Hlas Revoluce, 1963 (XVI/1-24)
1963-01-10 / No. 1
—11 Sträng Ž 1 Mládež musí znát pravdu o fašismu PROSINCOVÁ čísla francouzských odbojářských listů „France ďaborď a „Le Patriote Résistant" vyzdvihují velký význam odbojářskě práce mezi mládeží. Dospívající generace francouzské mládeže, která vyrůstá po válce a nepoznala z ulastní zkušenosti zločiny německého fašismu, odnáší si hlavně z církevních škol, ale l ze Skol laických chabé vědomosti o hrdinném bojt francouzského lidu proti nacistickým okupantům, a zde je pole, kterému musí francouzští odbojári věnovat nejvyšší úsilí. f- / -i Jak vděčná fe tálo činnost, ukazuji některé výsledky, jichž dosáhly zejména uspořádané dokumentární výstavy. Tak v Gennévillíers oslavila první výročí svého trvání Výstava odboje, která je dobře uspořádaným a bohatě'dokumentovaným přehledem dějin francouzského odboje. Za rok 1962 ji navštívilo daleko přes 100.0Q0 žáků a studentů různých francouzských skol a učilišl, kteří uvítali výklady provázejících odbojářů a projevovali velký zájem o cdbojárskou literaturu. Podobné zkušenosti učinila také putovní výstava p Ravensbríicku, kterou za 3 léta zhlédlo daleko přes 230.000 francouzských mládežníků a o níž se hlásí stále nová místa. Zvýšit tuto činnost, pronikat do řad francouzské mládeže, seznamovat ji se zločiny německého fašismu, vzbuzovat v ní nenávist proti fašismu v celém světě,'to je úkol, kterým odbojáři nejlépe slouží budoucnosti Francie a její skutečné velikosti. 0 PROTI OSE FAŘfŽ—BONN demonstrovali francouzští odbcijúfi na velkých vzpomínkových slavnostech, uspořádaných 15. a 16. prusinca na hřbitově Párc-tachaise k poctě ICO obětí nacistických okupantů, popravených před 21 roky na Mont-Valérien. V projevech představitelky PNDIRP C. Lisieurové a odbojářů G. Daniela a H. Buiawka bylo cstře odsouzeno paktovánf gaullistické vlády s Bonnem, který procesem proti WN znovu odhalil svou nacistickou tvář. Všem demokratickým pokrokovým organizacím Francie byla adresována výzva k jednotnému beji s odbojáři proti fašismu a válce. Také v Argonteuilu, rodišti hrdiny francouzského odboje Gabriela Póriba, se konal velký demonstrační projev, na němž promluvili poslanec L. Faix a starosta města V. Dupuy. • K SETKÁNI POLSKÝCH A ALŽÍRSKÝCH ODBOJARŰ došlo v prosinci ve Šremie (Poznaňské vojvodství), kde so léčí 28 účastníků národně osvobozovací války alžírského lidu proti francouzskému kolonialismu. Setkání se zúčastnili také představitelé Společnosti přátelství Polska s Afrikou a jiných společenských polských organizací. Promluvili dr. J. Czekalski a za Alžířany Malki Sid Ahmed. V projevu byl odsouzen kolonialismus imperialistů a podpora, kterou fašistickým teroristům OAS poskytovali zejména bonnští nacisté, a manifestována solidarita polského a alžírského lidu, která nadále spojuje oba národy v společném boji proti fašismu a kolonialismu. • JAK SOUDÍ NACISTICKÁ JUSTICE V BONNSKÉM STÁTE. Podle přehledu, který, o procesech prováděných v NSR proti nacistickým zločincům vydal Svaz pronásledovaných nacismem (WN), bylo v posledních letech ze 37 bývalých nacistů, obviněných ze zločinů proti lidskosti, osvobozeno západoněmeckými soudy 25 nacistických předáků a z 57 předních gestapáků, kteří se aktivně účastnili týrání a vražd, bylo osvobozeno 37. 6 RUMUNŠTÍ ODBOJÁRI SOLIDÁRNI S WN. Rumunští odbojáři a pozůstalí po obětech fašismu se plně solidarizují s prohlášením rumunské vlády z 20. prosince, kterým rumunská vláda odsuzuje nedemokratické, protiprávní a zájmům míru odporující akce Bonnu proti Svazu pronásledovaných nacismem, a jménem všeho rumunského lidu vyslovuje souhlas s nótou vlády NDR, protestující prptl persekuci WN a žádající odvolání návrhu na zákaz činnosti této organizace. • ZÁPADONEMECKÝ MILITARISMUS A REVANŠISMUS OHROŽUJE EVROPU — bylo téma velkých veřejných shromáždění, jež v Římě a četných velkých italských městech svolali italští odbojáři na protest proti politice NATO, jehož veleni stále rozšiřuje pozice hitlerovských generálů bundeswehru ve štábech a oblastních velitelstvích v Evropě. Organizace partyzánů ANPI vydala prohlášení k italské veřejnosti a odbojářům: „Italské odbojové hnutí nesmi povolit ve své bdělosti, a všichni musíme zabránit tomu, aby byl znovu oživován fašismus se všemi svými neblahými důsledky. Proto žádáme všechny italské demokraty a odpovědné činitele republiky, aby spojili své úsilí k rozhodnému boji proti všem zbytkům fašismu a zejména proti neofašismu v Německé spolkové republice, který nesmí znovu ohrozit mír a bezpečnost národů v Evropě a ve světě.“ • PROTI REJDŮM FAŠISTO V KOSTARICE se konala v různých městech země protestní shromáždění kostarických antifašistů a demokratických organizací. V usnesených rezolucích se požaduje rozpuštění teroristických band, v jejíchž čele stoji namnoze kubánští kontrarevolucionáři a které veřejně nosí odznaky s nacistickými hákovými kříží. • OBROVSKOU VŠENÁRODNÍ DEMONSTRACI PROTI FAŠISMU V NSR byl pohřeb ostatků jihoslovanského edbojáře Momčlla Popraviče, oběti atentátu fašistických ustašovců, který se za účasti více než sto tisíc lidí konal dne 15. prosince v Bělehradě. O nutnosti bezohledného boje proti fašismu a Jeho imperialistickým podporovatelům promluvili představitelé vlády a Svazu organizací účastníků národně osvobozenecké války v Jugoslávii. President Jugoslávie Tito udělil M. Popovičnvi in memoriam titul „Hrdina Lidové republiky Jugoslávie“. Verwoerd před haagský soud HAAG (pi z.) — Mezinárodní soudní dvůr v Haagu se ve S’ém prosincovém zasedáni usnesl — osmi hlasy proti sedmi — učinit předmětem svého jednání rasistickou diskriminační politiku, kterou provádí Verwoerdova vláda ve své mandátové oblasti Jihozápadní Afriky. Obžaloba proti Verwoerdově vládě se projednává v Haagu přes dva roky. Podaly ji už v r. 1980 Etiopie a Libérie. Mezinárodní soudní dvůr současně odmítl námitky, které proti projednávání této obžaloby podala Verwoerdova vláda Jihoafrický republiky. Památce sovětského partyzána v itálii JANOV (p. z.). — „Fiodor Alexander Poeten“ Je jméno; které bylo vyryto na pomníku partyzénfl, padlých v bojích za svobodu Itálie. Vědělo se Jen, že to byl sovětský hrdina, Jemuž za statečnost, kterou osvědčil v italském partyzánském oddílu, bylo uděleno Italské vyznamenání — zlatá medaile za chrabrost. Italští odbojáři celá léta pátrali po bližších údajích o sovětském kamarádovi. Pomohl Jim sovětský spisovatel Sergej Smirnov. Bylo zjištěno, že jeho pravé Jméno Je F. A. Poletajev, že Je to bývalý zámečník, který Jako dělostřelecký seržant upadl po těžkém zranění do nacistického zajetí. Z něho se mu však podařilo uprchnout a v Itálii se pak zúčastnil partyzánských bojů v oblasti Janova. Nyní presidium iNejvyššího sovětu udělilo F. A. Poletajevovt posmrtně titul Hrdiny Sovětského svazu. Pro rozvoj mezinárodní spolupráce KÁHIRA (p. z.). — Koncem prosince se v Káhiře sešla k svému druhému shromážděni Arabská federace bývalých bojovníků a oběti války. Zúčastnily se ho delegace afrických států, zastoupených ve Světové federaci bývalých bojovníků (FMAC), jako Ghany, Nigérie, Libérie, Republiky Mali, portugalské Guineje a jiných, a delegace Svazu organizaci bojovníků národně osvobozovací války Jugoslávie. Kromě vnitřních organizačních a sociálních otázek bylo pojednáno o spolupráci se zahraničními organizacemi odbojářů a býv. bojovníků na poli mezinárodním a zdůrazněna nutnost dalšího rozvoje této spolupráce na základě zásad mírového soužití národů. Itálie má právo soudit ŘÍM (p. z.) — V Itálii dosud reutuchlo rozhořčení nad osvobozujícím rozsudkem stuttgartského soudu, který zprostil viny kata Italských válečných zajatců v Avignonu dr. K. Lelbbranda. Nyní byl odhalen dalš! kat Italského lidu, býv. SS-sturmbannfůhrer O. Asemberg Tento esesák byl v r. 1944 velitelem „kárných oddílů" v Llgurll a Plemontu. Má na svědomí životy desítek italských partyzánů, s nimiž byli povražděni 1 okolní rolníci. Asemberg byl odhalen v Mnichově, kde je pojišťovacím agentem. Italský tisk spolu s odbojáři vyzývá Italskou/vládu, aby žádala vydání Asemberga Itálii. Proti >nové okupaci Norska Protesty norských odbojářů OSLO (p. z.) — Mezi norskými odbojáři a ve vlastenecké norské veřejnosti vyvolala všeobecné rozhořčeni zpráva, že v nejbližší době mé být v tzv. severním velitelství NATO v Norsku zvýšen počet hitlerovských štábních důstojníků ze dvou na deset. Odbojářský' poslanec Leif K. Hammerstad vystoupil s veřejným protestem, v němž vyzývá k hromadným akcím proti politice NATO: „Je tomu právě 17 let, co celé Norsko slavilo vítězství nad německými fašisty. Norský lid bouřlivě uvítal naše kamarády, kteří se vrátili z nacistických koncentračních táborů a z exilu. Mnozí najlepší synové a dcery norského Udu se nevrátili. Položili své životy v boji proti fašismu, v boji proti nacistickým okupantům. A nyní tito fašisté, představitelé nacistické válečné mašinérie mají znovu okuovat naši vlast? Dokonce s požehnáním naší tzv. „dělnické vlády“? Všemi prostředky musíme zabránit tomuto zhanobení památky našich hrdinů. Všechen norský lid se musí postavit na nejenergičtější odpor 1“ Jak ukazuji hlasy norského tisku, nalézá protest norských odbojářů ohlas í ve vládni straně. GLOBKE; „Já se těm lidem divím, co na mně pořád mají. Každý má přece nějakého svého koníčka ...“ Kresba: Arndt v Neues Deutschland Rasistická provokace argentinské vlád) Připravují do Argentiny „Světový sjezd" BUENOS AIRES (p. z.) — Z příkazu argentinského ministerstva vnitra nařídily policejní orgány uzavření 11 židovských kulturních středisek v Buenos Aires. Je mezi nimi 1 divadlo, které je známé vysokou uměleckou úrovni, školy, útulky a knihovny, které prosperovaly bez Jakékoli státní čí městské podpory. Proti tomuto rasistickému útoku argentinské reakce vystoupil argentinský list „Prensa“. Zesměšňuje „úřední“ zprávu, že uzavřená střediska provozovala „komunistickou činnost“, což je obvyklá záminka, „sloužící reakci ke krytí jakéhokoli přehmatu“, a otevřeně odhaluje fašistické tendence vládní politiky. V zemi mají fašistické a rasistické živly úplnou volnost, jejich zločinné akce proti pokrokovým občanům a organizacím zůstávají nepotrestány, ba jsou policii kryty. Tak se pod ochranou policie konala v prosinci v jednom z hlavních kostelů v Buenos Aires fašistická mše „za zachováni generála Franka“ a fašisté mohli s hákovými kříži demonstrovat v ulicích. Argentinští fašisté dokonce plánuji v Buenos Aires na letošní rok „Světový fašistický o sjezd“, na němž má být jednáno „plénu vyhlazení židů“, a vláda dosud neučinila nic, aby takové snahy znemožnila. Federace židovských kulturních sdružení v Argentině vydala prohlášení, v němž konstatuje, že v policejním zákroku v Buenos Aires jde „o zřejmé fašistické a antisemitské opatření“, a vyzývá vládu k respektování ústavy. Zesílit boj proti neofašismu Ze zasedání Mezinárodního osvětimského výboru BUDAPEŠŤ (p. Z.) — V prosinci zasedalo v Budapešti předsednictvo Mezinárodního osvětimského výboru. Jako hosté mu byli přítomni účastníci mírového pochodu Hirošima— Osvétlm, delegace Izraele a zástupci Svazu madfarských partyzánu. Jednání MOV Jednomyslně zdůraznilo nutnost zesílit boj proti neohitlerovským a neofašistickým silám, které se snaží organizovat a vystupovat v mezinárodním měřítku a projevuji tendence k rozpoutání třetí světové války. Tento úkol vyzdvihl také předseda skupiny Japonských účastníků mírového pochodu Hirošima—Osvětim G. N. Šato. Předsednictvo MOV se ve svém jednáni zabývalo dále úkoly zvýšené práce mezi mládeží, situací v zápedním Německu, nastávajícími procesy s osvětimskýml esesáckýml katy ve Frankfurtě n. M. a ve Vídni, vybudováním Mezinárodního památníku v Osvětimi a přípravami oslav 20. výročí osvobození Osvětimi Sovětskou armádou. ft^lgBerndorfu nejsou s to rakouští fašisté nijak strávit. „Soldatenbundy“, složené z příslušníků hitlerovského wehr* machtu a vedené vysokými nacistickými důstojníky, jsou pro ně vítanou základnou, ze které v těsné spolupráci se západoněmeckými nacisty se snaží rozvíjet „velkoněmectví“ a agresivní revanšismus. Orgánem a hlásnou troubou „soldatenbundů“ je západoněmecký „Deutsche Soldatenzeitung“. V něm jsou horlivě propagována „kamarádská“ setkání v Rakousku, ke kterým přijíždějí početné delegace zépadoněmeckých nacistů a esesákú, nebof v rakouských „soldatenbundech“ našli útočiště také bývalí příslušníci zločinných zbraní SS. Proč si vybral vídeňský „soldatenbund“ k své revanšistlcké provokaci právě Berndorf? Berndorf je staré průmyslové město s velkou ocelárnou, která kdysi patřila rodině válečného zločince Kruppa. Podnik byl znárodněn, a rodina dělnického vykořisťovatele Kruppa stala se pro dělnictvo a obyvatelstvo v Bemdorfu už jen špatnou vzpominkou. To mělo být berndorfskou provokací „napraveno“. „Soldatenbund“ pozval do Berndorfu jako „čestného hosta“ pani Kruppovou a její „uvítáni“ spolu se západoněmeckou delegací mělo demonstrovat, jak je Kruppova dynastie v Bemdorfu „oblíbena“. Došlo však k pravému opaku. Dělnici ocelárny i ostatních závodů v Bemdorfu 1 jeho okol! spolu s rakouskými odbojáři a jinými organizacemi vznesli proti zamýšlenému „kamarádskému setkání“ protest a žádali jeho zákaz. Avšak ministerstvo vnitra, zřejmě pod tlakem vlivných reakčních sil, shromážděnf povolilo, a socialistický ministr vnitra povoleni neodvolal, ač byl za to ve vlastni straně ostře kritizován. Do Bemdorfu bylo dokonce vysláno těžce ozbrojené četnictvo, které dostalo rozkaz revanšisty chránit. Ale lid Bemdorfu s rakouskými odbojáři dokázal revanšistlckuu provokaci znemožnit. Cetnické kordóny byly v krátké době prolomeny a na néměsti byla uskutečněna velká mírová a protifašistická manifestace. Berndorf řekl jasně svá slovo. Toto slovo ^ 'HLAS REVOLUCE 75 LET E. TIMLMO ŘÍM (p. z.) — Jednomyslnou volbou delegátů IV. kongresu Mezinárodní federace odbojářů (FIR) ve Varšavě byl znovu postaven do Jejího čela významný italský odbojář, profesor patologie MUDr. Ettore T i ba ld 1, místopředseda -italského senátu za Socialistickou stranu Itálie. Stalo se tak právě v předvečer jeho životního jubilea — 19. prosince se dožil prof. dr. E. Tibaldi 75 let. Pro své protifašistické smýšlení byl za Mussoliniim pronásledován fašistickou policií a v r. 1926 byl zbaven profesorského místa na universitě v Pavii, kde patřil k předním vědeckým osobnostem. Ža druhé světové války byl mezi prvními organizátory ozbrojeného hnutí odporu proti italským fašistům a hitlerovským okupantům. Byl činný zvláště v severoitalské oblasti Ossola, kde měl vůdčí účast na vytvoření tzv. „Partyzánské republiky“,, jejímž se stal presidentem. Prof. dr. Ettore Tibaldi ve své dnešní politické činnosti vystupuje v prvních řadách boje Italských odbojářů za likvidaci všech zbytků fašismu v Itálii, za upevnění demokracie a sociální pokrok a je rozhodným odpůrcem západoněmeckého militarismu a revanšismu, bojovníkem za uzavření mírové smlouvy s Německem, za odzbrojení a mírové soužití národů. Nejvyšší bonnský politický soudce Hitlerovým agentem BERLIN (p. z.) — Presidentem 3. trestního senátu Spolkového soudního dvoru v Karlsruhe a tedy nejvyšším bonnským politickým soudcem, v jehož kompetenci je rozhodování o všech politických procesech v NSR v nejvyšší — poslední — instanci, byl dosud dr. Heinrich Jagusch. > Jagusch patří k nejvíce zatíženým nacistům hitlerovské justice. Je to bývalý přední činitel nacistické špíclovské a teroristické organizace NSBO, která byla nasazena do továren a závodů; aby rozbila dělnické odborové hnutí, organizace, která má na svědomí ttsíce odborářských pracovníků, umučených v hitlerovských žalářích a koncentračních táborech. , Obvinění vznesená proti Jaguschovi Jsou tak závažného rázu, že Bonn reagoval tentokráte velmi rychle. Hned druhý den po odhalení na nedávné berlínské tiskové konferenci Jagusch „reslgnoval“ na svou funkci v 3. senátě Spolkového soudního dvora a byl přeložen prozatím k politicky bezvýznamnému dopravnímu senátu. K rakouskému >připadu S korze nyho* V JEDNOM z posledních čísel orgánu Svazu rakouských odbojářů (KZ — Verband/ .Der neue Mahnruf“ uveřejnil berlínský publicista Julius Maděr obsažnou dokumentací o zločinech, jež v Rakousku i jiných zemích spáchal válečný zločinec Otto Skorzeny, a ostře kritizoval postup rakouské justice v případu tohoto esesáka. Celá věc se stala předmětém jednání ministerstva spravedlnosti ve Vídni se zástupci rakouských odbojářů, kterým se úředníci ministerstva spravedlnosti snažili vysvětlit, že rakouské justiční úřady v případu Skorzenyho .nezůstaly neaktivní". Jak toto vysvětlení chápat, ukáže se snad v dalším vývoji. Že však rakouské úřady měly dobré možnosti Skorzenyho dávno zajistit, dokazuje vzpomínka, kterou nám poslal s. V. Petřík. Sešel se v Praze v r. 1960 s některými členy Alexandrovooa uměleckého souboru, když po turné v Rakousku přijeli do Československa. Vyprávěli mu tehdy, že na jejich koncert ve Vídni přišel také Skorzeny, a to s celou skupinou fašistických výtržníků, a pokusil se koncert rušit. Rozhněvaní účastníci koncertu sl věděli pohotově rady: vypořádali se se Skorzenym a jeho bandou přímo na místě. Skandál vzbudil tehdy pobouření v celé Vídní. Jen rakouská policie o Skorzenym patrně nevěděla ,.. musi platit v celém nezávislém a neutrálním Rakousku! Johan MÜLLER, Vídeň >Smělý projekt« SÁM jeden z listú maďarských uprchlých fašistů označil za „smělý projekt“ plán maďarského utečence Imre Lazara natočit v záp. Německu film o „tvůrci“ nacistické tzv. „písně hnutí“ Horst Wesselovl. Je dobře znám životopis tohoto dobrodruha a bandity, který už ve svém časném mládí sdružil kolem sebe tlupu násilníků, s kterou terorizoval a vydíral své okolí. Když byl v úzkých, dával se vydržovat „hvězdou“ podsvětí Emou Jänichenovou. Všech „starostí“ se Horst Wessel se svou bandou rázem zbavil, když nacisté oblékli tlupu do SA stejnokrojů a Wessela jmenovali SA-sturmfiihrerem. Jejich teroristické „akce“ dostaly nyní „politickou základnu“, která Wessela dokonce „inspirovala“ k „vytvoření“ písně „Die Fahne hodí“. Od života podsvěti a gangů se však Wessel i přes své „politické“ posláni nijak neodpoutal. To vedlo k jeho náhlému konci. Při srážce s vůdcem jednoho z těchto gangů, jakýmsi All Hohlerem stačil tento vystřelit dříve než Wessel, a to stálo Wessela život. „Bojovná“ píseů Wesselova „Die Fahne hoch“, která se velmi zalíbila Goebbeisovi, opatřila SA-sturmfiihrerovi Wesselovi „věčnou slávu“. Goebbels prohlásil Wessela za oběť „komunistického atentátu“ a mučedníka nacismu a stal se autorem legendy, oslavujfcf Wessela jako „hrdinu hnutí“. Aby byly zahlazeny všechny stopy Wesselova gangsterského konce, byli Ali Hohler a jeho společník zavražděni a odstraněni také všichni přímí i nepřímí svědci události, která stála Wessela v Berlině život. Profitovala jen Ema Jänichenová. Za nacismu byla dokonce taká uctívána. Sio to tak daleko, že když její manžel ukradl v úřadě nějaké peníze a státní návladnl zavedl proti němu vyšetřování, Hitler o* sobně zakročil. Vyšetřováni bylo na jeho rozkaz zaslaveno a státnf návladnl byl ze svého místa propuštěn, protože „připravil nepříjemnost paní, které by měl každý občan třetí říše prokazovat největší úctu ... “ Imre Lazar má tedy opravdu „smělý projekt“, chce-li nafilmovat život Horsta Wessela, čilt Horst-Wessel-Štory. Oskar WIESFLECKER, Vídeň