Hlas Revoluce, 1973 (XXVI/27-52)
1973-07-07 / No. 27
TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ PRVNÍ PLÉNUM ÚV ČSPB po sjezdu Jak dál v politickovýchnvné činnosti • Okoly na druhé pololetí letošního roku • Noví předsedové stálých komisí ÜV ČSPB Ve čtvrtek 28. června 1973 se konala v Klubu školství a kultury v Praze Na příkopě první řádná plenární schůze ústředního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků, zvoleného v dubnu t. r. na sjezdu ČSPB. 83 přítomných členů a 14 náhradníků OV a 15 členů ústřední re-vizní komise ÜV projednalo úkoly na nejbližší období. Schůze měla výhradně pracovní ráz. I I lednánf zahájil úřadující místopředseda OV ČSPB plk. Ing. L. Kilián, který mezi hosty uvítal zástupce ÚV KSČ A. Liptáka a zástupce OV NF CSR B. Zejdu. Zároveň omluvil úřadujícího místopředsedu FÜV ČSSPB genpor. ]. Maška, který se dostavil dodatečně. HLAVNI REFERÁT o polittckovýchovné činnosti našeho svazu přednesl předseda ŰV ČSPB doc. dr. Josef NIKL, DrSc. V úvodu se zmínil o nutnosti svolání pléna ŰV ČSPB ještě přéd; prázdninami, neboť je třeba řešit některé neodkladné úkoly, zejména organizační a kádrévá opatření, která mají vést k účinnějšímu zabezpečení ideově výchovné a masově politické práce našeho svazu. V souvislosti s tím uvedl: „Existuje vcelku správný názor, že obsahem naší agitačně propagační práce jsou naše odbojové a revoluční tradice, účast našich národů na pro tifašistickém odboji a jeho staletý zá pas za společenský pokrok a pravý humanismus, je možno s tímto názo rem souhlasit, avšak s takovým vy mezením obsahu naší masově politické práce nevystačíme. Naši funkcionáři a lektoři musí navíc dobře znát a správně chápat 1 současný vývoj naší společnosti, ekonomické. sociální a kulturní problémy současnosti, aby mohli provádět (POKRAČOVANÍ NA SŤR. 4j Přesto, že světová veřejnost vystupuje se vší rozhodností proti jaderným pokusům — jsou ještě dvě mocnosti, které mezinárodních dohod nedbají. Je to Čína, kde byl výbuch vodíkové bomby proveden 27. června t. r., a Francie, kde se Jaderné pokusy připravuji v Tichomoří na atolu Mururoa. Vlády Nového Zélandu a Austrálie vyslaly do oblasti francouzských jaderných pokusů své válečné lodí, aby přinutily Francit podřídit se nařízení mezinárodního soudního dvora v Haagu a pokusy zastavit. Hlas revoluce vojákům Naši čtenáři — členové a funkcionáři ČSPB, se často zamýšlejí nad tím, jak dostat Hlas revoluce do rukou co největšího počtu mladých lidi. Svědčí o tom i dopis, v němž nám odbojáři z Chebu sděluji, že předsednictvo okresního výboru CSPB jednalo na své schůzi o opatřeních ke zvýšení odběru Hlasu revoluce a doporučilo ústřednímu výboru našeho svazu, aby projednal s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra možnost dohody, podle níž by jednotlivé posádky byly svými ministerstvy vyzvány k pravidelnému odebírání Hlasu revoluce; časopis by byl zejména dobrým pomocníkem pro jejich politické pracovníky. „Vycházíme z toho,“ píší soudruzi z Chebu, „že bez Hlasu revoluce se dnes neobejde ani učitel občanské výchovy na ZDS, natož politický pracovník CSA nebo PSÚ. Naši funkcionáři v Chebu již rozeslali příslušným vojenským útvarům přihlášky k odběru a chystají se jednotlivé velitele nebo jejich politické zástupce osobně navštívit. Uzavření dohody mezi 0V CSPB a ministerstvem národní obrany by nám naši snahu ulehčilo.“ Ostřední výbor CSPB spolu s redakcí Hlasu revoluce již před časem zahájil jednání, jak dostat náš ústřední časopis do rukou vojáků a politických pracovníků v armádě. Iniciativa odbojářů v Chebu nás v tomto úsilí posiluje a vítáme ji zejména v těchto dnech, kdy jednání s představiteli armády pokračuje. Jsme přesvědčeni, že naše společná snaha vyústi v příznivé uzavřeni dohody. T Jedna z nejurputnějších a nejkrvavějších bitev druhé světové války probíhala u Kurska v létě roku 1943. Na našem snímku průzkumná hlídka Sovětské armády, jíž všude napomáhalo civilní obyvatelstvo a podílelo se tak na drtivé porážce hitlerovských vojsk. Dodnes živa událost OPERACE »CITADELA« ROZHODLA Překotným tempem stíhá jedna významná mezinárodní událost druhou: Uzavření míru ve Vietnamu, volby v Chile, jednání ve Vídni a v Helsin kách, Brežněvova cesta do NSR, USA a Francie, podpis smlouvy o normale zaci mezi naší republikou a Německou spolkovou republikou Celý svět sleduje denně u televizních obrazovek a na stránkách tisku dramatický běh událostí roku 1973, Avšak ani bez prostřední ohlas všech diplomatic kých jednání, návštěv a závažných zá věrů rozhovorů nemůže z paměti lidt vymazat vzpomínky na to, co se dělo před 30 lety, za druhé světové války Ani nová mladá generace nemůže pře jít bez povšimnuí období, v němž se rozhodovalo o samé existenci našeho národa a v němž se probojovávala cesta ke dnešku. V tom je živá aktuálnost i nebývalé ostrého vojenského střetnutí, jež se v létě roku 1943 odehrálo v kurském prostoru, na sovětsko-německém bo jišti. Vojenští historikové dodnes diskutují o tom, která operace na východní frontě předznamenala definitivní porážku fašistických armád. Zda Stalin gradská bitva nebo bitva v kurském oblouku, která se rozpoutala na začátku léta 1943 a již hitlerovci pře křtili na operaci „Citadela.’* V zimním tažení 1942—1943 se vojenská situace změnila výrazně ve pro spěch sovětské armády Od přechodu do ofenzívy u Stalingradu rozdr tila sovětská vojska celkem přes sto nepřátelských divizí. Další významnou událostí zimního tažení bylo prolome ní blokády Leningradu. Koncem února 1943 se hitlerovská vojska zmohla ještě k protiútoku, při němž znovu přechodně obsadila Charkov a Bělgorod. V obranných bojích se u Sokolova vyznamenal i 1. čs. polní prapor pod velením plk. Ludvíka Svobody. Hitlerovy dalekosáhlé plány odvety za Stalingrad se neuskutečnily To ovšem neznamenala, že by se jich vzdal; naopak už na jaře 1943 še rozhodl — po nezdařeném pokusu v létě 1941 a v lét* 1942 — rozvinout třetí velkou ofenzívu. DALEKOSÁHLÉ PŘÍPRAVY Nejvhodnější pro ni byl kurský výběžek fronty. Současným útokem ze severu i z jihu měly být zaskočeny velké sovětské síly a zároveň zničeny i sovětské operativní zálohy. Otok byl několikrát odložen a nakonec byl sta noven termín na začátek července. Fašisté soustředili v kurském prostoru obrovské množství sil a válečného materiálu. Na nevelkém prosto ru bylo směstnáno 2—3 tisíce tanků a asi 2000 letadel mělo útok nepřetržitě podporovat. IPOKRAČOVÁNI NA STR. 3) Tragédie volyňských Lidic Nekonečná je řada zločinů, násilnos tí a ukrutností, spáchaných v několika málo letech druhé světové války nelidským fašismem. Mezi těmi, které zasáhly nemilosrdně český národ, bylo I tragédie Českého Malina na Volyňsku, jež se odehrála právě před 30 lety, dne 13. července 1943. Vice než 80 let žili v této oblasti na západní Ukrajině čeští kolonisté o jejich potomci. Obětavou prací se Český Malin stal výstavnou kvetoucí obcí; české obyvatelstvo si uchovávalo staré tradice a zvyky. Krutá doba nastala pro Volyň v létě roku 1941, kdy i sem vtrhly hitlerovské hordy a začaly uplatňovat politiku útlaku a teroru. Jejich krutovláda vyvrcholila 13. července 1943. Na úsvitu přepadlo obec 1500 hitlerovců, stejně tak jako byly přepadeny Lidice, Oradour a stovky ukrajinských, ruských, polských a jugoslávských obcí. A pak následovalo všechno podle fašistické šoblony: Shromáždění všech obyvatelů na návsi, pak zahnáni do školy a dalších budov, zapálení vesnice. Kdo se chtěl zachránit před plameny, byl nemilosrdně zastřelen. A aby vůbec nikdo neunikl, postříleli esesáoi 1 pacienty na nemooničních lůžkách. Celý týden hořel Český Malin. Bilance byla strašlivá - 104 zavražděných mužů, 161 žen, 105 dětí a další 4 čeští obyvatelé ze sousedních vesnic. Stejně jako v případě Lldlc se fašisté i touto okef veřejně pochlubili. V časopise Deutsche Ukrajinische Zeitung napsali cynicky, že při vyčišfovacfch akcích v obci Malin bylo zneškodněno 600 banditů. Obyvatelé byli obviněni, že v obci vyvraždili tzv. Volksdeutsche - ve skutečnosti tam nikdy žádní nebydleli. V listopadu 1943 fašisté podobným způsobem přepadli obec Michnu-Surgejevku a povraždili tam 31 občanů české a ukrajinské národnosti. Když v únoru 1944 bylo Volyň osvobozena Sovětskou armádou, byla sem přesunuta československá vojenská jednotka v SSSR. Do formujícího se 1. čs. armádního sboru se přihlásilo 12 000 volyňských Čechů, aby na frontě po-mstili zavražděné z Českého Malina o přispěli k znovuosvobozenf své staré vlasti. Malínskou tragédii připomíná navždy památník s nápisem: ,,l my mrtví budeme žít v srdcích vašeho velkého štěstí, které jsme vložili ve váš nový život." ms Nepříjemná popularita Vůdci italských neofašistů, neustále se snažícímu proniknout do popředí italského politického života, se přihodila nemilá příhoda, která mu ukázala, že někdy může být popularita 1 dosti nepříjemná. Před několika dny cestoval generální tajemník Italského sociálního hnutí G. Almirante, uznávaný vůdce italských neofašistů, se svým průvodcem po dálnicí „Del Sole“ a zastavil se v přilehlé restauraci, aby si odpočinul. Avšak čekalo ho velmi nemilé překvapení. Když obsluhující personál poznal, že jde o vůdce neofašistů, všichni se jednomyslně rozhodli, od kuchaře až po číšníky, že tyto hosty neobsloužl a dokud budou v restauraci, budou stávkovat. Vedení restaurace se dostalo do svízelné situace, neboť všichni hosté se podivovali, co se děje, že číšníci zcela zmizeli a nemohou si nic objednat ani dostat. Ředitel se nakonec rozhodl celou věc vysvětlit Almirantemu a jeho společníkovi. Ti byli nuceni z restaurace odejít, aby se v ní mohl obnovit provoz. Avšak tím jejich obtíže neskončily. Jaké bylo jejich překvapení, když u vedle ležící benzínové pumpy jim obsluha také odmítla prodat benzín. Už se sem donesla zpráva z restaurace a obsluha čerpadla se hned přidala solidárně ke stávce personálu restaurace Snad Je to jen malá příhoda v denním životě Itálie, avšak jasně dokazuje, co si pracující myslí 0 neofašistech. Není zřejmě nutno nikomu příliš věci vysvětlovat. Zkušenosti s fašismem jsou v Itálii dost živé a neblahé a kdo by snad přece jen zapomínal, tomu to 1 dnes připomenou antifašisté... AO