Hlas Revoluce, 1972 (XXV/26-52)

1972-07-01 / No. 26

týdeník ceskeho svazu protifašistických bojovníku ROČNÍK 20 CENA 80 hal. 1. 7. 1972 Československý lid měl příležitost uvítat slavného bojovníka za svo­bodu své země, prvního tajemníka ÜV Komunistické strany Kuby a předsedu revoluční vlády Kubánské republiky dr. Fidela Castro Ruz, který dlel na pozvání OV KSČ, presidenta republiky a vlády CSSR v naší zemi od 21. do 26. června 1972. Nadále plnit politické poslání Z referátu generálního tajemníka VRATISLAVA KRUTINY na plenárním zasedání FV ČSSPB 20. června 1972 V úvodu svého referátu soudruh Krutina připomněl 31. výročí věro­lomného napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem. Zdůraznil mj., že není možné nevzpomenout obrovských obětí, které Sovětský svaz přinesl na lidských životech, aby za­chránil lidstvo před fašismem. Poté přešel s. Krutina k hodnocení práce předsednictva federálního výboru ČSSPB od posledního pléna. Řekl: „Dovolte, abych se nejdříve zmínil o zahraniční činnosti předsednictva FV ČSSPB. Při stanovení hlavních cílů své me­zinárodní činnosti vycházel federální výbor ČSSPB především z hlediska důsledného uplatňování mírové za­hraniční politiky ČSSR a států socia­listického společenství, prosazováním této politiky na půdě orgánů FIR a ve všech svých zahraničních stycích. Při všech jednáních se zahraničními partnery stál ČSSPB jednoznačně na pozicích marxismu-leeinismu a prole­­tářského Internacionalismu. Tímto po­stojem si získal plnou autoritu a byl pro socialistické a ostatní odbojářské organizace rovnocenným partnerem. FV ČSSPB dále prohluboval bratrské styky a spolupráci především se So­větským výborem bývalých účastníků války, organizacemi účastníků odboje ostatních socialistických zemí, vysílal do těchto zemí delegace. SPOLUPRÁCE S BRATRSKÝMI ORGANIZACEMI Tak v lednu t. r. tříčlenná delegace ČSSPB odjela do Budapešti k jednání o spolupráci, výměně zkušeností a diskusi o aktuálních otázkách společ­ného zájmu. Závěrem této návštěvy bylo uveřejněno společné komuniké, ve kterém jsou stanoveny úkoly a spolupráce obou svazů. V dubnu byla vyslána pracovní delegace ČSSPB do Bulharska. Představitelé bulharského a čs. svazu vydali Deklaraci, která zdůrazňuje další formy spolupráce, výměny delegací, kooperace na poli mezinárodních styků, aktivlzace boje proti fašismu a revanšismu, prohlou­bení solidarity s bojem vietnamského laoského a kambodžského lidu proti americkému imperialismu,- boje za zastavení izraelské agrese, boje proti fašismu národů Španělska, Řecka a Portugalska. Delegace FV ČSSPB se jako každo­ročně zúčastnily periodických zase­dání mezinárodních výborů koncen­tračních táborů, a to MV Sachsen­hausen v Dortmundu v NSR v březnu t. r., MV Neuengamme v Budapešti v dubnu, MV Dachau v Mnichově v květnu, finančně .kontrolní komise MV Osvětim v Osvětimi v dubnu. Rovněž tak se čs. delegát zúčastnil zasedání předsednictva FIR ve Vídni koncem března t. r. Vysílání delegátů do zahraničí bylo vždy pečlivě probíráno, byla hodno­cena především znalost problematiky a kladen důraz na politickou uvědo­­mělost vedoucích a členů delegace. Možno říci, že úkoly delegací byly dobře splněny. V letošním roce po­mohl připravit FV ČSSPB spolu se slovenským ÜV SZPB zasedání poli­tické komise FIR v Bratislavě v břez­nu za účasti 15 delegátů. Na této po­radě bylo dohodnuto uspořádat na podzim konferenci o boji proti fašis­mu. V Praze v březnu přivítali zá­stupci ČSSPB pracovní delegaci bra­trského polského svazu ZBOW1D. Bratrské delegace byly přítomny i na tradičních akcích v rámci MPDO v dubnu a na oslavách výročí osvobo­zen! Terezína a na oslavách Lidic. V rámci MPDO byl uspořádán 13. dub­na velký mítink v Plzni na základě usnesení římského setkání v listopa­du minulého roku. Při této příleži­tosti byly předány oficiálními zástup­ci FV ČSSPB „Římské mírové výzvy” představitelům Národní fronty a stát­ních orgánů. FV ČSSPB se tak účinně podílí na propagaci mírové politiky. Do mezinárodní činnosti FV ČSSPB je nutno zahrnout i turistické zájez­dy odbojářů do býv. koncentračních táborů, které připravilo naše zájezdo­vé oddělení. ČSSPB přivítal v ČSSR skupinu bývalých vězňů v Sachsem­­hausenu z NDR, kteří přijeli do Pra­hy v květnu t. r., a v sídle FV ČSSPB byli přijati i někteří funkcionáři bra­trských svazů, kteří projížděli Prahou. U příležitosti 25. výročí západoně­­mecké organizace VVN byl zaslán pozdravný dopis, podepsaný předse­dou svazu. Dopis byl uveřejněn ve zvláštní brožuře, kterou VVN vydala. V letošním roce se bude připomí­nat 30. výročí založení 1. čs. Jednot­ky v SSSR a k té příležitosti vyšle ČSSPB do SSSR delegaci, vedenou předsedou FV s. M. Hrušovským, kte­rý společně se s. dr. Erbanem pro­jedná se zástupci Sovětského výboru bývalých účastníků války otázky spo­ (POKRAČOVÁNl NA STR. 4) Setkáni s JFidelem Byl jsem na něho zvědav, to se přiznám. Člověk se přece nesetká­vá často s lidmi, kteří dokázali pro svůi národ, pro boj proti ko­lonialismu a imperialismu tolik, jako Fidel Castro-Ruz. Měl jsem štěstí, že jsem ho mohl pozorovat a poslouchat delší dobu a to při zvláštní, nevšední příležitosti. Sta­roslavná Universita Karlova roz­hodla udělit Fidelu Castrovi čest­ný doktorát právních věd. Promoce v aule Karolina je vždy působivá slavnost. Starobylý tradiční cere­moniál. insignie nesené krojovaný­mi pedely vysokých škol, černé taláry a barety profesorů, barevné, kožešinou zdobené taláry děkanů a rektorů, slavnostní hudba znějí­cí starobylou aulou Karolina, to všechno vytváří zvláštní atmosfé­ru. naplňující přítomné slavnost­ním pocitem úcty k věděni a tra­dici vzdělanosti. A tato atmosféra byla na promoci Fidela Castro ješ­tě znásobena přítomností našich nejvyšších stranických a vládních činitelů, členů diplomatického sbo­ru a představitelů politického, vě­deckého a kulturního života. Byl lsem zvědav jak tento revo­lucionář a neohrožený bojovník ' s imperialismem, kterému tak vý­borně sluší prostý vojenský stejno­kroj. si povede v černém taláru. Nemám rád velká slova, raději řek­nu, že skutečně velká osobnost se projeví, ať nosí stejnokroj, nebo civilní šaty. Fidel Castro takovou osobností je. Skutečným zážitkem byl jeho projev a to jak po obsa­hové, tak i po formální stránce. Byl zřejmě dojat a také to bez rozpaků dal najevo. Upřímnost, přesvědčenost o pravdě marxismu­­leninismu, ideová ujasněnost myš­lenek, příjemně znějící a přitom energický hlas — tak bych cha­rakterizoval jeho řečnický projev. — Málokdy se člověku stává, že se setká s velikou osobností — re­volucionářem. Dne 22. června t. r. jsem se s ní setkal ve starobylém Karolinu. BOHDAN ROSSA * 1 Zasedal federální výbor ČSSPB V úterý 20. června 1972 se sešel v Ústředním kulturním dumě dopravy a spojů v Praze na Vinohradech federální výbor ČSSPB. Projednal plnění úkolů za první pololetí letošního roku a vytyčil výhledy na nejbližší údobí. da' FV s. Hrušovský, který promluvil o nejbližších úkolech našeho svazu. (S obsahem jeho referátu seznámíme čtenáře v příštím čísle HR.) Člčostníci zosedání dále vyslechli zprávu o kon­trole plnění finančního rozpočtu FV ČSSPB za rok 1971 a zprávu o perio­dické kontrole a revizi hospodařeni FV a o dodržování stanov v roce 1971. V rozpravě pak vystoupilo sedm účast­níků zasedání. Dr. Vojta Erban přednesl obšírnou informaci o červnovém shromáždění představitelů evropského veřejného mí­nění v Bruselu. (O tomto shromáždění jsme čtenáře HR informovali v rozho­voru se s. Erbanem v minulém čísle ) Josef Jíra z Kamenice n. Lipou ve svém diskusním příspěvku kritizoval mírné tresty či dokonce osvobozování válečných zločinců v některých zápa­doevropských státech a v souvislosti s tím seznámil členy FV s průběhem nedávného procesu s Johonnem Gog lem v Rakousku. S. Jíra se procesu zúčastnil jako svědek a přislíbil své zážitky napsat do Hlasu revoluce. K sociálně politické problematice promluvil ing. VI. Ptáček. Informoval členy FV o vyřizování žádostí o osvěd­čení podle zákona č. 255 a sdělil, že do 30. června 1974 mají být všechny žádosti projednány a kladně či v ne­odůvodněných případech záporně vyří­zeny. Předpokládá to však, aby bylo urychleně dokončeno zmapování domá­cího odboje a aby byla dodržována zá­sada čistoty odboje. S. ing. Ptáček ho­vořil také mj. o dispenzarizaci odbojá­řů, která je z hlediska normy již po­vinná; v praxi však záleží na naší akti­vitě a spolupráci s příslušnými zdravot­ními orgáriy a institucemi. Zde by měly Zasedání zahájil předseda FV Miloš Hrušovský. Minutou ticha uctili pří­tomni památku zemřelého účastníka prvního odboje Buhumila Šímy, náhrad­níka federálního výboru Zprávu o činnosti* předsednictva fede­rálního výboru za p.vnl pololetí 1972 a o výhledech na příští období přednesl generální tajemník FV ČSSPB Vrati­slav Krutina. Po něm vystoupil předse-sehrát důležitou roli především okresní orgány našeho svazu. Šéfredaktor HR Vilém Přibáň podal informaci o nedávné návštěvě Mnicho­va, o přípravě olympijských her o současném politickém životě v NSR. a Upozornil na možnost nebezpečí, že budou pokusy ze strany revanšistů a neonacistů tyto hry zneužít. Dušan Jančovič hovořil o přípravě oslav 30. výročí především založení 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku, které budou probíhat v po­lovině července, a dáte o nedostatcích v ekonomické propagandě. Upozornil, že v brigádách socialistické práce na některých závodech jsou I členové SPB a že o jejich práci by měla být odbojář§ká veřejnost informována. Okresní výbory svazu by měly mít pře­hled o ekonomické činnosti členů sva­zu. O aktivitě jihomoravských odbojářů promluvil Vincenc Červinka. Zdůraznil mimo jiné, že mnozí z nich i přes vy­soký věk aktivně spolupracují s SSM, se Svazarmem a dalšími organizacemi NF. František Vysocký z Ostravy reago­val na některé myšlenky z hlavního re­ferátu. Zmínil se rovněž o rekreaci a lázeňské péči a věnoval pozornost také náboru nových odběratelů Hlasu revo­luce. Připomněl dobré výsledky náboru na Ostravsku a vyjádřil přání, aby HR pronikl i mimo řady členů SPB. Po zakončeni rozpravy zodpověděli soddruzi Hrušovský a Krutina připomín­ky a dotazy k předneseným referátům. Předseda návrhové komise a tajemník ÜV SZPB L. Staško pak přednesl návrh usnesení a návrh dopisu s pro­testem proti únosům letadel. Oba návrhy byly po připomínkách jednohlasně schváleny. Zasedání FV ČSSPB zakončil v 15 hodin předseda FV s. Hrušovský poděkováním za dob­rou úroveň rozprovy a přáním příjemné­ho odpočinku v letním období. Jara roku 1942 v Buzuluku Před 30 lety, na jaře roku 1942 byl 1. čs. prapor v Sovět­ském svazu ještě mladou, ale již početnou jednotkou. V březnu uplynuly od jeho vzniku teprve dva měsíce, ale v Buzuluku bylo v lé době shromážděnu již přes 600 osob. Pak se tam sjížděli další a další příslušníci čs. politické emigrace, kteří byli dosud roztroušeni na různých místech Sovětského svazu, kde pracovali v závodech nebo na kol­­chozech. Koncem března došlo v Buzuluku též k ustavení osvětového sboru, který však vyvíjel zpočátku činnost po­dle směrnic Londýna. (POKRAČOVÁNI NA STR. 3]

Next