Hlas Revoluce, 1955 (VIII/7-11)
1955-07-01 / No. 7
Strana 2 Na frontách boje proti fašismu © Rakouští odbojári pro upevnění přátelství. K podepsání státní smlouvy s Rakouskem vy. dal rakouský Svaz odbojářů a obětí fašismu prohlášení, vítající uzavření státní smlouvy, kterou se obnovuje rakouská státní svrchovanost, a zdůrazňující zásluhy protifašistických bojovníků, kteří za nacistické okupace se postavili proti anšlusu a houževnatě bojovali a kladli oběti za obnovu samostatného nezávis, lého Rakouska. Prohlášení vyzdvihuje dále zejména závazek rakouské spolkové vlády o neutralitě Rakouska a úkol, jemuž rakouští pro. tifašističtí bojovníci chtějí sloužit především: upevňovat přátelství se všemi mírumilovnými národy a zejména se všemi sousedy Rakouské republiky. • Bývalí političtí vězni v Belgii varují. 22. května se konal v Lovául X. celonárodní sjezd Sdružení bývalých belgických buchenvaldských vězňů. Delegace sjezdiu byla přijata v historické radnici městskou radou a od radnice byl uspořádán městem průvod k pomníku padlých odbojářů. Ve veřejném projevu, který zde promluvil předseda sdruženi Henri Glineur, byla belgická veřejnost varována před nebezpečím, které se skrývá ve znovuvyzbrojeni německých militaristů, a byl vyhlášen neúprosný boj proti německému militarismu. © Protesty proti osvobozování válečných zločinců. Na celonárodním sjezdu Sdružení bývalých mauthausenskýeh politických vězňů ve Francii, konaném 23. května v Avonu, bylo bouřlivě protestováno proti propouštění dalších válečných zločinců v západním Německu a proti obnovování bývalé nacistické wehrmacht. • Přívrženci pařížských dohod nežádoucí na odbojářských slavnostech. Francouzský ministr vnitra a poslanec za obvod Seine Palewski, který v parlamentě hlasoval pro znovuvyzbrojeni německých revanšlstů, chtěl předsedat slavnosti přejmenování ulice ve Fontenay-sous- Bois jménem Pierra Demonta, odbojáře padlého za svobodu Francie. Proti tomu však vznesli protest náměstkové starosty města i všichni městští radní bez rozdílu politického přesvědčení a svůj protest odůvodnili tím, že ministr Palewski byl z hlavních iniciátorů odhlasováni pařížských dohod francouzským senátem. — V Nancy a v Lilie zabránily odbojářské orga. nisace projevům politika Xaviera Vallata, který za nacistické okupace kolaboroval s Vichy jako komisař pro věci. židovské. V Lilie byly ohlášeny proti příjezdu Vallatovu demonstrace lidu. • Mohutné manifestace odbojářů v Lucembursku. Lucemburští odbojári uspořádali oslavy 10. výročí osvobození v mohutném měřítku. Kromě odbojové výstavy a festivalu odbojových filmů, o nichž jisme již přinesli zprávu, konala se na památných místech odboje řada manifestací, jichž se zúčastnila delegace FIR v čele s předsedou plk. Manhesem, gen. taj. A. Leroy a odbojári ze zahraničí. Po celém Lucembursku se konaly rozhlasové přednášky o boji proti nacistům a u hrobů, pomníků a pamětních desek padlých odbojářů bylo vzpomenuto hrdinů lucemburského odboje pietními vzpomínkovými slavnostmi. Odbojářští lékaři lucemburští i zahraniční se sešli ke konferenci, na níž bylo referováno o následcích vězněni v nacistických, žalářích a koncentračních táborech. © Velké slavnosti odbojářské v Římě. Z iniciativy odbojářské italské organisace ANPI konala se v Římě 22. května mohutná vlastenecká manifestace před římským Koloseem, na níž promluvil poslanec Et.tore Viola, nositel Zlaté medaile za odboj a předseda Národního svazu bývalých bojovníků a obětí války. Davy italského lidu protestovaly proti znovuvyzbrojování západního Německa. Za týden, 29. května, byl pak v Římě odhalen pomník hrdinům, kteří padli při obraně Ríma proti nacistům v záři r. 1943. Pomník byl vybudován péěí rady města Rima a slavnost byla demonstrací Ríma proti německému militarismu. • Francouzští odbojári proti ponecháni arolsenských archivů v Německu. Odbojářské organisace ve Francii uveřejnily společné komuniké proti ponecháni arolsenských archivů, usvědčujících nacistické zločince, v Německu. V komuniké se m. j. praví: »S rozhořčením odsuzujeme dohodu 6 arolsenských archivech, uzavřenou s bonnskou vládou, aniž byli političtí vězni dříve požádáni o míněni. Neschvalujeme, aby tyto archivy zůstaly v Německu a žádáme, aby byly v době co nejkratší převezeny do některého ze spojeneckých států. Máme za to, že pouze představitelé býv. politických vězňů jsou oprávněni uchovat a spravovat ty. to archivy. Konečně jsme toho názoru, že zástupcem Francie v mezinárodni komisi, pověřené vypracováním archivního statutu, má být pouze býv. politický vězeň, pověřený touto funkcí všemi organisacemí, zastupujícími býv. francouzské politické vězně. Obrátíme se v této věci na parlament.« © Z dopisu francouzského odbojáře našemu Svazu. »Nacisté činili vše, aby v nás Francouzech vypěstovali náladu poražených a v tomto svém počínání méli silného spojence v Pétainově a Lavalově vládě, ve vládě zrádců a ná. rodních odrodilců. Vojenská katastrofa, kterou Francie zažila, jenom posílila názor, že jsme ztratili svůj prestiž velkého národa. Právě proto nám byly tak cenné všechny důkazy sympatie a přátelství našich kamarádů jiných národností: vracely nám víru v budoucnost a v lepší osud naší vlasti. Nezapomeneme tohoto přátelství a přisaháme, že za všech okolností si zasloužíme uznání a důvěru, kterou k nám chovají nejlepší synové národů, které byly obětmi nacismu. Maurice Grinberg.« Pokračujeme v boji a zvítězíme Na dopis, který v MPDO poslali naši plzeňští bratři francouzským odbojářům, s nimiž byli vězněni r Německu, došla nyní odpověď podepsaná za francouzské odbojáře A. E. Collinem: „Moji drazí bratři z boje proti ciacistům, ujišťujeme váis. že vedeme a povedeme svůj boj proti znovuvyzbrojeni Německa právě tak, jako jsme Jej vedli doposud. Strana Maurice Thoreza je hrda na svůj boj proti nacistům a je rovněž hrda na svůj dnešní boj proti znovuvyzbrojeni hitlerovských generálů. Budeme s vámi pokračovat ve společném boji a navzdory všem válečným paličům podaří se nám jistě v dohledné budoucnosti vybudovat v celém světě pevný a trvalý mír. Ať žije československo-francouzské bratrství!“ Výzva k našim sestrám Žádáme sestry, bývalé politické vězeňkyně Ravens - brücku, odbočky v Nenorla u Karlových Var a tábora u Teplic-Šanova, které znaly SS dozorkyni Ch. Jankowskou, narozenou r. 1919 v Kagnitoi v býv. východním Prusku, aby nám bezodkladně poslaly^ své svědecké výpovědi o jejích zločinech ve formě místopřísežného prohlášení. Jankowská je obviněna z četných zločinů, jež na uvězněných ženách spáchala nebo se na nich podílela, a hledají se svědci. Své výpovědi pošlete zahraničnímu oddělení SPB v Praze II, Leger o va 22. STATEČNÝ BOJ PROTI REMILITARISÄCI PO SPEIDELOVI VON MALTZAN Čím vratší se stávají posice bonnské vlády v západoněmeckém lidu, jak to dokumentují těžké ztráty Adenauerovy vládní strany, tím nervosněji se Bonn utíká k bývalým sloupům hitlerovského fašismu a opírá o ně svou móc zejména v připravované wehrmacht a v diplomacii. Americkým imperialistům musí být přece dokázáno, že západní Německo je stejné fašistické, jako bylo Německo hitlerovské, aby tak mohli s větší důvěrou strkat do Bonnu své dolary. A tak po bývalém náčelníku Tom. melova štábu Speldelovl, který zaujal místo v generálním štábn Atlantického paktu, dodal nyní Bonn spolehlivého nacistu na významné místo svého velvyslance v Paříži. Je jím jeden z vedoucích chemického trustu I. G. Farben, který dodával cyklon B do osvětimských a jiných plynových komor, známý hitlerovec baron von Maitzan. A aby buržoasní vláda ve Francii tuto provokaci proti francouzským vlastencům přijala bez odmluv a s poděkováním, byla von Maltzanovi připravena cesta do Paříže tím, že stavba 400 tryskových stihačů F 86, které mají být počátkem nové Luftwaffe pod velením válečného zločince Gallauda,. byla zadána francouzské kapitalistické Jihovýchodní letecké konstruktérské společnosti v Marignane u Marseille . . . DODAVATEL CYKLONU B. PETERS PROPUŠTĚN NA SVOBODU... Věznice válečných zločinců, „střežené“ vojáky amerických, anglických a francouzských „spojenců“, dodávají Bonnu stále nové nacistické posily. Nejsou to jen takoví obyčejní vrahové jako nedávno propuštěný Solms VVittig, odsouzený v roce 1947 k láletému žaláři pro účast na vraždě státních příslušníků spojeneckých velmocí. V těchto dnech opustil vězení ve Frankfurtu býv. ředitel chemické společnosti I. G. Farben, jeden z největších válečných zločinců dr Peters, kterému byla dokázána pravidelná měsíční dodávka 300 kg cyklonu B jen do Osvětimi a přímá spoluúčast na 300.000 vraždách. Jeho advokát měl ještě tolik drzosti, že požádal o náhradu škody a náhradu ušlých zisků za dobu vyšetřovací vazby. Je patrno, že Petersův advokát i jeho klient jsou učelivými odchovanci monopolistů. Akcionáři I. G. Farben, kteří si zvolili do dozorčí rady válečného zločinci Augusta von Knieriema, vznesli požadavek, aby podniku I. G. Farben byly vráceny závody na území Německé demokratické Republiky, které přešly z rukou válečných zločinců do vlastnictví německého lido, a západní mocnosti tento drzý požadavek do"konce podporují. Petersovo osvobození vzbudilo v západoněmecké veřejnosti velké rozhořčení. List „Deutsche Woche“, který vychází -v Mnichově, napsal přímo na adresu bonnské vlády ŕ „Skutečnost, že západoněmecký sond mohl takto rozhodnout, je důkazem, jak pokročila renacifikace naší justice. Podle ní- není tedy Zločincem Peters, ale patrně ty desetitisíce deportovaných lidí, které v období od června do prosince 1943 nacházely každou noc smrt v plynových komorách Osvětimi . . Žápadoněmečtí odbojári (VVN) vznesli jménem svého ělehstva a jménem padlých bojovníků proti nacismu nejosíř.ejší protest proti skandálnímu rozsudku frankfurtského soinju a požadují revisi procesu. Protestuje také Ústřední rada židovská, která současně žádá ministerstvo spravedlnosti v Bonnu o zodpovědění dotazu, jaká opatřeni byla učiněna proti osobám, které se provinily výrobou a prodejem prostředků masového ničení. NOVÁ WEHRMACHT SBÍRKOU NACISTICKÝCH GENERÁLU BEZ VOJSKA Fašistické štáby připravované wehrmacht, znovu a znovu najevo vycházející kupčení německých, amerických, anglických a francouzských monopolů, jako poslední objednávka tryskových letounů ve, Francii, fašističtí diplomaté;' a politicis ‘ fašističtí Soudcové, stále nové nacistické, veličiny povolávané Bonnem k moci .— to vše prohlpbnie. pr&past mezi bonnskoii vládou a západoněníeckym lidem. Hnut» proti nacistické wehrmacht, která se má stát nástrojem cizích zájmů, jsoucích v rozporu s životními zájmy německého lidu, se stává stále jasněji hnutím masovým. V jeho čele stojí západoněmecká mládež, odborové organisace, pokroková veřejnost a odbojári, ale hnutí strhává i konservativní elementy, střední buržoasli a ty hospodářské kruhy, které s netajenými obavami se dívají na břemeno, které jim přináší právě Blankem předkládaná první část nákladů na vyzbrojení wehrmacht, činící 5,2 miliardy marek ... A tak Blank má dosud jen štáby bez vojska, sta nacistických generálů a válečných zločinců, ale žádné vojáky a tone v starostech, zda dnešní sněm, aě je v rukou Adenáuerových, odváží se mu povolit násilné prostředky, když se západoněmecká mládež dobrovolně do wehrmacht nehlásí. Ale západoněmecký lid nejen odmítá dávat vojáky, západoněmecké obce nechtějí se propůjčit za posádky nové werhmacht. Tak městské rady v Ludwigshafenu a ve Frankenthalu vydaiy prohlášeni, jímž odmítají se stát posádkovými městy, a stejně energicky protestuje řada falckých měst. Starosta obce Auenhausen u Paderbornu podepsal • výnos, zakazující zřízení americké radarové stanice na katastrálním I území obce. Obyvatelé odmítli rázně náhradu, nabízenou za pozemky, a ozbrojeni kosami, zahnali bonnské agenty. VÍTĚZSTVÍ JEDNOTY NÉMECKYCH VLASTENCŮ V DOLNÍM SASKU Jak odpor proti nacistům zachvacuje i ty vrstvy, v nichž bonnský režim hledá pro svou fašisnjící politiku oporu, ukazuje porážka, kterou Bonn utrpěl v Dolním Sasku. Tam byl ministrem osvěty jmenován bývalý vydavatel nacistických tiskovin a známý hitlerovec Schlütter. Toto provokativní jmenování vyvolalo bouři odporu v celém Dolním Sasku. — K dělnictvu, mládeži a odbojářům se připojily i liberální ltruhy a inteligence, zejména profesorský sbor a studentstvo university v Göttingen. Na -ýzvu k solidaritě, kterou vydala universita v Göttingen, odpověděly protestní akcí také západoněmecké university v Mnichově, Heidelbergu, Oídenburgu a jinde. S rozhořčenými protesty vystoupily proti SchliitterQvi západoněmecké filmové společnosti, divadla a řada předním kulturních osobností.- Ozvala se i řadaj universitních profesorů z Francie. Anglie, Itálie, Švédská, Švýcarska, ba i ze Spojených států. Jednotná akce západoněmeekých vlastenců a mezinárodní solidarita pokrokových lidí v zahraničí vedly k vítěznému konci: Nacista Schlütter se musel svého jmenování vzdát. Mezinárodní federace protifašistických bojovníků (FIR) zaslala západoněmeckým pdbojářům, rektorovi, profesorům a studentstvu university v Göttingen pozdravný připiš z blahopřáni k dosaženému vítězství. LID V ZÁPADNÍM BERLÍNE RjOZEHNAL »BÄRENDIVISION« V západním Berlíně ohlásila pod ochranou amerických imperialistů veřejnou schůzi nacistická bývalá „Ba^endivision“.'A aby si zajistila účast i ochranu, pozvala si také všechny militaristické organisace a esesácké formace. Na pomoc pořadatelstvu této provokace! byla mobilisována i bonnská policie. Ale všeehna tato opatření byla marná. 28. května, kdy mělo dojít v západním Berlíně k fašistické provokaci, Berlin se stal místem obrovských manifestací západoněmeckého lidu proti válce a fašismu. Nepřehledné davy dělnictva, mládeže, odbojářů a žen ovládly západoberlíijské ulice a za bouřlivých protestů „Pryč s fášistylr „Fašisté ven z Berlína!“ „Pryč s pařížskými smlouvami!“ vyhnaly esesáky z Berlína. Fašistům nepomohl ani zákrok policie, která se pokusila přispět fašistům na pomoc. Musela z berlínských ulic zmizet za esesáky, Berlín patřil protifašistickým bojovníkům. ANI »STAHLHELM« NESMÍ PRED NEMECKÝ LID Jako lid v Berlíně proti „Bärendivision“, sjednotil se také západoněmecký Emsland proti nacistické „Stahlhelm“. Západoněmečtí odbojáři v Emslandu uspořádali k X. výročí osvobození smutně známého koncentračního tábora Esterwěgén, jednoho z prvních, jež nacisté zřídili v Německu, pouť do vřesovišť Esterwegenu; zúčastnila se jí kromě býv. politických vězňů s rodinami a pozůstalých po umučených i veřejnost města Papenburgu, kterou vřele vyzvala k účasti na pouti také místní katolická farnost. Velká manifestace na lesním hřbitově, kde leží pochované oběti Esterwegenu, skončila -důraznou výstrahou proti sjezdu „Stahlhelm“, připravovanému v Goslaru. V resoluci adresované starostovi města Gos»iavn bylo řečeno m. j.v,*Stahlhelm učinila v xnintilosti . yvše, aby se .áae^sté doptali k moci,, aby byla ubita v. demokracie,Az^hi,i)(>eny. miliony lidských bytostí $ německý náťrfď uvrŽén ďo nesmírného utrpení. To se nesmí už více opakovat a proto jménem našich mrtvých a jménem demokracie žádáme, aby sjezd „Stahlhelm“, který se má konat v Goslaru, byl zakázán.“ Přes varování odbojářů byl sjezd povolen. Ale 11. června Goslar přesto „Stahlheímu“ nepatřil. Dělnictvo Goslaru se zvedlo a jemu na pomoc přijeli dělníci z odborových organisací ze Severního Porýní- Vestfálska, Šlesvicko-Holštýnska a Bavorska. Kesselring, ktcTý na sjezd „Stahlheímu“ přijel, musel se svěřit ochraně silné policie, a když se jí nepodařilo demonstrující dělnictvo rozehnat, nezbylo než „stahlhelmisty“ uzavřít několika kordony a bezmocně poslouchat bouřlivé „Pryč s fašisty!“ a „Fašisté z Goslaru ven!“ Prázdninová akce pra odbojářské děti Letošního roku nabyla prázdninová akce pro odbojářské děti dosud největšího rozsahu. Z lidových demokracií bude hostit děti západo. evropských odbojářů kromě Československa, kam SPB pozval 100 dětí z Francie, Itálie, Belgie, Dánska, Norska a Rakouska, a z nichž nyní v červenci přijedou děti z Norska a Dánka, Bulharsko, kde bude hosty protifašistických bojovníků rovněž 100 dětí z různých západních zená, Rumunsko, kde protifašističtí bojovníci budou pečovat o 60 dětí z Francie a Německá demokratická republika, db níž pozvali němečtí kamarádi 440 dětí ze západních zemí a z Rakouska. . i Ale také odbojáři francouzští zvou k sobě letos děti z Itálie, západního Německa a Belgie, rakouští holandské, holandští francouzské, dánští západoněmecké a norské a západoněmečtí budou hostit děti z Itálie, Rakouska, Belgie, Dánska, Francie a Lucemburska v počtu 105. Děti budou ubytovány v rodinách německých antifašistů. Akce bude jistě velkým přínosem k dalšímu upevnění mezinárodní odbojářské solidarity a k prohloubení přátelství a spolupráce mezi národy. r. Solidarita čs. a belgických odbojářů Svaz protifašistických bojovníků zaslal bel. gioké odbojové organisaci »Front de ľlndépendance« na bazar pořádaný ve prospěch obětí nacismu umělecké dárky, které vzbudily velký zájem belgické veřejnosti. Belgická »Front de ľlndépendance« poslala našemu SPB dopis, v němž mimo jiné praví: .»Děkujeme vám z celého srdce za tento projev solidarity. Jsme přesvědčeni. že tyto umělecké předměty přispějí k úspěchu našeho festivalu a pomohou nám ukázat belgickému lidu přátelství, které váže vlastence obou našich zemi, vedoucí společný boj za obranu míru a svobody«. V boji za nové Rakousko V patek 24. června koriala se večer v zasedací síni t)V, SPB v Praze beseda pražských funkcionářů SPB s rakouskou odbojářkou, s. Antonií Brůhovou z Vídně, která byla v II. světové válce vězněna pro svoji odbojovou činnost. Sestra Brůhová promluvila o poměrech, které v Rakousku nastaly po uzavření státní mírové smlouvy a neutrálisad Rakouska. Neutralisace Rakouska byla'rakouským lidem uvítám s nepopsatelným nadšením a je stále předmětem ovací a manifestací rakouského lidu pro Sovětský svaz Rakouský lid nechce a nebude krvácet a umírat za zájmy imperialistů. Na četné dotazy s. Brůhová odpověděla: Je čirým nesmyslem a výmyslem lživé nepřátelské propagandy,, že by bylo v. Rakousku došlo po uzavření státní mírové smlouvy k pronásledování komunistů, nebo dokonce k jejich útěku z Rakouska. Právě naopak. Po uzavření státní mírové smlouvy a neutrálisad Rakouska lid poznal, že jeho přítelem je Sovětský svaz, poznal, Že Sovětský svaz usiluje o světový mír a vidí v Komunistické straně Rakouska obhájce a mluvčího svých zájmů. Sympatie širokých mas pracujících jsou proto na straně KS Rakouska-a Sovětského svazu, neboť KSR vyjadřuje a hájí zájmy převážné většiny rakouského lidu. Jsou sice v Rakousku stále ještě mocné síly reakce, představované statkáři, kapitalisty, býv. nacistickými důstojníky buržoazií a příslušníky nacistických organisací, které stále pracují pod různými krycími jmény a nemohou se vyrovnat se svou porážkou. Ale proti těmto silám stojí a bojuje všechen pracující lid. Poměry by nabyly jiný ráz, kdyby reakční síly nebyly podporovány představiteli rakouské. sociální demokracie, která zrazuje zájmy pracujících. Rakousko trpí silnou nezaměstnaností, která má zejména zhoubný vliv na mládež. Dělnická třída Rakouska je v těžkém třídním boji se svými vykořisťovateli. Bojuje se za nové Rakousko, které bude stát ve světovém táboře míru a zúčastní se tvořivou prací budování nového, lepšího světa. Rakouští odbojáři stojí v tomto boji v jedné frontě s pracujícím lidem a všemi pokrokovými silami Rakouska. Sledují i práci Svazu protifašistických bojovníků v ČSR a máji radost z našich úspěchů. Rakouští odbojáři stojí š námi v jedné frontě v boji za světový mír, vítězství pokroku a socialismu na celém světě.”, Besedu uzavřel doslovem krajský tajemník br. Rud. Kokšiejn. S. Brůhová byla požádána, aby rakouským odbojářům tlumočila naše bratrské pozdravy, bv, HLAS REVOLUCE Poselství z Marzabotta Otevření sadu v Lidicich se účastnila též italská delegátka Maria Z an i n i z obce Maivabotto, která laskavě napsala čtenářům našeho listu několik pozdravných řádek: „Jménem obyvatel Marzabotta přináším občanům Lidic a celého Československa poselství přátelství a míru. Naše země byla stejně jako Československo oběti strašlivé války, která nelítostně pustošila naše kraje a neušetřila ve své ničivé zuřivosti statky ani lidské životy. Mnoho tisíc mužů, žen, starců a nevinných dětí bylo barbarsky zavražděno. Nacističtí vrazi je postříleli z kulometů, děl nebo je upálili v jejich domovech. My. kteří jsme zůstali na živu, máme dosud v živé paměti hrůzy válečných zvěrstev. Neoddáváme se však . bezvýchodnému zármutku, neskládáme ruce v klín a neoplakáváme jen své mrtvé spoluobčany, kteří zahynuli rukou nacistických katů. Připojujeme svůj hlas k hlasu Lidic, Československa a celého světa v upřímné touze po míru a přátelství. Naši mrtví nepadli nadarmo a-jejich věčný klid nesmí být rušen novými válkami. Lidé nechtějí umírat, ale žít v míru. Válečná hrozba však dosud trvá. Reakční sily se připravují již k nové válce a pokoušejí se vzkřísit fašismus. Fašističtí vrazi iiž drze zdvíhají hlavu a spřádají nové zločiny. Obýváteté Marzabotta a všichni Italové však příliš trp>3li v dvaceti letech fašistické diktatury, než aby dovolili její opakování. Proto bojují proti revanšistickému fašismu na všech frontách, na venkově, ve městech, ve školách a úřadech. Demokratická jednota všech italských antifašisti neustále sílí. Nejlépe to dokazuje náš každodenní boj za respektování občanských práv a demokratických svobod. Náš lid houževnatě a neúnavně bojuje za dodržování republikánské ústavy a na obranu míru proti všem válečným blokům. V tomto boji se k nám stále častěji připojují i konservativ^ vrstvy, což vede k stále zjevnější isolaci nejreakčnějších sil země. Potvrzuje nám to i pád největšího nepřítele italského lidu, podařeného nástupce De Gasperiho, ministerského předsedy Scelby. Náš boj je nejjistější zárukou, že fašismus nezvítězí^v Itálii ani jinde ve světě. Je nás mnoho a všichni jsme pevně rozhodnuti postavit se mu do cesty a zabránit opakováni jeho starých zločinů, které jsou dosud tak. bolestně živé ve vzpomínkách na naše padlé spoluobčany.” Hessenský ministr vnitra odpovídá Jménem ŰV SPB byl poslán protestní telegram ministru vnitra zemské vlády hessenské v západním Německu proti rejdům nacistických militaristických organisací na výstavě zahradní kultury, zahájené 30. dubna v Kasselu, kde po schůzkách bývalé hitlerovské 29. obrněné graiiátnieké divise a štábu 56. pěší divise mělo dojít v červnu lse schůzce militaristické organisace »Kyffhäuserbund« a k demonstraci bývalého Rommelova »atrického sboru«. ' ' - -■ -Na protest TTV SPB došla nyní odpověď hessenského ministra vnitra, v níž se tvrdí: »V Kasselu, kde se koná výstava zahradní kultury, nebyla dosud zjištěna veřejná shromáždění nebo schůzky militaristických organisaci. Příslušným orgánům byl dán pokyn zakročit danými prostředky proti jakýmkoliv akcím namířeným proti ústavnímu pořádku nebo proti dorozumění mezi národy. Wiesbaden. 8. června 1955.« Výstava v Kasselu potrvá do 15. října. Budeme sledovat, zda za slovy hessenskén® ministra vnitra budou následovat činy. Pro záchranu řeckých vlastenců V národním osvobozeneckém hnutí řeckého lidu proti* nacistickým okupantům hrál velkou úlohu řecký vlastenec Charilaos Florakis. V r. 1942 stál v čele stávky teleíonních a telegrafnich zaměstnanců a byl jedním z vůdců řec. kého odboje, v němž velel 2. divisi ELAS. Protože se Florakis se svými druhy odbojári postavil proti politice sloužící zájmům amerických imperialistů, byl spolu s nimi uvržen do žaláře a celé skupině nyní hrozí osud, který Stihl řeckého odbojáře Christa Karandaise, popraveného v Řecku 2. května. Tomuto zločinu musí být zabráněno. Odbojářské organisace z celé Evropy varují odpovědné, řecké činitele před justiční vraždou a žádají propuštění FIorakise a jeho spolupracovníků z vězeni. Také náš Svaz poslal předsedovi řecké vlády Papagosoyi telegram, v němž jménem svých 130.000 členů, aktivních účastníků národně osvobozovacího boje protestuje proti věznění Ch. Flo. rakise a odbojářů Mitasose, Dalase a ostatních. »Českoslovenští odbojári, kteří za poslední války s hlubokou účastí a bratrskými pocity siedováli hrdinský boj řeckých vlastenců proti nacistickým armádám«, praví se v depeši, »s rozhořčeným odporem přijímají zprávy o věznění a popravách nejlepšich představitelů řeckého lidu, kteří nasazovali své životy v boji za osvobozeni své země od hitlerovského útla. ku a získali tak úctu a lásku všech svobodymilovných národů celého světa, a žádají pro ně spravedlnost a svobodu«. Hrůzná bilance hákového kříže varuje Hrůznou bilanci hitlerovského fašismu a hitlerovské války jako výstrahu před dobrodružstvím nové války zaznamenávají v západním Německu cdbojářské lísrtty a listy, bojující proti remilitarisaci: 62 milionů lidí přišlo o život a z nich celých 26 milionů mužů, žen i dětí bylo zastřeleno, oběšeno, zaplynováno. umučeno nebo jinak zavražděno v koncentračníčh táborech, věznicích a káznicích. Jenom západní Německo samo má dnes do Hitlerovi 556.369 válečných invalidů, neschopných práce úplně nebo téměř úplně. Bilance hmotných škod, jež utrpělo jen Německo, činí 1900 milionů marek. Jediný den Hitlerovy války stál 390 milionů marek. Z řad německých antifašistu bylo nacisty popraveno 32.000 německých mužů a žen. pří čemž len od ledna do dubna 1945 bylo v Německu provedeno 8000 rozsudků smrti. Celkem 250.000 německých komunistů, sociálních demok'ratű, odborářů, vědců, studentů atd. bylo v době od ledna 1933 do vypuknutí války odsouzeno celkem k 600.000 lot vězení. ’