Hlas Revoluce, 1966 (XIX/1-26)
1966-01-07 / No. 1
ÍJSTŘEDNÍ ORGÁN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK XIX. • Cena 60 hal. • 7. LEDNA 1966 ZEM, Z NIŽ JSME VYŠLI Josef Hora Zem, z níž jsme vyšli, je nejkrásnější a nic na ní není. Oči mé mladosti ji věnčí, má krev tam teče. Skřivan, jenž se tam z brázdy zdvih a zpívá, je květen mého srdce. A večer já jsem to, jenž pokrývám tu zem, já, píseň cvrčků. Neplaš milence na mezích, lunu v travách, křepelku polekanou. Sladký stín spánku na mě poprchává z tvých hvězd, z tvých topolů a lip. NA POČEST SJEZDŮ I PRAHA (rd) — Stále docházej! další Správy o závazcích, které organizace SPB ohlašují na počest III. sjezdu SPB a XIII. sjezdu KSC. V graficky pěkná upravené obálce zaglal OV SPB v jablonci nad Nisou výpočet 17 bodů celookresního závazku. Kromě Více než 200 politických akcí (veřejné schůze, srazy, zájezdy na památná místa odboje, přednášky, besedy, výstavy) získají MO SPB v okrese 33 nových členů SPB, 52 nových odběratelů „Hlasu revoluce“, odpracují přes 10.000 brigádních hodin v zemědělství, akcích „Z“, na úpravě památných míst atd., ošetří 10 ha luk, odevzdají 150 q sena, zorganizují v době sklizně žňové a výmlatové brigády a do Od skončení druhé světové války uplynulo dvacet let. Stála 55 milionů lidských životů a nacističtí nadlidé v ní rozpoutali organizované mučeni a zabíjení. Nad některými vedoucími nacisty vynesl a provedl rozsudek lid, jiní jako bývalý říšský vedoucí SS H. Himmler a Herman Göring ani na spravedlivý trest nečekali a spáchali sebevraždu. Osud některých, jako např. Hitlerovy pravé rukv M. Bormanna, nebyl dosud vyjasněn. Reportér západoněmeckého časopisu Quick si položil otázku: Jak dnes žijí děti bývalých vysokých nacistických funkcionářů? A jak smýšlejí o činech svých otců? Jediné dceři bývalého SS vedoucího Heinricha Himmlera je dnes 35 let. Sňatkem se zbavila jména, které bylo několikrát příčinou toho, že musela měnit místo. Tím se zřejmě zbavila jediného nepříjemného a nepohodlného bodu své minulosti, o níž říká: „Vidím svého otce jen jako otce a nic jiného. Byl to dobrý muž. nejlepši otec, jakého si lze představit. Mé dětství bylo šfastné a harmonické. Nezlobím se na minulost.“ Pokud jde o Osvětim, odmítla hovořit. Na snímku Gudrun Himmlerová se svým otcem na jedné z nacistických „parád“ v Berlíně v r. 1938. sběru odevzdají na 22.000 kg odpadových surovin. Krajská konference Východočeského kraje (18. prosince 1965 v Hradci Králové) uložila organizacím SPB projednat do 14. února 1966 teze OV KSC k XIII. sjezdu a rozpracovat usnesení III. sjezdu SPB. Na rok 1966 je naplánováno 2767 politických akcí, organizace získají 199 nových členů a 238 nových předplatitelů „Hlasu revoluce“, odpracují 109.521 brig. hodin a do sběru odevzdají 95.095 kg surovin. Z četných závazků místních organizací alespoň tři došlé v lednu: MO SPB Čáslav kromě 1500 brig. hodin v zemědělství odpracuje 800 v řepné kampani v cukrovaru, sebere 500 kg papíru a v politické práci věnuje hlavní pozornost mládeži. — Litovel (okres Olomouc) přispěje k řešení družstevní bytové výstavby, kde odpracuje 200 hodin, a kromě jiných brigád vypomůže hlavně při špičkových pracích v zemědělství (celkem přes 200 hod.). Do sběru odevzdá na 1200 kg. — V Pohořelicích (okres Břeclav) ohlásila jako první ze společenských organizací závazky k XIII. sjezdu KSČ MO SPB. Týkají se hlavně výstavby rodinných domků, zemědělství a akce „Z“. MLČET JE ZLOČIN KONCEM loňského roku přijel do Německé spolkové republiky spisovat tel Kurt R. Grossmann, bývalý tajemník Ligy pro lidská práva v Berlíně, který v době nástupu Hitlera k moci emigroval do Ameriky, kde nyní působí. V přednášce ve Společnosti pro křesťansko-židovskou spolupráci ostře pranýřoval netečnost, která se přes varovné příznaky současného vývoje v západním Německu projevuje vůči fašismu. „Nedá se popřít“ — prohlásil — „že křesťanstvo — mám na mysli Hochhutovu hru „Náměstek“ — zklamalo. Mlčelo a mlčí . . . Zločin mlčení se však může plně rovnat zločinu vraždy. Právě v západním Německu, kde tak často scházela občanská odvaha, je povinností k nacismu nemlčet a bojovat proti němu.“ p.f 1966 VŠÍM ČTENÁŘŮM A SPOLUPRACOVNÍKŮM HLASU REVOLUCE POZOR! POZOR! NEPŘEHLÉDNĚTE! Od příštího čísla budeme v Hlasu revoluce otiskovat na pokračování původní novelu známého spisovatele Ladislava Mňačka SÁZKA S HOLINKAMI. POZOR! NEZAPOMÍNAT a hledět kupředu JEDEN francouzský novinář nelitoval námahy a sestavil koncem minulého roku tabulku, ve která vypočítal, že od roku 1945, kdy skončila druhá světová válka, odehrávalo se a dosud odehrává ve světě přes třicet tzv. místních válek a větších i menších agresi. Odhadl i přibližně ztráty na Životech — asi dva millůny ... VZDÄLENE, ale ne příliš, to připomíná zajímavý dialog z Jašíkova románu „Mrtvi nezpívají". Nemyslíte si, pane důstojníku, že naše století zešílelo? ptá se německý voják, příslušník štráfkompanie, slovenského poručíka. A ten mu odpovídá: Myslím si o něm už dávno to nejhorší. MYSLET SI to nejhorší Je jednak nespravedlivé a jednak nestačí a nepomáhá. Náš atomový a předatomový věk nepřinesl lidstvu pouze krev, slzy a strádání, ale i solidaritu a obětavost, jaké není v dějinách rovno. Přiblížil i na dosah ideál světa bez válek, násilí a vykořisťování a vyzbrojil převážnou část lidi pevnou vůlí nepřipustit opakování hrůz totální války v její atomové podobě. RlKAME-LI, že na fašismus a všechno, co na člověku napáchal a čím nepřestal hrozit, nesmíme nikdy zapomenout, nejsou to prázdná slova. Potvrdil to ve svém novoročním projevu i president republiky Antonín Novotný, sám bývalý mauthausenský vězeň, když hovořil o tom, jak byla před časem přijata v Německé spolkové republice jeho slova dobré vůle. „PŘED ČASEM," řekl ve svém projevu president republiky, „jsem v jednom projevu řekl, že bychom v zájmu dobrého poměru k lidu Německé spolkové republiky nechtěli připomínat všechno to, co během okupace němečtí fašisté našemu lidu způsobili. Řekl jsem tehdy, že zdaleka nemohou vyrovnat škody, které způsobili našemu lidu, naši zemi. V západoněmeckém tisku i v projevech západoněmeckých představitelů se projevilo velké udivení nad tímto mým prohlášením jako neslýchaným, protože prý my vlastně máme nahradit škody, které jsme prý způsobili od nás vystěhovaným Němcům ...“ A PRESIDENT REPUBLIKY musel připomnět hrůzy, jichž byli svědkem mauthausenští vězňové a jejichž strůjci nebyli zdaleka jen esesáci... „Mnoho lidi v západním Německu," řekl, „rychle zapomnělo na to, co bylo, na vinu za to, co na druhých národech napáchali. Lépe by bylo, kdyby si to němečtí militaristé neustále připomínali, znovu nezačínali s přípravou války a nepřivedli znovu německý národ tentokrát do mnohem horší katastrofy.“ ROK 1965 měl i své kladné stránky. Odbojáři mnoha evropských zemí si při oslavách dvacátého výročí vítězství nad fašismem znovu zopakovali poučení a odkaz boje proti fašismu: bojovat za jeho Ideály, jimiž byl, zůstává a vždy bude pokrok, humanita a spravedlivý a čestný mír. Odsoudili rovněž — stejně jako nedávný V. kongres Mezinárodní federace protifašistických bojovníků v Budapešti — imperialistickou agresi ve Vietnamu a znepokojivé jevy v Německé spolkové republioe. NEPROPADAT ILUZÍM na straně jedné a být si vědomi své síly vyplývající z nerozborného bratrství se Sovětským svazem a spojenectví s ostatními socialistickými zeměmi na straně druhé je naší devizou pro rok 1966. Plyne z toho povinnost, jak rovněž zdůraznil ve svém novoročním projevu president republiky Antonín Novotný, vychovávat naši mládež v duchu vlastenectví, internacionalismu a v pevném odhodlání chránit svou vlast, bojovat za pokrok a mír. A PRAVÉ na tomto úseku, při výchově mládeže v duchu vlasteneckých, protifašistických a pokrokových tra* die můžeme a musíme přispět svým podílem my, protifašističtí bojovníci. Nejde totiž jen o to nezapomínat, ais hledět i kupředu. Z. K. V 11. CISLE HR * 28. května 1985 jsme uveřejnili článek A. Adamová „Najde se pisatel dopisu mamince?“. Psala v něm o Jožce Kozelkové, která později zahynula v Osvětimi, a o je* jim malém synkovi Karlíkovi, který poslal mamince do koncentráku do* pis. — Nyní se tento chlapec, dnes už ženatý muž, na základě našeho článku nalezl. Navštívil se svou man* želkou Svatobořice, kde byla jeho matka vězněna, a setkal se tam s bývalými vězeňkyněmi-přítelkyněmi Jožky Kozelkové. Na snímku pisatel dopisu Karel Kozelka. Každou středu DVACÁTÉ století bude v historii bezesporu považováno za dobu, kdy se technika prodírala snad do všech sfér našeho života. Vyučovací prostředky učitele se proti někdejším dobám rozmnožily o různé technické pomůcky, kromě filmu nastoupily do učeben i magnetofony, na televizory se už nebude určitě dlouho čekat. Požádali jsme proto vedoucího školského vysílání Cs. rozhlasu dr. Milana MARALlKA, aby nám řekl několik slov o tom, jaký význam mají pořady pro školní fonotéky v takových otázkách, jako je např. seznamování žáků s bojem proti fašismu. — Pro které vyučovací předměty připravujete vysílání pro fonotéky? — Jednak pro český jazyk, potom pro občanskou výchovu a konečně pro dějepis. V dějepise se pak speciálně zabýváme zvláště dobou nejnovější — lépe řečeno dobou, z níž máme potřebné zvukové materiály. Tedy — posledním obdobím první republiky, okupací, dobou pookupačni. — Máte nějaké těžkosti ve vysílání pro školní fonotéky? — Jistě. Spousta škol nemá k disposici dobré přijímače, mnohdy je to i nedostatek magnetofonů a konečně i malá metodická připravenost zvláště starších učitelů. Velkou roli hraje i nedostatečné technické minimum. Za zvláštní problém pak považuji to, že nemáme možnost tyto pořady, nahrané na páscích, přímo distribuovat, protože jejich cena je pro školy příliš vysoká. — Kdy vysíláte pro školní fonotéky? — Pravidelně každou středu od osmi hodin pěti minut do oßmi dvaceti pěti na stanici Praha a na Rozhlase po drátě. Na stole přede mnou leží celý svazek osmerkových papírů s nadpisem metodický list ke snímku a pak název. Všechny z nich se zabývají tematikou boje proti fašismu, tematikou boje za mír. Prohlížím jeden za druhým. Ten první, navrchu, má prostý název OD OKUPACE DO OSVOBOZENÍ. Jsou to autentické záběry z archívu Cs. rozhlasu. Snímek je určen pro žáky 9. r. ZDS a je pokračováním snímku OD HITLEROVA NÁSTUPU K MNICHOVU. Následují připomínky pro učitele. Říkají: „Pořad rozdělíme do tří částí. První část uvedeme výkladem učitele o fašizaci Slovenska a vytvoření tzv. Slovenského štátu ... druhá část bude emocionálním doplňkem učitelova výkladu kapitoly Boj českého a slovenského národa za osvobození (viz Dějepis doby nové a nejnovější pro 8. r. ZDS SPN 1962 str. 102 až 107)... třetí část bude tvořit výklad učitele o vojenskopolitické situaci po bitvě u Volgogradu...“ A pak zde máme ještě několik neméně důležitých poznámek: Před reprodukcí snímku je užitečné zapsat na tabuli a vysvětlit tato hesla jako třeba Hácha, Heydrich* Schörner, zeměpisné pojmy Lidice, Ležáky, Reichssender Böhmen, obecné — statut protektorátu Cechy a Morava, wehrmacht... Tak to byl jeden z prvních pořadů. Učitelé si je] mohli natočit na pásky už 31. května 1963. Jeho délka je 11 minut. Listuji dál. Je tu třeba pořad MAMINKA VYPRÄVí, zachycující přímé vyprávění matky kapitána Otakara Jaroše a četbu úryvků z jejího deníku, v němž si zapisovala události a výroky z jeho dětství. Jsou tu i třeba PREPADOVÍ STÍHACÍ — českoslovenští letci na západní frontě — je zde SOKOLOVO, PRÍBEH ALEXANDRA TIMKA, SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTANÍ, TANK ČÍSLO 23, PRAŽSKÉ KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ. V posledním seriálu, čtvrtém, pak nalézám INTERBRIGADISTY VE ŠPANĚLSKU, PARTYZÁNY VE STŘEDNÍCH CECHÁCH, HEYDRICHIADU, VLAJKU NA DUKLE. Zbývá tedy snad jenom říct, co bude následovat. Připravuje se Lipský proces s Dimitrovem, Velké říjnoví socialistická revoluce. Vysíláním pro fonotéky vytváří Cs. rozhlas dobré podmínky pro učitele seznamující žáky s dějinami našeho národa, s protifašistickým odbojem. A dělá to dobře. Na to, jak jeho práce využívají ve školách, se podíváme později. y. MÉŠTAH