Hlas Revoluce, 1966 (XIX/1-26)
1966-06-10 / No. 12
ÚSTŘEDNÍ ORGAN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK XIX. • Cena 60 hal. e 10. ČERVNA 1966 Jedem das seine „JEDEM DAS SEINE’ („Každému, co mu patří’) — s tímto heslem, velmi dobře známým statisícům vězňů z bran nacistických koncentračních táborů, vystoupili provokativně v sídelním městě západoněmecké vlády na nedávné tiskové konferenci předáci neonaclstlcké tzv. Nacionálně demokratické strany Německa (NPD). Hovořili zatím Jen o tom, co patří i,jim” a co prezentovali novinářům v „idealistickém“ balení „vlastenecké výchovy k národnímu postoji“, ale přitom s čistě nacistickou neomaleností parafrázovali Hitlerův „Mein Kampf”. Co patří „těm druhým” — o tom zatím řeč nebyla. A nač? Heslo „JEDEM DAS SEINEI” je přece dostatečně výmluvné. Není pochyb o tom, že výsledky březnových obecních voleb v Bavorsku, které ukázaly hrozivé nádory nového hnědého moru v NSR, neobyčejně podnítily aspirace poprvé ve volebním boji vystoupivší NPD. Sotva byla založena, už v Norimberku, Coburgu, Ansbachu, Pasově, Erlangenu daleko překročila základních 5 % hlasů, v Oldenburgu a v Bayreuthu 10 °/o, v Maasholmenu dosáhla dokonce téměř 16 %, v Stockheimu má svého starostu, v desítkách obcí městské radní, mezi nimi v Landshutu mluvčího organizace SS HIAG H. Lössnitze... Letos na podzim se budou konat volby do zemského bavorského sněmu. A tak se Jeho budova Maximi- Itanea v Mnichově stává prvním objektem generálního útoku neonacistické NPD na významnou pozici dalšího nástupu k „spolurozhodování” a pak k moci. Musí překonat jedinou překážku. Alespoň v Jednom volebním okrsku splnit předpoklad deseti procent povinných hlasů, aby se Její zástupci dostali do Maximilianea. Některé cesty k tomuto cíli byly v březnových volbách už vyzkoušeny. Jak ukázaly Maasholmen, Oldenburg a Bayreuth, spekulace s „bavorským provincionalismem a nacionalistickým fanatismem” bavorských voličů měla úspěch. Ale osvědčil se I druhý „experiment”. V Kulmbachu uzavřela NPD volební spojenectví s vládními stranami CSU a FDP. Profitovala z toho NPD, zatímco vládní partneři fašistů sklidili místo očekávaného zisku porážku. Ale přesto se bonnští ministři Schröder, Gradl a von Hassel vyslovili o Kulmbachu „velmi pozitivně”. Přinejmenším to znamená, že Bonn nejen neonacistickou stranu NPD, Jak na něj naléhají varovné hlasy z NSR i některých spojenců ze Západu, nezakáže, ale že dá jejím machinacím zcela volnou cestu. O Kulmbachu moskevská „Pravda” svého času napsala: „Blok, který dnes v Bonnu vládne, ukázal tam, že je schopen v obtížné situací uzavřít spojenectví s fašistickými silami.” Redakcí Hlasu revoluce se podařilo získat některé reportáže z připravované knihy významného českého protifašistického spisovatele, známého dnes po celém světě, Arnošta Lnstiga. S jejich uveřejňováním začneme v letních měsících. Zajistěte sl včas Hlas revoluce! PROTI REŽIMU - >SMRT INTELIGENCI« m, na ,tr. V' Víchrice nad Španělskem m str 3 Ještě jednou písně z lágru str. 5 CHEBSKÁ 3ŠATA-HABI «"•- « TUHLE překrásnou známku vydávají Cs. spoje k 30. výročí Mezinárodních brigád ve Španělsku. Podle slavného obrazu P. Picassa „Guernica 1937“ vypracoval návrh jeden z nejlepších čs. rytců J. Herčík. Obraz „Guernica“ byl namalován Jako vášnivý protest po barbarském zničeni Guernicy německými fašistickými bombardéry a vyvraždění obyvatelstva tohoto španělského republikánského města. Známka, za niž je třeba naše spoje opravdu pochválit, se objeví začátkem července. • i 1 by se neopakovat Havensbrück JEŠTĚ JEDNOU se vracíme k zasedáni Mezinárodního ravensbrückého výboru, které se konalo v polovině května o Praze. Zúčastnily se ho zástupkyně Francie, Belgie, NSR, NDR, Sovětského svazu, Rakouska a CSSR. Na tiskové besedě vysvětlila předsedkyně výboru pani Marande Lavalová z Paříže novinářům, co to vlastně Je Mezinárodní ravensbrilcký výbor a jak vznikl. Ravensbrückem proSlo 123 000 len z celého světa a přes 92 000 se jtch odtud nevrátllo\ Po osvobození tábora sí jeho ženský výbor slíbil, že se bude pravidelně scházet, aby mohl svět Informovat o všem, co se v táboře dělo, a burcovat lidstvo do bole proti kaldému nebezpečí nového fašismu. Ravensbrilcký výbor má své dlouhodobé úkoly do budoucna. Jedním z nich je vypracováni dějin Ravensbrllcku, které by sloužily jako historický dokument. Ze svého zasedání vydal Mezinárodní ravensbrilcký výbor rezolucí, v níž poukazuje na nebezpečné oživování militaristických a neofašistických tendencí, zejména v západním Německu, a odsuzuje agresi ve Vietnamu. Obnovujeme svou přísahu, říká se v závěru rezoluce, bojovat v plné Jednotě za to, aby už se nikdy nemohl opakovat Ravensbrück. Na snímku záběr z kladení věnce u pomníku pokrokové české novinářky Jožky Jabůrkové, která byla umučena v RavensbrUcku. Bojí se sám? OBHÄJCE Rudolfa Hesse v procesu před Mezinárodním vojenským soudem v Norimberku Alfred Seidl podal čtyřem mocnostem, jejichž zástupci tvořili norimberský tribunál, žádost o plnou milost. Hess byl. jak známo, odsouzen k doživotnímu vězeni. V zářf by zůstal ve žpandavském vězeni, spravovaném společně SSSR. USA, Velkou Británii a Francit. sám. protože trest dvacetiletého vězeni si na podzim odpykají Baldur von Schirach i Albert Speer. di V podáni, které zaplnilo 33 stran, uváobhájce všechno, co se nacistická obhajoba marně snažila uplatnit v Norimberku. Nazývá rozsudek nad Hessem „ilegálním”, protože se opirá o ustanoveni, která neexistovala, když v roce 1939 vypukla válka. Citujeme alespoň jednu větu ze žádosti obhájce Seidla, který byl nejagresivnějžim obhájcem v Norimberku: „Hess je nevinen. Dvacet let je Ilegálně otupován o svou svobodu.“ rk 10. ČERVNA vzpomínáme již 24. výročí největší nacistické exekuce na našem území — vyhlazení Lidic. Vzápětí nato byly zničeny i Ležáky. Na našem snímku sousoší K. Hladíka v lidickém Sadu míru ZÁKLADNI KAMENY NAŠÍ POLITIKY HLAVNÍM ZDROJEM zostřováni mezinárodního napětí Je v Evropě militaristická a revanšistlcká politika západoněmeckého imperialismu. Revize výsledků druhé světové války a požadavky na změny hranic vytvořených po porážce hitlerovského Německa tvoří součást oficiálního zahraničně politického kursu Německé spolkové republiky... Vycházíme z vlastních trpkých zkušeností a posuzujeme politickou linii vlády NSR podle jejích činů, nikoliv podle slov. O neupřímnosti takzvané mírové iniciativy bonnské vlády, která nedávno předložila některé návrhy v oblasti mezinárodních vztahů vládě Československé socialistické republiky 1 Jiným zemím, svědčí i to, že Německá spolková republika se stále nehodlá Jasně distancovat od mnichovského diktátu a za důkaz mírumilovnosti se snaží vydávat své prohlášení, že mnichovská dohoda nemá již žádný „teritoriální“ význam. My trváme na tom, aby se bonnská vláda plně zřekla mnichovské dohody, jakožto mezinárodního zločinu rotí naší republice, který způsobil eskoslovensku nenahraditelné lidské 1 materiální škody. Již nejednou jsme zdůraznili a dokázali v praxi, že nechováme zášť vůči německému lidu... S těmi, kdož projevují dobrou vůli a střízlivě pohlížejí na tyto problémy. Jsme ochotní kdykoliv hovořit. Znovu však prohlašujeme, že v zájmu evropské bezpečnosti a zajištění míru nepolevíme v rozhodném boji proti západoněmeckému militarismu a revanšismu a proti jeho pokusům získat přístup k atomovým zbraním. PEVNÉ SPOJENECTVÍ a nerozlučné přátelství se Sovětským svazem Je základním kamenem celé naší politiky. V bratrském spojeneckém svazku a spolupráci se Sovětským svazem vidíme nejspolehlivější záruku naší bezpečnosti, svrchovaností a úspěšnéhd budování socialismu v naší vlasti. V UPLYNULÉM OBDOBÍ dosáhl velkého rozmachu boj národů za osvobození z područí kolonialismu a neokolonialismu, za svobodu a nezávislost, vznikla řada nových, svrchovaných států. Zároveň se však imperialisté snaží ozbrojeným násilím zardousit národně osvobozenecký boj v Angole, Mosambiku, Portugalské Guinejí, v Jižní Arábii, rasistické režimy v Jihoafrické republice a v Jižní Rhodesii brutálně potlačují základní práva původního obyvatelstva. československá socialistická republika vždy podporovala a bude 1 nadále podporovat spravedlivý boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky proti imperialismu, za právo každého národa na nezávislý politický a hospodářský rozvoj a svobodnou volbu! společenského zřízení. NEJHRUBŠIM projevem Imperialist tické politiky Spojených států americt kých v současné době Je ozbrojená agrese proti vietnamskému lidu. V boji s jlhovletnamskými vlastenci nasazují své intervenční ozbrojené síly, zat bíjejf pokojné obyvatelstvo, pustoší celé oblasti. V rozporu se základními normami mezinárodního práva napadly Vietnamskou demokratickou republiku a vedou proti ní nevyhlášenou válku ... Avšak přes veškeré válečné úsilí nedaří se americkým agresorům dosáhnout svých cílů. Vietnamský lid za bratrské pomoci socialistických zet mí a pomoci pokrokových sil světa úspěšně odolává náporu agresorů a bojuje za svá práva. (Z projevu Antonína Novott ného na XIII. sjezdu Komu* nistlcké strany Českosloven« ska.J Kdo aa to muže ? FOTBALOVÁ LIGA, napínavá až do posledního kola, skončila, a nyní přebírají svou nadvládu letní sporty. Naši Udě měli odjakživa blízko k tělovýchově a sportu — a není náhodou, že i sportovci sehráli v historii českého a slovenského lidu čestnou úlohu a že mnozí přední představitelé našeho státu měli dobrý vztah ke sportu a tělovýchově (namátkou uveďme působení K. Gottwalda ve Federací, A. Zápotockého na Kladensku, dr. E. Beneše v S. K. Slávii atd.j. V okupací patřili sportovci k těm, kteří bojovali v prvních řadách. Neuměli uhýbat, vědělt, co je to čest a co zrada. Znali to ze sportu. Navštívili Isme tedy Státní muzeum tělesné výchovy a sportu v Tyršově domě na Malé Straně v Praze. Hledali jsme jména těch, kteří padit. Hledali jsme jedno jediné tablo, kde by se hovořilo o tom, že sportovci obětovávalt životy. Ze byli mučeni, stříleni, že jim patří v histortt protifašistického boje čestné místo. Nenašlt jsme podobnou vitrínu. Ano, jsou zde fotografie, stonky fotografii, ale pouze u tří nebo čtyř je podotknuto, že dotyčný sportovec padl za okupace... Je tady fotografie slavného českého atleta Rošického, pak snímek předsedy FPT K. Aksamita, který zahynul pří přestřelce s gestapem, u snímku Jána Mrkvy, těžkého atleta, je poznámka, že padl ve Španělsku v bojích u Teruelu ... Cyklista Voftěchovský je na hromadném snímku, ale kdo neví, že zahynul za okupace, nedozví se to. Podobně běžec J. Hekš, tenista Hecht a řady dalších. A pak je mnoho těch, kteří tu nejsou vůbec, třeba mezinárodni nářaďový závodník Pecháček, Poněvadž Jsme chtěli znát důvody, obrátili Jsme se na ředitele muzea s. A. Samce a pracovníka muzea s. M. Nekvasila. Byli ochotní a rádi řekli co je tíži: muzeum má nedostatečný počet odborných pracovníků. Není nikoho, kdo by se věnoval práci „odboj a tělovýchova“. Kdo by udělal seznam zahynulých sportovců a tělovýchovných pracovníků za okupace. Kdo by systematicky studoval prameny o odbojt ve Federaci, v Sokole, v DTJ, Orlu, Skautu, Makabi a různých sportovních klubech. Tam všude byli lidé, kteří nenáviděli faštsmus, kteří neváhali riskovat (a nakonec většinou i obětovat) své životy. V některé organizaci jtch bylo víc, jinde méně, ale na tom v tuto chvíli nezáleží: důležité je, že tato stránka odboje zatím leží téměř ladem ... Ředitel Samec říká: „Na fakultě tělesné výchovy existuje katedra historie a tam občas vznikne diplomová práce na toto téma, například nedávno obhajovala jedna studentka práci »Federace na okrese Beroun«, ale to všechno je málo. Lidé-pamětníci odcházejí a my nemáme možnost a prostředky zpracovávat tuto tematiku.“ Soudruh Nekvasil dodává: „Cím později začneme dělat tuto práci, tzn. odboj a sport, odboj a tělovýchova — tím hůře. Měly by pomocí t ostatní orgány...“ Ano, to nás napadlo, když jsme viděli situaci. Snad by bylo nejvhodnější, kdyby Vědecká rada ČSTV, která má komtst historickou, se zabývala těmito problémy, případně ve spolupráci s Ústavem dějin KSC a naším Svazem. To bude jistě úkol dlouhodobý. Ale co se může udělat hned: doplnit Státní muzeum tělesné výchovy a sportu několika panely, kde by byl zachycen odboj našich Udí, lak aktivních sportovců, tak i těch, kteří pracovali na různých místech tělovýchovy a sportu a zahynuli. Jejich památka sl to zaslouží. -ivat