Hlas Revoluce, 1972 (XXV/26-52)
1972-07-01 / No. 26
týdeník ceskeho svazu protifašistických bojovníku ROČNÍK 20 CENA 80 hal. 1. 7. 1972 Československý lid měl příležitost uvítat slavného bojovníka za svobodu své země, prvního tajemníka ÜV Komunistické strany Kuby a předsedu revoluční vlády Kubánské republiky dr. Fidela Castro Ruz, který dlel na pozvání OV KSČ, presidenta republiky a vlády CSSR v naší zemi od 21. do 26. června 1972. Nadále plnit politické poslání Z referátu generálního tajemníka VRATISLAVA KRUTINY na plenárním zasedání FV ČSSPB 20. června 1972 V úvodu svého referátu soudruh Krutina připomněl 31. výročí věrolomného napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem. Zdůraznil mj., že není možné nevzpomenout obrovských obětí, které Sovětský svaz přinesl na lidských životech, aby zachránil lidstvo před fašismem. Poté přešel s. Krutina k hodnocení práce předsednictva federálního výboru ČSSPB od posledního pléna. Řekl: „Dovolte, abych se nejdříve zmínil o zahraniční činnosti předsednictva FV ČSSPB. Při stanovení hlavních cílů své mezinárodní činnosti vycházel federální výbor ČSSPB především z hlediska důsledného uplatňování mírové zahraniční politiky ČSSR a států socialistického společenství, prosazováním této politiky na půdě orgánů FIR a ve všech svých zahraničních stycích. Při všech jednáních se zahraničními partnery stál ČSSPB jednoznačně na pozicích marxismu-leeinismu a proletářského Internacionalismu. Tímto postojem si získal plnou autoritu a byl pro socialistické a ostatní odbojářské organizace rovnocenným partnerem. FV ČSSPB dále prohluboval bratrské styky a spolupráci především se Sovětským výborem bývalých účastníků války, organizacemi účastníků odboje ostatních socialistických zemí, vysílal do těchto zemí delegace. SPOLUPRÁCE S BRATRSKÝMI ORGANIZACEMI Tak v lednu t. r. tříčlenná delegace ČSSPB odjela do Budapešti k jednání o spolupráci, výměně zkušeností a diskusi o aktuálních otázkách společného zájmu. Závěrem této návštěvy bylo uveřejněno společné komuniké, ve kterém jsou stanoveny úkoly a spolupráce obou svazů. V dubnu byla vyslána pracovní delegace ČSSPB do Bulharska. Představitelé bulharského a čs. svazu vydali Deklaraci, která zdůrazňuje další formy spolupráce, výměny delegací, kooperace na poli mezinárodních styků, aktivlzace boje proti fašismu a revanšismu, prohloubení solidarity s bojem vietnamského laoského a kambodžského lidu proti americkému imperialismu,- boje za zastavení izraelské agrese, boje proti fašismu národů Španělska, Řecka a Portugalska. Delegace FV ČSSPB se jako každoročně zúčastnily periodických zasedání mezinárodních výborů koncentračních táborů, a to MV Sachsenhausen v Dortmundu v NSR v březnu t. r., MV Neuengamme v Budapešti v dubnu, MV Dachau v Mnichově v květnu, finančně .kontrolní komise MV Osvětim v Osvětimi v dubnu. Rovněž tak se čs. delegát zúčastnil zasedání předsednictva FIR ve Vídni koncem března t. r. Vysílání delegátů do zahraničí bylo vždy pečlivě probíráno, byla hodnocena především znalost problematiky a kladen důraz na politickou uvědomělost vedoucích a členů delegace. Možno říci, že úkoly delegací byly dobře splněny. V letošním roce pomohl připravit FV ČSSPB spolu se slovenským ÜV SZPB zasedání politické komise FIR v Bratislavě v březnu za účasti 15 delegátů. Na této poradě bylo dohodnuto uspořádat na podzim konferenci o boji proti fašismu. V Praze v březnu přivítali zástupci ČSSPB pracovní delegaci bratrského polského svazu ZBOW1D. Bratrské delegace byly přítomny i na tradičních akcích v rámci MPDO v dubnu a na oslavách výročí osvobozen! Terezína a na oslavách Lidic. V rámci MPDO byl uspořádán 13. dubna velký mítink v Plzni na základě usnesení římského setkání v listopadu minulého roku. Při této příležitosti byly předány oficiálními zástupci FV ČSSPB „Římské mírové výzvy” představitelům Národní fronty a státních orgánů. FV ČSSPB se tak účinně podílí na propagaci mírové politiky. Do mezinárodní činnosti FV ČSSPB je nutno zahrnout i turistické zájezdy odbojářů do býv. koncentračních táborů, které připravilo naše zájezdové oddělení. ČSSPB přivítal v ČSSR skupinu bývalých vězňů v Sachsemhausenu z NDR, kteří přijeli do Prahy v květnu t. r., a v sídle FV ČSSPB byli přijati i někteří funkcionáři bratrských svazů, kteří projížděli Prahou. U příležitosti 25. výročí západoněmecké organizace VVN byl zaslán pozdravný dopis, podepsaný předsedou svazu. Dopis byl uveřejněn ve zvláštní brožuře, kterou VVN vydala. V letošním roce se bude připomínat 30. výročí založení 1. čs. Jednotky v SSSR a k té příležitosti vyšle ČSSPB do SSSR delegaci, vedenou předsedou FV s. M. Hrušovským, který společně se s. dr. Erbanem projedná se zástupci Sovětského výboru bývalých účastníků války otázky spo (POKRAČOVÁNl NA STR. 4) Setkáni s JFidelem Byl jsem na něho zvědav, to se přiznám. Člověk se přece nesetkává často s lidmi, kteří dokázali pro svůi národ, pro boj proti kolonialismu a imperialismu tolik, jako Fidel Castro-Ruz. Měl jsem štěstí, že jsem ho mohl pozorovat a poslouchat delší dobu a to při zvláštní, nevšední příležitosti. Staroslavná Universita Karlova rozhodla udělit Fidelu Castrovi čestný doktorát právních věd. Promoce v aule Karolina je vždy působivá slavnost. Starobylý tradiční ceremoniál. insignie nesené krojovanými pedely vysokých škol, černé taláry a barety profesorů, barevné, kožešinou zdobené taláry děkanů a rektorů, slavnostní hudba znějící starobylou aulou Karolina, to všechno vytváří zvláštní atmosféru. naplňující přítomné slavnostním pocitem úcty k věděni a tradici vzdělanosti. A tato atmosféra byla na promoci Fidela Castro ještě znásobena přítomností našich nejvyšších stranických a vládních činitelů, členů diplomatického sboru a představitelů politického, vědeckého a kulturního života. Byl lsem zvědav jak tento revolucionář a neohrožený bojovník ' s imperialismem, kterému tak výborně sluší prostý vojenský stejnokroj. si povede v černém taláru. Nemám rád velká slova, raději řeknu, že skutečně velká osobnost se projeví, ať nosí stejnokroj, nebo civilní šaty. Fidel Castro takovou osobností je. Skutečným zážitkem byl jeho projev a to jak po obsahové, tak i po formální stránce. Byl zřejmě dojat a také to bez rozpaků dal najevo. Upřímnost, přesvědčenost o pravdě marxismuleninismu, ideová ujasněnost myšlenek, příjemně znějící a přitom energický hlas — tak bych charakterizoval jeho řečnický projev. — Málokdy se člověku stává, že se setká s velikou osobností — revolucionářem. Dne 22. června t. r. jsem se s ní setkal ve starobylém Karolinu. BOHDAN ROSSA * 1 Zasedal federální výbor ČSSPB V úterý 20. června 1972 se sešel v Ústředním kulturním dumě dopravy a spojů v Praze na Vinohradech federální výbor ČSSPB. Projednal plnění úkolů za první pololetí letošního roku a vytyčil výhledy na nejbližší údobí. da' FV s. Hrušovský, který promluvil o nejbližších úkolech našeho svazu. (S obsahem jeho referátu seznámíme čtenáře v příštím čísle HR.) Člčostníci zosedání dále vyslechli zprávu o kontrole plnění finančního rozpočtu FV ČSSPB za rok 1971 a zprávu o periodické kontrole a revizi hospodařeni FV a o dodržování stanov v roce 1971. V rozpravě pak vystoupilo sedm účastníků zasedání. Dr. Vojta Erban přednesl obšírnou informaci o červnovém shromáždění představitelů evropského veřejného mínění v Bruselu. (O tomto shromáždění jsme čtenáře HR informovali v rozhovoru se s. Erbanem v minulém čísle ) Josef Jíra z Kamenice n. Lipou ve svém diskusním příspěvku kritizoval mírné tresty či dokonce osvobozování válečných zločinců v některých západoevropských státech a v souvislosti s tím seznámil členy FV s průběhem nedávného procesu s Johonnem Gog lem v Rakousku. S. Jíra se procesu zúčastnil jako svědek a přislíbil své zážitky napsat do Hlasu revoluce. K sociálně politické problematice promluvil ing. VI. Ptáček. Informoval členy FV o vyřizování žádostí o osvědčení podle zákona č. 255 a sdělil, že do 30. června 1974 mají být všechny žádosti projednány a kladně či v neodůvodněných případech záporně vyřízeny. Předpokládá to však, aby bylo urychleně dokončeno zmapování domácího odboje a aby byla dodržována zásada čistoty odboje. S. ing. Ptáček hovořil také mj. o dispenzarizaci odbojářů, která je z hlediska normy již povinná; v praxi však záleží na naší aktivitě a spolupráci s příslušnými zdravotními orgáriy a institucemi. Zde by měly Zasedání zahájil předseda FV Miloš Hrušovský. Minutou ticha uctili přítomni památku zemřelého účastníka prvního odboje Buhumila Šímy, náhradníka federálního výboru Zprávu o činnosti* předsednictva federálního výboru za p.vnl pololetí 1972 a o výhledech na příští období přednesl generální tajemník FV ČSSPB Vratislav Krutina. Po něm vystoupil předse-sehrát důležitou roli především okresní orgány našeho svazu. Šéfredaktor HR Vilém Přibáň podal informaci o nedávné návštěvě Mnichova, o přípravě olympijských her o současném politickém životě v NSR. a Upozornil na možnost nebezpečí, že budou pokusy ze strany revanšistů a neonacistů tyto hry zneužít. Dušan Jančovič hovořil o přípravě oslav 30. výročí především založení 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku, které budou probíhat v polovině července, a dáte o nedostatcích v ekonomické propagandě. Upozornil, že v brigádách socialistické práce na některých závodech jsou I členové SPB a že o jejich práci by měla být odbojář§ká veřejnost informována. Okresní výbory svazu by měly mít přehled o ekonomické činnosti členů svazu. O aktivitě jihomoravských odbojářů promluvil Vincenc Červinka. Zdůraznil mimo jiné, že mnozí z nich i přes vysoký věk aktivně spolupracují s SSM, se Svazarmem a dalšími organizacemi NF. František Vysocký z Ostravy reagoval na některé myšlenky z hlavního referátu. Zmínil se rovněž o rekreaci a lázeňské péči a věnoval pozornost také náboru nových odběratelů Hlasu revoluce. Připomněl dobré výsledky náboru na Ostravsku a vyjádřil přání, aby HR pronikl i mimo řady členů SPB. Po zakončeni rozpravy zodpověděli soddruzi Hrušovský a Krutina připomínky a dotazy k předneseným referátům. Předseda návrhové komise a tajemník ÜV SZPB L. Staško pak přednesl návrh usnesení a návrh dopisu s protestem proti únosům letadel. Oba návrhy byly po připomínkách jednohlasně schváleny. Zasedání FV ČSSPB zakončil v 15 hodin předseda FV s. Hrušovský poděkováním za dobrou úroveň rozprovy a přáním příjemného odpočinku v letním období. Jara roku 1942 v Buzuluku Před 30 lety, na jaře roku 1942 byl 1. čs. prapor v Sovětském svazu ještě mladou, ale již početnou jednotkou. V březnu uplynuly od jeho vzniku teprve dva měsíce, ale v Buzuluku bylo v lé době shromážděnu již přes 600 osob. Pak se tam sjížděli další a další příslušníci čs. politické emigrace, kteří byli dosud roztroušeni na různých místech Sovětského svazu, kde pracovali v závodech nebo na kolchozech. Koncem března došlo v Buzuluku též k ustavení osvětového sboru, který však vyvíjel zpočátku činnost podle směrnic Londýna. (POKRAČOVÁNI NA STR. 3]