Hlas Revoluce, 1960 (XIII/1-24)
1960-01-07 / No. 1
Strana 2 Qía-frantííeíí Ifaie i* KOTĚ F/VSlSIViV V italských školách o odboji 1 Italští odbojáři se zabývali otázkou vyučování dějin odboje na italských školách. Dílčí pokusy se školními úlohami, které se jim podařilo uskutečnit na školách v některých italských provinciích, ukázaly, ie ve vyučování dějinám italského odboje jsou velmi vážné rfedostatky, zejména pokud jde o vědeckou a pedagogickou přípravu učitelského sboru. Tím více je třeba ocenit iniciativu italských odbojářů, kteří za podpory veřejnosti hledají cesty, jak zlepšit dosavadní neuspokojující stav na italských školách. Jednou z těchto akcí je kampaň, která bude provedena počátkem roku 1960 na školách těch italských měst a obcí, které za hrdinný boj svého obyvatelstva proti nacistickým okupantům byly vyznamenány Zlatou medailí odboje. Ve spolupráci s městskými a obecními zastupitelstvy bylo dosaženo toho, že školnímu žactvu bylo uloženo, aby napsali školní úlohy o bojích proti nacistům ve svých městech a obcích a odůvodnili, proč jejich obyvatelstvo bylo vyznamenáno udělením Zlaté medaile odboje. * o bratrství francouzských á sovětských LETCO, kteří ve druhé světové válce společně bojovali proti hitlerovskému wehrmachtu, bylo vzpomenuto na slavnosti, uspořádané v Moskvě před budovou, kde sídlila býv. francouzská mise. iva průčelí této budovy je umístěna pamětní deska k uctění památky býv. francouzských letců, kteří bojovali V Sovětském svazu v pluku „Normandie-Němen“. Slavnosti byli přítomni zástupci ministerstev obrany a zahraničních věci v SSSR, francouzský velvyslanec M. Déjean, sovětští odbojáři a příslušníci francouzské kolonie v Moskvě. • LUCEMBURSKO BELGICKÝM ODBOJÁROM. Lucemburská vláda vyznamenala všechny belgické odbojáře, kteří za druhé světové války bojovali proti nacistům v lucemburském odbojovém hnutí, lucemburským rytířským křížem. • Řecká veřejnost Žádá amnestii pro VĚZNĚNÉ ODBOJÁŘE. Jménem řeckého lidu poslal předseda Jednotné demokratické strany (EDA) řecké vládě memorandum, žádající, aby byla udělena všeobecná amnestie 1500 řeckých odbojářů, kteří za svůj boj proti nacistickým okupantům a proti řeckým kolaborantům a zrádcům trpí namnoze už 14 let v řeckých věznicích a koncentračních táborech. Memorandum zdůrazňuje, že řečtí odbojáři zůstávají v žalářích, zatím co řecká vláda osvobozuje a propouští z Řecka nacistické válečné zločince. • PROTI PONECHÁVÁNI NACISTO NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A V NOVINÁCH západního Německa, protestoval 17. prosince vlivný britský buržoázni list „Manchester Guardian“. „Zřejmě mají svědomí,“ píše list, „které se dá probudit jen pořádnou ranou do hlavy. Není snad ani překvapující, že sami tak rychle zapomněli na své dřívější názory a činnost. Zarážející je však přílišná trpělivost veřejnosti, která připouští, aby tito lidé znovu vystupovali v úloze vedoucích představitelů a tvůrců německého smýšlení“. • DŮSLEDNÝ BOJ PROTI NEOFAŠISMU, vedený italskými odbojáři, přináší úspěchy, i když Italské úřady si počínají vůči neofašistům se zřejmou benevolencí. Tak státní prokurátor v Miláně na protest italských odbojářů, podporovaných veřejností, dal zabavit fašistickou publikaci „Voči storlche“ („Historické hlasy“) a zakázal prodej gramofonových desek „s hlasem Mussoliniim“. Novou akci vede italský odboj proti sdruženi býv. příslušníků fašistické milice Mussoliniho, které s povolením úřadů konalo ustavující schůzi v Benátkách. Ve svém protestu italští odbojáři upozorňují, že popud k založení tohoto sdružení vzešel v západním Německu. • Cestný hřbitov nemeckým obEtem nacismu byl na náklad rakouské vlády zřízen v Ebensee u Gmundenu v Horním Rakousku. Slavnostního otevření hřbitova se kromě rakouských protifašistických bojovníků zúčastnila početná delegace odbojářů ze Spolkové německé republiky. • AMERICKÁ DELEGACE V OSVĚTIMI. V doprovodu polských odbojářů navštívila Osvětim americká delegace, vedená ministrem obchodu USA T. H. Muellerem. Delegace položila věnec u „bloku smrti“ a u zdi, kde nacisté prováděli popravy. Prohlédla si také osvětimské krematorium č. 1 a zúčastnila se promítání dokumentárního filmu o qsvobození Osvětimi Sovětskou armádou. • ZVÍTĚZILY REVOLUČNÍ TRADICE IRÁCKÉHO STUDENTSTVA. V národně osvobozeneckém boji iráckého lidu hráli významnou úlohu iráčtí demokratičtí studenti, kteří před červencovou revolucí 1958 vyvíjeli velmi úspěšnou ilegální činnost. Jejich kandidátka dobyla ve volbách do Národního svazu Iráckých studentů tříčtvrteční většiny. Kandidátka tzv. Jednotné fronty studentstva, kterou vedli opoziční Iráčtí fašisté, byla na hlavu poražena. • PROTEST PROTI PROPOUŠTĚNÍ DÁNSKÝr KOLABORANTU. Dánští odbojáři rozhořčeně protestují proti hromadnému propouštěni dán' ských kolaborantů, odsouzených dánským) soudy. Podle jejich zjištění zůstali ve vězeni z několika tisíc kolaborantů jen tři, ale i ti mají být v příštím roce amnesfováni. Propouš ti. í se dálo „tichou cestou“, aby zůstalo před dánskou veřejností co možná utajeno. Proti amnestii holandským zrádcům HAAG (z. z.) — Holandská odbojářská organizace „Verenigd Verzet 1940—1945“ zaslala holandskému ministru spravedlnosti memorandum, v němž jménem holandských odbojářů a holandského lidu varuje holandskou vládu před zamýšleným udělením amnestie holandským zrádcům a válečným zločincům, jako jsou kolaboranti 'Lages, Kotälla, van der Flinten a jiní. Protest holandských odbojářů je na uspořádaných veřejných schůzích podporován holandským pracujícím lidem a vlasteneckou veřejností. Italští odbojáři se sjednocují ŘÍM (p. z.) — Italští odbojáři přikročili k zakládání „odbojářských rad“ v jednotlivých Italských provinciích, ve kterých se sdružují všechny italské odbojářské organizace, a to jak partyzáni, tak vězni nacistických a fašistických koncentračních táborů bez ohledu na politickou příslušnost. Velmi významné je, že se k této akci připojil také svaz katolických partyzánů přes zása - hy Italských pravicových stran. V listopadu a prosinci byly založeny „odbojářské rady“ v provinciích toskánské, lívornské a messínské. Tyto provinciální „odbojářské rady“ jsou členy celostátního Národního výboru osvobození. Památníky odboje v Polsku VARŠAVA (z. z.) — Do dvacátého výročí osvobození Polska Sovětskou armádou vstupují polští odbojáři stavbou památníků odboje v městech a obcích celého Polska. V poslední době byly památníky odboje postaveny v Grybowě, Szzeglině, Bogate, Alwernil, Páterek«, Slersze a Strzbnici. V místech, kde se narodili nebo padli významní polští odbojáři, se staví pomníky nebo jsou zasazovány pamětní desky. Nedaleko Gdaňská byl 29. prosince objeven nový hromadný hrob s pozůstatky obětí masakru, který zde spáchali nacisté v zimě 1944, když ustupovali před náporem Sovětské armády. Zatím bylo zjištěno, že hrob obsahuje kostry 143 žen, většinou Polek a Maďarek. I rakouská justice shovívavá k neonacistom VÍDEŇ (z. z.) — Ve Vídni skončil proces s devíti příslušníky neonaclstické mládežnické organizace, kteří bylí obžalováni, že z arsenálu rakouského bundeswehru ukradli zbraně a municí a připravovali „politický převrat“. Tři z obžalovaných byli odsouzeni k vězeni od 6 do 8 měsíců, ostatní byli osvobození. V přelíčení bylo prokázáno, že mladým fašistům pomáhali někteří příslušnici bundeswehru, kteři však před civilním trestním soudem souzeni nebyli. Pro výrobu bomb, náboženské školy a trusty měl De Gaulle bohatou nadílku, ale na mzdy, bývalé bojovníky a oběti katastrofy ve Fréjus ani nepomyslil Kresba: KAMB v „ĽHumanité“ Odbojáři Francie bojují Porážka vlády v senátě PARIŽ (z. z.) — Rozhodný boj francouzských odbojářů a býv. vojáků proti vládnímu dekretu z prosince 1958, kterým byly velké většině účastníků odboje a válek odňaty zákonné důchody, dosáhl významného úspěchu před vánocemi v senátě. 21. prosince senát odmítl velkou většinou 128 hlasů proti 73 v druhém čtení státní rozpočet na rok I960, protože do něho nebyly zařazeny položky na obnovení penzí pro francouzské odbojáře a býv. vojáky. List býv. politických vězňů „La patriote résistant“ vyjádřil v této souvislosti ve svém prosincovém čísle stanoviska, jež organizace politických vězůů (FNDIRP) zaujímá k aktuálním politickým otázkám. Především je ostře kritizována politika Bonnu a žádá se, aby „odpovědní činitelé francouzské politiky řekli jasně „Ne!“ k bonnským požadavkům, hlásajícím revanšlsmus pod štítem antisovčtismu“. Zkušenost ukazuje, že to jsou nacisté, kteří zvedají hlavu, že to je německý který se obnovuje a militarismus, začíná být stále výbojnější a zpupnější. Zájem, čest a velikost Francie velí nepřistoupit na takovou politiku, která podněcuje esesáky, dovoluje jejich vyzbrojení a dokonce nznává jejich organizaci za „obecně prospěšnou“ a přitom usiluje o zákaz činnosti organizace západoněmeckých odbojářů. FNDIRP co nejrozhodněji protestuje proti návrhu ministra vnitra Schrňdera na zákaz VVN. Francouzšti odbojáři žádají vydání válečného zločince, kala Oradouru, SS generála La minerdinga, který je dnes mezi vedoucími představiteli esesácké organizace HIAG. Hákové kříže na synagogách a památnících obští fašismu Řízené akce nacistů FRANKFURT N. M. (z. z.) — V noci na první vánoční svátek byla nově vystavěná synaéoga v Kolíně n. R. pomalována velkoněmeckými barvami (černou, bía lou a červenou), hákovými kříži nápisy „Juden raus!“ („Židé ven!“) a hitlerovskou svastikou byl také zneuctěn památník obětí nacistického teroru. Vzrušeni nad provokací bylo ve veřejnosti takové, že sl z Bonnu pospíšili, a policejní zpráva oznámila dopadeni pachatelů. Ukázalo se, že to jsou příslušníci „Deutsche Reichspartei“, strany, která je v západním Německu legalizována, ač otevřeně hlásá iašismus. Hned po svátcích a na přechodu do nového roku musely západoněmecké listy konstatovat „případy" nové. V Braunschweigu byl zhanoben další památník. Byl pomalován protižidovskými hesly „Smrt židům!“, „Židé ven!“ a černými hákovými kříži. V Gelsónkirchenu a v AUenbergu u No-, rlmberka neušetřili rasističtí nacisté ani katolických kostelů. K dalším protižidovským provokacím došlo v Rheydtu, Seligenstadtu, Scheinfeldu, Wůrzburgu, Stuttgartu, Schleimu a záp. Berí líně. Zprávy, které zatím došly, ukazuji, že jde o řízené antisemitské demonstrace, vycházející ze západoněmeckého nacistického centra a odhalující jeho spoje se zahraničím. Tak v Rakousku byla 2. ledna zhanobena vídeňská synagoga a budova Izraelské kulturní obce ve Vídni I. Ve dvou vídeňských okresech byly namalovány hákové kříže na několika budovách a poškozen pomník obětem nacistického gestapa. V Klagenfurtu se objevily hákové kříže v ulicích. V obci Neustift am Walde byla pomalována zed hákovými kříži a nápisy „Pryč se židy!“ Antisemitské nacistické „akce“ byly zjištěny ve stejné době jako v západním Německu I v Londýně, Bruselu, Antverpách, Oslo, ba 1 v New Yorku a v Austrálii v Melbourne. V Dánsku 2. ledna našli antisemitské letáky v Kodani ma náměstí a na hlavní třídě. V noci na 3. ledna byla také v Italském městě Parmě pomalována budova židovské obce nápisy „Smrti“ hákovými kříži a V Miláně byla zneuctěna synagóga. BLAS REVOLUCE Pozor na tajnou sít nacistů! Varování amerického listu FRANKFURT (z. z.) — V západoněmecké veřejnosti vzbudil velkou pozornost komentář, klerý k odhalení válečného zločince dr. Heydeho napsal americký list „Newsweek“. V obsáhlé stati list kritizuje západoněmecké poměry, které umožnily, aby se Heyde mohl tak dlouhá skrývat pod cizím jménem a dokonce vykonávat lékařské povoláni. Připomíná, že do okruhu tohoto válečného zločince patří také známá vražedkyně žen dr. Herta Oberheuserová, která nerušeně pracuje v západním Německu jako lékařka nemocenské pokladny. „Je zřejmé,“ píše „Newsweek“, „že v západním Německu existuje tajná síť bývalých nacistů, která sahá až do policie“. Váleční zločinci Krupp a Flick mají být rehabilitováni? BERLIN (z. z.) — Bonn předložil vládě Spojených států návrh, jehož účelem Je dosáhnout rehabilitace majitelů dvou největších koncernů v západním Německu, Alfreda Kruppa a Friedri-: cha Flicka. Bonn žádá, aby americké soudy revidovaly norimberský rozsudek nad Kruppem a Flickern z r. 1946, jejž bonnská vláda nikdy neuznala. Návrhem chce Bonn dosáhnout toho, že bý tak poprvé bylo oficiálně dokumentováno, že nehodlá uznat mezinárodní právo. Rehabilitace Kruppa a Flicka pro jejich činnost před rokem 1945 by tak byla preventivním krokem k rehabilitaci všech fašistických pohlavárů, odsouze-; ných v mezinárodním norimberském procesu. Proti zájmům britského lidu LONDÝN (z. z.) — Politika vyzbrojováni západního Německa se setkává s rostoucím odporem britského lidu. Velmi aktivně se zde uplatňuje zejména mírové hnutí býv. vojáků, kteří bojovali proti hitlerovskému wehrmachtu. Tomuto smýšlení britského lidu dal výraz 1 rozšířený britský pravicový list „Daily Express“, který 18. prosince uveřejnil úvodník „Proč budovat Německo?“ ostře kritizující politiku brit-: ské vlády, „budující (spolu s USA) Německo jako hospodářského a vojenského vládce Evropy“. „Je snadné pochopit,“ píše mj., „americkou politiku vůči Německu. Spojené státy si tu budují svou oporu. Avšak jak podivná politika je to od Velké Británie, že se toho účastni. Budovat opět Německo, mobilizovat britskou silu a peníze, aby byl opět vdechnut život státu, který dvakrát strhl Británii do války! Tyto cíle odporují zájmům britského lidu. Bude-lt v tom britská vláda pokračovat, měla by veřejnost demonstrovat svůj nesouhlas!“ Francie vydá válečné zločince Bonnu? PAŘÍŽ (z. z.) — Koordinační výbor bývalých účastníků války, sdružující všechny francouzské organizace odbojářů a býv. frontových vojáků, vydal veřejné prohlášení, v němž protestuje proti chystanému, propuštění válečných nacistických zločinců Oberga a Knochena a jejich vydání Bonnu. Albrecht Oberg byl velitelem gestapa v Paříži, Helmut Knochen byl jeho zástupcem. Oba tito nacističtí zločinci byli v r. 1954 odsouzeni k smrti. Tento trest jim byl v r. 1958 dekretem presidenta Ootyho změněn v trest doživotního žaláře. Na žádost kancléře Adenauera mají být nyní předáni západoněmeckým úřadům. Koordinační výbor odbojářů a býv. vojáků připomíná v prohlášeni, že Oberg a Knochen patři mezi nejhorší nacistické válečné zločince, neboť jsou odpovědni za smrt 80.000 a deportaci 200.000 Francouzů a za všechny zločiny spáchané gestapem ve Francii. • FRANCOUZŠTI ODBOJÁŘI PROTI OMÝVÁNI VÁLEČNÝCH ZLOČINCŮ. Koordinační výbor francouzských odbojářských organizací se usnesl, protestovat proti omývání válečných zločinců ve slovníku „Petit Larousse 1980“ a žádá jeho zákaz. Esesáci mají »vyšetřovat« rasisty INGRID SCHUSTEROVÄ (Frankfurt nad Mohanem) NA ROZDÍL od ostatních zemi, které se snažily přispět k uvolnění mezinárodního napětí, Jívla situace v Německé spolkové republice během minulého roku ve znamení další refašizace. Výrazem těchto okolností je mezi jiným 1 zhanobení nově vyslavené synagogy a památníku odboje v Kolíně nad Rýnem, které se událo ve štědrovečerní noci. Jako původce byl označen pětadvacetiletý Bäcker a stejně starý Kaufmann, oba příslušnici „Německé říšské strany", o které prohlásil ministr vnitra severního Rýnsko-Westfálska Outbues, že je vedena „bývalými nacisty“. Ale ani on, ani spolkový ministr Schröder nevyvodili i tohoto poznání, které není pro nikoho v NSR novinkou, žádné důsledky. Navíc ještě, zatím co oba nakázali činnost spoleěnosti německo-sovětského přátelství, Mírového komitétu, Svazu demokratických žen a ostatních organizací, těší se fašistická „Německá říšská strana" úplná svobodě. Mohlo nerušeně získávat členy a byla připuštěna ke všem volbám, jedním z hlavních řečníků strany v posledních volebních bojích byl hitlerovský důstojník Rudel. Obyvatelstvo je pohoršeno událostmi vánoční noci; pohoršení je tak značné, že ministr vnitra Dufhues považuje za nutné je ztlumit. Pruto nařídil ustavit policejní „vyšetřovací komisi“, která se má zabývat pozadím této události, jaký bude výsledek tohoto vyšetřování, můžeme si představit již nyní, když víme, že vedoucím této komise je úředník jménem Weber, který býval dříve vysokým důstojníkem SS. Podezřele často bylo zdůrazňováno, že oba pachatelé byli již několikrát v NDR. Tím má být vzbuzeno podezření, jak je v protikomunistických kruzích zvykem, že tato hanebná činnost byla „podporována z východu“. To připomíná jeden podobný politický skandál, který se stal před rokem, rovněž v severním Rýnsko-Westfálsku. Tenkrát byla diisseldorfská synagoga pomalována hákovými kříži a jako domnělý pachatel byl zadržen mladý komunista Helmut Klier. Z vládni strany bylo tehdy provokačná prohlášena, že komunisté hanobí památníky a hřbitovy, jen aby prý v cizině vzbudili dojem, že v Německé spolkové republice je skutečně antisemitismus. Helmut Klier musel být však po několika měsících zproštěn tohoto obvinění. Další události z poslední doby dokazují, že v NSR se s bývalými nacisty jedná v „rukavičkách“ a že jsou podle možnosti protěžováni. V Bielefeldu byl propuštěn na svobodu býv. vedoucí SD z Bialystdku Zimmermann. Byl obžalován, Ze zastřelil v r. 1944 100 vězňů bialýstockého vězení. Se soudci, kteří Zimmer, manna soudili, spolupracoval obžalovaný několik let jako státní zástupce. V Hagenu byl prohlášen „Spolkový svaz vojáků býv. Waffen-SS“ (dříve HIAG) za organizaci veřejně prospěšnou. Tím byla veřejně uznána organizace, která byla odsouzena před norimberským soudním tribunálem. Dary, která jsou dnes poskytovány spolku býv. SS průmyslem, jsou zcela veřejně osvobozeny od daní. Předseda bavorské frakce celoněmeckého bloku (BHE) Becher, který uveřejnil za nacistů mnoho antisemistiokých článků, prohlásil před zemským sněmem v Mnichově, že denacl. fikace byla „neštastným opatřením“. Několik dní před tím odmítl ústavní výbor zemského sněmu hlasy CDU proti hlasům SPD, když se svobodní demokraté zdrželi hlasování, aby se v zemském sněmu debatovalo o bývalých nacistických soudcích, kteří dnes slouží v bonnské justici. Bavorský ministr spravedlnosti Haas vzal napadené nacistické soudce v ochra - nu a prohlásil, že se tzv. zvláštní soudy v době Hitlera zabývaly jen kriminálními případy a že rozsudky smrti byly vesměs řádně odůvodněny. Prohlásil, že v bavorské justici není potřeba nic čistit. jak vyplývá z dokumentů výborn pro jednotu Německa, pohybu|e se počet nacistických soudců, působících v Bavorsku, kolem 138. To přimělo sociální demokraty k vysláni zástupců do NDR, kde mají nahlédnout do dokumentů z doby nacistického obsazeni Polska a Československa. Že sl občanstvo přeje konečné přezkoušení býv. nacistických soudců, Je jasné ze skutečnosti, že ste|nč jako v Bavorsku, tak i v Baden-WF.rtenbersku byl parlamentním výborem vysloven podobný požadavek Zde však bylo přezkoušení prosazeno. Bylo doporučeno zemské vládě, aby byla ustavena advokátní komise. Komise a zemská vláda má potom provést vyšetřování. Povedede-II toto opatření k potřebné čistce, je zatím otázkou. (Psáno pro „Hlas revoluce“.^