Hlas Revoluce, 1971 (XXIV/1-52)
1971-01-02 / No. 1
BASKOVÉ OTŘÁSAJÍ ŠPANĚLSKEM Baskové (sou odpůrci Frankova fašistického režimu, proto )soo stále pronásledováni. V letech španělské občanské války 1936 — 1937 se přidá li na strann rudé mezinárodní brigády. Přestože jsou přísně katoličtí, byli Frankem podmaněni Baskové sami se ve své řeči Eiiskaldnnak“ nazývají Bískajové. Ve Španělsku jich žije přes 450 000 a ve Francii 170 000. Za fašistického režimu se jich přes 100 000 vystěhovalo do jižní Ameriky. Baskové jsou potomky starých fberů mají svou řeč a pradávné zvyky. Koncem 6. století se usadili na severní straně Pyrenejí a po dlouhých bojích si je podmanili španělští králové. V 11. sínletí se dostali pod nadvládu Aquitanie, v r. 1453 Francie a později Španělska. Přesto si ndrželi vlastní ústavu a zvláštní zákony Baskové jsou velmi hrdí na svou národnost a původ. Muži i ženv mají krásné vznosné postavy, jsou silní a obratní. Rádi tančí, zpívají » hrají košíkovou. Každoročně pořádají národní hry. Kdysi byli udatnými námořníky a patřili mezi první lovce velryb v Evropě. Mnoho mužů putuje každým rokem do jiných krajů za sezónní prací — zedníci, lamači kamene, tesaři. Ženy jsou tak schopné, že vykonávají i těžké práce, jako je nakládání a vykládáni Indi v přístavech. A nyní soudí vojenský tribunál v Burgnsu 16 baskických antifašistů, řlená organizace ETA. z nichž šesti hrozí trest smrti. Mezi souzenými jsou i dva katoličtí kněžf a tři ženy. Velký protestní ohlas přichází z řad katalánského obyvatelstva a z Francie. Také Organizace spojených národů by měla u Franka protestovat a zakročit. Ani nás. protifašistické bojovníky v Československu, nemůže nechat tato situace ve fašistickém Frankovu Španělsku lhostejnými Musíme stát proti fašistickému terorn dnes stejně jako před 35 letyl fan GOLDFUSS, 76 MO Praha 137 VÁLEK ZA 370 LET Od počátku 17. století bylo vedeno V Evropě 137 válek. Jen v druhé světové válce přišlo o život 55—75 miliónů lidí, 150 miliónů bytů bylo zničeno. Francouzský časopis vypočítal, že za peníze vydané na druhou světovou válku by se mohl v každé robině v USA, SSSR, Velké Británii, Francii, Německu, Kanadě, Belgii, Austrálii a Irsku postavit dům a opatřit ho nutným nábytkem. Navíc by se každé rodině mohlo vyplatit 50 tisíc dolarů a zbylo by 250 miliónů dolarů na výstavbu nemocnic, škol, divadel, sportovních podniků atd. Dnes, aby byla zabezpečena vojenská převáná USA, vydává americká vláda na zbrojení ročně 80 miliard dolarů. Tím je svět donucen závodit ve zbrojení. Výsledkem je takové nakupení prostředků masového ničení, jimiž by obyvatelstvo země mohlo být šestkrát usmrceno. Za peníze, které se vydávají na celém světě za jeden den na zbrojení, by mohl být zřízen celosvětový televizní systém, skládající se z pozemské a kosmické stanice. S výdaj1 na zbrojení bv se dal v krátké době vyřešit všesvětový problém bydlení a výživy na zeměkouli. VÝROCT OSVOBOZENÍ NA ZNÄMKÄCH O příležitosti 25. výročí osvobození byly vydány zvláštní známky v Rakousku, Albánií, Belgií, ČSSR, Dánsku, Francii, Norsku, Holandsku, Bulharsku, Jugoslávii, Polsku, Rumunsku, NDR a SSSR. Známky s tematikou odboje a osvobození vyšly v některých zemích v sériích. Francie vydala 53 známky, Belgie 19, Holandsko 13, Rakousko 19, NSR 10. Lucembursko 9. Itálie vydala po osvobození pouhých sedm známek a k loňskému slavnému výročí známku žádnou. Italský posla nec Isacco Nahoum podal dotaz na ministra pošt a spojů, jaká opatření se připravují, aby alespoň v příštím roce známka vyšla. Emisní program byl již určen, zněla odpověd ministra pošt a spojů Italská odbojová veřejnost tím byla právem pobouřena. MNOHONÁSOBNÍ vrazi PŘED SOUDEM V listopadu se konalo ve Wiesbadenu přelíčení s pěti obžalovanéml, kteří zavraždili 65 000 židovských občanů v době od listonadu 1941 do 22. července 1955 v okrese Lublin. Obžalovaní bylí SS-fahreři — důstojníci a příslušníci úřadovny bezpečnostní policie v Lublinu. Podíleli se na čistkách, při nichž přišlo o život I 300 nemocných z židovské nemocnice, děti ze sirotčince a 16 kojenců, zavražděných v postýlkách. Židovské vězně postříleli nebo zabili v plynových komorách jak vyšlo nalevo ze svědectví, museli si židovští vězni lehnout na haldu mrtvol a za zvuků muziky bytí stříleni bandou velitelů. Soud by měl též zkoumat, jak je možné, že se tito zločinci znovu dostali do policejní služby NSR Proces potrvá asi osm měsíců. KOMUNH^A PROPUŠTĚN Z PRÁCE Bavorská spolková banka oznámila bankovnímu úředníkovi Wolfgangu Schwankovt, že je propuštěn pro svou politickou činnost v komunistické straně. Důvod: politické názory zaměstnance jsou neslučitelné s jeho činností v bance, nebof Komunistická strana Německa vystupuje proti moci velkých bank. ZNÁMKA V ODBOfT Jak jsme již psali, byla koncem října zahájena v Turínu v Itálií Mezinárodní výstava známek s tematikou odboje. Od jiných výstav se tato liší tím, že známka je zde prezento vána veřejností lako prostředek kultury a poučení. V budově výstavy byly uspořádány přednášky na téma: Občanská válka ve Španělsku, Italský odboj, Nacismus a deportace, Dokumentace o odboji. Na výstavě byly známky z Rakouska, Belgie, ČSSR, Jugoslávie, Polska, NDR, Rumunska atd Výstava bvla uspořádána v rámci 25. výročí osvobození. -kl- O hlas revoluce 1/71 Hitler a Stranss nejsou příliš daieko nd sebe Tak Hitler napsal v Mein Kampf- „Zaostalé r#’5 ná rody na východě od nás přetvoři me za vedeni garmánských organ! zálorů k mocnému státnímu ňtva rn . .“ Franz j. Stranss: „Náš ná rodní úkol spočívá v tom že tylo nárndv svedem do evropské rodí nv národů. Evrona pak bude větší vlastí orn nás, nebode končil ani ve svém Návrhu nové Evropy.” ☆ Gerhard Kelderltng a Percy Stolz přicházejí v pravý čas s knihou Berlín 1945—1968, která má podtitul: K dějinám hlavního města NDR a zvláštní politické jed notky západní Berlín. Kniha té měř o 700 stranách se 160 fotografiemi. 128 fakclmltle dokumentů a 5 mapami Je zatím nejdůkladnější dokumentací k otázce Berlína a západního Berlína — potřebná zejména nyní, kdy se jednání čtyř spojeneckých mocností dostává do dalšího stadia. Protesty proti novému Frankovu teroru se ozývají v celé Evropé. Na snímku je zachycena demonstrace španělských demokratů v Německé spolkové republice, před španělským generálním konzulátem ve Frankfurtu n. M. Justice fašistického Frankova relimu zkouší opět sílu opozice, která se solidárně postavila za obtalované Basky. FII! » imiriuiilmií váletnyeli zločinů 11. 11. 1970 vstoupila v platnost konvence OSN o nepromlčení válečných zločinů K této skutečnosti vy dala mezinárodní federace odbojářů FIR toto prohlášeni: „Hrůzné zločiny, které kdy byly spáchány proti lidkosti a civilizaci, nemohou být smazány z paměti národů. Ochrana cenných hodnot, které byly získány lidskou prací, přátelstvím mezi národy a mírem vvžaduje, aby ti, kteří jsou odpovědni za masakry a mučení, kterému byla vystavena celá Evropa, byli postaveni před soud a potrestáni. Evropští odbojářl umí dobře ocenit význam konvence OSN o válečných zločinech, konvence, za niž tolik let boiovall. Při této příležitosti upozorňuje sekretariát FIR na to, že v NSR beztrestně žijí mnozí nacističtí zločinci a požívají plné svobody. Mimo jiné je to Lammerding, Molinari a Defregger, kteří v NSR vedou život bez jakýchkoliv materiálních starostí a morálního zatížení. A přece 1 NSR je vázána dodržováním mezinárodního práva, jelikož nyní vstoupila v platnost konvence OSN, žádá sekretariát FIR jménem miliónů účastníků odbojového hnutí a obětí nacismu, aby nacističtí zločinci bylí postaveni před soud a podle práva odsouzeni.“ -kl Lammerding musí před soud Více než 5 000 osob, mezí nimi starosta, poslanci a zástupci tří departementů, se zúčastnilo masového mítinku v Tulle, na němž bylo požadováno vydání SS-filhrera Lammerdinga, který je odpovědný za masové vraždění v Oradouru a Toulle. Ačkoliv byl již Lammerding ve Francii odsouzen pro svoje zločiny k smrtí, může až dodnes spokojeně žít v Düsseldorf jako stavební podnikatel a vést luxusní život. 13. září 1970 by! vytvořen v Tulle „Akční výbor pro vydání Lammerdinga“. Lamraerdtngovy SS-jednotky pověsily 9. června 1944 četné civilisty a v Oradouru povraždily veškeré obyvatelstvo; byli to většinou civilisté, za živa upálen! v kostele. V lednu 1945 potvrdil svědek Schmidt, že Lammerding osobně tyto vraždy nařizoval. V červenci 1951 byl Lammerding vojenským soudem v Bordeaux v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Francouzští pokrokoví poslanci nyní žádají vládu NSR o jeho vydání. Odboj a vyučování dějin v Itálii V listopadu ra. r. se konala ve Ferraře schůzka představitelů odboje profesorů dějin historie. Tématem jednání bvl odboj a jeho vyučování na italských školách. Zasedání předsedal prof. Lamberto Borghi, řádný profesor pedagogické fakulty z Florencie. V dokumentu, který sloužil jako podklad k jednání, se zdůrazňuje, že ideály odboje se nemohou stát opravdovým dědictvím vznešených myšlenek italské demokracie, nebudou li programovány již ve školách. Bez šíření mezi mládeží jsou tyto myšlenky vlastnictvím pouze těch, kdo se účastnili odboje. Nynější program ve škole úmyslně vynechává slovo odboj, který se zcela ignoruje. Školy naopak se snaž! pokroutlt hodnoty, kterými byl tnspirován odboj a zastřít jeho pravou podstatu. Existuje spousta školních knih s s legendami, s mystickou tendencí, vidinami, vzdálenými od reality. Zasedání ve Ferraře je jen dalším krokem k nápravě učebních osnov ve školách v Itálii. -kl NEPŘÍJEMNÝ FILM? V NSR nedávno přinesl časopis „Bild“ článek s kritikou Rosselliniho filmu „Řím — město otevřené“. který byl natočen krátce po válce a nyní znovu uveden do kin v NSR. Tento film se zakládá na historické skutečnosti a pojednává o obsazení Itálie německými hordami. Ukazuje nejen brutalitu a bestiálnost gestapa a SS, ale zároveň servilnost italských quislingů. Tento film došel světového uznání. Ale o tom „Bild“ nepřináší ani slovo. Pro něho je film překrucováním skutečností, je protiněmecký a pravda o zvěrstvech nacismu je nepříjemná nejen redakci „Bild“, ale i všem starým a novým nacistům. Polemika kolem Rosselliniho filmu měla jeden jasný cíl — znemožnit další uvádění podobných filmů. Avšak demokratická veřejnost a v první řadě odboláři žádají, aby v zájmu míru a demokracie v kinech byly uváděny filmy o protifašistickém odboji. Pouze zprostředkování historické pravdy a výchova v duchu humanismu podnítí v lidech bdělost před nebezpečím, které znovu hrozí némeckému národu ve 9tarých 1 nových projevech fašistické Ideologie. Tradice odboje na polské známce Druhá světová válka, její hlavní bitvy a boj proti fašistickým mocnostem jsou trvalým námětem poštovních známek. Koncem října loňského roku připomněla polská poštovní správa boje polské námořní flotily a vvdala tří příležitostné známky. Zobrazuje na nich loď Piorun, která se zúčastnila bojů v průlivu La Manche v roce 1944. ponorku Orzel potopenou v roce 1940 nacisty blízko norského pobřeží a konečně bitevní loď Garland.která hotovala u Dieppe, na vlnách Atlantického oceánu a ve Středozemním moří. fReprodukcí této známky otiskujeme.) Již v roce 1941 vydala polská vláda v exilu v Londýně sérii osmi příležitostných známek, které sloužily korespondencí polských vojáků na bitevních lodích 1 ve vojenských táborech. Tyto známky připomněly svými motivy jjffepadenl Polska v roce 1939 a boj polského lidu proti okupantům. Další série osmi známek vydaná v roce 1943 dokumentuje polský boj za svobodu na různých frontách doma i za hranicemi a znázorňuje odboj žurnalistů, želeničářň a boje letců, námořníků ve Francii, boje o Tobruk a Narvik i účast polských vojáků na Středním východě. Známá bitva o Monte Cassino, v nfž se vyznamenali polští bojovníci, byla v roce 1944 připomenuta přetisky na čtyřech známkách, které vyšly v roce 1941. A konečně po varšavském povstání vyšla známka vydaná ve prospěch varšavských bojovníků v roce 1944. Vydáván! polských protifašistických známek má tedy své dávné tradice a tvoří součást všech sbírek s touto tematikou. významných -j- Protestní telegramy španělské vládě — Madrid Všichni českoslovenští bojovnici proti fašismu jsou hluboce zneklidněni průběhem procesu v Burgosu a Hádají Vás o záchranu životů a o osvobozeni šestnácti baskických vlastenců. Nesete strašnou odpovědnost za vraždu před očima celého světa. Praha dne 16. prosince 1970 • • • Ministerstvu spravedlnosti Španělska v Madridu Žádáme, aby byly zachovány životy baskických vlastenců, souzených v Burgosu. Cs. bojovnici bývalých mezinárodních brigád ve Španělsku Praha 21. 12. 1970 DEMOKRATÉ SE BRÁNÍ Proti pletichám a rejdům neonéi cistického hnutí „Akce odboj“ (Aktion Widerstand) byla vytvořena ve Wesel/Niederrhein „Akce demokratického odboje“. Byly vydány letáky s výzvou, aby se spojily všechny demokratické síly a bojovaly proti pravicově radikálním tendencím v NSR. VĚRNI BUCHE NWALDSKÉ PŘÍSAZE U nového pomníku obětem neclamu ve Stuttgartu se shromáždili zástupci západoněmeckého svazu pronásledovaných nacistickým režimem VVN S delegace francouzského odiboje. Tajemník VVN Alfred Hausser připomněl všem přísahu, kterou si dali bývalí vězní v Buchenwaldu. Její slova „Zničení nacismu v jeho kořenech Je naší úlohou, výstavba světa v míru a svobodě naším cílem“, jsou dosud pro všechny závazná. Vyzval pokrokové občany, aby dali všechny své síly do služeb míru, porozumění meal národy a podporovali uzavření dohod NSR s SSSR, PLR a dalšími státy. Pietni upomínková slavnost, která byla zakončena položením kytic a věnců, vyzněla jako mohutná mírová manifestace. NA POMOC POLITICKÝM VĚZŇŮM Den 3. listopad byl vyhlášen z a Den akce na pomoc politickým vězňům ve Španělsku, za Jejich amnestii! Zejména v průmyslových oblastech a Madridu, Barceloně a Astúrii proběhly velké demonstrace a stávky pracujících. Volání po amnestii se ozvalo 1 ze scény mezinárodního divadelního festivalu v Madridu. Herečka fulia Pena byla krátce po svém protestu zatčena, avšak zanedlouho opět propuštěna, protože německý a francouzský divadelní soubor odmítl vystoupit, nebude-li propuštěna na svobodu. PĚT MIT,TUNU NÁVŠTĚVNÍKU V BUCHENWALDU Od září 1958 navštívilo Buchenwald pět miliónů lidí z celého světa. Za jediný měsíc bylo zaregistrováno 42 tisíc návštěvníků, z toho 28 975 z NDR, z Francie 1648, z USA 217. Jako pětimilióntý návštěvník Buchenwaldu byla uvítána S. M. Nikolejave ze SSSR, ředitelka magazínu Planeta. Na upomínku jí byly předány květiny a relief památníku. Do knihy hostů napsala: „Přála bych sí, aby dětí nikdy nepoznaly, co znamená válkal” PROTI PRAVICOVĚ EXTRÉMNÍM SILÁM Uctít památku obětí fašismu znamená dnes především zamezit jakémukoliv projevu fašismu a přípravám nové války. V tomto duchu jednali na shromáždění západoněmecké VVN mladí lidé 1 starší občané Kolína n. R. Sešli se, aby odhalili pamětní desku obětem fašismu a demonstrovali proti neonacismu v NSR. Připomněli, že na nodzlm r. 1944 bylo gestapem zavražděno 13 mladých občanů města a 11 ruských a polských občanů, kteří zde byli na nucených pracích jelikož městská správa až dosud nebyla schopna na pietním místě umístit pamětní desku, rozhodla se pokroková mládež v čele s VVN k svépomoci a pořídila sama desku s nápisem: Byli proti hitlerovské válce a chtěli ji ukončit. Zemřeli, abychom mohli žít!“ Demonstrace a shromážděni se neslo v duchu odhodlání učinit vše, aby se takové zločiny Jíž nemohly opakovat. -kl-