Hlas Revoluce, 1966 (XIX/1-26)

1966-06-10 / No. 12

ÚSTŘEDNÍ ORGAN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK XIX. • Cena 60 hal. e 10. ČERVNA 1966 Jedem das seine „JEDEM DAS SEINE’ („Každému, co mu patří’) — s tímto heslem, vel­mi dobře známým statisícům vězňů z bran nacistických koncentračních táborů, vystoupili provokativně v sí­delním městě západoněmecké vlády na nedávné tiskové konferenci předá­ci neonaclstlcké tzv. Nacionálně de­mokratické strany Německa (NPD). Hovořili zatím Jen o tom, co patří i,jim” a co prezentovali novinářům v „idealistickém“ balení „vlastenecké výchovy k národnímu postoji“, ale při­tom s čistě nacistickou neomaleností parafrázovali Hitlerův „Mein Kampf”. Co patří „těm druhým” — o tom za­tím řeč nebyla. A nač? Heslo „JEDEM DAS SEINEI” je přece dostatečně vý­mluvné. Není pochyb o tom, že výsledky březnových obecních voleb v Bavor­sku, které ukázaly hrozivé nádory nového hnědého moru v NSR, neoby­čejně podnítily aspirace poprvé ve volebním boji vystoupivší NPD. Sotva byla založena, už v Norimberku, Co­­burgu, Ansbachu, Pasově, Erlangenu daleko překročila základních 5 % hlasů, v Oldenburgu a v Bayreuthu 10 °/o, v Maasholmenu dosáhla do­konce téměř 16 %, v Stockheimu má svého starostu, v desítkách obcí měst­ské radní, mezi nimi v Landshutu mluvčího organizace SS HIAG H. Lössnitze... Letos na podzim se budou konat volby do zemského bavorského sně­mu. A tak se Jeho budova Maximi- Itanea v Mnichově stává prvním ob­jektem generálního útoku neonacis­­tické NPD na významnou pozici dal­šího nástupu k „spolurozhodování” a pak k moci. Musí překonat jedinou překážku. Alespoň v Jednom voleb­ním okrsku splnit předpoklad deseti procent povinných hlasů, aby se Její zástupci dostali do Maximilianea. Některé cesty k tomuto cíli byly v březnových volbách už vyzkoušeny. Jak ukázaly Maasholmen, Oldenburg a Bayreuth, spekulace s „bavorským provincionalismem a nacionalistic­kým fanatismem” bavorských voličů měla úspěch. Ale osvědčil se I dru­hý „experiment”. V Kulmbachu uza­vřela NPD volební spojenectví s vlád­ními stranami CSU a FDP. Profitova­la z toho NPD, zatímco vládní part­neři fašistů sklidili místo očekávané­ho zisku porážku. Ale přesto se bonnští ministři Schröder, Gradl a von Hassel vyslovili o Kulmbachu „velmi pozitivně”. Přinejmenším to znamená, že Bonn nejen neonacistickou stranu NPD, Jak na něj naléhají varovné hlasy z NSR i některých spojenců ze Západu, nezakáže, ale že dá jejím machinacím zcela volnou cestu. O Kulmbachu moskevská „Pravda” svého času napsala: „Blok, který dnes v Bonnu vládne, ukázal tam, že je schopen v obtížné situací uzavřít spojenectví s fašistickými silami.” Redakcí Hlasu revoluce se podařilo získat některé reportáže z připravo­vané knihy významného českého pro­tifašistického spisovatele, známého dnes po celém světě, Arnošta Lnsti­­ga. S jejich uveřejňováním začneme v letních měsících. Zajistěte sl včas Hlas revoluce! PROTI REŽIMU - >SMRT INTELIGENCI« m, na ,tr. V' Víchrice nad Španělskem m str 3 Ještě jednou písně z lágru str. 5 CHEBSKÁ 3ŠATA-HABI «"•- « TUHLE překrásnou známku vydáva­jí Cs. spoje k 30. výročí Mezinárod­ních brigád ve Španělsku. Podle slav­ného obrazu P. Picassa „Guernica 1937“ vypracoval návrh jeden z nej­lepších čs. rytců J. Herčík. Obraz „Guernica“ byl namalován Jako vášnivý protest po barbarském zničeni Guernicy německými fašistic­kými bombardéry a vyvraždění oby­vatelstva tohoto španělského republi­kánského města. Známka, za niž je třeba naše spoje opravdu pochválit, se objeví začát­kem července. • i 1 by se neopakovat Havensbrück JEŠTĚ JEDNOU se vracíme k zasedáni Mezinárodního ravensbrückého výboru, které se konalo v polovině května o Praze. Zúčastnily se ho zástupkyně Francie, Belgie, NSR, NDR, Sovětského svazu, Rakouska a CSSR. Na tiskové besedě vysvětlila předsedkyně výboru pani Marande Lavalová z Paříže novinářům, co to vlastně Je Mezinárodní ravensbrilcký výbor a jak vznikl. Ravensbrückem proSlo 123 000 len z celého světa a přes 92 000 se jtch odtud nevrátllo\ Po osvobození tábora sí jeho ženský výbor slíbil, že se bude pravidelně scházet, aby mohl svět Informovat o všem, co se v táboře dělo, a burcovat lidstvo do bole proti kaldému nebezpečí nového fašismu. Ravensbrilcký výbor má své dlouhodobé úkoly do budoucna. Jedním z nich je vypracováni dějin Ravensbrllcku, které by sloužily jako historický do­kument. Ze svého zasedání vydal Mezinárodní ravensbrilcký výbor rezolucí, v níž poukazuje na nebezpečné oživování militaristických a neofašistických ten­dencí, zejména v západním Německu, a odsuzuje agresi ve Vietnamu. Obnovujeme svou přísahu, říká se v závěru rezoluce, bojovat v plné Jednotě za to, aby už se nikdy nemohl opakovat Ravensbrück. Na snímku záběr z kladení věnce u pomníku pokrokové české novinářky Jožky Jabůrkové, která byla umučena v RavensbrUcku. Bojí se sám? OBHÄJCE Rudolfa Hesse v procesu před Mezinárodním vojenským soudem v Norimberku Alfred Seidl podal čtyřem mocnostem, jejichž zástupci tvořili no­rimberský tribunál, žádost o plnou mi­lost. Hess byl. jak známo, odsouzen k do­životnímu vězeni. V zářf by zůstal ve žpandavském vězeni, spravovaném spo­lečně SSSR. USA, Velkou Británii a Fran­cit. sám. protože trest dvacetiletého vě­zeni si na podzim odpykají Baldur von Schirach i Albert Speer. di V podáni, které zaplnilo 33 stran, uvá­­obhájce všechno, co se nacistická obhajoba marně snažila uplatnit v No­rimberku. Nazývá rozsudek nad Hessem „ilegálním”, protože se opirá o ustano­veni, která neexistovala, když v roce 1939 vypukla válka. Citujeme alespoň jednu větu ze žádosti obhájce Seidla, který byl nejagresivnějžim obhájcem v Norimberku: „Hess je nevinen. Dvacet let je Ilegálně otupován o svou svobodu.“ rk 10. ČERVNA vzpomínáme již 24. výročí největší nacistické exekuce na našem území — vyhlazení Lidic. Vzápětí nato byly zničeny i Ležáky. Na našem snímku sousoší K. Hladíka v lidickém Sadu míru ZÁKLADNI KAMENY NAŠÍ POLITIKY HLAVNÍM ZDROJEM zostřováni me­zinárodního napětí Je v Evropě milita­ristická a revanšistlcká politika zápa­­doněmeckého imperialismu. Revize vý­sledků druhé světové války a poža­davky na změny hranic vytvořených po porážce hitlerovského Německa tvoří součást oficiálního zahraničně politického kursu Německé spolkové republiky... Vycházíme z vlastních trpkých zkušeností a posuzujeme po­litickou linii vlády NSR podle jejích činů, nikoliv podle slov. O neupřím­nosti takzvané mírové iniciativy bonn­ské vlády, která nedávno předložila některé návrhy v oblasti mezinárod­ních vztahů vládě Československé so­cialistické republiky 1 Jiným zemím, svědčí i to, že Německá spolková re­publika se stále nehodlá Jasně distan­covat od mnichovského diktátu a za důkaz mírumilovnosti se snaží vydá­vat své prohlášení, že mnichovská do­hoda nemá již žádný „teritoriální“ vý­znam. My trváme na tom, aby se bonn­ská vláda plně zřekla mnichovské do­hody, jakožto mezinárodního zločinu rotí naší republice, který způsobil eskoslovensku nenahraditelné lidské 1 materiální škody. Již nejednou jsme zdůraznili a do­kázali v praxi, že nechováme zášť vů­či německému lidu... S těmi, kdož projevují dobrou vůli a střízlivě po­hlížejí na tyto problémy. Jsme ochotní kdykoliv hovořit. Znovu však prohla­šujeme, že v zájmu evropské bezpeč­nosti a zajištění míru nepolevíme v rozhodném boji proti západoněmec­­kému militarismu a revanšismu a pro­ti jeho pokusům získat přístup k ato­movým zbraním. PEVNÉ SPOJENECTVÍ a nerozlučné přátelství se Sovětským svazem Je zá­kladním kamenem celé naší politiky. V bratrském spojeneckém svazku a spolupráci se Sovětským svazem vi­díme nejspolehlivější záruku naší bez­pečnosti, svrchovaností a úspěšnéhd budování socialismu v naší vlasti. V UPLYNULÉM OBDOBÍ dosáhl velké­ho rozmachu boj národů za osvobo­zení z područí kolonialismu a neoko­­lonialismu, za svobodu a nezávislost, vznikla řada nových, svrchovaných států. Zároveň se však imperialisté snaží ozbrojeným násilím zardousit národně osvobozenecký boj v Angole, Mosambiku, Portugalské Guinejí, v Jižní Arábii, rasistické režimy v Jiho­africké republice a v Jižní Rhodesii brutálně potlačují základní práva pů­vodního obyvatelstva. československá socialistická repu­blika vždy podporovala a bude 1 na­dále podporovat spravedlivý boj ná­rodů Asie, Afriky a Latinské Ameriky proti imperialismu, za právo každého národa na nezávislý politický a hos­podářský rozvoj a svobodnou volbu! společenského zřízení. NEJHRUBŠIM projevem Imperialist tické politiky Spojených států americt kých v současné době Je ozbrojená agrese proti vietnamskému lidu. V bo­ji s jlhovletnamskými vlastenci nasa­zují své intervenční ozbrojené síly, zat bíjejf pokojné obyvatelstvo, pustoší ce­lé oblasti. V rozporu se základními normami mezinárodního práva napad­ly Vietnamskou demokratickou repu­bliku a vedou proti ní nevyhlášenou válku ... Avšak přes veškeré válečné úsilí nedaří se americkým agresorům dosáhnout svých cílů. Vietnamský lid za bratrské pomoci socialistických zet mí a pomoci pokrokových sil světa úspěšně odolává náporu agresorů a bojuje za svá práva. (Z projevu Antonína Novott ného na XIII. sjezdu Komu* nistlcké strany Českosloven« ska.J Kdo aa to muže ? FOTBALOVÁ LIGA, napínavá až do posledního kola, skončila, a nyní přebírají svou nadvládu letní sporty. Naši Udě měli odjakživa blízko k tělovýchově a sportu — a není náhodou, že i sportovci sehráli v historii čes­kého a slovenského lidu čestnou úlohu a že mnozí před­ní představitelé našeho státu měli dobrý vztah ke sportu a tělovýchově (namátkou uveďme působení K. Gottwalda ve Federací, A. Zápotockého na Kladensku, dr. E. Beneše v S. K. Slávii atd.j. V okupací patřili sportovci k těm, kteří bojovali v prvních řadách. Neuměli uhýbat, vědělt, co je to čest a co zrada. Znali to ze sportu. Navštívili Isme tedy Státní muzeum tělesné výchovy a sportu v Tyršově domě na Malé Straně v Praze. Hledali jsme jména těch, kteří padit. Hledali jsme jedno jediné tablo, kde by se hovořilo o tom, že sportovci obětovávalt životy. Ze byli mučeni, stříleni, že jim patří v histortt protifašistického boje čestné místo. Nenašlt jsme podobnou vitrínu. Ano, jsou zde fotografie, stonky fotografii, ale pouze u tří nebo čtyř je podotknuto, že dotyčný sportovec padl za okupace... Je tady fotografie slavného českého atleta Rošického, pak snímek předsedy FPT K. Aksamita, který zahynul pří přestřelce s gestapem, u snímku Jána Mrkvy, těžkého atleta, je poznámka, že padl ve Španělsku v bo­jích u Teruelu ... Cyklista Voftěchovský je na hromadném snímku, ale kdo neví, že zahynul za okupace, nedozví se to. Podobně běžec J. Hekš, tenista Hecht a řady dalších. A pak je mnoho těch, kteří tu nejsou vůbec, třeba me­zinárodni nářaďový závodník Pecháček, Poněvadž Jsme chtěli znát důvody, obrátili Jsme se na ředitele muzea s. A. Samce a pracovníka muzea s. M. Ne­kvasila. Byli ochotní a rádi řekli co je tíži: muzeum má nedostatečný počet odborných pracovníků. Není nikoho, kdo by se věnoval práci „odboj a tělovýchova“. Kdo by udělal seznam zahynulých sportovců a tělovýchovných pracovníků za okupace. Kdo by systematicky studoval prameny o odbojt ve Federaci, v Sokole, v DTJ, Orlu, Skautu, Makabi a různých sportovních klubech. Tam všu­de byli lidé, kteří nenáviděli faštsmus, kteří neváhali riskovat (a nakonec většinou i obětovat) své životy. V některé organizaci jtch bylo víc, jinde méně, ale na tom v tuto chvíli nezáleží: důležité je, že tato stránka odboje zatím leží téměř ladem ... Ředitel Samec říká: „Na fakultě tělesné výchovy exis­tuje katedra historie a tam občas vznikne diplomová prá­ce na toto téma, například nedávno obhajovala jedna studentka práci »Federace na okrese Beroun«, ale to všechno je málo. Lidé-pamětníci odcházejí a my nemáme možnost a prostředky zpracovávat tuto tematiku.“ Soudruh Nekvasil dodává: „Cím později začneme dělat tuto práci, tzn. odboj a sport, odboj a tělovýchova — tím hůře. Měly by pomocí t ostatní orgány...“ Ano, to nás napadlo, když jsme viděli situaci. Snad by bylo nejvhodnější, kdyby Vědecká rada ČSTV, která má komtst historickou, se zabývala těmito problémy, pří­padně ve spolupráci s Ústavem dějin KSC a naším Sva­zem. To bude jistě úkol dlouhodobý. Ale co se může udě­lat hned: doplnit Státní muzeum tělesné výchovy a spor­tu několika panely, kde by byl zachycen odboj našich Udí, lak aktivních sportovců, tak i těch, kteří pracovali na různých místech tělovýchovy a sportu a zahynuli. Je­jich památka sl to zaslouží. -ivat

Next