Hlas Revoluce, 1956 (IX/4-11)
1956-04-01 / No. 4
3 ft. 1 I NASTUPUJEME DÜ MEZINÁRODNÍCH PAMĚTNÍCH DNŮ ODBOJE Mezinárodní pamětní dny odboje, pořádané ve všech zemích Evropy, jsou největší masově politickou kampaní našeho Svazu. Budou zahájeny 8. dubna 1950 a potrvají do 9. května. Na jejich závěr bude 13. května v Terezíně velká manifestace u příležitosti osvobození Terezína Sovětskou armádou. Není třeba zdůrazňovat, že MPDO nejsou akcí novou. Do roku 1953 to byl každoročně „Mezinárodní den solidarity osvobozených politických vězňů“. Vzhledem k tomu, že FIR rozšířil svou působnost a je v něm dnes organisována celá řada dalších odbojových organisací — nejde dnes už jen o politické vězně, ale také o partyzány, vojáky a jiné odbojáře — bylo nutno tento Mezinárodní den rozšířit a tak bylo stanoveno, že duben bude měsícem pamětních dnů odboje, aby země a každá organlsace měly možnost uspořádat velké masově politické akce. V průběhu MPDO má lid evropských zemí možnost uctívat památku padlých protifašistických bojovníků a zároveň spojit tyto vzpomínkové oslavy s aktuálními otázkami dneška, s protesty proti remilitarisaci západního Německa, proti nové válce, za mír a přátelství mezi národy, proti neonacismu a novofašismu, které se snaží monopolisté znovu vyvolat v život v západním Německu a dokonce se pokoušejí, aby se toto hnutí rozšířilo i v ostatních zemích, na příklad ve Francii i.< Itn'íí v tyto lay bude se téS-masoví j protestovat proti osvobozování válečných zločinců a za jejich spravedlivé potrestání. Všechny tyto mezinárodní akce, které budou probíhat v duchu mezinárodní solidarity protifašistických bojovníků, budou významným přínosem v boji za mír. Musí směřovat k odhalování příprav nové války, proti propouštění válečných zločinců, proti vyzbrojování revanšistů a esesákú. Musí vyznít na podporu národních osvobozeneckých hnutí koloniálních národů, které probíhají v Alžírsku, Maroku, Kypru a jinde, i boje hrdinského vietnamského lidu. Mezinárodní pamětní dny odboje budou znamenat posílení solidarity protifašistických bojovníků v současné době. Nestačí jen vzpomínat na boje v minulosti, na to, jak vznikala a sílila solidarita v koncentračních táborech. Je třeba nutno mezinárodní solidaritu z koncentračních táborů, partyzánských oddílů a bojových skupin učinit tak živou a aktivní, aby získávala přátele pro společnou věc a pro mír i z řad takových lidí, kteří nemají nic společného se socialismem. Jako protifašističtí bojovníci budeme v řadách našeho lidu vzorně plnit budovatelské úkoly. To znamená, že musíme dosáhnout toho, aby každý náš člen na každém pracovišti pokládal za svou vlasteneckou povinnost být příkladem a jedním z nejlepších pracovníků. Boj o mír, o hospodářskou sílu naší republiky a o její bezpečnost je třeba podepřít největším nadšením. Když jsme dovedli projevit své nadšení a obětavost v boji proti nacistickým okupantům, projevme toto velké nadšení i v zabezpečení naší republiky před úklady západních imperialistů a západoněmeckých fašistů. Tím nejlépe pomůžeme současnému boji proti fašismu a válce, za mír, tím nejlépe splníme naši velkou odbojářskou a vlasteneckou povinnost. tSTßEDNl ORGAN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK IX. CISLO i. CENA 90 HAť. 1. DUBNA 19M» V Mezinárodních pamětních dnech odboje do boje proti fašismu a válce V duchu mezinárodní solidarity protifašistických bojovníků ‘uspořádají ódbojarsííé sroázjj ve všech kých t&n'dtí okupovaných nacisty také letos v měsíci dubnu Mezinárodní pamětní dny odboje. Mezinárodní setkání protifašistických bojovníků, manifestace a vzpomínkové oslavy padlých hrdinů odboje a zájezdy do památných míst spojují odbojári v těchto pamětních dnech s akcemi, týkajícími se všech aktuálních otázek dneška. V Mezinárodních pamětních dnech odboje semknou odbojári ještě pevněji a šíře všechny účast, niky boje proti fašismu do jedné řady, prohloubí svou jednotu a rozšíří svou vzájemnou spolupráci. Ve jménu statisíců mrtvých * Si .Äii V. u .'• MMNM ■ mích, i u nás, ,-eliká kampaň proti fašistickým zločincům, ktei; jsou1 chráněni bonnskými úřady. „Jednomyslně žádáme odsouzení a potrestání zločinců a vrahů. Se vší rozhodností protestujeme proti nazírání některých německých soudů, že nejsou; příslušný a že spáchané zločiny jsou promlčeny. Pro tak brutálně prováděné zločiny není žádný trest dost velký. Kategoricky odmítáme, aby se nejrůznějšími machinacemi dostávalo vrahům ze Sachsenhausenu, Buchenwaldu, Osvětimi, Dachau a Maut-hausenu za jejich zločiny výroku zproštění. Zároveň protestujeme proti tomu, že duševní původci těchto zločiňÁ šedi opět na vysokých, ba nejvýš'-, sich místech spolkové vlády. Zá‘ dáme, aby byli ze svých míst 0(Jf straněni a podle míry své viny potrestáni.” Z resoluce veřejného shramáž-? dění západoněmeckých odbojá-: řů v Kasselu 9. března 1956j Ve Francii bude ve dnech 19. až 23. dubna zasedat generální rada FIR, která bude jednat o stanovisku odbojářů ke všem naléhavým otázkám dneška, prozkoumá dosavadní činnost FIR a jednotlivých členských svazů a stanoví směrnice pro činnost další. Zasedání se zúčastní delegace Československa v čele s místopředsedou FIR, br. posl. J. Vodičkou. Bude uspořádán zájezd do Oradouru a odbojové francouzské svazy připravují řadu manifestací a slavností v Paříži i v krajích. V Belgii se koná velká odbojářská manifestace v Brendocku, největším a nejstrašnějším nacistickém koncentračním táboru v Belgii, zařízeném dnes jako památné místo, které trvale má Belgičanům a světu připomínat barbarství fašismu a statečný boj belgického lidu proti nacistickým okupantům. Bude zde uspořádáno mezinárodní setkáni odbojářů z evropských zemí. Manifestace a veřejné projevy se připravují i na jiných místech. V Polsku se pořádají velké slavnosti na památku 11. výročí osvobození Osvětimi a v jejich rámci se bude konat ve Varšavě konference mezinárodního výboru bývalých osvětimských vězňů. Na četná památná místa boje polského lidu proti fašismu jsou projektovány hromadné zájezdy a budou se konat mírové manifestace. V Rakousku se sejde ve dnech 9.—10. dubna mezinárodní výbor bývalých mauthausenských vězňů. Slavnost osvobození bývalého koncentračního tábora Mauthau seriu byla odložena na neděli 27 května. Bude zde odhalen pomník Sovětského svazu a Polska, delegace Československa provede poklep základního kamene k projektovanému pomníku. V Německé demokratické republice se připravují oslavy 11. výročí osvobození Ravensbrůcku, Sachsenhausenu a Buchenwaldu. V sobotu 14. dubna bude ve Výmaru organisováno mezinárodní přátelské Setkání odbojářů. V neděli dne 15. dubna bude se konat na bývalém apelovém náměstí Buchenwaldu manifestace, která bude vycházet z přísahy politických vězňů při osvobození Buchenwaldu a bude velkým odbojářským projevem proti militarismu a fašismu v západním Německu a proti jeho zatahování do Pařížských dohod a do NATO. Sejde se také mezinárodní výbor býv. buchenwaldských politických vězňů. Spolu se svými zahraničními kamarády vzpomenou němečtí odbojári památky velikého bojovníka proti fašismu a hrdiny Ernsta Thälmanna. V Německé spolkové republice připravují západoněmečtí odbojári na duben akce k oslavě osvobození býv. koncentračního tábora v Dachau a na začátek května slavnosti 11. výročí osvobození Neuengamme a vzpomínku 11. výročí bombardování politic-, kých vězňů na lodi Cap Arcona. * Součástí této mohutné mezinái rodní protifašistické fronty jsou českoslovenští protifašističtí bojovníci, kteří v měsíci dubnu a počátkem května uspořádají řadu velkých projevů a manifestací i srazů odbojářů, aby na nich projevili své odhodlání bojovat proti novému fašismu a válce. K nástupu do těchto akcí Mezinárodních pamětních dnů odboje má dojít po zasedání Ústředního výboru SPB, jež se bude konat počátkem dubna v Praze. K nejvýznamnějším akcím těchto pamětních dnů bude patřit i sraz bývalých politických vězňů z Qranienburgu-SachsenhajisenUi V době od 1, září do 12. prosince 1941 jsem pracoval s br. J Nenadálém v■ t. zv. „Neutrale Zone’’. Byli jsme zde svědky příjezdů četných transportů sovětských lidí. Mezi ubožáky, tak vyhladovělými, že se sotva drželi na nohou, beštiálne řádili Sorge a Schubert. V té 'době bylo v Sachsenhausenu vyhlazeno 27.800 sovětských občanů. A za tyto zločiny dostávají tito vrahové od západoněmecké vlády 6.000 marek „odškodného" a 600 marek „daru věrnosti”? Je možno věřit? Připustí to lidstvo? JAROSLAV PURS, Ostí n. L. Viděl jsem přijet nákladní- auto vězňů, ponejvíce Poláků a Rusů. Před vchodem do „štráfky” byli všichni, živí i mrtví, sházeni na zem. Živí se nesměli pohnout, ač byli polonazí a ač byl třeskutý mráz. Při odpoledním Shodinovém apelu bylo možno pozorovat, že řada jich ještě žije. Při ranním apelů druhého dne leželi před „štráfkou" jen mrtví. Všichni zmrzli. A zločinci, kteří páchali tat3, zvěrstva mají znovu dostat zbraně, dokonce atomové zbraně? Tomu musíme zabránit. , VÁCLAV SKÁLA, Sezttnicěj V roce 1940 v zimě při dvacctistupňnvém mrazu jsme nastoupili na „Appelplatz". Přinesli jsme těžce nemocného vězně české národ-. nosti na nosítkách na chleba, zabaleného v přikrývkách. Měl zápal plic a horečku 40 stupňů. Přišel G. Sorge, nosítka převrátil, nemocného shodil na zem, pokopal ho a pošlapal. Nemocný druhý den zemřelí Ve jménu spravedlnosti a ve jménu statisíců mrtvých kamarádů žádám, aby tito vrahové, lidské zrůdy, byli potrestáni nejtěžším třestem. ZDENĚK CRHA, Poštomá My, Sachsenhausenští, usvědčujeme Snímek z nového francouzského protijašistického filmu „Uprchlici ’ o dramatickém útěku válečných zajatců z nacistického tábora. Režii filmu má lean-Paul de Chanois,