Hlas Revoluce, 1965 (XVIII/1-26)

1965-01-07 / No. 1

HLAS REVOLUCE JED POD VÁNOČNÍM STROMKEM PRAMÁLO potěšující pohled poskytovaly o vánocích mnohé knižní výlohy ve Vídni. Čilé vídeňské zastupitelství západoněmeckých na­kladatelství je doslova zaplavilo „dary“, které byly přímo výsměchem vánočním výzdobám, plným betlémských hvězd, zářících nad vánoč­ním pozdravem „Pokoj lidem dobré vůle ...“ Reklama vám doporučovala pod vánoční stro­mek „Vzpomínky na hrdinný boj Německa, kte­ré probouzejí vaše vlastenecké nadšení“, kni­hu „Železná pěst“, oslavující 17. pancéřovou divizi SS, „Skálu v příboji“ o slavných činech „führerova“ dělostřeleckého oddílu, nezapome­nutelné epopeje „Ütök na Leningrad“, „Ke Sta­lingradu ..dokonce biblickou „Píseň písní“, opěvující v dramatických tóninách skvělý ně­mecký wehrmacht, atd. Se „skvostnými svazky“ přišlo také naklada­telství Pöbel z NSR, smutně známá továrna „Sešitů pro vojáky“, vydávaných v miliónových nákladech (jen do Rakouska se jich ročně do­veze na 800.000 výtisků!). K vánocům Pöbel při­pravil zvlášť silné svazky „s uměleckými ilus­tracemi“ a se „strhujícími“ názvy, jako „Skok do pekel“, „Rytíři sedmi moří“, „Pancéřový hrabě', „Husaři nebe“, „S dubovým listím k ry­tířskému kříži“ aj. Také esesák Erich Kern (Mayer) vyrukoval se svou „Německou trilogií", resp. s jejím tře­tím svazkem „Německo v propasti“, kde po­jednává o „zfalšovaném soudu“ v Norimberku. Vrhá se tu především na „slabochy", kteří se nakonec zhroutili; tak Baldur von Schirach přiznal, že „mládež byla vychovávána pro mu­že, který se stal vrahem miliónů lidí“; nebo býv. nacistický guvernér v Polsku Frank v zá­věrečném slově prohlásil: „Ani tisíc let nesejme s Německa tuto vinu"; Speer potvrdil: „Mezi sebou se vůdcové SS nijak netajili tím, že se dopouštějí zločinů“. Tyto lidi Kern pranýřuje jako „zrádce Ně­mecka" a vyzdvihuje proti nim Göringa, o němž uvádí „slavný" výrok: „Chtěl bych, abychom měli všichni odvahu omezit svou obhajobu na tři slova: polibte mi...“ Tento „vánoční dárek“ se zvlášť doporučoval jako prý cenné historic­ké dílo ... A dosud nezakázané „svazy vojáků" z hitlerovského wehrmachtu a SS dělaly tomu­to „dílu" hlučnou reklamu. LEOPOLD GRÜNWALD, Vídeň KOZEL zahradníkem BONN (p. z.) — Za ná­stupce bývalého pověřence bonnského parlamentu — Heye — který byl nucen podat demisi, když veřejně napadl prušácké metody v bundeswehru, zvolil spolkový sněm poslance CDU M. Hoogena. Kdo je tento Hoogen? Jde o starého nacistu, organizovaného v NSDAP už od roku 1933. V hitle­rovském wehrmachtu byl soudcem. Ve své funkci prosadil rozsudek smrti nad vojínem wehrmachtu F. Stolzem, otcem pěti dětí, ačkoli samo velitel­ství doporučovalo udělení milosti. V otázkách branné vý­chovy dostává se tedy k moci muž, k němuž hitlerovští generálové mo­hou Učinili mít plnou důvěru. kozla zahradní­kem. Ministr zahraničí NSR Schröder „uklidňuje“ za své návštěvy v USA americké veřejné mínění, protestující proti ohlášenému promlčení válečných zločinců: „Není třeba se obávat — u nás se už najde přijatelné řešení příslušného paragrafu .. Kresba: ARNDT v „Neues Deutschland" ■ Bonnská vláda bude Ještě jednat Protesty proti novému manévru s promlčením BONN (p. z.) — Rozhodnutí bonnské vlády prohlásit 8. května 1965 nacistické válečné zločiny za promlčené se setkalo ve svě­tovém veřejném mínění s tak jednoznačným odsouzením, že bonnská vláda byla nucena hledat cesty, jak si připravit even­tuální ústup. Nebylo tedy žádným překva­pením, když 5. prosince vystou­pil dokonce sám předseda vlád­ní strany CDU, býv. kancléř Adenauer na schůzce se zástupci zahraničního tisku v Bonnu s prohlášením, ve kterém vyslo­vil názor, že ,,by nebylo moudré, kdyby Erhardova vláda v otázce promlčení neuvažovala o pro­dloužení promlčecí lhúty“. Jak o tom Bonn ,,uvažoval“, ukázalo jednání Spolkového sně­mu 9. prosince. Rez jakékoli diskuse bylo přečteno společné prohlášení poslanců vládní stra­ny CDU/CSU a poslanců opozič­ní strany sociálně demokratické (SPD), kterým se Spolkový sné.n „připojuje“ k výzvě Erhardovy, .WlžfcbOtLzSiliMiičním Vládámßflrn ganizacím i soukromým josstoáW, aby v co nej kratší době předaly justičním orgánům Spolkové re­publiky všechen materiál proti nacistickým zločincům s tím, že západoněmecká justice tento ma­tériái co nojrychleji prozkoumá. O výsledku tohoto řízení máji justiční orgány podat spolkové vládě zprávu do 1. března 1965, a vláda pak definitivně rozhod­ne, zda bude lhůta pro promlčení válečných zločinů prodloužena, či ne. Prohlášení bylo velkou větši­nou schváleno. Proti hlasovali poslanci druhé vládní strany (FDP) a někteří poslanci CDU. kteří jakékoli jednání o even­tuálním prodloužení promlčecí lhůty odmítají. 23. prosince vydala vláda SSSR veřejné prohlášení, ve kterém konstatuje, že články německého trestního zákoníku z r. 1871 ne­be at Ukovat na hitlerovské vá­lečné zločince. Takovv postup vzbuzuje rozhořčení v-ech čest­ných lidí, kteří jej nova é r i -/a výsměch památce miliónů obětí krvavých hitlerovských zločinů, a za pokus povzbudit síly, jež připravuji plány odvety za pro­branou válku. Známé dohody o Německu ne­jen vymezují závazky čtyř moc­nosti (SSSR. Velké Británie, Francie a USA), pokud jde o po­trestání nacistických válečných zločinců, ale obsahují i články, které příslušným, německým úřa­dům ukládají určité povinnosti. Sovětská vláda očekává od vlád USA, Velké Británie a Francie, že učiní opatření, která zajistí, že všichni nacističtí váleční zlo­činci. kteří se nacházejí, na úze­mí NSR. budou povoláni k soud­ní odpovědnosti a trestu tak. jak to stanoví normy současného Vánoční stromek velitele bundeswehru Trettnera: Požadujeme pásmo atomových min podél hranic Německé spolkové republiky! Kresba: LEV HAAS v „Neues Deutschland“ PRO ZLOČINY NENÍ PROMLČENÍ Jehuda LAHAV (Tel Aviv) JE zcela přirozené, že promlče­ní nacistických válečných zloči­nů v západním Německu zaměst­nává a vzrušuje izraelskou ve­řejnost.- Izrael je dnes domovem statisíců lidí, kteří za války osob­ně prošli peklem nacistických koncentráků a proti nimž byly právě spáchány ony hrůzné zlo­činy, které chtějí západoněmečtí vládcové promlčet. Protest proti těmto úkladům bonnských vlád­ců sjednocuje izraelskou veřej­nost víc, než kterákoli jiná ak­tuální politická otázka. Nebývalá jednota veřejnosti se například projevila ve společném prohlášení mládežnických orga­nizací všech politických st.ran — od komunistů přes sociální de­mokraty, liberály, nábožné až po pravicovou stranu Cherut — proti promlčení nacistických zlo­činů a v jejich přípravách pro společnou protestní manifestaci. Demonstraci připravuje také spo­lečný výbor všech spolků a orga­nizací, sdružujících občany ma­ďarského původu. Protifašistické odbojové orga­nizace, trpící nadměrnou a věru zbytečnou roztříštěností, se v té­to otázce spojily a v společném prohlášení vyzvaly všechny an­­tifašisty, aby společnou akcí za­bránili tomu, aby 8. května 1965 v západním Německu vstoupil v platnost zákón o promlčení na­cistických zločinů.1 „Den vítězství nad nacismem se nesmí stát dnem vítězného povyku odpověd­nosti zbavenýcli nacistických zlo­činců“ — praví se v jejich pro­hlášení. Dvě z těchto organizací — Svaz protinacistických bojovníků a Svaz invalidů protifašistické války — uspořádaly v prosinci v Tel-Avivu • ouliční demonstra­ce, které měly mimořádně silný ohlas. Staří i mladí, bývalí věz­ňové z koncentráků, partyzáni i jejich synové, přímí účastníci neblahých událostí i takoví, kte­ří se o nacistických zvěrstvech doslechli pouze z učebnic, či ze svědeckých výpovědí na Eich­­mannově procesu, kráčeli svorně vedle sebe. Náhodní chodci se spontánně připojovali k demonstrantům, připínali na kabáty žluté hvězdy, které jim rozdávali účastníci prů­vodu, předávali z ruky do ruky transparenty se jmény nacistic­kých koncentráků. „Pro tyto zločiny není pro­mlčení" — řekla , mi starší ob­čanka, která samá byla v době války v bezpečí v Iránu. Mladík vedle ní poznamenal: „I kdyby na světě zůstal nepotrestán jedi­ný Mengele, byl by to dostatečný důvod proti promlčení nacistic­kých zločinů. Ale kolik nacistů, jejichž ruce jsou potřísněny krví. do dnešního dne uniklo trestu!“ Široká jednota lidu našla vý­raz i v parlamentě, jenž před 'několika dny jednohlasně přijal v pořadí už třetí výzvu bonnské vládě, aby neuvedla v platnost zákon o promlčení. Podpredseda vlády Aba Eban v parlamentní rozpravě ostře odsoudil všechny licoměrné argumenty, jimiž chce Bonn promlčení nacistických zlo­činů ospravedlnit. Předseda Svě­tového židovského kongresu dr. Nachům Goldmann prohlásil, že úmysl promlčet nacistické zloči­ny a činnost západoněmeckých jaderných a raketových odbor­níků v zemích Středního východu přivedly izraelsko-západoněmec­­ké vztahy do krize, Je však bohužel třeba podo­tknout, že izraelská vláda se z událostí nepoučila a konflikt v otázce promlčení ještě ne­ovlivnil jiné úseky vztahů se zá­padním Německem. Izraelská vláda i nadále usiluje o prohlou­bení hospodářské a vojenské spo­lupráce s Bonnem. Její slova často ani zdaleka nejsou v sou­ladu s jejími činy, což uvádí v pochybnost hodnotu jejího pro­testu proti promlčení. A přece v důsledku své speci­fické váhy, jako domoviny sta­tisíců pronásledovaných. by Izrael mohl přispět zvláště vý­znamným dílem k boji proti pro­mlčení nacistických zločinů, proti militaristickým a revanšistickým tendencím bonnských vládců. Celo průvodu demonstrace Svazu protinacistických bojovníků. Hlavní heslo bylo: „Krev 6 milionů židů volá: zločiny nacistů nesmějí být promlčeny!“ Přihlásili se sami KRÁTCE před první světovou válkou postavilo město Frankfurt n. M. pomník velkému němec­kému básníku Heinrichu Heinovi — dílo sochaře G. Kolba z roku 1913. Pomník, který nacisté po nastoupení Hitlera k moci hned v roce 1933 strhli, byl po druhé světové válce obnoven na frank­furtské „Taunusanlage“. Sobotní ráno 12. prosince však připravilo frank­furtskému obyvatelstvu zahanbující překvapení. Heinův pomník byl celý pomazán centimetrovou vrstvou sádry. Pachatelé vandalského činu zů­stali ovšem pro západoněmeckou policii „nezná­mi“, ač sami policii naznačili „v jakých kruzích“ je má hledat. Vyryli totiž právě o vánocích hákové kříže do osmi výkladních skříní listu „Frankfurter Rund­schau“, který zneuctění pomníku ostře odsoudil a přímo ukázal prstem na frankfurtské nacisty. Esesák k Nejvyššímu soudu Přípa« F. Novaka neskončil Vídeň (p. z.) — V závěrečném jednání zemského porotního sou­du ve Vídni proouklo v soudní síni rozhořčení přítomných poslu­chačů. když ve svém konečném projevu obhájce F. Novaka vyzý­val porotu.- aby „udělala tečku tet ifitiftblósíít a > pkWUtsbvSla *ŠW> Sbaatíwsisne vanséua v&nočrtfěib svátků míru!...“ A skutečně soud-vynesl 17. pro­since rozsudek velmi mírný. Vy­měřil mu trest osmiletého těžké­ho zostřeného žaláře, současně však stanovil, že se Novákovi započítávají 4 roky vyšetřovací vazby. Rozsudek vídeňského zemského porotního soudu se stal předmě-tem ostré kritiky. Svaz rakous­kých odbojářů zaslal ministru spravedlnosti Brodoví dopis, v němž vyjadřuje rozhořčení nad nízkým trestem a žádá, aby se Ro.kousko připojilo k zemím, kte­ré buď promlčení u válečnvch -'Zločinců vůbec vylučují nebo pro- UKSíjPfírá^Sříání -'žříitó řh dů ■ prodlužují. Státní zastupitelství ve Vídni 20. prosince oznámilo, že podalo zmateční stížnost ve věci soudní­ho jednání proti F. Novákovi a žé podává odvolání a žádá zruše­ní trestu. Proces proti F. Nová­kovi bude tedy pokračovat u Nej­­vyššího soudu ve Vídni. Za svobodu C. Alvareze Praha (rd.) — Jménem Svazu protifašistických bojovníků zaslal předseda ÜV SPB s. Josef Hušek ministru spravedlnosti v Madridě protest proti perzekuci básníka C. Alvareze: „Po nespravedlivém odsouzení J. Sandovala a jeho soudruhů je veřejné mínění všech demokra­tických zemí pobouřeno případgm mladého básníka Carlose Alva­reze. Domníváme se. že demokratic­ká vláda nemůže být ohrožena uveřejněním dopisu, ve kterém projevuje své přesvědčení a myš­lenky umělec., myšlenky, které odoovídaií světovému veřejnému mínění. Fakt. že C. Alvarez bvl vůbec odsouzen pro tento dopis a že má být předán vojenskému soudu, vyvolal hluboké pobouře­ní. Ve jménu všech našich členů, ve jménu spravedlnosti protestu­jeme důrazně proti tomuto roz­hodnut: a žádáme okamžité osvo­bození Carlose Alvareze.“ Strana 2 © V MANIFESTACI CESKOSLOVENSKO-FRAN­­COUZSKÉ DRUŽBY vyzněla slavnost na velvysla­nectví C3SR v Paříži. 15. prosince. Cs. velvyslanec předal na ní pamětní medaili SNP 49 francouzským partyzánům, kteří ve Slovenském národním po­vstání bojovali na straně československého lidu proti nacistickým okupantům. Cs. velvyslanec ve svém projevu zhodnotil hrdinství francouzských party­zánů. ® VELKOU PROTESTNÍ KAMPAŇ proti západo­­německému revanšismu rozvinuly v prosinci dán­ská odbojářská skupina BOPA a sdružení bývalých vězňů z táborů Neuengamme a Sachsenhausen. Na protestním shromáždění v Kodani odsoudili odbojári také rozhodnutí bonnské vlády o promlčeni nacis­tických zločinů. Bylo přitom zdůrazněno, že podle stávajících dánských zákonů je zcela nemyslitelné, aby tak těžké zločiny proti lidskosti mohly být kdy­koli promlčeny. Svou účast na kampani proti revan­šismu a promlčení oznámila také mládežnická orga­nizace Venstre, která sdružuje mládež největší dán­ské měšťanské strany. © PRED NEBEZPEČÍM OBNOVY NACISMU V NSR varovali izraelští odbojári na nedávném shromáždě­ní Svazu protifašistických bojovníků Izraele v Tel Avivu. Promluvili na něm .předseda Svazu dr. Ber­man a šéfredaktor listu „BZ am Abend“ z NDR E. Hanseln V přijaté rezoluci jsou vyzýváni odbo­jári a protifašističtí bojovníci všech zemí světa, aby nepřipustili promlčení válečných nacistických zlo­činů. Po manifestaci, jíž se zúčastnila řada poslanců izraelského parlamentu a přední osobnosti izrael­ského veřejného života, byl s velkým úspěchem promítnut film „Nahý mezi vlky“. © SPOLEČNÝCH BOJÜ POLSKÝCH A SOVĚT­SKÝCH PARTYZÁNO se vzpomnělo na četných setkáních a besedách, jež v první polovině prosince uspořádal Svaz polských odbojářů (ZBOWID) ve vojvodství Kieleckém a na Lublinsku u příležitosti 20. výročí osvobožení těchto oblastí od nacistických okupantů. Přátelských rozhovorů se zúčastnili také polští., manželé Zofia. a Tadeugz Podbielští, kteří w r. TňlYpomohli' skupiné 22 Gruzinců uprchnout ze zajateckého tábora v Lipě u Radomi a přivedli ji k polským partyzánům. 9 SLAVNOSTNÍ POCTU vzdali italští partyzáni a obyvatelstvo obce Busto Arsizio u Milána českoslo­venskému bojovníku Jaroslavu Kubíčkovi z Náeho­­da. usedlému v Itálii už po první světové, válce, který nedávno zemřel. Jaroslav Kubíček se zúčastnil jako příslušník Cs. sboru dobrovolců bojů proti habsburské monarchii na straně Italů a ve druhé světové válce spolupracoval s italskými partyzány proli nacistickým okupantům. ® ZÁKLADNÍ KAMEN K PAMÄTNÍKU OBETI NEUENGAMME byl položen 4. prosince v Ham­burku péčí hamburského senátu. Slavnosti se zúčast­nila tříčlenná delegace francouzského sdruženi býv. vězňů v Neuengamme v čele s předsedou tohoto sdružení J. A. Dolidierem. jakož i předseda dán­ského táborového sdružení Neuengamme H. G. Niel­sen. Senátor E. Weiss v projevu zdůraznil, že „při­nesené oběti nás vyzývají, abychom všichni přispěli k vítězství míru ve světě a demokracie pro všechny národ v a rasv“. © NOVĚ PŘEDSEDNICTVO SVAZU RAKOUS­KÝCH ODBO.IARU. Rakouští odbojári ustavili nové předsednictvo svého Svazu (KZ-Verband). Předsedou je dr. Ludwig Soswinski, místopředsedy odbojári Otto Horn, pastor Erwin Koek, Antonie Lehrová a dr. Lucas Siencik. Tajemníkem Svazu byl ustanoven odbojár F.rieh Fein. O S VELKOU PIETOU vyhledali a shromáždili jugoslávští odbojári na půdě Jugoslávie tělesné po­zůstatky italských partyzánů a vojáků, kteří bojovali v Jugoslávii na straně Jugoslávců proti fašistickým vetřelcům a nacistickým okupantům a padli zejména v bojích po 8. září 1943. Ostatky byly uloženy do 200 rakví a byly převezeny do nřístavu Ancony. kde se konala manifestace jugoslávsko-italské bojové protifašistické družby. © RAVENNA NEZAPOMNĚLA A NEZAPOMENE — hlásaly standarty na masové protifašistické mani­festaci, kterou počátkem prosince uspořádal v tom­to městě Svaz italských partyzánů (ANPI). Hlavním řečníkem byl předseda Svazu, poslanec italského parlamentu A. Boldrini. býy. velitel legendární 28. partyzánské brigády Garibaldiho. která Ravennu před 20 lety osvobodila od nacistických a fašistic­kých zločinců. Na manifestaci, která vzpomněla také 55 obětí hromadné popravy italských vlastenců v blízké obei Villa d’Albero, byli kromě oficiálních představitelů italské vládv přítomni římští vel­vyslanci Kanadv a Velké Británie. ® ITAI.STÍ 2ELFZNtCÁRI oslavili svou aktivní účast v italském odboji na masové manifestaci uspo­řádané 13. prosince v Římě. Za velké účasti lidu promluvili na ni představitelé Svazu italských par­tyzánů a Národního osvohozenského výboru želez­ničářů. který za války vedl ilegální odboj italských železničářů. Slavnost, které' se zúčastnili oficiální zástupci ministerstva dopravy v čele s náměstkem státního tajemníka, senátorem Lucchim. skončila přísahou věrnosti ideálům italského odboje. ® HOLANDŠTÍ ODPOíARí protestuji rozhořčené proti nabídce bonnské vlády vyplácet oenze býva­lým holandským příslušníkům zbraní SS a nacistic­kého wehrmachtu, o níž přinesl zprávu list „Haagse Courant“. V protestní rezoluci připomínají, že ho­landská vláda už jednou odmítla tuto provokaci, a to v padesátých letech, kdv Bonn přišel s touto nabíd­kou poprvé, a žádají, aby vláda dala Bonnu znovu na srozuměnou, že Holandsko tuto provokaci za žádných okolností nestrpí. S8 OTEC ANNY FRANKOVÉ v americké televizi. Všechny stanice americké televizní společnosti vysílaly 13. prosince reportáž ..Kdo zabil. Annu Frankovou“. Mezi nejpůsobivější záběry repor­táže patřilo vystoupení otce Anny Frankové, který apeloval k lidskému svědomí, aby nedopustilo únik ani jediného nacistického vraha spravedli­vému potrestání.

Next