Hlas Revoluce, 1956 (IX/4-11)

1956-04-01 / No. 4

3­ ft. 1 I NASTUPUJEME DÜ MEZINÁRODNÍCH PAMĚTNÍCH DNŮ ODBOJE Mezinárodní pamětní dny odboje, pořádané ve všech zemích Evro­py, jsou největší masově politickou kampaní našeho Svazu. Budou zahá­jeny 8. dubna 1950 a potrvají do 9. května. Na jejich závěr bude 13. květ­na v Terezíně velká manifestace u příležitosti osvobození Terezína So­větskou armádou. Není třeba zdůrazňovat, že MPDO nejsou akcí novou. Do roku 1953 to byl každoročně „Mezinárodní den soli­darity osvobozených politických věz­ňů“. Vzhledem k tomu, že FIR rozšířil svou působnost a je v něm dnes orga­­nisována celá řada dalších odbojových organisací — nejde dnes už jen o po­litické vězně, ale také o partyzány, vojáky a jiné odbojáře — bylo nutno tento Mezinárodní den rozšířit a tak bylo stanoveno, že duben bude měsí­cem pamětních dnů odboje, aby země a každá organlsace měly možnost uspořádat velké masově politické akce. V průběhu MPDO má lid evropských zemí možnost uctívat památku pad­lých protifašistických bojovníků a zá­roveň spojit tyto vzpomínkové oslavy s aktuálními otázkami dneška, s pro­testy proti remilitarisaci západního Německa, proti nové válce, za mír a přátelství mezi národy, proti neona­­cismu a novofašismu, které se snaží monopolisté znovu vyvolat v život v západním Německu a dokonce se po­koušejí, aby se toto hnutí rozšířilo i v ostatních zemích, na příklad ve Francii i.< Itn'íí v tyto lay bude se téS-masoví j protestovat proti osvobozování váleč­ných zločinců a za jejich spravedlivé potrestání. Všechny tyto mezinárodní akce, které budou probíhat v duchu mezi­národní solidarity protifašistických bojovníků, budou významným příno­sem v boji za mír. Musí směřovat k odhalování příprav nové války, proti propouštění válečných zločinců, proti vyzbrojování revanšistů a esesákú. Musí vyznít na podporu národních osvobozeneckých hnutí koloniálních národů, které probíhají v Alžírsku, Maroku, Kypru a jinde, i boje hrdin­ského vietnamského lidu. Mezinárodní pamětní dny odboje budou znamenat posílení solidarity protifašistických bojovníků v součas­né době. Nestačí jen vzpomínat na boje v minulosti, na to, jak vznikala a sílila solidarita v koncentračních tá­borech. Je třeba nutno mezinárodní solidaritu z koncentračních táborů, partyzánských oddílů a bojových sku­pin učinit tak živou a aktivní, aby získávala přátele pro společnou věc a pro mír i z řad takových lidí, kteří nemají nic společného se socialismem. Jako protifašističtí bojovníci bude­me v řadách našeho lidu vzorně plnit budovatelské úkoly. To znamená, že musíme dosáhnout toho, aby každý náš člen na každém pracovišti poklá­dal za svou vlasteneckou povinnost být příkladem a jedním z nejlepších pracovníků. Boj o mír, o hospodářskou sílu naší republiky a o její bezpečnost je třeba podepřít největším nadšením. Když jsme dovedli projevit své nadšení a obětavost v boji proti nacistickým oku­pantům, projevme toto velké nadšení i v zabezpečení naší republiky před úklady západních imperialistů a zápa­­doněmeckých fašistů. Tím nejlépe pomůžeme současnému boji proti fa­šismu a válce, za mír, tím nejlépe splníme naši velkou odbojářskou a vlasteneckou povinnost. tSTßEDNl ORGAN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK IX. CISLO i. CENA 90 HAť. 1. DUBNA 19M» V Mezinárodních pamětních dnech odboje do boje proti fašismu a válce V duchu mezinárodní solidarity protifašistických bojovníků ‘uspořádají ódbojarsííé sroázjj ve všech kých t&n'dtí okupovaných nacisty také letos v měsíci dubnu Mezinárodní pamětní dny odboje. Mezinárodní setkání protifašistických bojovníků, manifestace a vzpomínkové oslavy padlých hrdi­nů odboje a zájezdy do památných míst spojují odbojári v těchto pamětních dnech s akcemi, týkajícími se všech aktuálních otázek dneška. V Mezinárodních pamětních dnech odboje semknou odbojári ještě pevněji a šíře všechny účast, niky boje proti fašismu do jedné řady, prohloubí svou jednotu a rozšíří svou vzájemnou spolupráci. Ve jménu statisíců mrtvých * Si .Äii V. u .'• MMNM ■ mích, i u nás, ,-eliká kampaň proti fašistickým zločincům, ktei; jsou1 chráněni bonnskými úřady. „Jednomyslně žádáme odsouzení a potrestání zločinců a vrahů. Se vší rozhodností protestujeme proti nazírání některých německých sou­dů, že nejsou; příslušný a že spá­chané zločiny jsou promlčeny. Pro tak brutálně prováděné zločiny ne­ní žádný trest dost velký. Kate­goricky odmítáme, aby se nejrůz­nějšími machinacemi dostávalo vra­hům ze Sachsenhausenu, Buchen­waldu, Osvětimi, Dachau a Maut-hausenu za jejich zločiny výroku zproštění. Zároveň protestujeme proti tomu, že duševní původci těchto zločiňÁ šedi opět na vysokých, ba nejvýš'-, sich místech spolkové vlády. Zá‘ dáme, aby byli ze svých míst 0(Jf straněni a podle míry své viny po­trestáni.” Z resoluce veřejného shramáž-? dění západoněmeckých odbojá-: řů v Kasselu 9. března 1956j Ve Francii bude ve dnech 19. až 23. dubna zasedat generální rada FIR, která bude jednat o stanovisku odbojářů ke všem na­léhavým otázkám dneška, pro­zkoumá dosavadní činnost FIR a jednotlivých členských svazů a stanoví směrnice pro činnost dal­ší. Zasedání se zúčastní delegace Československa v čele s místo­předsedou FIR, br. posl. J. Vo­dičkou. Bude uspořádán zájezd do Oradouru a odbojové fran­couzské svazy připravují řadu manifestací a slavností v Paříži i v krajích. V Belgii se koná velká odbo­­jářská manifestace v Brendocku, největším a nejstrašnějším nacis­tickém koncentračním táboru v Belgii, zařízeném dnes jako pa­mátné místo, které trvale má Belgičanům a světu připomínat barbarství fašismu a statečný boj belgického lidu proti nacis­tickým okupantům. Bude zde uspořádáno mezinárodní setkáni odbojářů z evropských zemí. Ma­nifestace a veřejné projevy se připravují i na jiných místech. V Polsku se pořádají velké slavnosti na památku 11. výročí osvobození Osvětimi a v jejich rámci se bude konat ve Varšavě konference mezinárodního výbo­ru bývalých osvětimských vězňů. Na četná památná místa boje pol­ského lidu proti fašismu jsou pro­jektovány hromadné zájezdy a budou se konat mírové manifes­tace. V Rakousku se sejde ve dnech 9.—10. dubna mezinárodní výbor bývalých mauthausenských věz­ňů. Slavnost osvobození bývalého koncentračního tábora Mauthau seriu byla odložena na neděli 27 května. Bude zde odhalen pomník Sovětského svazu a Polska, dele­gace Československa provede poklep základního kamene k projektovanému pomníku. V Německé demokratické re­publice se připravují oslavy 11. výročí osvobození Ravensbrůcku, Sachsenhausenu a Buchenwaldu. V sobotu 14. dubna bude ve Vý­­maru organisováno mezinárodní přátelské Setkání odbojářů. V ne­děli dne 15. dubna bude se konat na bývalém apelovém náměstí Buchenwaldu manifestace, která bude vycházet z přísahy politic­kých vězňů při osvobození Bu­chenwaldu a bude velkým odbo­­jářským projevem proti milita­rismu a fašismu v západním Ně­mecku a proti jeho zatahování do Pařížských dohod a do NATO. Sejde se také mezinárodní výbor býv. buchenwaldských politic­kých vězňů. Spolu se svými za­hraničními kamarády vzpomenou němečtí odbojári památky veli­kého bojovníka proti fašismu a hrdiny Ernsta Thälmanna. V Německé spolkové republice připravují západoněmečtí odbo­jári na duben akce k oslavě osvobození býv. koncentračního tábora v Dachau a na začátek května slavnosti 11. výročí osvo­bození Neuengamme a vzpomínku 11. výročí bombardování politic-, kých vězňů na lodi Cap Arcona. * Součástí této mohutné meziná­i rodní protifašistické fronty jsou českoslovenští protifašističtí bojovníci, kteří v měsíci dubnu a počátkem května uspořádají řadu velkých projevů a manifestací i srazů odbojářů, aby na nich pro­jevili své odhodlání bojovat pro­ti novému fašismu a válce. K ná­stupu do těchto akcí Mezinárod­ních pamětních dnů odboje má dojít po zasedání Ústředního vý­boru SPB, jež se bude konat po­čátkem dubna v Praze. K nejvý­znamnějším akcím těchto pamět­ních dnů bude patřit i sraz bý­valých politických vězňů z Qra­­nienburgu-SachsenhajisenUi V době od 1, září do 12. prosin­ce 1941 jsem pracoval s br. J Ne­nadálém v■ t. zv. „Neutrale Zone’’. Byli jsme zde svědky příjezdů čet­ných transportů sovětských lidí. Mezi ubožáky, tak vyhladovělými, že se sotva drželi na nohou, beštiál­ne řádili Sorge a Schubert. V té 'době bylo v Sachsenhausenu vy­hlazeno 27.800 sovětských občanů. A za tyto zločiny dostávají tito vrahové od západoněmecké vlády 6.000 marek „odškodného" a 600 marek „daru věrnosti”? Je možno věřit? Připustí to lidstvo? JAROSLAV PURS, Ostí n. L. Viděl jsem přijet nákladní- auto vězňů, ponejvíce Poláků a Rusů. Před vchodem do „štráfky” byli všichni, živí i mrtví, sházeni na zem. Živí se nesměli pohnout, ač byli polonazí a ač byl třeskutý mráz. Při odpoledním Shodinovém apelu bylo možno pozorovat, že řa­da jich ještě žije. Při ranním apelů druhého dne leželi před „štráfkou" jen mrtví. Všichni zmrzli. A zločinci, kteří páchali tat3, zvěrstva mají znovu dostat zbraně, dokonce atomové zbraně? Tomu musíme zabránit. , VÁCLAV SKÁLA, Sezttnicěj V roce 1940 v zimě při dvaccti­­stupňnvém mrazu jsme nastoupili na „Appelplatz". Přinesli jsme těž­ce nemocného vězně české národ-. nosti na nosítkách na chleba, za­baleného v přikrývkách. Měl zápal plic a horečku 40 stupňů. Přišel G. Sorge, nosítka převrátil, nemocné­ho shodil na zem, pokopal ho a po­šlapal. Nemocný druhý den zemřelí Ve jménu spravedlnosti a ve jmé­nu statisíců mrtvých kamarádů žá­dám, aby tito vrahové, lidské zrů­dy, byli potrestáni nejtěžším třes­­tem. ZDENĚK CRHA, Poštomá My, Sachsenhausenští, usvědčujeme Snímek z nového francouzského protijašistického filmu „Uprchlici ’ o dra­matickém útěku válečných zajatců z nacistického tábora. Režii filmu má lean-Paul de Chanois,

Next