Hlas Revoluce, 1971 (XXIV/1-52)

1971-05-08 / No. 19

POD RUDÝMI PRAPORY ZA SOCIALISMUS '(DOKONČENI ZE STR. 1) Boi proti fašismu se jak známo neome­­zovai pouze na obranu národní svobody Čechů a Slováků. V mezinárodni solida­ritě se všemi národy a pod vůdčí silou mnohonárodnostního svazku sovětských socialistických republik dokázal, že sta­rá vládnoucí třída musí po skončení vál­ky odejít z (eviště dějin; novou budouc­nost musí vzít do rukou třída nová, tří­da dělnická, která získala spojence v ce­lám zdravém jádru pracujících mas na­šich zemí. Víme, že tento boj, který se vedl ilegáně doma a na všech antifašis­tických frontách v zahraničí, především však po boku Sovětské armády, stál stranu mnoho obětí. Padlo v něm přes 25 tisíc komunistů vedle dalších deseti­tisíců uvědomělých vlastenců a protifa­šistických bojovníků. I jim dnes, kdy vzpomínáme slavné padesátileté historie strany, vzdáváme čest a opakujeme slib, že jejich odkaz - vybojovat a vybu­dovat socialismus — splníme do posled­ního písmene. Komunisté se tak znovu zapsali do 'dějin našeho národa jako nejstatečnější bojovníci proti fašismu, a strana jako jediná organizovaná síla se stala vedou­cí silou v odboji. Zároveň propracovala otázky postupného provedeni národní a demokratické revoluce a jejf přerůstáni y revoluci socialistickou. Přesto, že strana utrpěla v okupaci veliké ztráty — ztrotila 25 000 nejstateč­­néjších svých členů — její důsledný boj proti fašismu stmelil široké masy lidu kolem ní a vedl k tomu, že ve volbách v r. 1946 slavně zvítězila. Lid dal důvěru straně, která podala důkaz o své schop­nosti, důvěru straně, která přišla s dů­sledným programem na výstavbu socia­lismu v Československu. Boj za svobodu národa a proti fašismu dostal tak ne­jen jasný třídní oharakter, ale postavil se v době poválečné, v letech mírového budování jasně í za realizaci beztřídní společnosti. Proto i v únoru 1948 se drtivá většina našeho lidu postavila za program strany a rázně zkřížila kontra­­revolučni plány zahraničního imperialis­mu i pokusy buržoazníoh pučistů o ná­vrat ke kapitalistickému režimu, jako tomu bylo v republice předválečné. Únorovým vítězstvím dělnické třfdy byl dovršen proces přerůstání národně de­mokratické revoluce v revoluci socialis­tickou a plně se uvolnila cesta budová­ní socialismu v naší zemi. Na této cestě se vykonalo mnoho. By­ly překonány důsledky války, výroba se zmnohonásobila. Pod vedením KSČ za bratrské pomoci českého lidu dosáhl i slovenský lid obrovských úspěchů ve všech oblastech veřejného života. Nebyly však zcela překonány měšfác­­ké a buržoázni pozůstatky v myšlení lidí. Poražená buržoazie se na základě zostře­né mezinárodní situace ještě jednou zoktivizovala a usilovala znovu v r. 1968 o rozvrat poměrů u nás. Tyto síly využí­valy i těžkostí, které vznikly v našem hospodářství i chyb, kterých jsme se dopustili k tomu, aby zaútočily na stra­nu a na socialistické zřízení. Třináctý sjezd strany tyto probémy sice již řešil a za pomoci široké vnitrostranické dis­kuse odhalil jejich příčiny, našel i správ­né způsoby řešení. Avšak vedení strany nedokázalo tyto správné závěry realizo­vat. Tak se strana postupně dostávala do pasivity, která vyústila v politickou krizi a v kontrarevoluční puč antisocia­­lis-tiokých .sil a. reakce v roce 1968. Poučení přijaté stranou v lednu letoš­ního roku na zasedání ÜV KSČ uzavírá a vysvětluje období, kdy jsme stáli na okraji propasti. Za pomoci spojeneckých sil a v duchu proletárskeho internacio­nalismu byl v ČSSR socialismus zacho­ván. Sovětský svoz a bratrské strany splnily svoji internacionální povinnost a udělaly rázný škrt přes rozpočet domá­cích i zahraničních kontrarevolucionářů. Noše vnitřní síly se pod novým vedením strany opět zkonsolidovaly a dnes stojí naše země pevně v socialistickém tábo­ře. Čtrnáctý sjezd Komunistické sraný Československa ukáže, že to byl boj těžký, ale vítězný. Padesáté výročí KSČ bude korunováno opět heslem, které je nám, protifašistickým bojovníkům, stejně drahé: Pod rudými prapory za socialis­mus! nášmedailónek Jako studení pracoval proti oku­pantům. Byl zatčen pražským gesta­pem 21. února 1944. V Terezině byl vězněn na druhém dvoře v cele tis­lo 21. Vedle cel byly řemeslnické dílny, kde vězni pracovali. Vedoucí dílen esesák Stenkopf měl v kance­láři radiopřijímač. Kdy! odcházel, obyčejně v pozdních večerních ho­dinách, zamykal vězně v dílnách. Nebylo příltS tětké udělat st k Je­stvo na dvůr. Dozorci vedou holiče kolem nastoupených řad. Rojko další sleduji Jeho počínáni, Ptnďovl a pst zuřivě štěkají. Přichází tam, kde stojí Jožka. Zastavuje se. Dívá se na svého souseda a pomalu otvírá ústa: „Tys to byl, viď?" Ranami a kopanci ženou Jožku na strážnici. Dveře se zavírají, ale t přesto slyší­me křik a rámus. Vyrazili Jožkovi zuby, přerazili sanici, zbili jej do JOŽKA SVÁTEK ho kanceláři klíte. A tak měli vězni možnost poslouchat dýn. Důležité zprávy Moskvu a Lon­předávali dál. Jedním z Jejich rozšlřovatelů byl t Jožka Svátek. Jednou sdělil Jožka novinky z roz­hlasu svému sousedovi na cele, kte­rý byl holičem na A právě tehdy přtšel k SS-Razlerstube. hollčt son- derhäftltng Blaschke, bývalý gesta­­pák z Benešova, který něco provedl a byl vězněn v Terezině, ale měl volnost pohybu a napravoval st po­kaženou reputaci donášením. Usedá do křesla a ptá se: „Also, was tst neues, Herr Razter?" A holič, který uvěřil důvěrnému tůnu t nezvyklému oslovení, mu pověděl vše, co slyšel o vystláni z Moskvy a Londýna. dal Blaschke samozřejmě Ihned vyhle­Ptnďu JOckla. Holiče přivedlt k výslechu. Zapíral: Říkal to něja­ký neznámý vězeň na dvoře Zmlá­tili ho a nechali stát před vrátnici čelem ke zdi. Tak Isme ho viděli, když jsme se navečer vraceli z Lito­měřic i práce Večer nastupuje všechno osazen­bezvědomt. Pak zavolali Ještě dva vězně z cely č. 23. Po chvíli Jsme dostali povel k odchodu. Jen osa­zenstvo cely 23 mělo Ještě „Übung", při němž Plná a rozrazil bandaskou od mléka hlavu staršímu vězni Jožka Svátek, nadaný a talentova­ný chlapec, který měl universitní zkoušky ze šesti světových Jazyků, dobrý hudebník t sportovec, byl na­hý a v bezvědomí přenesen do sa­motky a hozen na podlahu. Snahy dodat mu potravu a léky za pomoct česky mluvícho dozorce, byly mar­né. JOckl zakázal Jakýkoliv přístup. Vraceli Jsme se z komanda z Ostí nad Labem. Před oděvním skladem stoji valník. Smutné oči koníka Jako by truchlily nad naloženým nákla­dem, který má vézt do krematoria. Sedm beden, sedm rakvi, sedm za­­vraždéných vězňů Ze spodních po­malu odkapává krev. Ve čtyřech le­ží popraveni Rusové, ve dvou Jsou židovští vězni, ubití při práci na šancích V poslední rakvi Jožka Svá tek. Zemřel 12. dubna 1944. JOSEF ANDÉL Pozdrav od pionýrů Přijměte srdečné pozdravy od pionýrů okresu Gottwaldov, shromážděných dne 24. dubna 1971 v počtu 1870 na památném mistě II světové války, fašisty vy pálené, ale nepokořené pasekářské osadě Ploštině Sešil jsme se zde, abychom spolu s účastníky a pamětníky partyzánskývh bojů, sdružených ve Svazu proti fašistických bojovníků založili tradici pochodů na tato místa. Chceme stále připomínat, že naše svoboda se rodita v nelítostných bnjich a byla vykoupena nepředstavitelnými obětmi. že bratrství našeho lidu a lidu Sovětského svazu bylo posvěcena krvi miliónů Dnešním pochodem zároveň pozdravujeme 50. výroět založeni komunistické strany Československa jejíž slavné dějiny poznáváme při plněni úkolů hry Cesta za rudou hvězdou. Slibujeme na tomto mistě, že v Pionýrské organizaci SSM našeho okresu bu dete mit, drazí soudruzi, vždy spolehlivou zálohu, která nikdy nezradí ideály, za něž bojovali partyzáni zde na Ploštině a k jejichž naplněni nás vede Ko ®up^ *4Cká strana Československa. Pionýři okresu Gottwaldov MEZINÁRODNÍ PAMĚTNÍ DNY ODBOJE VÝRAZEM JEDNOTY A ODHODLANÍ Od 11. dubna do 9. května probíhají MPDO ve všech okresech oaši země. Po výročních členských schůzích a okresních konferencích ČSPB, kdy byli zvoleni do čela našich organizací angažovaní funkcionáři, podává právě prů­běh MPDO důkaz o tom. že se CSPB aktivně podílí na politice Národní fronty a nejen slovy, ale i činy se plně přihlašuje k programu konsolidace a so­cialistické výstavby pod vedením naši Komunistické strany Československa. SLAVNOSTNÍ SCHŮZE MPDO Ve výroční den asvobozeni koncen­tračního tábora Flossenbiirg 24. dubna položili býv. političtí vězni tohoto tábora věnec v Památníku osvobozeni v Praze na Vítkově. Za fiěasti delegace Ov CSPB, v ěele s předsedou ÜV Josefem Vojáč­kem se,pak sešli na přátelském setkáni u příležitosti MPDO. V besedě vystoupili předseda ČV ČSPB j. Vojáček a člen DV ČSPB ing B. Rossa. Přítomni se zájmem vyslechli zprávu o lom, jak po­kročila práce redakční rady na zpraco­váni obsažného dokumentu o historii a životě koncentračního tábora Flassen­­biirg. Vf ★ Veřejnou členskou schůzi k zahájení Mezinárodních pamětních dnů odboje uspořádala MO ČSPB v Mimoni. Slav­nostní projev přednesl člen Ov ČSPB soudruh Josef Krno. ★ Více než 500 účastníků, z toho třetinu mladých, vítala 18. dubna dechová hud­ba karlovarské posádky na manifestací karlovarských odbojářů. V předsednictvu zasedli zástupci organizaci NF, OV KSČ, delegace zahraničních odbojářů ze So­větského svazu, Rumunska, Německé de­mokratické republiky a tajemník mezi­národní organizace FIR Giuseppe Gaddi. Hlavni projev měl generální tajemník OV ČSPB soudruh Josef Pašek. Se sou­hlasem byly přijaty pozdravy zahranič­ních delegaci. Na závěr bylo schváleno prohlášeni k MPDO, odeslán telegram konferenci KSČ Západočeského kraje v Plzni a pozdravné dopisy 0V ČSPB a OV KSČ. ★ Slavnostní zasedáni na počest MPDO koná jtž tradičně okresní výbor ČSPB Sokolov. Letošní manifestace se zúčast­nily 1 delegace KSČ a ostatních orga­nizací NF, členové předsednictva OV ČSPB soudruzi Pašek a Relnelt. Velmi pozorně byl vyslechnut kulturní program žáků I devftiletky v Sokolově. K pří tomným promluvil člen 0KRK ÜV ČSPB soudruh Václav Býrut. Závěr jeho pro­jevu byl přijat nadšeným souhlasem. Ze zasedáni byly odeslány dopisy ústřed­nímu a okresnímu výboru KSČ a 0V ČSPB. ak ★ V pondělí 19. dubna uspořádal Městský výbor ČSPB v Brně v Dělnickém domě slavnostní shromážděni na počest zaháje­ni Mezinárodních pamětních dnů odboje. Kromě odbojářů se shromážděni zúčast: ni 11 zástupci stranických orgánů,, měst­­kého národrflho výboru, ostatních Sležěk NF a armády. Hlavni projev přednesl předseda MěstV ČSPB plk. ing. E. Gra­­miš, který vzpomněl události před 2« le­ty, vedoucí úlohy KSČ v odboji'a hlavní­ho podílu Sovětské armady při porážce německého útočníka V závěru zdůraznil, že 1 v současném rozděleném světě je SSSR hlavni silou, která je schopna za­bránit novému zotročeni socialistických zemí a KSČ jedinou politickou silou u nás, která může zabezpečit budován! 1 obranu naši krásné vlasti. Potom předal náčdl­­nlk Městské vojenské správy pplk. Daněk Ing V Goldlamovi Rád rudé hvězdy, který mu propůjčil president republiky. — Po schváleni rezoluce vystoupila po­sádková hudba pod taktovkou mjr Pltry se zpěváky 0. Císařem a M. Střlžein ze Státního divadla v Brně. ★ Fr. DIVOKÝ Dne 20. dubna uspořádali v Prostějově pietni oslavy MPDO. Vzpomínku na od­bojové hnuti a na slavnou přísahu buchenwaldských vězňů přednesl s. Ko­řínek. Z této slavnosti přítomni zaslali děkovný dopis OV KSČ za podporu, kte­rou strana poskytla odboji Jako vedoucí sila v čele s Klementem Gottwaldem. V rámci oslav MPDO bude předána Čs. cena míru ve Vlcově, kde nacisté po­vraždili v posledních dnech války řadu pokojných občanů, a uspořádány pietni oslavy v Jav.oříčku, kde SS vyvraždili a pobořili celou obec. Mimo akce MPDO se plánuje slavnost­ní schůze k oslavám 50. výročí založeni KSČ a na počest XIV. sjezdu s kulturním programem. Aby bylo členům ČSPB umož­něno seznámit se s památnými doku­menty, uskutečni se ke konci května nebo začátkem června zájezd na výstavu 50 let KSČ v Praze. Splněním hodnot­ných závazků celá okresní organizace přispěje I národnímu hospodářství. Ta­ké odběru HR se věnuje velká pozor­nost. Všechny akce ČSPB se pořádají za spoluúčasti OMR 1 OV SČSP a OV SSM. Noví členové OV slíbili, že všemi silami přispějí k realizaci směrnic pro­sincového pléna OV KSČ a úkolů, které vyplynou ze XIV. sjezdu strany. E. K. Dne 25. dubna se uskutečnil v rámci MPDO a 50. výročí KSČ sraz odbojářů v Ostí nad Labem. Velký sál Kulturního domu pracujících, naplněný asi 400 od­bojáři, přivítal zástupce všech organi­zací NF a člena ÜV ČSPB dr. Vojtu Er­­bana, který po čs. a sovětské státní hymně a po vystoupení úderky pionýrů přednesl hlavní projev. S velkým přehledem a vyčerpávajícím způsobem hovořil o me­zinárodní situaci. Mezi jiným zdůraznil stále rostoucí sílu socialistického světa, která jako jediná je schopna zabránit třetí světové válce. My, odbojáři, dáme všechny své síly pro vítězství socialis­mu, budeme vychovávat mladé lidi, kteří se po nás ujmou řízení, aby pracovali ve jménu lásky k člověku, pro štěstí a svobodu lidstva, pro konečné vítězství socialismu a komunismu. — Po projevu byly uděleny věcné dary k sedmdesáti­nám dlouholetým funkcionářům OV ČSPB Frant. Pinčovi, dr. I. Jozovičovi a Bedř. Šulcové. Na závěr byly jednomyslně schváleny rezoluce, určené KV KSČ, Čes­ké mírové radě a ÜV ČSPB. Slavnostní schůze byla zakončena Internacionálou. ★ J. BUŠA V pondělí 19. dubna se konal ve vel­kém sále Pramen v Retenicích aktiv funkcionářů a odboiářů teplického ©kře­su k zahájení MPDO. Přišli mezi ně před­stavitelé KSČ a ostatních složek Národní fronty. Shromáždění zahájil předseda OV a člen OV ČSPB F. Němec. Hlavní prtjev přednesl člen ŰV ČSPB J. Borolič. ?• po­­depsání smlouvy mezi okresní mírovou ra­dou a OV ČSPB vystoupila kulturní úder­­ka ČT s velmi zdařilým a šťastnou ru­kou voleným programem. Přeplněný sál — na 350 osob — velmi pozorně vyslechl a dokonce i zanotoval nejstarší revoluční písně. Závěrem byl schválen dopis ÜV ČSPB a české mírové radě. Po oficiální části dlouho do noci vyhrávala dechov­ka Byl to doopravdy svátek odbojářů teplického okresu. —jbč— Organizace CSPB nastoupily spolu s ostatními složkami Národní fronty do tradičních průvodů Prvního máje. NáS snímek Je z Mladé Boleslavi. Foto ČTK Internacionála je česká Lípa, rozehřátá farním sluncem, vítala 22. dubna účastníky okresní mí­rové manifestace k Mezinárodním pamět­ním dnům odboje. Velký sál hotelu Mer­kur byl zcela naplněn. Spolu s těmt, kdo se aktivně podíleli na odboji, přisít také mladí lidé Dostavili se i studenti Vietnamské, demokratické republiky, kte­ří se v nedalekých Zahrádkách připra­vují bud na studium na vysokých Ško­lách v ČSSR, nebo někteří z nich — Jtž iritenýřl čt dóktoři — se tam při­pravují na vědecké práce. Přišit také představitelé politického a veřejného Ži­vota. Hlavni referát přednesl generálni ta­jemník OV -ČSPB Vyjádřil v něm pevné rozhodnuti pokračovat v přísaze, kterou si dali osvobození političtí vězňové v ro­ce. 1945< Zdůraznil, že čas odpočinku Ještě■ nenadešel, a odbojáři Jsou rozhod­nuti plně se angažovat za politiku KSČ, za utužení internacionálních vztahů, za úkoly, které vytyčí XIV. sjezd strany. Častý potlesk a velmi dobrá atmosféra panovaly v: sále. Přispělo k .ní t předáni státního vyznamenání Za zásluhy o obra­nu vlastt dlouholetému funkcionáři OV ČSPB s. Karlu Mrvtkovt. Odesláním pozdravných dopisů OV ČSPB a OV KSČ - oficiální manifestace skončila. Ukončeni snad podobné Jako Jinde, ale ten pravý závěr — neobvyklý, ale překrásný — teprve přtšel. Postarali se o něj taneční soubor Student a mladí Vietnamští přátelé. Af to byly moderní ihnce: Jižní Ameriky v podání Českolip­ských nebo svižně zatančená polka čt vláčná česká beseda a poté zpěv, vše zítřka lidský rod bylo přijato nadšeným potleskem. Zvlůšt pozorně byly sledovány tance a zpěv vietnamských přátel; at to byla bojová píseň partyzánů, sólový tanec květin, společný národní tanec nebo bouřlivě přijatý tanec s bambusovými tyčemi. Ve všem rytmus, svižnost, eleggnce. Avšak důstojné vyvrcholeni manifesta­ce teprve přišlo. Na scénu nastoupili členové souboru Student a každému viet­namskému příteli předali kytičku. Za je­jich uměni i za jejich dlouholetý boj, za utrpení I vítězství. A potom se všich­ni uchopili za ruce, Češi i Vietnamci, a mávali rozradostněným divákům. Potlesk byl přerušen Internacionálou, kterou spo­lečně zpívali všichni přítomni. Zpíval jsem častokrát „Již vzhůru, psanci této země . “ — 1. května 1945, několik dni po našem osvobození v koncentračním táboře, na IX. sjezdu KSČ, na poslední manifestaci v Praze na Zofíně i při ji­ných slavnostních příležitostech. Vždy v tom bylo určité vyznáni, vždy v tom byla síla mezinárodni solidarity. Ale v fi­znám se, že v České Lípě při pohledu na naše krásné lidi i přátele z Vietnamu se mi při zpěvu zajikalo v hrdle a ne­bojím se přiznat, že i slzy se mi obje­vily v očích. Celý tento krásný zážitek mne znovu utvrdil v tom, že máme krásnou mládež, že ona dále povznese dílo, které začali naši otcové a které pokračuje. „Dejme se na pochod!“ JOSEF PASEK Hlas revoluce 19/71 O

Next