Hlas Revoluce, 1957 (X/2-13)

1957-02-01 / No. 2

A, N. Saburov mezi námi „Čeští lidé, to jsou lidé s jas­ným rozumem a zlatýma ruka­ma, říkáme my u nás o vašem lidu," pravil při své návštěvě předsednictva 0středního výbo­ru 25. ledna hrdina SSSR, jeden z nejslavnějších partyzánských velitelů, generál A. N. Saburov. Rozhovořil se pak o společné cestě našich národů za války i dnes a vyzdvihl význam naší protifašistické organisace, z je­jichž zkušeností chtějí čerpat při své práci i bratři, kteří za­kládají v Sovětském svazu Svaz býv. bojovníků. „Musíme si na­vzájem vyměňovat zkušenosti a učit se — my od vás a vy zase Od nás." A. N. Saburov, který dlel v Československu na studijní ces­tě, připravuje nyní 2. díl knihy „Za linií fronty“, v němž vylíčí zkušenosti z partyzánských bo­jů a věnuje svou pozornost i společnému boji s českými « slovenskými partyzány. Velmi ocenil generál Saburov péči, která je u nás věnována památným místům. Navštívil mezi jiným i bývalý partyzán­ský burner a AořOúic, kde se skrýval illegální Ostřední výbor KSČ a rozhovořil se při tom o správné taktice partyzánského boje. V srdečné a poutavé bese­dě vyložil své patryzánské zku­šenosti z bojů proti nacistic­kým okupantům, plné zajíma­vých a poučných událostí a pro­dchnuté silou prostého sovět­ského člověka, který nikdy — ani v nejtěžších dobách — ne­přestal věřit ve vítězství své vlasti a lidskosti. V Osvětimi bude mezinárodní památník Koncem ledna sešel se v Pol­sku mezinárodní osvětimský vý­bor za účasti delegátů z mnoha evropských zemí. Na pořadu jednání byl požadavek, aby byl spravedlivě potrestán osvětim­ský vrah Clauberg. Dále jednal osvětimský výbor o vybudování osvětimského tábora jako mezi­národního památníků protifašis­tického hnutí. Jednání mezinárodního osvě­timského výboru se zúčastnila tříčlenná delegace SPB, složená z bývalých osvětimských vězňů J. Kosinera, O. Krause a ing. arch. V. Foltýnové. Kresba: Jan Vacek ROC. X., CIS. 2 • ÜSTREDNI ORGÁN SVAZU PROTIFASISTICKÝC Závazky k našemu sjí PRO ZDAR SJEZDU SPB Celý náš svaz žije ve znamení příprav na celostátní sjezd SPB v březnu. Projevuje se to jak na průběhu okresních kon­ferencí, tak i na závazcích, které byly ke sjezdu učiněny. Po té stránce je třeba ocenit iniciativu Prahy, na jejíchž ob­vodních konferencích byla uči­něna řada závazků z vlastních skromných prostředků přispěl’ na politickou práci SPB. Tak O V SPB v Praze 1 věnuje se svými jednotami ke sjezdu 700 Kčs, jednota 1 v Praze 5 200 Kčs, jednoty 2 a 5 v Praze 13 po 100 Kčs atd. Četné závazky v Praze i ve venkovských krajích jsou zamě­řeny k práci s protifašistickou literaturou a tiskem. Jiné politické závazky se tý­kají naší práce pro is p ě c n voleb do NV. V Praze na všech konferencích učinili funk­cionáři OV i jednot závazek, že se dávají k disposici jako akti­visté pro předvolební kampaň do národních výborů, na Plzeňsku s. Fričková (Plzeň 1) přednesla závazek jednoty vyslat do voleb 30 agitátorů a provést 10 besed s voliči, jednota Touškov-Kozo­­lupy si vezme na starost 5 obcí, v Třeboni na Českobudějovicku uspořádají 3 besedy s mládeží. Velmi cenné jsou i závazky budovatelské, zaměřené především k pomoci v zeměděl­ství. Funkcionáři v Praze 9 vy­hlásili osobní závazky na 1000 bri­gádnických hodin a jeden bratr dal dvojnásobný závazek jako dárce krve. OV v Praze -13 od­pracuje na počest sjezdu 2000 brigád, hodin a sebere 15.000 kg surovin. Také jednota SPB Praha 2 na počest sjezdu si dala závazek 20.000 brigádnických ho­din a 15.000 kg sběru, v Praze 7 odpracuje jednota 4 k sjezdu 1500 hod in a sebere 1000 kg su­rovin, jednota 6 odpracuje 2000 hodin a dá sběr 2000 kg. V Plzni br. Hlavatý z jedno­ty Plzeň- 4 si dal závazek zalo­žit JZD ve Slušovicích, jednota Touškov-Kozolupy pomůže JZD 5000, brigád, hodinami, Plzeň 1 vyšle do JZD v Mechově Í5člen­­nou brigádu na špičkové práce, jednota Bolevec uzavírá na po­čest sjezdu patronátni smlouvu s místním JZD, že odpracuje 400 brigádnických hodin a pomůže jí překročit v r. 1957 štátni do­dávky, Plzeň 3 se zavázala, že vlastní brigádou pomůže JZD v Plešnici postavit drůbežácnu. Nyní jsou před námi krajské konference. Nepochybujeme, že dovrší ,oředsjezdovou kampaň výročních členských schůzí a okresních konferencí manifestač­­ním nástupem k našemu celo­státnímu březnovému sjezdu. Co si esesáci dovolují Jak hluboko klesl u němec­kých fašistů respekt k dnešní . Molletové Francii, toho výmluv­ným dokladem je provokace Sdružení svazů SS. Esesáci se usnesli, že uspořádají „vzpomín­kové putování“ svých příslušníků do Paříže a na francouzské bo­jiště z druhé světové války. Esesáci však zapomněli, že existuje ještě Francie druhá, Francie hrdinného francouzské­ho lidu. Proti oznámenému už „vzpo­mínkovému putování“ zdvihl se v řadách francouzských odbo­jářů a všeho vlasteneckého fran­couzského lidu tak živelný od­por, že se esesáci museli svého provokativního záměru zříci. Oznamují to s cynickým po­šklebkem lítosti, že prý tak by­la způsobena „velká škoda věci sblížení dobrých Evropanů...“ Za zlepšení sociální pece Na svých schůzích 11. a 25, ledna t. r. projednávalo předsed­nictvo ÜV SPB důležité úkoly, které nyní stojí před svazovými organisacemi v masové politické práci a před sjezdem SPB. Byla projednána probíhající kampaň okresních konferencí a příprava krajských konferencí. Po projednání naší činnosti v mezinárodních vztazích byla přijata usnesení, odpovídající důležitosti tohoto úseku svazové činnosti. Předsednictvo ÜV SPB se rovněž zabývalo současným stavem péče o zdravotní a sociální potřeby členů. Maďarští odbojári v čele V solidaritě s maďarskými odbojářf Na pomoc maďarským odbo­­)ářům zorganisovala Mezinárod­ní federace odbojářů (FIR) po­mocnou akci, jíž se zúčastnily odboj ářské svazy všech evrop­ských zemí. ’ Ze Sovětského svazu, zemí li­dové demokracie a také ze zá­padních států byly věcné dary posílány prostřednictvím Červe­ného kříže na základě dohody mezi maďarskou vládou a Mezi­­lárodním Červeným křížem. V souhlase s maďarskými odbo­jári soustřeďuje se pomoc odbo­­jářských svazů nyní hlavně na peněžité sbírky. Po této linii je prováděna také akce našeho SPB. Je jistě krás­ným dokladem politické vyspě­losti a obětavé mezinárodní soli­darity našeho československého lidu, jestliže sbírky na Fond so­lidarity ve prospěch pracujících Maďarské lidové republiky do­sáhly už koncem roku 1956 část­ky téměř 60 milionů Kčs. Pomoci maďarským odbojářům se účastní rovněž Světová fede­race bývalých bojovníků — (FMAC), Boji maďarských odbojářů proti fašistickým pučistům vzdal uznáni ministr ozbrojených sil a veřejné bezpečnosti v Maďar­­iku Ferenc Miinnich, který na masovém shromážděni starých bojovniků a partyzánů, sdruže­ných v t. zv. Táncsicsově krouž­ků, vyzdvihl jejich zásluhy o od­ražení fašistického puče. Maďar­ští odbojáři byli také první, kte­ří se spolu s předními dělnický­mi pracovníky a vlastenci při­hlásili ihned k ochraně bezpeč­nosti a klidu maďarského lidu. X Ve všeclT krajských měs­tech bude od 22. února uveden dokumentární film produkce NDR „Už nikdy, kamarádi!“ Celý film zpracován z neznámých do­je kumentárních snímků, na­lezených v tajných archi­vech nacistů. Přesvědčivě ukazuje vznik a kořeny ně­meckého militarismu před první světovou válkou, vý­voj Německa a příchod na­cistů k moci. Vyzýváme všechny organisace SPB, aby upozornily členstvo i širší veřejnost na promí­tání tohoto filmu. Sachsenhausenští vězni svědčí V celé Evropě se zvedla bou­ře odporu, když vešlo ve zná­most, že v Německé spolkové republice jsou na svobodě býva­lí dozorci SS, kteří mají na svě­domí tisíce životů vězňů koncen­tračního tábora Sachsenhausenu. Na rozhořčený nátlak široké veřejnosti musela bonnská vláda zavést soudní řízení proti želez­nému Gustavovi-Sorgemu a Pi­­stolen-Schubertovi. Na žádost soudu NSR odjelo koncem ledna rest bývalých sachsenhausen- i kých vězňů z Československa io západního Berlína, aby před­ložili osobní svědectví vyšetřu­jícímu soudci. v. Válečné lodi proti vlastencům Australští kolonisátoři vysla­li válečné lodi Queenborough a Quickmatch do malajských vod. Obě fregaty ostřelovaly oblast džungle na jihovýchodním po­­břeži Malajska. Důvodem ' ■srtnf“ skel je činnost ma­k lajských partyzánu a příslušní­ků malajského národně osvobo­zeneckého hnutí, Proti britským okupantům na Kypru Také v lednu došlo na ostro­vě Kypru k dalším akcím řec­kého národně osvobozeneckého boje proti britským okupantům. Rozhořčení nad zločiny, kterých se dopustili za ochrany britské policie a vojska poštváni tureč­tí fašisté proti řeckému obyva­telstvu v Nikosii, vytvořilo no­vou, krajně napjatou situaci ne­jen na Kypru, nýbrž i v Řecku. Město Nikosie vstoupilo 25. led­na do generální stávky, jíž se účastní všichni Řekové bez vý­jimky. » y S Živé tradice boje v Buchenwaldu Mezinárodní buehenwaldský výbor zasedal Místo bývalého koncentračního tábora v Buchenwaldě u Výmaru patří k nej vyhledávanějším památným místům boje proti fašismu. V roce 1956 navštívilo jen z Německé demokratické republiky Buchenwald přes 200.000 lidí, 6.000 návštěvníků přišlo ze západního Německa a ze za­hraničí 16.000. Péčí vlády NDR za spolupráce Výboru protifašistických bojovníků a za účasti předních němec­kých architektů a umělců se buduje v Buchenwaldě od roku 1954 mohutný Památník evropského odboje, jehož stavba bude letos dokončena a ve výroční dny osvobození Buchenwaldu v dubnu 1958 odevzdána veřejnosti. Mezinárodní buchenwald­­ský výbor, který ve dnech 7. až 9. ledna 1957 zasedal v Berlíně, usnesl se uspo­řádat k slavnostnímu odha­lení Památníku v roce 1958 velkou mezinárodní pout evropských odbojářů, spoje­nou s mezinárodní manifes­tací proti válce, proti remi­­litarisacl západního Němec­ka, proti fašismu a za mír. Národním odbojářským sva­zům v členských evrop­ských zemích budou včas zaslány disposice pro hro­madnou účast odbojářů na proponované manifestační pouti. ni Z jednomyslného usnese­Mezinárodního buchen­­waldského výboru, kde nás zastupoval br. V. Holeček, byl zaslán bonnské vládě protest protf stálému od­kládání procesu proti bu­­chenwaldskému katu esesá­­ku Sommerovi, který se do­sud v západním Německu pohybuje na svobodě. Stát­ní návladní již zjistil 67 vražd, spáchaných Somme­rem v buchenwaldských bunkrech, a je zajištěno proti němu přes 400 svěd­ků z řad bývalých buchen­waldských vězňů. Dokumentárni dílo o Buchenwaldu. Současně zasedala v Ber­líně <omise, mezinárodní redakční která připravuje dokumentární dílo o Bu­chenwaldu. Zprávu o čin­nosti komise podal profesor lipské university W. Bartel. Osnova díla, kterou předlo­žil, byla schválena a bude rozeslána odbojářským sva­zům v evropských zemich, jejichž spolupráci si mezi­národní redakční komise vy­žaduje. Se zájmem byl vyslech­nut výklad prof. W. Bartela o spolupráci dobrovolných kroužků studentů lipské university. Bylo dosaženo i toho, že pro diplomové uni­versitní práce bylo vybráno 7 odbojářských themat, vě­novaných speciální proble­matice buchenwaldské. — S několika studenty lipské university, kteří právě pra­covali na svých waldských úkolech buchen­v ber­línských archivech, uspořá­dala redakční komise bese­du, na niž členové komise poděkovali studentům a je­jich poradci prof. W. Barte­­lovi za příkladné úsilí a roz­hovořili se s nimi o bu­chenwaldské thematice s hlediska jejich úkolá. Před patnácti lety, v lednu a únoru roku 1942, se počala v Buzu­­luku v Sovětském svazu formovat československá vojenská jednotka, jež dala základ 1. čs. armádnímu sboru v SSSR. — Na fotografii: Přísaha nováčků 1. polního praporu v Buzuluku na podzim r. 1942, V duchu našich tradic nesmiřitelně proti fašismu Generál armády LUDVIK SVOBODA Svaz protifašistických bojovníků se připravuje ke svému prvé­mu sjezdu ve velmi významné době, která obzvláště podtrhuje vý­znam jeho existence i důležitost a účelnost jeho práce. Stovky organisací Svazu hodnotí svou dosavadní práci a uvažují o svých budoucích úkolech v prvých měsících druhého roku naší druhé pětiletky a v době nabité významnými a poučnými mezinárodními událostmi. Během posledních let došlo v důsledku usilovného boje světo­vých mírových sil a především díky aktivní mírové politice So­větského svazu ke značnému zmírnění mezinárodního napětí. Před mú umilovnými národy se opět rýsovala potěšující perspektiva mírového soužití států, bez ohledu na jejich společenské zřízení.! Ukázalo se však, že takový vývoj nebyl nijak po chuti imperialis­tickým kruhům. Proto vyvinuly tyto válkychtivé síly veškeré úsilí, aby další roz­voj mírové spolupráce ve světě zastavily a zvrátily. Rozpoutáním otevřené agrese proti Egyptu a útoky proti dalším arabským stá­tům, stejně tak jako vyvoláním a podporou pokusu o kontrarevo­­luční zvrat a návrat fašismu v Maďarsku, způsobily imperialis­tické vládnoucí kruhy západních velmocí určité zostření současné mezinárodní situace. Všechny tyto události, stejně tak jako celá řada dalších skuteč­ností, především obnovování útočného německého militarismu, doprovázené persekucí pokrokových sil v západním Německu a hlásání revanšistických plánů proti zemím východní Evropy a po­chopitelně v prvé řadě i proti Československu, vytváření vojen­ských útočných bloků v západní Evropě i jinde ve světě, to vše nás přesvědčuje o tom, že se nesmíme nechat ani na chvíli uko­lébat do bezstarostnosti, ale že musíme stále bděle stát na stráži svobody a nezávislosti své vlasti. Te proto třeba, abychom především » tohoto hlediska uvažovat* o další práci našeho Svazu protifašistických bojovníků. Je naší nej­přednější povinností, abychom využitím svých bohatých a dlouho­letých zkušeností z boje proti fašismu co nejúčinněji přispěli ke zvýšení morální i materiální síly a pevnosti naší země, k upevněni jejího mezinárodního postavení, v prvé řadě ke stálému upevňo­vání našeho spojenectví s bratrským Sovětským svazem, jenž nám byl a bude vždy nejspolehlivější oporou v boji proti fašismu. Tak nejlépe přispějeme k tomu, abychom spolu se všemi míru­milovnými lidmi zajistili mírový vývoj ve světě. Je to naší povin­ností, jak nám ji ukládá naše svědomí protifašistických bojovníků a odkaz našich padlých spolubojovníků. Uvažujeme-li dnes takto o práci našeho Svazu, měli bychom, po mém soudu, věnovat i obzvláštní pozornost jedné významné otáz­ce. Mám na mysli otázku výchovy naší mládeže a možnosti Svazu protifašistických bojovníků podíleti se na výchově mladých obča­nů naší lidově demokratické republiky. Nejmladší naše generace, která se rodila v letech druhé světové války, dnes dospívá. Odpovězme si upřímně na otázku, co ona ví o fašismu. Osobně jsem přesvědčen, že ne mnoho. Je sice pravdou, že ve své paměti zaregistrovala příběhy o fašistickém teroru, kte­rým prošla naše starší generace, chápe je ovšem mnohdy, jako by patřily nenávratně minulosti a nemohly se již opakovat. Málo sa však zamýšlí nad jejich příčinami. Maďarské události však varují. Napovídají, že mládež, která ne­ní cílevědomě vychovávána a vedena na protifašistickou posici, může v rozhodné chvíli zakolísat a octnout se i proti svým zájmům na opačné straně. Samozřejmě situace u nás je jiná, vyvinula se jinak historicky a právě v období maďarských událostí se uká­zalo, jak pevně je náš lid semknut kolem naší komunistické strany a vlády a odhodlán uhájit vymoženosti naší revoluce, cestu k so­cialismu a přátelství se Sovětským svazem. Avšak i přes to sl musíme více naší mládeže všímat a věnovat jí daleko více po­zornosti. Kdo jiný je více povolán k tomu, aby naší mládeži důkladně a pravdivě odhaloval skutečnou tvář fašismu než právě zkušení bo­jovníci proti fašismu za druhé světové války? Znalost fašistických metod, které jsme na své kůži zažili za vál­ky s fašismem a které jsou stále v té či oné formě využívány sou­dobými imperialisty, může být jen částí výchovy naší mládeže v uvědomělé bojovníky za socialismus a mír. Je třeba, podle mého mínění, seznamovat! naše mladé lidi více nežli dosud s krásnými tradicemi našeho boje proti fašismu i s příklady velkých i nezná­mých hrdinů tohoto boje, který pokrokové síly našeho lidu ▼ čele s naší komunistickou stranou vedly doma i za hranicemi v letech druhé světové války. Je jisté, že na tomto poli by náš Svaz mohl vykonat! mnoho zá­služné práce. Je mnoho cest a forem, jimiž protifašističtí bo­jovníci mohou pomáhat naší komunistické straně, Československé­mu svazu mládeže a škole při výchově naší mladé generace. Ne­smíme zapomínat, že výchova protifašistického uvědomění, zvláště u mladých lidí, je nejen nedílnou součástí vlastenecké výchovy, ale také jednou z účinných forem našeho současného boje za miř, Bude jistě prospěšné dalši práci našeho Svazu a jeho účastí na naší socialistické výstavbě, jestliže v rámci sjezdového jednáni bude této problematice věnována pozornost, kterou si s hledisky zájmů našeho lidu a našeho lidově demokratického státu zasluhuje

Next