1952. — Cena 3 Kčs. VELIKÝ MAJÁK LIDSTVA Moskva se oděla do bílého snežného hávu, jenž se jiskří pod paprsky slunce. Obrysy starobylých věží a kremelských stěn jsou v ledinu zvlášť zřetelné. Mlčelivé stříbřité jedle sklánějí své větve pod tíhou kypré vrstvy sněhu. Uprostřed Rudého náměstí se tyči žulové Leninovo mausoleum. Nad kupolí domu vládních úřadů vlaje rudý prapor. Masivní dveře mausolea jsou dokořán otevřeny. Mladé tváře příslušníků čestné stráže jsou slavnostně přísné. Nevysychající je potok, pramenící ve všech koutech Sovětského svazu — dlouhá je řada sovětských lidí, přicházejících projevit svou synovskou lásku a vděčnou úctu geniálnímu objeviteli nového světa. Muži i ženy. Starci, hoši, děti i dospělejší mládež. Synové a dcery všech národů Sovětského svazu. Přátelé — hosté ze zahraničí. Se zatajeným dechem a vzrušeně bijícím srdcem vstupuji do slavnostního ticha hrobky otce lidského štěstí. Soustředěnými pohledy se dívají na drahé rysy Leninovy tváře. Nikdy od té doby, co bylo na Rudém náměstí vybudováno Leninovo mausoleum, nepřestávala sem plynout živá řeka lásky lidu — stékala se po kapičkách, po potůčkách sem, do stínu starodávných kremelských stěn. A ve dnech velikých lidových slavnosti přicházejí sem nepřehledné masy lidí slavnostně oblečených, radostně manifestujících před mausoleem. Od rána do večera znějí tu tisícihlasé výkřiky na pozdrav pokračovateli Leninova díla, slavnému praporečníku idejí komunismu, soudruhovi Stalinovi: „Ať žije Stalin!“ „Ať žije nesmrtelné dílo Lenina—Stalina!“ Když nastane půlnoc a hodiny na Spasské věži odbijí dvanáct a melodie státní hymny dozní v modrém mrazivém nebi, ustane ruch lidí a vozidel v ulicích hlavního města. Jde-li člověk v pozdní popůlnoční hodinu po Rudém náměstí, pocítí v tichu spícího ohromného města zvlášť silně velikost a význam toho, jehož světlému rozumu jsme zavázáni i za slavnostní šustot rudého praporu nad kremelskou stěnou, třepetajícího se v paprscích reflektoru, i za nehasnoucí záření rubínových hvězd nad kremelskými věžemi i za nezměrné perspektivy budoucnosti, kterou před zraky člověka nemůže skrýt ani hustá modř lednové noci. A každý chodec se dívá do oken budovy za kremelskou stěnou a myslí na to, že tam, na kapitánském můstku lodi dějin, bdí Stalin. Veliký vůdce vniká do chytráckých proradných úmyslů nepřátel Budoucnosti. A přesvědčivě vede sovětský lid po vítězné cestě ke komunismu. V první polovině dvacátého století uvrhl kapitalismus svět dvakrát do ničivých světových válek, které zahubily desítky milionů lidských životů, prolily moře slz vdov, matek a sirotků, zničily materiální a kulturní hod ALEXEJ SURKOV noty, nashromážděné národy za dlouhá staletí. Kapitalismus plodí nepřetržité „malé války“ ve všech koutech zeměkoule. Každým rokem prohlubuje zubožování milionů pracujících, přináší hlad a „degeneraci milionům obyvatel koloniálních a závislých zemí, trpících pod knutou zahraničních utiskovatelů — imperialistů. Přináší rozpad a zahnivání vychválené buržoasní kultury a civilisace. Co slibuje kapitalistické zřízení lidstvu ve druhé polovině dvacátého století, jež zaoceánští drzouni nazývají „americkým stoletím“? „Svobodu“ podle receptu „senátní komise pro vyšetřování neamerické činnosti“ i zaoceánských gestapáků. „Rozkvět“ podle životního standardu obyvatel zemí, oblažovaných proslulým Marshallovým plánem, živořících skoro o hladu. „Civilisaci“ trumanovců a achesonovců i jejich přisluhovačů — řeckých monarchofašištů, opovrženíhodných vrahů národů Jugoslávie — titoveů, vší prodejné krvelačné bandy v podobě Čankajška, Li-Syn-mana a pod. Mír a štěstí národů podle Trumana, mávajícího atomovou bombou. K štěstí lidí, žijících na zemi, naše století není a nikdy nebude „americkým stoletím“. Veliké události v první polovici tohoto století určily již jeho místo v dějinách jako století Lenina a Stalina, jako století, v němž se natrvalo zakoření komunistický společenský řád. 'Již třetina lidstva navždy svrhla se svých beder těžké břímě kapitalistického otroctví. Není takové síly, která by mohla tyto ohromné masy lidí, které se pocítily pány svého osudu, tvůrci budoucnosti všeho lidstva, zahnat zpět do tmavého, otrockého života. Ve středu tohoto nového světa, jako nedobytná pevnost, jako maják, ozařující cestu národům, se tyčí Svaz sovětských socialistických republik, vybudovaný geniem Lenina a Stalina. V Sovětském svazu vře tvůrčí práce. Na roké frontě, od Kurdského pohoří až po aliningrad, pod věčným ledem sevřených vrcholků Pamiru až daleko na sever, probíhá výstavba komunismu. Ve jménu života šli sovětští lidé v nezapomenutelném sedmnáctém roce k útoku na tvrze kapitalismu. Ve jménu života bojovali bez bázně se zbraní v ruce za svou budoucnost. Ve iménu života šli do pouští a budovali tam města, přetínali gigantickými přehradami řečiště řek a vyjímali z útrob země její, nerostné bohatství. Ve jménu života vyvedli rolníky na široký prostor kolchozních niv a pochovali navždy pod radlicemi traktorových pluhů meze. rozdělující lidi. Ve jménu života, ve jménu budoucnosti přikročili sovětští lidé, vedeni prvním občanem nového světa Josefem Stalinem, k takovým pracím, jež nemají sobě podobných v dějinách lidstva. Obrovský je rozmach stalinských staveb, započatých sovětskými lidmi v poválečných letech stalinské pětiletky. O takovém rozmachu se ani nesnilo zaoceánským podnikavcům, pyšnícím se svou podnikatelskou smělostí, ani v nejlepších letech růstu hospodářské moci Spojených států amerických. A pro sovětské lidi je to stále málo. Sní o dalším rozmachu. Prohlížejí si mapu své vlasti, vypočítávají, odhadují, plánují. Dívají se na tok velikých sibiřských řek, nesoucích tajgou a tundrou miliardy krychlových metrů životodárné vláhy, aniž přinesly užitek. A v hlavách sovětských lidi vznikají odvážné myšlenky — napravit omyly přírody, postavit přehrady do řečiště řek a stočit veliké řeky tam, kde žíznící půda prosí o vodu. Po tisíciletí snili lidé, trpící pod dvojím útiskem přírodních živlů a lidí-pokořitelů, o zaslíbené zemi, v níž budou všichni žít v souladu a štěstí, kde příroda nebude nepřítelem člověka a bude mu pomáhat. Práce sovětských lidí nesmírně předstihla nejsmělejší fantasie lidí minulosti. Zářivý příklad Sovětského svazu ukazuje milionům lidi na celém světě cestu ke štěstí, ke skutečnému rozkvětu lidské osobnosti. Rychle, přesvědčivě si budují cestu k socialismu bratrské národy evropských zemí lidových demokracií. S vyhrnutými rukávy jde čtyřistapětasedmdesátimilionový čínský lid k pracovním hrdinstvím, odhodiv navždy se svých ramen útisk domácich i zahraničních zotročovatelů. K hrdinskému boji za svá práva nastoupily národy Koreje, Vietnamu, Malajska. Koloniální a závislé země, skované do pout koloniálního otroctví, se probouzejí a povstávají k boji. Ne pohádkový pták-ohnivák utopistického snu o nepoznané „spravedlivé společnosti“. ale reálný, hmatatelný příklad Sovětského svazu vede stovky milionů lidí v jejich boji za svobodu, za budoucnost. Ať sebevíc běsní podněcovatelé nové války, zachvácení blouznivou touhou po světovládě a temnou nenávisti k světu skutečné demokracie. svobody a spravedlnosti, — miliony lidí na celé pevnině povstávají k boji za mír! Sklánějíce se před světlou památkou milovaného Lenina, jenž otevřel dveře do nového světa, sovětští lidé a spolu s nimi všichni jejich zahraniční přátelé písněmi oslavují toho, jemuž jsou zavázáni pracující celého světa velikou radostí své víry ve svůj dnešek a ve svůj krásnější zítřek, oslavují svého moudrého a geniálního velikého vůdce a učitele soudruha Stalina. Jeho moudrostí, jeho nezdolnou vůlí je utvrzena ve vítězstvích Sovětského svazu nesmrtelnost Lenina. Jeho tvůrčí genius je zárukou toho. že věčně bude vlát nad zemi vítězný rudý leninský prapor — zářivý symbol svobody a štěstí lidstva.