Hlas Revoluce, 1960 (XIII/1-24)

1960-01-07 / No. 1

Strana 2 Qía-frantííeíí Ifaie i* KOTĚ F/VSlSIViV V italských školách o odboji 1 Italští odbojáři se zabývali otázkou vyučo­vání dějin odboje na italských školách. Dílčí pokusy se školními úlohami, které se jim po­dařilo uskutečnit na školách v některých ital­ských provinciích, ukázaly, ie ve vyučování dě­jinám italského odboje jsou velmi vážné rfe­­dostatky, zejména pokud jde o vědeckou a pe­dagogickou přípravu učitelského sboru. Tím více je třeba ocenit iniciativu italských odbojářů, kteří za podpory veřejnosti hledají cesty, jak zlepšit dosavadní neuspokojující stav na italských školách. Jednou z těchto akcí je kampaň, která bude provedena počátkem roku 1960 na školách těch italských měst a obcí, které za hrdinný boj svého obyvatelstva proti nacistickým okupantům byly vyznamenány Zla­tou medailí odboje. Ve spolupráci s městskými a obecními zastupitelstvy bylo dosaženo toho, že školnímu žactvu bylo uloženo, aby napsali školní úlohy o bojích proti nacistům ve svých městech a obcích a odůvodnili, proč jejich oby­vatelstvo bylo vyznamenáno udělením Zlaté medaile odboje. * o bratrství francouzských á sovět­ských LETCO, kteří ve druhé světové válce společně bojovali proti hitlerovskému wehr­machtu, bylo vzpomenuto na slavnosti, uspo­řádané v Moskvě před budovou, kde sídlila býv. francouzská mise. iva průčelí této budo­vy je umístěna pamětní deska k uctění pa­mátky býv. francouzských letců, kteří bojovali V Sovětském svazu v pluku „Normandie-Ně­­men“. Slavnosti byli přítomni zástupci minis­terstev obrany a zahraničních věci v SSSR, francouzský velvyslanec M. Déjean, sovětští odbojáři a příslušníci francouzské kolonie v Moskvě. • LUCEMBURSKO BELGICKÝM ODBOJÁROM. Lucemburská vláda vyznamenala všechny bel­gické odbojáře, kteří za druhé světové války bojovali proti nacistům v lucemburském od­bojovém hnutí, lucemburským rytířským kří­žem. • Řecká veřejnost Žádá amnestii pro VĚZNĚNÉ ODBOJÁŘE. Jménem řeckého lidu poslal předseda Jednotné demokratické stra­ny (EDA) řecké vládě memorandum, žádající, aby byla udělena všeobecná amnestie 1500 řeckých odbojářů, kteří za svůj boj proti na­cistickým okupantům a proti řeckým kolabo­rantům a zrádcům trpí namnoze už 14 let v řeckých věznicích a koncentračních táborech. Memorandum zdůrazňuje, že řečtí odbojáři zů­stávají v žalářích, zatím co řecká vláda osvo­bozuje a propouští z Řecka nacistické válečné zločince. • PROTI PONECHÁVÁNI NACISTO NA VYSO­KÝCH ŠKOLÁCH A V NOVINÁCH západního Německa, protestoval 17. prosince vlivný brit­ský buržoázni list „Manchester Guardian“. „Zřejmě mají svědomí,“ píše list, „které se dá probudit jen pořádnou ranou do hlavy. Není snad ani překvapující, že sami tak rychle za­pomněli na své dřívější názory a činnost. Za­rážející je však přílišná trpělivost veřejnosti, která připouští, aby tito lidé znovu vystupo­vali v úloze vedoucích představitelů a tvůrců německého smýšlení“. • DŮSLEDNÝ BOJ PROTI NEOFAŠISMU, vede­ný italskými odbojáři, přináší úspěchy, i když Italské úřady si počínají vůči neofašistům se zřejmou benevolencí. Tak státní prokurátor v Miláně na protest italských odbojářů, pod­porovaných veřejností, dal zabavit fašistickou publikaci „Voči storlche“ („Historické hlasy“) a zakázal prodej gramofonových desek „s hla­sem Mussoliniim“. Novou akci vede italský od­boj proti sdruženi býv. příslušníků fašistické milice Mussoliniho, které s povolením úřadů konalo ustavující schůzi v Benátkách. Ve svém protestu italští odbojáři upozorňují, že popud k založení tohoto sdružení vzešel v západním Německu. • Cestný hřbitov nemeckým obEtem na­cismu byl na náklad rakouské vlády zřízen v Ebensee u Gmundenu v Horním Rakousku. Slavnostního otevření hřbitova se kromě ra­kouských protifašistických bojovníků zúčast­nila početná delegace odbojářů ze Spolkové německé republiky. • AMERICKÁ DELEGACE V OSVĚTIMI. V do­provodu polských odbojářů navštívila Osvětim americká delegace, vedená ministrem obchodu USA T. H. Muellerem. Delegace položila věnec u „bloku smrti“ a u zdi, kde nacisté prováděli popravy. Prohlédla si také osvětimské krema­torium č. 1 a zúčastnila se promítání doku­mentárního filmu o qsvobození Osvětimi So­větskou armádou. • ZVÍTĚZILY REVOLUČNÍ TRADICE IRÁCKÉ­HO STUDENTSTVA. V národně osvobozenec­kém boji iráckého lidu hráli významnou úlo­hu iráčtí demokratičtí studenti, kteří před červencovou revolucí 1958 vyvíjeli velmi úspěš­nou ilegální činnost. Jejich kandidátka dobyla ve volbách do Národního svazu Iráckých stu­dentů tříčtvrteční většiny. Kandidátka tzv. Jed­notné fronty studentstva, kterou vedli opozič­ní Iráčtí fašisté, byla na hlavu poražena. • PROTEST PROTI PROPOUŠTĚNÍ DÁNSKÝr KOLABORANTU. Dánští odbojáři rozhořčeně protestují proti hromadnému propouštěni dán' ských kolaborantů, odsouzených dánským) soudy. Podle jejich zjištění zůstali ve vězeni z několika tisíc kolaborantů jen tři, ale i ti mají být v příštím roce amnesfováni. Propouš ti. í se dálo „tichou cestou“, aby zůstalo před dánskou veřejností co možná utajeno. Proti amnestii holandským zrádcům HAAG (z. z.) — Holandská odbojářská organizace „Vere­­nigd Verzet 1940—1945“ zasla­la holandskému ministru spra­vedlnosti memorandum, v němž jménem holandských odbojářů a holandského lidu varuje ho­landskou vládu před zamýšle­ným udělením amnestie holand­ským zrádcům a válečným zlo­čincům, jako jsou kolaboranti 'Lages, Kotälla, van der Flinten a jiní. Protest holandských od­bojářů je na uspořádaných ve­řejných schůzích podporován holandským pracujícím lidem a vlasteneckou veřejností. Italští odbojáři se sjednocují ŘÍM (p. z.) — Italští odbojá­ři přikročili k zakládání „od­­bojářských rad“ v jednotli­vých Italských provinciích, ve kterých se sdružují všechny italské odbojářské organizace, a to jak partyzáni, tak vězni nacistických a fašistických kon­centračních táborů bez ohledu na politickou příslušnost. Velmi významné je, že se k této akci připojil také svaz ka­tolických partyzánů přes zása - hy Italských pravicových stran. V listopadu a prosinci byly za­loženy „odbojářské rady“ v pro­vinciích toskánské, lívornské a messínské. Tyto provinciální „odbojářské rady“ jsou členy celostátního Národního výboru osvobození. Památníky odboje v Polsku VARŠAVA (z. z.) — Do dvacá­tého výročí osvobození Polska So­větskou armádou vstupují polští odbojáři stavbou památníků od­boje v městech a obcích celého Polska. V poslední době byly pa­mátníky odboje postaveny v Gry­­bowě, Szzeglině, Bogate, Alwer­­nil, Páterek«, Slersze a Strzbnici. V místech, kde se narodili nebo padli významní polští odbojáři, se staví pomníky nebo jsou zasazo­vány pamětní desky. Nedaleko Gdaňská byl 29. pro­since objeven nový hromadný hrob s pozůstatky obětí masakru, který zde spáchali nacisté v zi­mě 1944, když ustupovali před náporem Sovětské armády. Zatím bylo zjištěno, že hrob obsahuje kostry 143 žen, většinou Polek a Maďarek. I rakouská justice shovívavá k neonacistom VÍDEŇ (z. z.) — Ve Vídni skon­čil proces s devíti příslušníky neonaclstické mládežnické orga­nizace, kteří bylí obžalováni, že z arsenálu rakouského bundes­wehru ukradli zbraně a municí a připravovali „politický převrat“. Tři z obžalovaných byli odsouze­ni k vězeni od 6 do 8 měsíců, ostatní byli osvobození. V přelíčení bylo prokázáno, že mladým fašistům pomáhali ně­kteří příslušnici bundeswehru, kteři však před civilním trestním soudem souzeni nebyli. Pro výrobu bomb, náboženské školy a trusty měl De Gaulle bo­hatou nadílku, ale na mzdy, bývalé bojovníky a oběti katastrofy ve Fréjus ani nepomyslil Kresba: KAMB v „ĽHumanité“ Odbojáři Francie bojují Porážka vlády v senátě PARIŽ (z. z.) — Rozhodný boj francouzských odbojářů a býv. vojáků proti vládnímu dekretu z prosince 1958, kterým byly velké většině účastníků odboje a válek odňaty zákonné důchody, dosáhl významného úspěchu před vánocemi v senátě. 21. prosince senát odmítl velkou většinou 128 hlasů proti 73 v dru­hém čtení státní rozpočet na rok I960, protože do něho nebyly za­řazeny položky na obnovení penzí pro francouzské odbojáře a býv. vojáky. List býv. politických vězňů „La patriote résistant“ vyjádřil v této souvislosti ve svém prosincovém čísle stanoviska, jež organizace politických vězůů (FNDIRP) za­ujímá k aktuálním politickým otázkám. Především je ostře kritizována politika Bonnu a žádá se, aby „odpovědní činitelé francouzské politiky řekli jasně „Ne!“ k bonn­ským požadavkům, hlásajícím re­­vanšlsmus pod štítem antisovčtis­­mu“. Zkušenost ukazuje, že to jsou nacisté, kteří zvedají hlavu, že to je německý který se obnovuje a militarismus, začíná být stále výbojnější a zpupnější. Zájem, čest a velikost Francie velí nepřistoupit na takovou poli­tiku, která podněcuje esesáky, dovoluje jejich vyzbrojení a do­konce nznává jejich organizaci za „obecně prospěšnou“ a přitom usiluje o zákaz činnosti organiza­ce západoněmeckých odbojářů. FNDIRP co nejrozhodněji pro­testuje proti návrhu ministra vnitra Schrňdera na zákaz VVN. Francouzšti odbojáři žádají vy­dání válečného zločince, kala Oradouru, SS generála La miner­­dinga, který je dnes mezi vedou­cími představiteli esesácké orga­nizace HIAG. Hákové kříže na synagogách a památnících obští fašismu Řízené akce nacistů FRANKFURT N. M. (z. z.) — V noci na první vánoční svátek byla nově vystavěná synaéoga v Kolíně n. R. pomalována velko­­německými barvami (černou, bí­a lou a červenou), hákovými kříži nápisy „Juden raus!“ („Židé ven!“) a hitlerovskou svastikou byl také zneuctěn památník obětí na­cistického teroru. Vzrušeni nad provokací bylo ve veřejnosti ta­kové, že sl z Bonnu pospíšili, a policejní zpráva oznámila dopa­deni pachatelů. Ukázalo se, že to jsou přísluš­níci „Deutsche Reichspartei“, strany, která je v západním Ně­mecku legalizována, ač otevřeně hlásá iašismus. Hned po svátcích a na přecho­du do nového roku musely zápa­­doněmecké listy konstatovat „pří­pady" nové. V Braunschweigu byl zhanoben další památník. Byl po­malován protižidovskými hesly „Smrt židům!“, „Židé ven!“ a čer­nými hákovými kříži. V Gelsón­­kirchenu a v AUenbergu u No-, rlmberka neušetřili rasističtí na­cisté ani katolických kostelů. K dalším protižidovským provoka­cím došlo v Rheydtu, Seligen­­stadtu, Scheinfeldu, Wůrzburgu, Stuttgartu, Schleimu a záp. Berí líně. Zprávy, které zatím došly, uka­zuji, že jde o řízené antisemitské demonstrace, vycházející ze zápa­­doněmeckého nacistického centra a odhalující jeho spoje se zahra­ničím. Tak v Rakousku byla 2. ledna zhanobena vídeňská synagoga a budova Izraelské kulturní obce ve Vídni I. Ve dvou vídeňských okre­sech byly namalovány hákové kří­že na několika budovách a poško­zen pomník obětem nacistického gestapa. V Klagenfurtu se objevily hákové kříže v ulicích. V obci Neustift am Walde byla pomalová­na zed hákovými kříži a nápisy „Pryč se židy!“ Antisemitské nacistické „akce“ byly zjištěny ve stejné době jako v západním Německu I v Londýně, Bruselu, Antverpách, Oslo, ba 1 v New Yorku a v Austrálii v Mel­bourne. V Dánsku 2. ledna našli antisemitské letáky v Kodani ma náměstí a na hlavní třídě. V noci na 3. ledna byla také v Italském městě Parmě pomalována budova židovské obce nápisy „Smrti“ hákovými kříži a V Miláně byla zneuctěna synagóga. BLAS REVOLUCE Pozor na tajnou sít nacistů! Varování amerického listu FRANKFURT (z. z.) — V západoněmecké ve­řejnosti vzbudil velkou pozornost komentář, klerý k odhalení válečného zločince dr. Heyde­­ho napsal americký list „Newsweek“. V obsáh­lé stati list kritizuje západoněmecké poměry, které umožnily, aby se Heyde mohl tak dlouhá skrývat pod cizím jménem a dokonce vykoná­vat lékařské povoláni. Připomíná, že do okruhu tohoto válečného zločince patří také známá vražedkyně žen dr. Herta Oberheuserová, která nerušeně pracuje v západním Německu jako lékařka nemocen­ské pokladny. „Je zřejmé,“ píše „Newsweek“, „že v západním Německu existuje tajná síť bý­valých nacistů, která sahá až do policie“. Váleční zločinci Krupp a Flick mají být rehabilitováni? BERLIN (z. z.) — Bonn předložil vládě Spo­jených států návrh, jehož účelem Je dosáhnout rehabilitace majitelů dvou největších koncernů v západním Německu, Alfreda Kruppa a Friedri-: cha Flicka. Bonn žádá, aby americké soudy revidovaly norimberský rozsudek nad Kruppem a Flickern z r. 1946, jejž bonnská vláda nikdy neuznala. Návrhem chce Bonn dosáhnout toho, že bý tak poprvé bylo oficiálně dokumentováno, že nehodlá uznat mezinárodní právo. Rehabilitace Kruppa a Flicka pro jejich činnost před rokem 1945 by tak byla preventivním krokem k reha­bilitaci všech fašistických pohlavárů, odsouze-; ných v mezinárodním norimberském procesu. Proti zájmům britského lidu LONDÝN (z. z.) — Politika vyzbrojováni zá­padního Německa se setkává s rostoucím od­porem britského lidu. Velmi aktivně se zde uplatňuje zejména mírové hnutí býv. vojáků, kteří bojovali proti hitlerovskému wehrmachtu. Tomuto smýšlení britského lidu dal výraz 1 roz­šířený britský pravicový list „Daily Express“, který 18. prosince uveřejnil úvodník „Proč bu­dovat Německo?“ ostře kritizující politiku brit-: ské vlády, „budující (spolu s USA) Německo jako hospodářského a vojenského vládce Ev­ropy“. „Je snadné pochopit,“ píše mj., „americkou politiku vůči Německu. Spojené státy si tu bu­dují svou oporu. Avšak jak podivná politika je to od Velké Británie, že se toho účastni. Budovat opět Německo, mobilizovat britskou silu a peníze, aby byl opět vdechnut život stá­tu, který dvakrát strhl Británii do války! Tyto cíle odporují zájmům britského lidu. Bude-lt v tom britská vláda pokračovat, měla by ve­řejnost demonstrovat svůj nesouhlas!“ Francie vydá válečné zločince Bonnu? PAŘÍŽ (z. z.) — Koordinační výbor bývalých účastníků války, sdružující všechny francouz­ské organizace odbojářů a býv. frontových vo­jáků, vydal veřejné prohlášení, v němž protes­tuje proti chystanému, propuštění válečných nacistických zločinců Oberga a Knochena a jejich vydání Bonnu. Albrecht Oberg byl velitelem gestapa v Pa­říži, Helmut Knochen byl jeho zástupcem. Oba tito nacističtí zločinci byli v r. 1954 odsouzeni k smrti. Tento trest jim byl v r. 1958 dekretem presidenta Ootyho změněn v trest doživotního žaláře. Na žádost kancléře Adenauera mají být nyní předáni západoněmeckým úřadům. Koordinační výbor odbojářů a býv. vojáků připomíná v prohlášeni, že Oberg a Knochen patři mezi nejhorší nacistické válečné zločince, neboť jsou odpovědni za smrt 80.000 a depor­taci 200.000 Francouzů a za všechny zločiny spáchané gestapem ve Francii. • FRANCOUZŠTI ODBOJÁŘI PROTI OMÝVÁNI VÁLEČNÝCH ZLOČINCŮ. Koordinační výbor francouzských odbojářských organizací se usnesl, protestovat proti omývání válečných zločinců ve slovníku „Petit Larousse 1980“ a žádá jeho zákaz. Esesáci mají »vyšetřovat« rasisty INGRID SCHUSTEROVÄ (Frankfurt nad Mohanem) NA ROZDÍL od ostatních zemi, které se snažily přispět k uvolně­ní mezinárodního napětí, Jívla si­tuace v Německé spolkové re­publice během minulého roku ve znamení další refašizace. Výrazem těchto okolností je mezi jiným 1 zhanobení nově vyslavené synagogy a památníku odboje v Ko­líně nad Rýnem, které se událo ve štědrovečerní noci. Jako původce byl označen pětadva­cetiletý Bäcker a stejně starý Kauf­mann, oba příslušnici „Německé říš­ské strany", o které prohlásil ministr vnitra severního Rýnsko-Westfálska Outbues, že je vedena „bývalými na­cisty“. Ale ani on, ani spolkový mi­nistr Schröder nevyvodili i tohoto poznání, které není pro nikoho v NSR novinkou, žádné důsledky. Navíc ještě, zatím co oba nakázali činnost spoleěnosti německo-sovět­­ského přátelství, Mírového komitétu, Svazu demokratických žen a ostat­ních organizací, těší se fašistická „Německá říšská strana" úplná svo­bodě. Mohlo nerušeně získávat členy a byla připuštěna ke všem volbám, jedním z hlavních řečníků strany v posledních volebních bojích byl hitlerovský důstojník Rudel. Obyvatelstvo je pohoršeno událost­mi vánoční noci; pohoršení je tak značné, že ministr vnitra Dufhues po­važuje za nutné je ztlumit. Pruto na­řídil ustavit policejní „vyšetřovací komisi“, která se má zabývat poza­dím této události, jaký bude výsledek tohoto vyšetřování, můžeme si před­stavit již nyní, když víme, že vedou­cím této komise je úředník jménem Weber, který býval dříve vysokým důstojníkem SS. Podezřele často bylo zdůrazňováno, že oba pachatelé byli již několikrát v NDR. Tím má být vzbuzeno pode­zření, jak je v protikomunistických kruzích zvykem, že tato hanebná čin­nost byla „podporována z východu“. To připomíná jeden podobný poli­tický skandál, který se stal před ro­kem, rovněž v severním Rýnsko-West­­fálsku. Tenkrát byla diisseldorfská synagoga pomalována hákovými kříži a jako domnělý pachatel byl zadržen mladý komunista Helmut Klier. Z vládni strany bylo tehdy provo­kačná prohlášena, že komunisté ha­nobí památníky a hřbitovy, jen aby prý v cizině vzbudili dojem, že v Ně­mecké spolkové republice je skuteč­ně antisemitismus. Helmut Klier mu­sel být však po několika měsících zproštěn tohoto obvinění. Další události z poslední doby do­kazují, že v NSR se s bývalými na­cisty jedná v „rukavičkách“ a že jsou podle možnosti protěžováni. V Bielefeldu byl propuštěn na svo­bodu býv. vedoucí SD z Bialystdku Zimmermann. Byl obžalován, Ze za­střelil v r. 1944 100 vězňů bialýstoc­­kého vězení. Se soudci, kteří Zimmer, manna soudili, spolupracoval obžalo­vaný několik let jako státní zá­stupce. V Hagenu byl prohlášen „Spolkový svaz vojáků býv. Waffen-SS“ (dříve HIAG) za organizaci veřejně pro­spěšnou. Tím byla veřejně uznána or­ganizace, která byla odsouzena před norimberským soudním tribunálem. Dary, která jsou dnes poskytovány spolku býv. SS průmyslem, jsou zcela veřejně osvobozeny od daní. Předseda bavorské frakce celoně­­meckého bloku (BHE) Becher, který uveřejnil za nacistů mnoho antisemis­­tiokých článků, prohlásil před zem­ským sněmem v Mnichově, že denacl. fikace byla „neštastným opatřením“. Několik dní před tím odmítl ústav­ní výbor zemského sněmu hlasy CDU proti hlasům SPD, když se svobodní demokraté zdrželi hlasování, aby se v zemském sněmu debatovalo o bý­valých nacistických soudcích, kteří dnes slouží v bonnské justici. Bavor­ský ministr spravedlnosti Haas vzal napadené nacistické soudce v ochra - nu a prohlásil, že se tzv. zvláštní soudy v době Hitlera zabývaly jen kriminálními případy a že rozsudky smrti byly vesměs řádně odůvodněny. Prohlásil, že v bavorské justici není potřeba nic čistit. jak vyplývá z dokumentů výborn pro jednotu Německa, pohybu|e se počet nacistických soudců, působících v Bavorsku, kolem 138. To přimělo sociální demokraty k vysláni zástup­ců do NDR, kde mají nahlédnout do dokumentů z doby nacistického ob­sazeni Polska a Československa. Že sl občanstvo přeje konečné pře­zkoušení býv. nacistických soudců, Je jasné ze skutečnosti, že ste|nč jako v Bavorsku, tak i v Baden-WF.rten­­bersku byl parlamentním výborem vysloven podobný požadavek Zde však bylo přezkoušení prosazeno. By­lo doporučeno zemské vládě, aby byla ustavena advokátní komise. Komise a zemská vláda má potom provést vy­šetřování. Povedede-II toto opatření k potřebné čistce, je zatím otázkou. (Psáno pro „Hlas revoluce“.^

Next