Hlas Revoluce, 1964 (XVII/1-24)

1964-01-04 / No. 1

ÚSTŘEDNÍ ORGÁN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ —----------------------------rmrmwnim—inn—■—■—mi DO NOVÉHO ROKU JOSEF HUŠEK, předseda Ústředního výboru SPB "D ok 1964 bude pro náš lid příleži­­tostl, aby se zamýšlel Již nad uplynulými dvaceti lety svobodné­ho života. Vždyť počínaje 6. říjnem budou v obcích a městech východ­ního Slovenska slavit 20. výročí osvobození. V posledních měsících roku 1944 vstoupila naše armáda po boku sovětských vojsk na půdu naší vlasti a osvobodila značnou část našeho území. Bude to Jistě příležitost i pro náš Svaz, aby roz­víjel svou činnost a uváděl v ži­vot bojové tradice, které si vepsa­li do štítu osvoboditelé naší vlasti. Jak Je náš Svaz na tento a další úkoly připraven? Uplynulý rok byl \a znamení široce rozvinuté svazové činnosti. Vždyť jen pouhé srovnání výročních členských schůzí, konaných na začátku roku 1963, s výročními schůzemi pro rok 1964, Jež proběhly loni v říjnu až prosinci, dokazuje, Jak roste zájem o práci v naší organizací u jak nadále stoupl i dosah činnosti našeho Svazu a jeho význam. Přestože léta ubíhají a nikdo z nás nemládne, byl počet akcí konaných v uplynulém roce našim Svazem Jen v Mezinárodních pamětních dnech od­boje a Týdnu boje proti fašismu a válce o 3.200 vyšší než v roce 1932, a akční radius, Jejž Jsme obsáhlí, byl takě širší. Nebylo snad obce, kde by­chom při různých příležitostech ne­uskutečnili projev, nebylo snad ško­ly, kde by se i děti nezamýšlely nad hrdinnými činy svých otců i nad obětml , jež naše národy musely v bo­jí proti fašismu přinést. Po XII. sjezdu KSC se rozvinula akceschopnost našich organizací a stoupl elán naších členů, nebot cí­tili, že komunistická strana sl této činnosti váží, že se bojových tradic nezříká, naopak, že v duchu těchto tradic usiluje o výchovu veškeré mlá­deže. Náš Svaz se také ze všech sil sna­žil o spokojenost svých členů i na polí sociální a zdravotní péčo. Všich­ni členové dnes již pochopili, že hlav­ním posláním Svazu je činnost na polí kulturně politickém, na polí masově politické výchovy, v šíření bojových antifašistických tradic. To je úkol, kterým Je prodchnut každý člen na­šeho Svazu a z něhož také nic nesle­­víme. Aby však členové mohli dohře plnit své poslání, musíme dbát o Je­jich zdraví, musíme dbát o to, aby byli sociálně zabezpečeni, starat se 0 to, aby byli pokud možno spokoje«, ni. i na tomto poli snažili jsme se roz­vinutím dispenzární, preventivní lé­kařské péče pomoci svým členům. Důchodové zabezpečení našich členů se neprovádí jíž nikde bez přítomnos­tí funkcionáře našeho Svazu, který se touto problematikou zabývá, a který dbá, aby se našim členům dostalo všech těch práv, která Jsou zákony zajištěna. Nepodařilo se nám však zvýšit počet míst v lázních a v zota­­vovnách přidělovaných přímo naším Svazem. Rok 1963 znamenal pro nás veliký pokrok při spoluprácí s mládeží. Již fakt, že v Hlasu revoluce byl uveřej­něn úvodník o této spolupráci z pera předsedy ŰV CSM soudruha Zavadila, svědčí, že na obou stranách je nej­­lepšl vůle spolupráci co nejvíce roz­šířit a prohloubit, zé na obou stra­nách Je dosti snahy, aby myšlenka vzájemné spolupráce zakotvila pevně 1 v základních organizacích. Společně vypracovaný rámcový plán ústředních akci 1 konkrétně zajištěná spoluprá­ce pří výměně a vydávání propagač­ního materiálu dokazují, že naše sna­ha o zkoordinování činnosti CSM a SPB se neminula účinkem. Také naše pomoc historikům při zpracování dějin odboje se v uplynu­lém roce rozrostla a nabyla pevných organizačních forem. Konečně se nám daří získávat nejen vzpomínky a pa­měti a Jiné dokumenty z boje proti fašismu od Jednotlivců, účastníků soutěže SPB. Nyní na tomto úseku účinně pomáhají také krajské a okresní a mnohde 1 místní historlcko­­dokumentační komise. Spolupráce ÚV SPB s Výborem pro dějiny národně osvobozovacího boje při Ostavu dějin KSC se v uplynulém roce podstatně upevnila a začala přinášet Jíž první ovoce. Rovněž naše činnost při stíhání vá­lečných zločinců dosáhla značných úspěchů. Náš podíl při usvědčení a odsouzení Globka, odvolání Speldla 1 pří odhalování Jiných válečných zlo­činců byl tak významný, že to musel konstatovat i sám generální návlad­­ní NSR Dr. Bauer redaktoru západoně meckého časopisu Stern a Jiní. Pří­pad Rojka Je ještě v dobré paměti všech našich lidí. Konečně se nám také podařilo rozvinout akce na zís­kávání svědků proti válečným zločin­cům v Osvětimi, s nimiž byl zahájen proces 20. prosince 1963. Na poli mezínárodně-politickém do­sáhl náš Svaz nemálo úspěchů. Vý­značnou zásluhu na tom má Jednání delegace ŰV SPB s Výborem býv. bo­jovníků v Moskvě v dubnu m. r., kde došlo k prohloubeni spolupráce na­šich organizací, což se příznivě pro­jevilo i na půdě FIR a na všech úse­cích mezinárodní politické činností. Zasedání byra F1R v září roku 1963 v Praze potvrdilo, jaké autoritě se tě­ší SPB u všech antifašistických svazů a organizací jiných zemí. Podařilo se nám rozšířit také styky se svazy bý­valých vojáků, které nejsou organi­zovány ve FÍR, ale ve FMAC. Znač­nou měrou Jsme přispěli k tomu, že proces proti VVN v západním Němec­ku nemohl být obnoven, a že naopak autorita antifašistů v této baště impe­rialismu a revanšismu podstatně vzrostla. Celkově můžeme hodnotit uplynulý rok Jako rok úspěšné činnosti, kdy náš Svaz pomáhal komunistické stra­ně pří rehabilitaci bojových tradic, při posilování idejí demokracie a so­cialismu, při rozvíjení široké tvůrčí činnosti, která pomůže rozvíjet i eko­nomickou základnu. Jenom z tohoto namátkového pře­hledu je vidět, že Jsme připravení vy­kročit pevným krokem i do roku 1964. Vždyť na všech úsecích nás čekají skutečně větší a těžší povinnosti, než Jaké Jsme zdolávali v roce 1963. na Podívejme se Jen na některé úkoly úseku masově politické práce. Tak počátkem ledna bude tomu dva­cet let, co naši dobrovolníci na vý­chodní frontě pomáhali porážet ně­mecké fašisty u Bílé Cerkve. Tohoto výročí vzpomeneme hlavně v těch po­sádkách, jež nesou jména ověnčená slávou padlých československých hrdinů. V březnu vzpomeneme nej­větší masové vraždy v českých ději­nách, likvidace 3.800 lidí, včetně dě­tí a starců, příslušníků českého ro­dinného tábora v Osvětimi-Btrkenau, kteří bylí v noci 8. března 1944 za­vraždění v plynových komorách. V letqšním roce se sejde v Paříži a v Praze Mezinárodní osvětimský vý­bor, aby spolu s naším lidem a ce­lou světovou veřejností odsoudil ten­to strašlivý nacistický zločin. 13. března si připomeneme Jiný zlo­čin, kteří spáchali před 25 lety Hitler a Jeho spřeženci, když rozbili a oku­povali Československo. Vzpomeneme si při této příležitosti také na to, že se tehdy, bohužel, naplnila proroc­ká slova soudruha K. Gottwalda, kte­rý jíž v roce 1936 v památném pro­jevu na Žofíně prohlásil, že padne- i Madrid, padne i Praha. A v těchze dnech, kdy na Hradčanech zavlál há­kový kříž, vpochodovaly fašistické holínky do hrdinského Madridu. To bude pobídkou k tomu, abychom vy­stupňovali své úsilí na pomoc součas­nému boji španělského lidu proti frankistické fašistické diktatuře. Od 11. dubna do 9. května budou Mezinárodní pamětní dny odboje, kdy všechen československý lid vzpomene obětí, které národy celého světa při­nesly v boji proti fašismu. Letos v létě si připomeneme i boje těch vojáků, kteří na západní frontě při obraně Anglie, pří bojích u Dun­kerque, v bojích o Paříž, v hrdinských oddílech maquis i v jiných útvarech prolévali svou krev pro to, aby naše vlast mohla dýchat vzduch svobody, pokroku a demokracie. V srpnu pak pozvedneme vysoko prapor Slovenské­ho národního povstání, Jehož Ideje československé Jednoty tvoří Jeden ze základních pilířů naší socialistické republiky. Vzpomeneme za účasti bo­jovníků z celé republiky všech hrdi­nů, kteří v slovenských horách ztra­tili své životy, s pevnou vírou, že je­jich oběti nejsou marné. V létě bude tomu 50 let, co vypukla první světová válka a 25 let, co vzpla­nula druhá světová válka. Smutná vý­ročí. Účastníci prvního i druhého od­boje budou mít možnost společně s veškerým lidem světa projevit svou vůli zabránit vypuknutí války nové, která by lidstvu přinesla zkázu daleko strašnější než všechny války dosavad­ní dohromady. V září příštího roku vzpomeneme také ustavení prvních čs. bojových družin, které před padesátí lety bojo­valy na frontách prvé světové války proti německým imperialistům a pro­lévaly svou krev v pevném přesvěd­čení, že Jenom porážkou centrálních možností lze získat svobodu pro naše národy. Týden boje proti fašismu a válce v roce 1964 bude nadmíru významný. Vždyť bude zakončen dvacátým výro­čím slavné bitvy na Dukle, bitvy, kte­rá žije v srdcích lidu tří zemí Jako IDokoniení na sír. SL/ ■ Naši autoři ■ ........ ■ 1 ^ M. FELICI (Řím) na 2. straně K. SAÜER (Frankfurt nad Mohanem) na 3. straně R. J. MALINOVSKÚ (Moskva) na 5. straně ZDENA ANÖÍK JIŘÍ SUCHÝ a JIŘÍ ŠUTR na 5. straně na 6. straně LAD. MŇAČKO na 6. straně „V duchu Slovenského národní­ho povstání a revolučních dnů v květnu 1945 půjdeme dále kupředu v upevňování >jednoty obou našich národů Čechů Slováků, abychom společně po­a kračovali v budování naší vlasti a dosáhli splnění našeho cíle — zabezpečit spokojený míro­vý život našeho pracujícího člo­věka v příští komunistické spo­lečnosti.“ A. NOVOTNÝ v novoročním projevu ... A V ROCE 1964 přejeme světu, aby byJa na pořadu jen taková „bojovná“ střet­nutí, jaká vidíte na snímku berlínské revue NBI: N. Chruščov v badmingtonovám utkání s americkým ministrem zahraničí D. Ruskem ve vile u Černého moře po podepsání moskevských dohod v loňském roce. Teprve po 18 LETECH před soudem FRANKFURTSKÝ PROCES S OSVĚTIMSKÝMI KATY FRANKFURT n. M. (p. z.) — Na Jiném místě přinášíme původ­ní zprávu „Hlasu revoluce“ o průběhu procesu se skupinou 22 osvětimských esesáků, který byl ve Frankfurté n. M. zahájen 20. prosince 19B3 a který podle názoru znalců má trvat nejméně 6 až 8 měsíců. Jenom obžalovael spis, vy­pracovaný prokuraturou, obsa­huje 700 stran, ač zaznamenává jen nepodstatnější fakta, kte­rá jsou podkladem jednání. K tomuto materiálu přistupuje 17 000 stran 88 svazků protoko­lů o předběžných výpovědích 1300 svědků v provedeném vy­šetřovacím řízení. V průběhu procesu samého má být vy­slechnuto dalších 350 svědků z Německé spolkové republiky i ze zahraničí. K procesu, z jehož vedení byl krátce před zahájením odvolán předseda frankfurtského sená­tu Forester, původně designo­vaný za předsedu, jako „po­dezřelý z předpojatosti“ (je­ho rodinní příslušníci zahynuli v nacistických koncentračních táborech) a jejž řídí bývalý soudce polního soudu nacistic­kého wehrmachtu Hans Hof­­meyer, nynější ředitel zemské­ho soudu ve Frankfurtu n. M., je upoután i v západních ze­mích mimořádný zájem. Tisk na západě se pozastavu­je zejména nad tím, že k pro­cesu s katy největšího nacistic­kého vyhlazovacího tábora do­chází teprve 18 let po spácha­ných zločinech hromadného vraždění, za něhož zahynulo v Osvětimi na 4 milióny lidí. Z evropských zemí docházejí frankfurtskému soudu denně telegramy a dopisy různých společenských organizací, pře­devším z řad odbojářů, které požadují spravedlivé potrestání osvětimských zločinců. Předse­da soudu dr. H. Hofmeyer do­stal také prohlášení Mezinárod­ního osvětimského výboru, po­depsané předsedou výboru prof. R. Waltzem ze Štrasburku gen. tajemníkem T. Holujem z a Varšavy. Prohlášení vyslovuje očekávání, že „proces znovu ukáže světu hroznou pravdu o Osvětimi jako poučení a vý­strahu pro všechnu budouc­nost." Podle zpráv západoněmecké­­ho tisku k výpovědím svědků, které budou hlavním předmě­tem soudního jednání, dojde so­tva dříve než koncem února nebo počátkem března. Pohled do soudní síně ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se koná přelíčení se zločinci z Osvětimi FBI si pochvaluje fašisty JEŠTĚ O POZADÍ VRAŽDY J. KENNEDYHO MÁLOKDO znal před časem slo­vo Dallas. Nyní v něm hovoří o celém světě. V je­ho ulicích byl zavraž­děn John Fitzgerald Kennedy, pětatřicátý president USA. Město bavlny, nafty a dobyt­ka, město, mající milión obyva­tel, město texasských protikla­dů, město fašistického hnuti. Tady se před lety sešlí lidé v čele s Robertem Welchem, kte­ří krátce nato založili fašistic­kou „Společnost Johna Birche“. Tady žije texaský generálma­jor Edwin Walker, který je znám svým fašistickým smýš­lením. Tady došlo 26. listopadu 1961 ke sjezdu další neofašistické strany USA „Konvence národní­ho rozhořčení“, kde se navrho­valo, aby někteří politikové, kteří nepřejí studené válce, byli zavražděni. Tady vzniklo na podzim 1963 ultrapravicové centrum „Infor­mační a koordinační služba ne­závislých konzervativních voli­čů“. Tady Je i hlavní štáb jihozá­padní skupiny Ku-Klux-Klanu. Tady, v Dallasu vychází fa­šistický týdeník „Dun Smooth Report“. Těsně před presidentovým příjezdem byly v tomto „městě hanby“ rozšiřovány letáky s tex­tem „Žádáme, aby byl Kennedy souzen pro velezradu“, Dallaská policie spolupracuje se zdejším podsvětím, V řadách policie je mnoho přívrženců fašistického hnutí. Nelze se pro­to divit, že policie nic nevypá­trala.. Také FBI — americká tajná policie, která dostala za úkol objasnit okolnosti vraždy — „netrpí“ nenávistí k fašismu. Její představitel nedávno prohlásil o americké nacis­tické straně Rockwella: „FBI nepovažuje tuto organizaci za podvratnou. Působí vlast­ně jen proti židům a v tom nemůžeme vidět nic pod­vratného.“ Málokdo z nás znal před ča­sem slovo Dallas. Nyní ho znají na celém světě. Známe 1 fašis­mus — a víme, co dokáže. Je třeba, aby si to uvědomili i všichni Američané. Snad je k tomu tragická smrt J. F. Ken­­nedyho vyburcuje. Malý Texas mezí Rýnem a Labem BERLIN (p. z.) — Nejen v Ně­mecké demokratické republice, nýbrž i v tisku britském a fran­couzském odsuzují veřejní činite­lé zvůli západoněmecké policie. Protizákonně drží ve vězení na­kladatele a spisovatele Güntere Hofé a odborářské pracovníky F. Moritze a H. Benze z NDR, kteří na pozvání západcdněmec­­kých kulturních organizací a od­borů přijeli do Německé spolko­vé republiky jako jejich hosté a ničeho trestného se na území NSR nedopustili. Tato fašistická svévole ukazuje, že se na území NSR mezi Rýnem a Labem vytvořil „malý Texas“. „Teroristioeké metody a případy porušení práva v Texasu a ve Spolkové republice“, píše „Berli­ner Zeitung“ — „přestože se po­někud liší, jsou přece stejné: ve­de je totiž snaha agresivních re­­akěních kruhů otočit kolo dějin zpět, zmařit každý krok k ro-zu­­mu a mírovému lidskému soužití, každý sebemenší projev uvolnění mezinárodního napětí.“ Atentát na Heydricha na scéně PRAHA (r.) — Před krátkým čas$m vyšla v naší edici ,Do­kumenty“ kniha uměleckých re­portáži Miroslava Ivanova „Ne­jen černé uniformy“ o atentátu na R. Heydricha. Kniha, která byla odměněna cenou v literár­ní soutěži SPB, je nyní drama­tizována a má se objevit ještě v této sezóně na scéně pražské­ho divadla St. K. Neumanna. Hra bude vyprávět o atentátu podle svědectví těch, kteří se riá celé akci podíleli a bude za­chycovat některé zcela nezná­mě věci. Jejím hlavním zámě­rem je ukázat odpor českých lidí vůči fašismu.

Next