Hlas Revoluce, 1973 (XXVI/27-52)

1973-07-07 / No. 27

TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ PRVNÍ PLÉNUM ÚV ČSPB po sjezdu Jak dál v politickovýchnvné činnosti • Okoly na druhé pololetí letošního roku • Noví předsedové stálých komisí ÜV ČSPB Ve čtvrtek 28. června 1973 se konala v Klubu školství a kultury v Pra­ze Na příkopě první řádná plenární schůze ústředního výboru České­ho svazu protifašistických bojovníků, zvoleného v dubnu t. r. na sjezdu ČSPB. 83 přítomných členů a 14 náhradníků OV a 15 členů ústřední re-vizní komise ÜV projednalo úkoly na nejbližší období. Schůze měla vý­hradně pracovní ráz. I I lednánf zahájil úřadující místopřed­seda OV ČSPB plk. Ing. L. Kilián, kte­rý mezi hosty uvítal zástupce ÚV KSČ A. Liptáka a zástupce OV NF CSR B. Zejdu. Zároveň omluvil úřadujícího místopředsedu FÜV ČSSPB genpor. ]. Maška, který se dostavil dodatečně. HLAVNI REFERÁT o polittckovýchovné činnosti našeho svazu přednesl předseda ŰV ČSPB doc. dr. Josef NIKL, DrSc. V úvodu se zmínil o nutnosti svolání pléna ŰV ČSPB ještě přéd; prázdninami, neboť je třeba řešit některé neodkladné úkoly, zejména organizační a kádré­­vá opatření, která mají vést k účin­nějšímu zabezpečení ideově výchovné a masově politické práce našeho sva­zu. V souvislosti s tím uvedl: „Existuje vcelku správný názor, že obsahem naší agitačně propagační práce jsou naše odbojové a revoluční tradice, účast našich národů na pro tifašistickém odboji a jeho staletý zá pas za společenský pokrok a pravý humanismus, je možno s tímto názo rem souhlasit, avšak s takovým vy mezením obsahu naší masově politic­ké práce nevystačíme. Naši funkcionáři a lektoři musí na­víc dobře znát a správně chápat 1 sou­časný vývoj naší společnosti, ekono­mické. sociální a kulturní problémy současnosti, aby mohli provádět (POKRAČOVANÍ NA SŤR. 4j Přesto, že světová veřejnost vystupuje se vší rozhodností proti jaderným pokusům — jsou ještě dvě mocnosti, které mezinárodních dohod nedbají. Je to Čína, kde byl výbuch vodíkové bomby proveden 27. června t. r., a Francie, kde se Jaderné pokusy připravuji v Tichomoří na atolu Mururoa. Vlády No­vého Zélandu a Austrálie vyslaly do oblasti francouzských jaderných pokusů své válečné lodí, aby přinutily Francit podřídit se nařízení mezinárodního soudního dvora v Haagu a pokusy zastavit. Hlas revoluce vojákům Naši čtenáři — členové a funkcionáři ČSPB, se často zamýšlejí nad tím, jak dostat Hlas revoluce do rukou co největšího počtu mladých lidi. Svědčí o tom i dopis, v němž nám odbojáři z Chebu sděluji, že předsednictvo okresního výboru CSPB jednalo na své schůzi o opatřeních ke zvýšení od­běru Hlasu revoluce a doporučilo ústřednímu výboru našeho svazu, aby pro­jednal s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra možnost do­hody, podle níž by jednotlivé posádky byly svými ministerstvy vyzvány k pravidelnému odebírání Hlasu revoluce; časopis by byl zejména dobrým pomocníkem pro jejich politické pracovníky. „Vycházíme z toho,“ píší sou­druzi z Chebu, „že bez Hlasu revoluce se dnes neobejde ani učitel občanské výchovy na ZDS, natož politický pracovník CSA nebo PSÚ. Naši funkcionáři v Chebu již rozeslali příslušným vojenským útvarům přihlášky k odběru a chystají se jednotlivé velitele nebo jejich politické zástupce osobně navštívit. Uzavření dohody mezi 0V CSPB a ministerstvem národní obrany by nám naši snahu ulehčilo.“ Ostřední výbor CSPB spolu s redakcí Hlasu revoluce již před časem zahájil jednání, jak dostat náš ústřední časopis do rukou vojáků a politických pracovníků v armádě. Iniciativa odbojářů v Chebu nás v tomto úsilí posiluje a vítáme ji zejména v těchto dnech, kdy jednání s představiteli armády po­kračuje. Jsme přesvědčeni, že naše společná snaha vyústi v příznivé uzavřeni dohody. T Jedna z nejurputnějších a nejkrvavějších bitev druhé světové války probíhala u Kurska v létě roku 1943. Na našem snímku průzkumná hlídka Sovětské armády, jíž všude napomáhalo civilní obyvatelstvo a po­dílelo se tak na drtivé porážce hitlerovských vojsk. Dodnes živa událost OPERACE »CITADELA« ROZHODLA Překotným tempem stíhá jedna vý­znamná mezinárodní událost druhou: Uzavření míru ve Vietnamu, volby v Chile, jednání ve Vídni a v Helsin kách, Brežněvova cesta do NSR, USA a Francie, podpis smlouvy o normale zaci mezi naší republikou a Němec­kou spolkovou republikou Celý svět sleduje denně u televizních obrazovek a na stránkách tisku dramatický běh událostí roku 1973, Avšak ani bez prostřední ohlas všech diplomatic kých jednání, návštěv a závažných zá věrů rozhovorů nemůže z paměti lidt vymazat vzpomínky na to, co se dělo před 30 lety, za druhé světové války Ani nová mladá generace nemůže pře jít bez povšimnuí období, v němž se rozhodovalo o samé existenci našeho národa a v němž se probojovávala cesta ke dnešku. V tom je živá aktuálnost i nebývalé ostrého vojenského střetnutí, jež se v létě roku 1943 odehrálo v kurském prostoru, na sovětsko-německém bo jišti. Vojenští historikové dodnes disku­tují o tom, která operace na východní frontě předznamenala definitivní po­rážku fašistických armád. Zda Stalin gradská bitva nebo bitva v kurském oblouku, která se rozpoutala na za­čátku léta 1943 a již hitlerovci pře křtili na operaci „Citadela.’* V zimním tažení 1942—1943 se vo­jenská situace změnila výrazně ve pro spěch sovětské armády Od přechodu do ofenzívy u Stalingradu rozdr tila sovětská vojska celkem přes sto nepřátelských divizí. Další významnou událostí zimního tažení bylo prolome ní blokády Leningradu. Koncem úno­ra 1943 se hitlerovská vojska zmohla ještě k protiútoku, při němž znovu přechodně obsadila Charkov a Běl­­gorod. V obranných bojích se u Soko­lova vyznamenal i 1. čs. polní prapor pod velením plk. Ludvíka Svobody. Hitlerovy dalekosáhlé plány odvety za Stalingrad se neuskutečnily To ovšem neznamenala, že by se jich vzdal; naopak už na jaře 1943 še roz­hodl — po nezdařeném pokusu v létě 1941 a v lét* 1942 — rozvinout třetí velkou ofenzívu. DALEKOSÁHLÉ PŘÍPRAVY Nejvhodnější pro ni byl kurský vý­běžek fronty. Současným útokem ze severu i z jihu měly být zaskočeny velké sovětské síly a zároveň zničeny i sovětské operativní zálohy. Otok byl několikrát odložen a nakonec byl sta noven termín na začátek července. Fašisté soustředili v kurském pro­storu obrovské množství sil a váleč­ného materiálu. Na nevelkém prosto ru bylo směstnáno 2—3 tisíce tanků a asi 2000 letadel mělo útok nepřetr­žitě podporovat. IPOKRAČOVÁNI NA STR. 3) Tragédie volyňských Lidic Nekonečná je řada zločinů, násilnos tí a ukrutností, spáchaných v několika málo letech druhé světové války ne­lidským fašismem. Mezi těmi, které za­sáhly nemilosrdně český národ, bylo I tragédie Českého Malina na Volyň­­sku, jež se odehrála právě před 30 le­ty, dne 13. července 1943. Vice než 80 let žili v této oblasti na západní Ukrajině čeští kolonisté o je­jich potomci. Obětavou prací se Český Malin stal výstavnou kvetoucí obcí; české obyvatelstvo si uchovávalo staré tradice a zvyky. Krutá doba nastala pro Volyň v létě roku 1941, kdy i sem vtrhly hitlerov­ské hordy a začaly uplatňovat politiku útlaku a teroru. Jejich krutovláda vy­vrcholila 13. července 1943. Na úsvitu přepadlo obec 1500 hitlerovců, stejně tak jako byly přepadeny Lidice, Ora­­dour a stovky ukrajinských, ruských, polských a jugoslávských obcí. A pak následovalo všechno podle fašistické šoblony: Shromáždění všech obyvatelů na návsi, pak zahnáni do školy a dal­ších budov, zapálení vesnice. Kdo se chtěl zachránit před plameny, byl ne­milosrdně zastřelen. A aby vůbec nikdo neunikl, postříleli esesáoi 1 pacienty na nemooničních lůžkách. Celý týden hořel Český Malin. Bilan­ce byla strašlivá - 104 zavražděných mužů, 161 žen, 105 dětí a další 4 čeští obyvatelé ze sousedních vesnic. Stejně jako v případě Lldlc se fašisté i touto okef veřejně pochlubili. V časopise Deutsche Ukrajinische Zeitung napsali cynicky, že při vyčišfovacfch akcích v obci Malin bylo zneškodněno 600 ban­ditů. Obyvatelé byli obviněni, že v ob­ci vyvraždili tzv. Volksdeutsche - ve skutečnosti tam nikdy žádní nebydleli. V listopadu 1943 fašisté podobným způsobem přepadli obec Michnu-Surge­­jevku a povraždili tam 31 občanů čes­ké a ukrajinské národnosti. Když v únoru 1944 bylo Volyň osvo­bozena Sovětskou armádou, byla sem přesunuta československá vojenská jed­notka v SSSR. Do formujícího se 1. čs. armádního sboru se přihlásilo 12 000 volyňských Čechů, aby na frontě po-mstili zavražděné z Českého Malina o přispěli k znovuosvobozenf své staré vlasti. Malínskou tragédii připomíná navždy památník s nápisem: ,,l my mrtví bude­me žít v srdcích vašeho velkého štěstí, které jsme vložili ve váš nový život." ms Nepříjemná popularita Vůdci italských neofašistů, neu­stále se snažícímu proniknout do popředí italského politického živo­ta, se přihodila nemilá příhoda, která mu ukázala, že někdy může být popularita 1 dosti nepříjemná. Před několika dny cestoval gene­rální tajemník Italského sociální­ho hnutí G. Almirante, uznávaný vůdce italských neofašistů, se svým průvodcem po dálnicí „Del Sole“ a zastavil se v přilehlé re­stauraci, aby si odpočinul. Avšak čekalo ho velmi nemilé překvapení. Když obsluhující per­sonál poznal, že jde o vůdce neo­fašistů, všichni se jednomyslně rozhodli, od kuchaře až po číšní­ky, že tyto hosty neobsloužl a do­kud budou v restauraci, budou stávkovat. Vedení restaurace se dostalo do svízelné situace, neboť všichni hosté se podivovali, co se děje, že číšníci zcela zmizeli a ne­mohou si nic objednat ani dostat. Ředitel se nakonec rozhodl celou věc vysvětlit Almirantemu a jeho společníkovi. Ti byli nuceni z res­taurace odejít, aby se v ní mohl obnovit provoz. Avšak tím jejich obtíže neskon­čily. Jaké bylo jejich překvapení, když u vedle ležící benzínové pumpy jim obsluha také odmítla prodat benzín. Už se sem donesla zpráva z restaurace a obsluha čer­padla se hned přidala solidárně ke stávce personálu restaurace Snad Je to jen malá příhoda v denním životě Itálie, avšak jas­ně dokazuje, co si pracující myslí 0 neofašistech. Není zřejmě nutno nikomu příliš věci vysvětlovat. Zkušenosti s fašismem jsou v Itá­lii dost živé a neblahé a kdo by snad přece jen zapomínal, tomu to 1 dnes připomenou antifašisté... AO

Next