Hlas Revoluce, 1963 (XVI/1-24)

1963-01-10 / No. 1

—11 Sträng Ž 1 Mládež musí znát pravdu o fašismu PROSINCOVÁ čísla francouzských odbojářských listů „France ďaborď a „Le Patriote Résistant" vyzdvihují velký význam odbojářskě práce mezi mládeží. Dospívající generace francouzské mláde­že, která vyrůstá po válce a nepoznala z ulastní zkušenosti zločiny německého fašismu, odnáší si hlavně z církevních škol, ale l ze Skol laických cha­bé vědomosti o hrdinném bojt francouzského lidu proti nacistickým okupantům, a zde je pole, kte­rému musí francouzští odbojári věnovat nejvyšší úsilí. f- / -i Jak vděčná fe tálo činnost, ukazuji některé vý­sledky, jichž dosáhly zejména uspořádané doku­mentární výstavy. Tak v Gennévillíers oslavila prv­ní výročí svého trvání Výstava odboje, která je dobře uspořádaným a bohatě'dokumentovaným pře­hledem dějin francouzského odboje. Za rok 1962 ji navštívilo daleko přes 100.0Q0 žáků a studentů různých francouzských skol a učilišl, kteří uvítali výklady provázejících odbojářů a projevovali velký zájem o cdbojárskou literaturu. Podobné zkušenosti učinila také putovní výstava p Ravensbríicku, kterou za 3 léta zhlédlo daleko přes 230.000 francouzských mládežníků a o níž se hlásí stále nová místa. Zvýšit tuto činnost, pronikat do řad francouzské mládeže, seznamovat ji se zločiny německého fa­šismu, vzbuzovat v ní nenávist proti fašismu v ce­lém světě,'to je úkol, kterým odbojáři nejlépe slou­ží budoucnosti Francie a její skutečné velikosti. 0 PROTI OSE FAŘfŽ—BONN demonstrovali fran­couzští odbcijúfi na velkých vzpomínkových slav­nostech, uspořádaných 15. a 16. prusinca na hřbi­tově Párc-tachaise k poctě ICO obětí nacistic­kých okupantů, popravených před 21 roky na Mont-Valérien. V projevech představitelky PNDIRP C. Lisieurové a odbojářů G. Daniela a H. Buiawka bylo cstře odsouzeno paktovánf gaullistické vlády s Bonnem, který procesem proti WN znovu odha­lil svou nacistickou tvář. Všem demokratickým po­krokovým organizacím Francie byla adresována výzva k jednotnému beji s odbojáři proti fa­šismu a válce. Také v Argonteuilu, rodišti hrdiny francouzského odboje Gabriela Póriba, se konal velký demonstrační projev, na němž promluvili poslanec L. Faix a starosta města V. Dupuy. • K SETKÁNI POLSKÝCH A ALŽÍRSKÝCH ODBO­­JARŰ došlo v prosinci ve Šremie (Poznaňské voj­vodství), kde so léčí 28 účastníků národně osvo­bozovací války alžírského lidu proti francouzské­mu kolonialismu. Setkání se zúčastnili také před­stavitelé Společnosti přátelství Polska s Afrikou a jiných společenských polských organizací. Pro­mluvili dr. J. Czekalski a za Alžířany Malki Sid Ahmed. V projevu byl odsouzen kolonialismus im­perialistů a podpora, kterou fašistickým teroris­tům OAS poskytovali zejména bonnští nacisté, a manifestována solidarita polského a alžírského li­du, která nadále spojuje oba národy v společném boji proti fašismu a kolonialismu. • JAK SOUDÍ NACISTICKÁ JUSTICE V BONNSKÉM STÁTE. Podle přehledu, který, o procesech provádě­ných v NSR proti nacistickým zločincům vydal Svaz pronásledovaných nacismem (WN), bylo v posledních letech ze 37 bývalých nacistů, obvi­něných ze zločinů proti lidskosti, osvobozeno západoněmeckými soudy 25 nacistických předáků a z 57 předních gestapáků, kteří se aktivně účast­nili týrání a vražd, bylo osvobozeno 37. 6 RUMUNŠTÍ ODBOJÁRI SOLIDÁRNI S WN. Ru­munští odbojáři a pozůstalí po obětech fašismu se plně solidarizují s prohlášením rumunské vlády z 20. prosince, kterým rumunská vláda odsuzuje nedemokratické, protiprávní a zájmům míru odpo­rující akce Bonnu proti Svazu pronásledovaných nacismem, a jménem všeho rumunského lidu vy­slovuje souhlas s nótou vlády NDR, protestující prptl persekuci WN a žádající odvolání návrhu na zákaz činnosti této organizace. • ZÁPADONEMECKÝ MILITARISMUS A REVAN­­ŠISMUS OHROŽUJE EVROPU — bylo téma velkých veřejných shromáždění, jež v Římě a četných vel­kých italských městech svolali italští odbojáři na protest proti politice NATO, jehož veleni stále roz­šiřuje pozice hitlerovských generálů bundeswehru ve štábech a oblastních velitelstvích v Evropě. Organizace partyzánů ANPI vydala prohlášení k italské veřejnosti a odbojářům: „Italské odbo­jové hnutí nesmi povolit ve své bdělosti, a všichni musíme zabránit tomu, aby byl znovu oživován fašismus se všemi svými neblahými důsledky. Pro­to žádáme všechny italské demokraty a odpověd­né činitele republiky, aby spojili své úsilí k roz­hodnému boji proti všem zbytkům fašismu a ze­jména proti neofašismu v Německé spolkové re­publice, který nesmí znovu ohrozit mír a bez­pečnost národů v Evropě a ve světě.“ • PROTI REJDŮM FAŠISTO V KOSTARICE se ko­nala v různých městech země protestní shromáž­dění kostarických antifašistů a demokratických or­ganizací. V usnesených rezolucích se požaduje rozpuštění teroristických band, v jejíchž čele stoji namnoze kubánští kontrarevolucionáři a které ve­řejně nosí odznaky s nacistickými hákovými kříží. • OBROVSKOU VŠENÁRODNÍ DEMONSTRACI PROTI FAŠISMU V NSR byl pohřeb ostatků jiho­­slovanského edbojáře Momčlla Popraviče, oběti atentátu fašistických ustašovců, který se za účasti více než sto tisíc lidí konal dne 15. prosince v Bělehradě. O nutnosti bezohledného boje proti fašismu a Jeho imperialistickým podporovatelům promluvili představitelé vlády a Svazu organizací účastníků národně osvobozenecké války v Jugo­slávii. President Jugoslávie Tito udělil M. Popo­­vičnvi in memoriam titul „Hrdina Lidové republi­ky Jugoslávie“. Verwoerd před haagský soud HAAG (pi z.) — Mezinárodní soudní dvůr v Haagu se ve S’ém prosincovém zasedáni u­­snesl — osmi hlasy proti sedmi — učinit předmětem svého jed­nání rasistickou diskriminační politiku, kterou provádí Ver­­woerdova vláda ve své mandá­tové oblasti Jihozápadní Afriky. Obžaloba proti Verwoerdově vládě se projednává v Haagu přes dva roky. Podaly ji už v r. 1980 Etiopie a Libérie. Meziná­rodní soudní dvůr současně od­mítl námitky, které proti pro­jednávání této obžaloby podala Verwoerdova vláda Jihoafrický republiky. Památce sovětského partyzána v itálii JANOV (p. z.). — „Fiodor Ale­xander Poeten“ Je jméno; které bylo vyryto na pomníku party­­zénfl, padlých v bojích za svobo­du Itálie. Vědělo se Jen, že to byl sovětský hrdina, Jemuž za stateč­nost, kterou osvědčil v italském partyzánském oddílu, bylo udě­leno Italské vyznamenání — zlatá medaile za chrabrost. Italští odbojáři celá léta pátra­li po bližších údajích o sovětském kamarádovi. Pomohl Jim sovětský spisovatel Sergej Smirnov. Bylo zjištěno, že jeho pravé Jméno Je F. A. Poletajev, že Je to bývalý zá­mečník, který Jako dělostřelecký seržant upadl po těžkém zranění do nacistického zajetí. Z něho se mu však podařilo uprchnout a v Itálii se pak zúčastnil partyzán­ských bojů v oblasti Janova. Ny­ní presidium iNejvyššího sovětu udělilo F. A. Poletajevovt posmrt­ně titul Hrdiny Sovětského svazu. Pro rozvoj mezinárodní spolupráce KÁHIRA (p. z.). — Koncem prosince se v Káhiře sešla k své­mu druhému shromážděni Arab­ská federace bývalých bojovníků a oběti války. Zúčastnily se ho delegace afrických států, zastou­pených ve Světové federaci býva­lých bojovníků (FMAC), jako Gha­ny, Nigérie, Libérie, Republiky Mali, portugalské Guineje a ji­ných, a delegace Svazu organiza­ci bojovníků národně osvobozova­cí války Jugoslávie. Kromě vnitřních organizačních a sociálních otázek bylo pojednáno o spolupráci se zahraničními or­ganizacemi odbojářů a býv. bo­jovníků na poli mezinárodním a zdůrazněna nutnost dalšího roz­voje této spolupráce na základě zásad mírového soužití národů. Itálie má právo soudit ŘÍM (p. z.) — V Itálii dosud re­utuchlo rozhořčení nad osvobozují­cím rozsudkem stuttgartského sou­du, který zprostil viny kata Ital­ských válečných zajatců v Avigno­nu dr. K. Lelbbranda. Nyní byl od­halen dalš! kat Italského lidu, býv. SS-sturmbannfůhrer O. Asemberg Tento esesák byl v r. 1944 veli­telem „kárných oddílů" v Llgurll a Plemontu. Má na svědomí životy desítek italských partyzánů, s ni­miž byli povražděni 1 okolní rolní­ci. Asemberg byl odhalen v Mnicho­vě, kde je pojišťovacím agentem. Italský tisk spolu s odbojáři vyzý­vá Italskou/vládu, aby žádala vy­dání Asemberga Itálii. Proti >nové okupaci Norska Protesty norských odbojářů OSLO (p. z.) — Mezi norskými odbojáři a ve vlastenecké nor­ské veřejnosti vyvolala všeobec­né rozhořčeni zpráva, že v nej­­bližší době mé být v tzv. sever­ním velitelství NATO v Norsku zvýšen počet hitlerovských štábních důstojníků ze dvou na deset. Odbojářský' poslanec Leif K. Hammerstad vystoupil s veřej­ným protestem, v němž vyzývá k hromadným akcím proti poli­tice NATO: „Je tomu právě 17 let, co celé Norsko slavilo ví­tězství nad německými fašisty. Norský lid bouřlivě uvítal naše kamarády, kteří se vrátili z na­cistických koncentračních tábo­rů a z exilu. Mnozí najlepší sy­nové a dcery norského Udu se nevrátili. Položili své životy v boji proti fašismu, v boji proti nacistickým okupantům. A nyní tito fašisté, představitelé na­cistické válečné mašinérie mají znovu okuovat naši vlast? Dokonce s požehnáním naší tzv. „dělnické vlády“? Všemi prostředky musíme zabránit to­muto zhanobení památky našich hrdinů. Všechen norský lid se musí postavit na nejenergičtěj­ší odpor 1“ Jak ukazuji hlasy norského tisku, nalézá protest norských odbojářů ohlas í ve vládni stra­ně. GLOBKE; „Já se těm lidem divím, co na mně pořád mají. Každý má přece nějakého svého koníčka ...“ Kresba: Arndt v Neues Deutschland Rasistická provokace argentinské vlád) Připravují do Argentiny „Světový sjezd" BUENOS AIRES (p. z.) — Z příkazu argentinského minister­stva vnitra nařídily policejní orgány uzavření 11 židovských kulturních středisek v Buenos Aires. Je mezi nimi 1 divadlo, které je známé vysokou umě­leckou úrovni, školy, útulky a knihovny, které prosperovaly bez Jakékoli státní čí městské podpory. Proti tomuto rasistickému útoku argentinské reakce vy­stoupil argentinský list „Pren­­sa“. Zesměšňuje „úřední“ zprá­vu, že uzavřená střediska pro­vozovala „komunistickou čin­nost“, což je obvyklá záminka, „sloužící reakci ke krytí jaké­hokoli přehmatu“, a otevřeně odhaluje fašistické tendence vládní politiky. V zemi mají fašistické a ra­sistické živly úplnou volnost, jejich zločinné akce proti po­krokovým občanům a organiza­cím zůstávají nepotrestány, ba jsou policii kryty. Tak se pod ochranou policie konala v pro­sinci v jednom z hlavních kos­telů v Buenos Aires fašistická mše „za zachováni generála Franka“ a fašisté mohli s há­kovými kříži demonstrovat v ulicích. Argentinští fašisté dokonce plánuji v Buenos Aires na le­tošní rok „Světový fašistický o sjezd“, na němž má být jednáno „plénu vyhlazení židů“, a vláda dosud neučinila nic, aby takové snahy znemožnila. Federace židovských kultur­ních sdružení v Argentině vy­dala prohlášení, v němž kon­statuje, že v policejním zákroku v Buenos Aires jde „o zřejmé fašistické a antisemitské opa­tření“, a vyzývá vládu k respek­tování ústavy. Zesílit boj proti neofašismu Ze zasedání Mezinárodního osvětimského výboru BUDAPEŠŤ (p. Z.) — V prosinci zasedalo v Budapešti předsednictvo Mezinárodního osvětimského výbo­ru. Jako hosté mu byli přítomni účastníci mírového pochodu Hiro­šima— Osvétlm, delegace Izraele a zástupci Svazu madfarských party­zánu. Jednání MOV Jednomyslně zdů­raznilo nutnost zesílit boj proti neohitlerovským a neofašistickým silám, které se snaží organizovat a vystupovat v mezinárodním mě­řítku a projevuji tendence k roz­poutání třetí světové války. Tento úkol vyzdvihl také předseda sku­piny Japonských účastníků mírové­ho pochodu Hirošima—Osvětim G. N. Šato. Předsednictvo MOV se ve svém jednáni zabývalo dále úkoly zvýše­né práce mezi mládeží, situací v zápedním Německu, nastávajícími procesy s osvětimskýml esesáckýml katy ve Frankfurtě n. M. a ve Víd­ni, vybudováním Mezinárodního pa­mátníku v Osvětimi a přípravami oslav 20. výročí osvobození Osvě­timi Sovětskou armádou. ft^lgBerndorfu nejsou s to rakouští fašisté nijak strávit. „Soldatenbundy“, složené z příslušníků hitlerovského wehr* machtu a vedené vysokými nacis­tickými důstojníky, jsou pro ně ví­tanou základnou, ze které v těsné spolupráci se západoněmeckými nacisty se snaží rozvíjet „velkoně­­mectví“ a agresivní revanšismus. Orgánem a hlásnou troubou „soldatenbundů“ je západoněmecký „Deutsche Soldatenzeitung“. V něm jsou horlivě propagována „kama­rádská“ setkání v Rakousku, ke kterým přijíždějí početné delegace zépadoněmeckých nacistů a esesá­­kú, nebof v rakouských „soldaten­­bundech“ našli útočiště také bývalí příslušníci zločinných zbraní SS. Proč si vybral vídeňský „solda­­tenbund“ k své revanšistlcké pro­vokaci právě Berndorf? Berndorf je staré průmyslové město s velkou ocelárnou, která kdysi patřila ro­dině válečného zločince Kruppa. Podnik byl znárodněn, a rodina dělnického vykořisťovatele Kruppa stala se pro dělnictvo a obyvatel­stvo v Bemdorfu už jen špatnou vzpominkou. To mělo být berndorf­­skou provokací „napraveno“. „Soldatenbund“ pozval do Bern­­dorfu jako „čestného hosta“ pani Kruppovou a její „uvítáni“ spolu se západoněmeckou delegací mělo demonstrovat, jak je Kruppova dy­nastie v Bemdorfu „oblíbena“. Došlo však k pravému opaku. Dělnici ocelárny i ostatních závo­dů v Bemdorfu 1 jeho okol! spolu s rakouskými odbojáři a jinými organizacemi vznesli proti zamýš­lenému „kamarádskému setkání“ protest a žádali jeho zákaz. Avšak ministerstvo vnitra, zřejmě pod tla­kem vlivných reakčních sil, shro­mážděnf povolilo, a socialistický ministr vnitra povoleni neodvolal, ač byl za to ve vlastni straně ostře kritizován. Do Bemdorfu bylo dokonce vy­sláno těžce ozbrojené četnictvo, které dostalo rozkaz revanšisty chránit. Ale lid Bemdorfu s ra­kouskými odbojáři dokázal revan­­šistlckuu provokaci znemožnit. Cetnické kordóny byly v krátké době prolomeny a na néměsti byla uskutečněna velká mírová a pro­tifašistická manifestace. Berndorf řekl jasně svá slovo. Toto slovo ^ 'HLAS REVOLUCE 75 LET E. TIMLMO ŘÍM (p. z.) — Jednomyslnou volbou delegátů IV. kongresu Mezinárodní federace odbojářů (FIR) ve Varšavě byl znovu postaven do Jejího čela vý­znamný italský odbojář, profesor patologie MUDr. Ettore T i ba ld 1, místopředseda -italského senátu za Socialistickou stranu Itálie. Stalo se tak právě v předvečer jeho životního jubilea — 19. prosince se dožil prof. dr. E. Tibaldi 75 let. Pro své protifašistické smýšlení byl za Mussolini­im pronásledován fašistic­kou policií a v r. 1926 byl zbaven profesorského mís­ta na universitě v Pa­­vii, kde patřil k předním vědeckým osobnostem. Ža druhé světové války byl mezi prvními organizáto­ry ozbrojeného hnutí od­poru proti italským fašis­tům a hitlerovským oku­pantům. Byl činný zvláště v severoitalské oblasti Ossola, kde měl vůdčí účast na vytvoření tzv. „Partyzán­ské republiky“,, jejímž se stal presidentem. Prof. dr. Ettore Tibaldi ve své dnešní politické činnosti vystupuje v prvních řadách boje Ital­ských odbojářů za likvidaci všech zbytků fašismu v Itálii, za upevnění demokracie a sociální po­krok a je rozhodným odpůrcem západoněmecké­­ho militarismu a revanšismu, bojovníkem za uza­vření mírové smlouvy s Německem, za odzbroje­ní a mírové soužití národů. Nejvyšší bonnský politický soudce Hitlerovým agentem BERLIN (p. z.) — Presidentem 3. trestního se­nátu Spolkového soudního dvoru v Karlsruhe a tedy nejvyšším bonnským politickým soudcem, v jehož kompetenci je rozhodování o všech poli­tických procesech v NSR v nejvyšší — poslední — instanci, byl dosud dr. Heinrich Jagusch. > Jagusch patří k nejvíce zatíženým nacistům hitlerovské justice. Je to bývalý přední činitel na­cistické špíclovské a teroristické organizace NSBO, která byla nasazena do továren a závodů; aby rozbila dělnické odborové hnutí, organizace, která má na svědomí ttsíce odborářských pracov­níků, umučených v hitlerovských žalářích a kon­centračních táborech. , Obvinění vznesená proti Jaguschovi Jsou tak zá­važného rázu, že Bonn reagoval tentokráte velmi rychle. Hned druhý den po odhalení na nedávné berlínské tiskové konferenci Jagusch „reslgnoval“ na svou funkci v 3. senátě Spolkového soudního dvora a byl přeložen prozatím k politicky bez­významnému dopravnímu senátu. K rakouskému >připadu S korze nyho* V JEDNOM z posledních čísel orgánu Svazu ra­kouských odbojářů (KZ — Verband/ .Der neue Mahnruf“ uveřejnil berlínský publicista Julius Ma­děr obsažnou dokumentací o zločinech, jež v Ra­kousku i jiných zemích spáchal válečný zločinec Otto Skorzeny, a ostře kritizoval postup rakouské justice v případu tohoto esesáka. Celá věc se stala předmětém jednání ministerstva spravedlnosti ve Vídni se zástupci rakouských odbojářů, kterým se úředníci ministerstva spravedlnosti snažili vysvět­lit, že rakouské justiční úřady v případu Skorzeny­­ho .nezůstaly neaktivní". Jak toto vysvětlení chápat, ukáže se snad v dal­ším vývoji. Že však rakouské úřady měly dobré možnosti Skorzenyho dávno zajistit, dokazuje vzpo­mínka, kterou nám poslal s. V. Petřík. Sešel se v Praze v r. 1960 s některými členy Alexandrovooa uměleckého souboru, když po turné v Rakousku přijeli do Československa. Vyprávěli mu tehdy, že na jejich koncert ve Vídni přišel také Skorzeny, a to s celou skupinou fašistických výtržníků, a po­kusil se koncert rušit. Rozhněvaní účastníci kon­certu sl věděli pohotově rady: vypořádali se se Skorzenym a jeho bandou přímo na místě. Skandál vzbudil tehdy pobouření v celé Vídní. Jen rakou­ská policie o Skorzenym patrně nevěděla ,.. musi platit v celém nezávislém a neutrálním Rakousku! Johan MÜLLER, Vídeň >Smělý projekt« SÁM jeden z listú maďarských uprchlých fašistů označil za „smě­lý projekt“ plán maďarského ute­čence Imre Lazara natočit v záp. Německu film o „tvůrci“ nacistic­ké tzv. „písně hnutí“ Horst Wes­­selovl. Je dobře znám životopis tohoto dobrodruha a bandity, který už ve svém časném mládí sdružil kolem sebe tlupu násilníků, s kterou te­rorizoval a vydíral své okolí. Když byl v úzkých, dával se vydržovat „hvězdou“ podsvětí Emou Jäniche­­novou. Všech „starostí“ se Horst Wessel se svou bandou rázem zba­vil, když nacisté oblékli tlupu do SA stejnokrojů a Wessela jmenova­li SA-sturmfiihrerem. Jejich tero­ristické „akce“ dostaly nyní „poli­tickou základnu“, která Wessela dokonce „inspirovala“ k „vytvoře­ní“ písně „Die Fahne hodí“. Od života podsvěti a gangů se však Wessel i přes své „politické“ posláni nijak neodpoutal. To vedlo k jeho náhlému konci. Při srážce s vůdcem jednoho z těchto gangů, jakýmsi All Hohlerem stačil tento vystřelit dříve než Wessel, a to stálo Wessela život. „Bojovná“ píseů Wesselova „Die Fahne hoch“, která se velmi zalí­bila Goebbeisovi, opatřila SA-sturm­­fiihrerovi Wesselovi „věčnou slá­vu“. Goebbels prohlásil Wesse­la za oběť „komunistického aten­tátu“ a mučedníka nacismu a stal se autorem legendy, oslavujfcf We­ssela jako „hrdinu hnutí“. Aby by­ly zahlazeny všechny stopy Wesse­lova gangsterského konce, byli Ali Hohler a jeho společník zavraž­děni a odstraněni také všichni pří­mí i nepřímí svědci události, která stála Wessela v Berlině život. Profitovala jen Ema Jänichenová. Za nacismu byla dokonce taká u­­ctívána. Sio to tak daleko, že když její manžel ukradl v úřadě nějaké peníze a státní návladnl zavedl proti němu vyšetřování, Hitler o* sobně zakročil. Vyšetřováni bylo na jeho rozkaz zaslaveno a státnf návladnl byl ze svého místa pro­puštěn, protože „připravil nepří­jemnost paní, které by měl každý občan třetí říše prokazovat největ­ší úctu ... “ Imre Lazar má tedy opravdu „smělý projekt“, chce-li nafilmo­vat život Horsta Wessela, čilt Horst-Wessel-Štory. Oskar WIESFLECKER, Vídeň

Next